|

ps2013-050-06-002-001.tt

Parliament of the Czech Republic, Chamber of Deputies

Agenda Item Title

1. Vládní návrh zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2017 /sněmovní tisk 921/ - prvé čtení

Date2016-10-26
Meetingps2013/050
Agenda Itemps2013/050/001
Authorizedyes
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/050schuz/s050189.htm
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
index   6 < Page 7 > 8
Třetí věc se týká situace na trhu práce. Já už jsem tady mluvil o tom, že máme vysokou míru zaměstnanosti. Díky bohu nezaměstnanost se snižuje, tzn. tři roky už máme setrvalý trend snižování nezaměstnanosti. Hodně to pomohlo. Je tady 200 tisíc lidí v práci, kteří ještě před třemi roky tu práci nemohli najít. Ale máme ještě pořád asi 370 tisíc lidí v evidenci úřadů práce. Tři sta sedmdesát tisíc lidí! My potřebujeme alespoň část těchto lidí dostat ještě na trh práce, protože současně je v ekonomice evidováno jenom přes úřady práce asi 140 tisíc volných pracovních míst. Čili na jedné straně 140 tisíc volných míst, na druhé straně ještě v evidenci úřadů práce 370 tisíc lidí. Takže potřebujeme aktivní politikou zaměstnanosti tyto lidi rozpohybovat, využít rekvalifikace, využít příspěvek na mobilitu a co největší část z nich dostat do práce. To znamená, řešit problém, který dneska máme na trhu práce, tím, že primárně zaměstnáme naše nezaměstnané, hledat možnosti, jak je aktivizovat, jak je na pracovní trh dostat. To je třetí důležitá priorita, kterou jsem chtěl zmínit, protože bariérou růstu je mj. i také nedostatek kvalifikovaných pracovních sil na našem trhu práce. Vážené poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi na závěr zdůraznit, že předkládáme návrh rozpočtu, který naší zemi pomůže zajistit další období prosperity, hospodářského růstu a nízké nezaměstnanosti. Je to rozpočet, který umožní zlepšit fungování státu a jeho veřejných služeb včetně školství a zdravotnictví, je to také rozpočet, který sníží tempo zadlužování, je to rozpočet, který, jak jsem doložil, podpoří investice do infrastruktury a také do lepší budoucnosti díky zvýšené podpoře vědy a výzkumu, je to rozpočet, který nepochybně posiluje naši bezpečnost, ať už jde o armádu, nebo o policii. A pevně věřím, že stejně jako ty dva předchozí rozpočty získá i tento třetí návrh rozpočtu koaliční vlády ve Sněmovně jasnou podporu. Děkuji za vaši pozornost. (Potlesk zejména poslanců ČSSD.) Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová Děkuji, pane premiére, a prosím k mikrofonu s přednostním právem předsedu TOP 09 pana Miroslava Kalouska. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Poslanec Miroslav Kalousek Děkuji za slovo, paní předsedající. Vážení členové vlády, kolegyně a kolegové, dovolte, abych na úvod řekl bez ironie, že se mi opravdu velmi líbí, když po ministru financí vystoupí premiér, podpoří svého ministra financí a jménem vlády garantuje Sněmovně rozpočet za celou vládu. Nebylo tomu tak vždycky. Mně občas slovo premiéra v minulých 20 letech chybělo. Myslím si, že to byl vždycky nedostatek, a pevně doufám, že se to pro budoucí léta stane pravidlem, aby premiér byl Sněmovně předkladatelem v úvodu předkládání prvního čtení státního rozpočtu. Druhá věc, která se mi také velmi líbila, že pan premiér řekl, že díky bohu máme nízkou nezaměstnanost. Ano, i pan premiér ví, že to není díky vládě. (Pobavení.) Že je to díky bohu a díky vnějším podmínkám. Buďme za ně skutečně vděční, ale téhle reflexe si velmi vážím. Nyní prosím dovolte, abych se vás nikoliv ve statických číslech, ale v trendech pokusil provést zejména výdajovou stranou státního rozpočtu, abych řekl to, co se mi tam výrazně nelíbí, to, co není v souladu s finanční odpovědností, se slovy o šetření a hlavně to není v souladu ani s verbálně vyjádřenými prioritami, kterými vláda komentář k rozpočtu provází. Čili jestliže o něčem hovořím jako o prioritě, tak bych to měl jako prioritní výdaj také najít ve státním rozpočtu. Je-li to jinak, pak něco není pravda. Buď ta čísla, anebo ty výroky. A ta čísla jsou pravdivá, protože se po nás chce, abychom je schválili. Nuže pojďme v trendech k několika základním ukazatelům. Celkové výdaje, které si vláda ještě o 30 mld. zvýšila oproti střednědobému výhledu, dokázala za ta tři léta svého mandátu zvýšit o 136 mld. korun. Sto třicet šest miliard korun za tři roky je poměrně prudký nárůst a není pravda, že se snižuje deficit. Skutečný ukazatel deficitu je strukturální deficit. To je také jediný reálný ukazatel, který je sledován mezinárodními institucemi, je to také jediný deficit, který je popsán ve fiskálkompaktu, ke kterému vláda přistoupila, je strukturální deficit a je to deficit, který je očištěn od cyklického vlivu mimořádných příjmů a výdajů, a ukazuje na opravdovou finanční odpovědnost vlády. Snižující se strukturální deficit ukazuje vůli vlády šetřit, stabilní strukturální deficit ukazuje vůli vlády neplýtvat a nešetřit. Zvyšující se strukturální deficit ukazuje vůli vlády plýtvat a ne šetřit. Tento ukazatel zdědila po nás vláda na kladné nule, na čísle 0,2, to není podstatné, je to prostě kladná nula, aby v prvním roce vládní strany, když ještě nevládly, ale už rozhodovaly hlasováním o rozpočtu, ho prudce zhoršily o zhruba 70 mld. na minus 1,1. Pak dochází dva roky k mírnému zlepšení. Pro rok 2015 navrhuje vláda, a také ho dodrží, lepší strukturální deficit než v roce 2014 a i v roce 2016 dochází k mírnému zlepšení. Ten trend, podle mého názoru pomalý, ale to už je věc názoru, byl v zásadě v letech 2015 a 2016 z tohoto hlediska zdravý, směřoval k nule. Neexistuje žádné ospravedlnění pro to, aby mezi rokem 2016 a 2017 došlo naopak zase k prudkému zhoršení strukturálního deficitu, a to o půl procenta, což je o více než 20 mld. To je přesně těch 30 mld., o které si vláda přilepšila na příjmech, které nebudou trvat věčně. Jestliže po třech letech hospodářského růstu vláda začne zhoršovat strukturální deficit, tedy začne zhoršovat svoji finanční odpovědnost, a říká my chceme plýtvat, a to samé plýtvání, to znamená další zhoršení, plánuje i pro rok 2018, pak je to prostě ukazatel finanční neodpovědnosti vlády. To není subjektivní názor, to je prostě pravda. To je indikátor finanční neodpovědnosti vlády, protože vláda v době růstu zhoršuje strukturální deficit, a je to jeden ze základních důvodů, proč je ten rozpočet špatný a neodpovědný. Pan ministr financí velmi často ještě před volbami nesmírně kritizoval vládu o tom, jak v dobách velmi složité hospodářské situace neumí šetřit. Dával nám za příklad, jak oni podnikatelé musejí, když na to přijde, snížit mzdové náklady o dvacet třicet procent, provozní náklady na polovinu a jak my nešetříme. Já jsem sice v té době měl ze šetřicích kroků, které jsem byl nucen dělat, noční můry, ale jisté výčitky svědomí jsem vůči podnikatelům opravdu měl. Ano, byly to jejich daně a pravděpodobně se dalo při dobré vůli ušetřit ještě víc než 15 % na mzdách a 20 % na provozu státu, které jsme šetřili. Ale v jaké je to relaci s tím, na co vláda utrácí peníze, těch 136 mld., o které výdaje zvedla? Jak tam opravdu šetří?

Download XML • Download text