ps2013-036-02-001-005.tt
Parliament of the Czech Republic, Chamber of Deputies
View options
Text: - Show: - Tags:
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
To jenom na vysvětlení, že tam jsou ty dvě položky, protože bohužel i tu navrženou relativně realistickou částku pro SFDI nebudeme schopni vyčerpat, a teď jde jenom o to, zda se vládě či ministerstvům podaří vyjednat, abychom to nemuseli opakovat, a pak propad bude někde okolo 5 mld. proti navrženému rozpočtu. V případě, že by se to nepodařilo vyjednat, tak propad může být mnohem vyšší.
Věřte nám, že to není věc, z které by se opozice radovala. My se s vámi chceme přít o výši daní, zjednodušování systému, možná o elektronickou evidenci tržeb a podobné věci, ale nechceme se přít o věci, na které v zásadě máme stejný názor. Můžeme se možná občas lišit v metodě, jak rychleji vykupovat a jaké jsou správné ceny za výkupy, můžeme se lišit v otázce, kdy my jsme spíš konzervativní a nechceme otevírat procesy EIA, územního řízení, stavebního povolení pro každého, kdo projde kolem, který zejména řeší stavbu na jiném konci republiky, založí si malé občanské sdružení a z ideologických důvodů tu stavbu blokuje. Ne z těch důvodů, že tam třeba žije a ohrožuje ho to a má oprávněný pocit, že místní obyvatele to ohrožuje. Známe to všichni napříč politickým spektrem a je to bohužel škoda.
To jsem prostě musel říct, protože to je poměrně aktuální věc, a bohužel se ukazuje, že naše obavy, a vzpomeňte si, ani ve vládních řadách, pokud si správně vzpomínám, nevládlo žádné nadšení, když jste zvedali ruku pro zákon o EIA. Možná jste nebyli ani všichni, nebo jistě jste nebyli ani všichni, protože ti, kteří mají praktickou zkušenost, se toho obávali. A mohl bych navázat na včerejší vystoupení Pavla Blažka, jak mluvil o sunshine laws, jak dobré úmysly, když se přeženou, komplikují pak praktický výkon politiky a praktický výkon moci.
Pojďme zpátky k základním parametrům rozpočtu. Díky ekonomickému růstu jsou vlastně rozpočtovány rekordní příjmy - nic proti, to jsme vlastně říkali, že je to v zásadě realistické a akceptovatelné -, ale bohužel také rekordní výdaje. A to už je věc, která nám připadá špatná. Věc, která akceptovatelná není. Protože položme si otázku, a neberte ji prosím jako řečnickou otázku - kdy budeme schopni splácet dluhy? V okamžiku ekonomického růstu, nebo ekonomické stagnace či recese? A že ekonomický cyklus funguje, na tom se snad shodneme. To, že si všichni přejeme, abychom byli pořád v období růstu, to je také pravda, ale reálné to prostě není, a jestli v okamžiku, kdy letos bude ekonomika růst takřka o 5 % a budeme mít schodek, já nevím, 70-75 mld., příští rok o 2,5 %, ale už k tomu letošnímu zvýšenému, abychom věděli, z čeho počítáme ten základ, znova 70 mld., tak si položme otázku, zda to, jak mnozí z nás, a zase napříč politickým spektrem, říkají, my chceme a my směřujeme k vyrovnanému státnímu rozpočtu, jenom ten rok se pořád oddaluje, kdy se dočkáme nuly nebo přebytku. A všimněme si našeho nejbohatšího souseda, největší evropské ekonomiky Německa, a těm se to daří. A velmi často slyším v debatách o jednotlivých rezortních kapitolách - v Německu jsou tady vyšší výdaje, a teď mluvím o procentu na HDP, protože nemá cenu přepočítávat absolutní částky, ale tady jsou vyšší výdaje, přesto to zvládají, a nám se to dlouhodobě nedaří. Proto říkám nám a proto říkám dlouhodobě, aby to nebylo vnímáno jako kritika pouze této vlády. Nedaří se to nám a nedaří se nám to dlouhodobě.
Pan předseda Fiala mluvil o tom, že se snižují výdaje na vysoké školství. Neslyšeli jsme pořádný důvod. Nerostou výdaje na vědu a výzkum tak, jak by měly, a obecně investice jsou poměrně nízké. Na druhé straně co ovšem roste, je počet státních zaměstnanců takřka o 14 tis. Já si z hlavy pamatuji tu stránku, takže si to najděte, v tisku 613 stránku 122 - 13 400 zaměstnanců - 10 mld. nárůst. Deset miliard! Když si najdete jinou stránku a jsou tam běžné výdaje ministerstev, a to jenom skutečně v tom, co znáte z podnikání v pětkových účtech, to znamená materiál, energie, služby - 55 mld., nárůst o 3 mld.! A mnozí z nás, kteří sestavovali různé rozpočty, vědí, že velmi oblíbenou metodou těchto výdajů úředníků, kteří připravují podklady, je tzv. indexace - vezmu loňský výsledek a teď to zvednu o 2, o 3, nejlépe o 6, abych mohl, když bude chtít šéf něco škrtnout, ministr, tak ze 6 uhnu na 3 a už jsem tzv. vykázal úsporu. Dneska je 55 mld., ale původně jsme chtěli 70, takže jsme vlastně 15 ušetřili. Už se neříká ale, že letos to bylo 50 a předloni to bylo 45. To už se v té argumentaci nepoužívá. Takže i tam budou směřovat naše pozměňovací návrhy, protože tam se reálně dá šetřit. Není to takové jednoduché číslo a není to ani tak velká částka, ale pokud chceme docílit nějakou úsporu, například přibližně 30 mld., o kterých mluvíme, tak musíme začít od těch malých částek, od výdajů na materiál, služby, energie v jednotlivých kapitolách.
Těch kapitol je něco mezi 40 a 50. Samozřejmě největší je MPSV, ale tam je zase nejvíc mandatorních výdajů. Některé kapitoly jsou poměrně malé a mnozí kolegové a kolegyně ze Sněmovny zase napříč politickým spektrem říkají: to je tak malá kapitola, tam se nic nenajde. Ale to není pravda. Najít úspory se dají všude v provozních výdajích, protože kdy jindy, jak už jednou kladl otázku, máme směřovat k nule? A my jsme ani vládě neříkali, že by příští rok měl být vyrovnaný státní rozpočet. My jsme jenom říkali, že v okamžiku, kdy příjmy rostou o 67 mld., tak stačilo, kdybychom udrželi loňské výdaje, a měli bychom deficit o 43 mld. nižší. Když se podíváte zase na strukturu výdajů po jednotlivých položkách, tak vám vyjde, že výdaje jsou vyšší přibližně o 32 mld. Omlouvám se, že ta čísla trošku zaokrouhluji, ale je tam současně minus 11 mld. na úhradu úroků státního dluhu, což je dobře, já to nezpochybňuji, ale reálně výdaje rostou o nějakých 43 mld. Tím, že o 11 mld. zaplatíme méně úroků, tak vychází číslo 32. Ale kdybychom udrželi stejné výdaje a současně jsme ušetřili za úroky díky tomu, že daří České republice i dobře prodávat své dluhopisy, tak jsme mohli být bez toho, že bychom škrtli proti roku 2015, na schodku státního rozpočtu někde kolem 30 mld. A my jsme navrhovali, ale většina to zamítla, většina Sněmovny, a myslím, že to byla vládní většina, která říkala: 40 mld. schodku příští rok, to je příliš silné opatření, těch 70 je tak akorát.
A pan ministr financí prognózuje letošní schodek zhruba kolem 70 mld. Já myslím, že čísla za prvních 10 měsíců, která máme všichni k dispozici, tomu nasvědčují, že to nebude minus 100, ale zhruba 70, to znamená, proti letošku příští rok žádná změna. Bavme se o skutečnosti, nebavme se o tom, když se plánuje, protože rozpočet roku 2015 nebyl prognózován na růst přes 4 %. Já to nekritizuji, nikdo z nás nebyl tak optimistický a je dobře, že ekonomika roste rychleji, než předpovídají nejenom členové Poslanecké sněmovny, ale i instituce, jako je Mezinárodní měnový fond, Světová banka, Česká národní banka, Ministerstvo financí, a mohl bych pokračovat, kdo všechno ty prognózy dělá.
Takže když se potom na to podíváte, zjistíme, že přestože velmi rádi mluvíme o úsporách, tak na provozní části, ať už skutečně režijní náklady, anebo mzdové náklady, že vlastně nešetříme a naopak výdaje se zvyšují právě tou indexovou metodou. A na mě a na nás to, že původně ministři a ministerstva chtěli, já nevím, o 30, 50, 70 mld. více, a tím, že to vláda seškrtala, tak ušetřila, to je takový folklór. Zkušený správce kapitoly to prostě přestřelí, aby ať už v rámci jednání se svými ministrem, anebo pak s ministrem financí anebo pak s vládou jako celkem měl kam ustupovat.
Takže tudy směřovaly a směřují naše návrhy. Jednotlivé výdaje jsou poměrně podrobně zdokumentovány.
Download XML • Download text
