|

ps2013-036-01-001-001.tt

Parliament of the Czech Republic, Chamber of Deputies

Agenda Item Title

1. Návrh zákona o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (zákon o registru smluv) /sněmovní tisk 42/11/ - vrácený Senátem

Date2015-11-24
Meetingps2013/036
Agenda Itemps2013/036/001
Authorizedyes
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/036schuz/s036006.htm
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
index   3 < Page 4 > 5
A tvrzení, že nejdřív tedy potřebujeme registr smluv a pak zákon o zadávání veřejných zakázek? Zamyslete se nad tím, co říkám, a jestli to je pravda, nebo ne. Já říkám, že to pravda je, že musíme mít nejprve pevné základy, které jsou dány dvěma protikorupčními zákony - zákonem o zadávání veřejných zakázek a zákonem o vnitřní kontrole veřejných financí. Jak už tady pan senátor říkal, tak senátní verze je o něco málo lepší, podle mého názoru. Já odůvodním nyní, proč je pro mě ona verze o něco málo lepší. Jednak že vyjímá národní podnik Budvar. Já si nemůžu pomoct, ale já jsem tady ve druhém a ve třetím čtení říkal, že sněmovní verze ohrozí státní podniky v rámci konkurenceschopnosti na trhu v konkurenčním prostředí. A vida! Anheuser-Busch provedl fúzi s InBev, který vlastní Pilsner Urquell, usídlil se nám v Plzni a je na dohled Budvaru. Tak teď nevím, co se bude dít dál. Ten už opravdu mlsně čeká jako pes, který chodí okolo, aby nám sfúzoval Budvar. Teď se podívejte na to, jaká ta fúze byla. Pilsner Urquell nebo InBev a Anheuser-Busch - přes dva biliony korun! To je ohromná suma peněz a stát z toho neviděl ani korunu! Pokud ta transakce probíhá na území národního státu, i když se jedná o zahraniční firmy, tak by ten kapitál v nějaké části měl zůstat národnímu kapitálu. Ale já nenechám zlikvidovat Budvar jenom proto, že se u nás usídlil Anheuser-Busch díky registru smluv. (V sále je velký hluk.) Proto já osobně preferuji senátní verzi, která vyjímá národní podnik Budvar. Dále vyjímá samozřejmě kromě národního podniku Budvar i další státní podniky, asi pět nebo šest, teď vám to přesně neřeknu, ale například ČEPRO. A já se musím zeptat pana předkladatele, že pokud nechá zlikvidovat státní podniky registrem smluv, kde pak stát bude brát peníze do státního rozpočtu... Pane předsedající... Místopředseda PSP Vojtěch Filip Já vím, že některé z vás to už tak neinteresuje vzhledem k tomu, že to projednáváme přece jen delší dobu, ale přesto bych rád, abyste diskuse, které se netýkají registru smluv, přenesli do předsálí a nechali jednotlivé poslance a poslankyně se vyjádřit k senátnímu návrhu. Děkuji. Pokračujte, pane poslanče. Poslanec Jan Klán Děkuji za zjednání klidu. Abych tedy tu myšlenku dokončil. Kde tedy bude stát brát peníze, když nebude vlastnit žádné národní, státní nebo polostátní firmy? Já vás nyní provedu tzv. malým myšlenkovým experimentem, který jsem také vedl s mnoha odborníky. Podívejme se na problém Českých drah a konkurence - společnost Student Agency, což je také opět velice známý případ a příklad, který byl řešen, určitě mi pan senátor dá za pravdu, na půdě Senátu myslím zmiňoval senátor Radko Martínek tento případ, tak se na to podíváme. V registru smluv budou uveřejněny smlouvy Českých drah, do toho se podívá Student Agency a nasadí takové podmínky na železnici, které budou pod cenou, že České dráhy třeba zlikvidují. A já zde říkám: já nenechám zlikvidovat České dráhy. Samozřejmě ono může být tvrzení, že státní monopolista je špatný a soukromý monopolista je také špatný, jenže já říkám, že státní monopolista je lepší v jedné věci. Státního monopolistu totiž lze regulovat ve veřejném zájmu, soukromého nikoliv. Tomu jde jenom o zisk, o nic jiného. Takže já říkám za sebe: podpořím senátní verzi, protože vyjímá národní podnik Budvar a další státní firmy. Sice ne všechny, ale aspoň zachráním nějaké. A tvrzení, že nějakým způsobem poté opravíme sněmovní verzi? Uvědomte si, že uveřejňování smluv v registru podle sněmovní verze bude příští rok v polovině roku. Už vidím, jak my tady budeme projednávat nějakou dílčí novelu registru smluv, který bude vyjímat národní podnik Budvar a další. Já jsem dostal od lobbistů nějaké věci, že na tom se prý všichni shodneme. Kdybychom se na tom, dámy a pánové, shodli, tak už to tam dávno není! To je jedna věc. To, že si ČEZ vylobboval nějakým způsobem výjimku, prý si vylobboval výjimku jako společnost kotovaná na burze na vládě, tak proč jste tam nevyjmuli ostatní státní podniky? To to nikoho nenapadlo? Anebo si jen tak někdo myslel, že to zmizí nebo si toho nikdo nevšimne? No to bych tady nemohl být já v tom případě - já jsem si toho všiml. A další tvrzení, například že registr na to pamatuje a že bude moci národní podnik Budvar třeba začerňovat všechno a takovéhle, tak se ptám, když bude moci začerňovat všechno, co chce, proč v tom registru je? To si položme také! A že v nějakých smlouvách může být něco vágní a takovéhle u těchto národních a státních podniků, tak v tom registru přece ale nemusejí být od začátku! To si také položme tuto otázku. Nyní ale se dostaneme ještě k té senátní verzi, abych tady pořád jenom nehřímal, jak určitě o mě média budou psát, že jsem hřímal, varoval před nadnárodním kapitálem, ale já před ním musím varovat, protože já hájím zájmy České republiky a ne nadnárodního kapitálu jako někteří jiní. Dále. Stále mi nikdo neodpověděl na to, kdo bude neuveřejňované informace ze smluv začerňovat. Kdo to bude? Na ministerstvech to bude ministr, nebo pověřený úředník? Na obcích sám pan starosta, nebo sekretářka? Kdo to bude začerňovat? Při této příležitosti bych se rád zeptal, jak to mají starostové připraveno, protože zákon o registru smluv se bude vztahovat na obce nad 5 tis. obyvatel. A tvrzení - například tvrzení Rekonstrukce státu, že Senátem zaváděná kontrola Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže představuje plošnou zátěž obcí a úřadů novým typem kontroly, sankce neplatnosti je zátěž jen pro toho, kdo nezveřejní smlouvu, v tomto případě s tímto tvrzením souhlasím - nesouhlasím. Pozor na to, nesouhlasím! To je totiž povinností stanovenou zákonem, kterou správce veřejného rozpočtu má vykonávat v rámci navrhovaného zákona o řízení veřejných financí, kde se v § 6 odst. 5 píše: Správce veřejného rozpočtu, veřejný subjekt a příjemce veřejné finanční podpory jsou povinni předcházet jednání v rozporu s cílem vnitřního řízení a kontroly podle odstavce 1. Další výtka Rekonstrukce státu a dalších lobbistů nadnárodního kapitálu, která přichází v úvahu, je, že Senátem navržený registr bez sankce neplatnosti za nezveřejnění smlouvy nebude funkční, protože mu chybí účinná a přitom jednoduše vymahatelná sankce. Zákon bez ní nemůže zajistit zveřejnění všech smluv veřejné správy. V tomto případě bych i za sankci byl, ale sama sankce o sobě je pouze polovičatým řešením tohoto problému. Řeší totiž problém formálně. Přísně vzato, kdyby fungoval zákon o řízení veřejných financí, tak ani nemusí být zákon o registru smluv, protože prověření účelnosti zákon o řízení veřejných financí sám o sobě ukládá. Další nedořešenou oblastí je, jak to bude se smlouvami, které budou uzavřeny v cizí měně. V návrhu registru smluv se říká, že dané subjekty musí uveřejňovat smlouvy, faktury a objednávky nad 50 tis. Ale co když to bude uzavřeno v cizí měně? To by mě také zajímalo. Bude se to přepočítávat na koruny? V jakém kurzu se to bude přepočítávat na koruny? V kurzu ke dni uzavření smlouvy, nebo uveřejnění smlouvy, nebo až po oné nějaké době tří měsíců? Další problém. Co problém tzv. drobení smluv? Když mám smlouvu např. na 100 tis., tak ji přeci mohu rozdělit na několik drobnějších smluv, třeba na 5 krát 20 tis., 2 krát 50 tis., a to se může dít i u jiných částek. To říkám jenom příklad. Jak se toto zabezpečí? Nebude docházet k tomuto jevu? A problematika živých smluv, o které jsem tady také už mnohokrát mluvil, tedy takových smluv, které budou uzavřeny např. před nabytím účinnosti zákona o registru smluv. Nebude zde hrozit jistý typ retroaktivity, která je u nás zakázána? Samozřejmě protiargument, že už ministerstva nějakým způsobem uveřejňují své smlouvy, které byly uzavřeny kdysi, a nic se nestalo - ano, já tomu argumentu rozumím. Jenomže když tam zapojím všechny dotčené aktéry, na které se má zákon o registru smluv vztahovat, tak mám obavu, že správce registru, kterým bude Ministerstvo vnitra, bude předmětem třeba žalob. Může se to stát, protože subjektů je tolik, že to nemůžeme žádným způsobem moc podchytit.

Download XML • Download text