ps2013-031-03-008-129.tt Parliament of the Czech Republic, Chamber of Deputies
View options
Text : Transcription Written form - Show : Colors - Tags : PoS Tag Features Lemma
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
(21.10 hodin) Toto referendum na Krymu bylo vyhlášeno v souladu s platnou ústavou Ukrajiny , která toto umožňovala . V tomto referendu se voliči absolutní většinou rozhodli pro nezávislost na Ukrajině . Krymský parlament proto 17 . března 2014 vyhlásil nezávislý svrchovaný stát s názvem Republika Krym , který okamžitě poté požádal o vstup do Ruské federace jako její nový subjekt . Dne 25 . května se na Ukrajině uskutečnily prezidentské volby . Nekonaly se však na celém jejím území . Vítězem se stal oligarcha Petro Porošenko . Proruské nepokoje na východní Ukrajině , které vypukly po svržení prezidenta Janukovyče , se vystupňovaly v ozbrojený konflikt mezi Ukrajinskou vládou a silami v Doněcké a Luhanské lidové republice . Kvůli bojovým operacím uprchlo z východní Ukrajiny do Ruska jen do 5 . srpna 2014 více než 730 tisíc lidí . Došlo také na zákaz Komunistické strany Ukrajiny . Tento zákaz je však protiústavní , neboť o zákazu stranu rozhodl svým výnosem ministr spravedlnosti , který k tomu není oprávněn . Komunistická strana Ukrajiny dále funguje a připravuje se k volbám . Navíc tady jde o jasnou paralelu s podobným vývojem jako v Německu po nástupu Adolfa Hitlera k moci . Tam také zakázali komunisty po požáru v Reichstagu . Fašizující ideje jsou velmi podobné a nezměnily své způsoby ani po 80 letech . Příkladem toho může být tzv . humanitární upalování v Oděse , což je považováno za oxymóron , stejně například jako humanitární bombardování Jugoslávie . A v tomto chronologickém výčtu bych mohl pokračovat dále a dále . Domnívám se však , že se mi již podařilo v krátkosti shrnout , jaká byla a je situace na Ukrajině po rozpadu Sovětského svazu . Jedním slovem by se dala nazvat jako extrémně nestabilní či nestálá . Vrátíme - li se k vývoji ekonomiky na Ukrajině po získání nezávislosti , musíme opětovně konstatovat , že její dnešní HDP jako snad jediné ze zemí bývalého východního bloku dnes nedosahuje ani čísel z doby před rozpadem Sovětského svazu a očekává se další propad . A to i přes fakt , že Ukrajina nikdy nemusela platit za důležité suroviny , jako je ropa a plyn , tržní cenu , ale měla s Ruskem dohodnuty výhodnější podmínky . A to nehovořím o tom , že Ukrajina mnohdy tyto podmínky nedodržovala a své závazky sice uznávala , ale nehradila . Dle nejnovějších údajů prohloubila ukrajinská ekonomika svůj propad v 1 . kvartále letošního roku na 17 , 6 % z 15 % v předchozím kvartále . Celkový pokles v letošním roce se dle MMF odhaduje na 5 , 5 % . Žádné pozitivní zprávy tedy . Ukrajina už v březnu dostala od Mezinárodního měnového fondu prvních 5 mld . dolarů , čili asi 12 mld . korun . Během čtyř let to má být 17 , 5 mld . dolarů a celková pomoc včetně úspor z restrukturalizace ukrajinského dluhu má být 40 mld . dolarů . V důvodové zprávě asociační dohody s Ukrajinou lze zjistit , že implementace bude stát Ukrajinu dalších 104 mld . dolarů , které Ukrajina nemá , a není jasné , odkud je chce vzít . Co se krymského problému a dodržování ústavy týče , je nutné opět připomenout , že když v roce 1992 vyhlásila Ukrajina nezávislost , bylo v prohlášení konstatováno , že Ukrajina bude navždy neutrální stát . Toto bylo implementováno v roce 1996 do ukrajinské ústavy . Takže v roce 1994 , když byly Ukrajině garantovány její hranice , byly garantovány neutrální Ukrajině , ovšem Ukrajina když v roce 2008 začala v rozporu s ústavou hovořit o vstupu do NATO , jednala naprosto v rozporu s ústavou , a z ústavy se stal tudíž irelevantní dokument . Toto lze označit za naprostou ignoraci práva , neboť na jedné straně vlastní ústavu sám popírám a ohýbám a na straně druhé vyžaduji , aby druzí sami podle platné ústavy a možností , které dává , nejednali a toto právo jim upírám . O své právo na autonomii se začali hlásit také zakarpatští Rusíni - oblast , která byla mezi světovými válkami součástí Československa a k Ukrajinské SSR byla připojena po konci té druhé . Rusíni se ve svých požadavcích odvolávají na referendum z roku 1991 , v němž se velká většina obyvatel Zakarpatska vyslovila pro autonomní status . Ten ale Kyjev Zakarpatsku nikdy nepřiznal . Letos v dubnu vytvořili na západě Ukrajiny představitelé národnostních menšin - Rusínů , Maďarů a Rumunů - Shromáždění zakarpatských národností , které má sjednotit snahu o prosazení jejich menšinových práv . Organizace údajně sdružuje na milion obyvatel ukrajinské zakarpatské oblasti , tedy asi 90 % lidí , kteří v nejzápadnější části země žijí . Co se posledního vývoje samotného konfliktu na východě Ukrajiny týče , aktuálně se konstatuje , že vyhnal do zahraničí 879 tisíc lidí , jak tvrdí OSN . Další 1 , 3 milionu lidí , kteří byli nuceni opustit své domovy , jsou uprchlíky ve vlastní zemi . Podle odhadů OSN potřebuje zhruba 5 milionů lidí na Ukrajině humanitární pomoc . Ve čtvrtek dne 4 . 6 . tohoto roku ukrajinský prezident Petro Porošenko v parlamentním projevu varoval před rozsáhlou invazí . Přiznal , že k odražení poslední ofenzívy separatistů u Marinky ukrajinská armáda nasadila těžké zbraně . Ty přitom měly být podle minských dohod již staženy od linie příměří . Použity měly být údajně houfnice ráže 122 a 152 mm . Do toho všeho se z Ukrajiny dozvídáme informaci o tom , že gubernátorem ukrajinské Oděsy se stal bývalý gruzínský prezident Michail Saakašvili , politik , který je nyní ve vlastní vlasti stíhán za zneužití pravomoci a žije tak v exilu . Podráždění na překvapivé rozhodnutí Kyjeva zavládlo i v Tbilisi . Současný gruzínský prezident Georgi Margvelašvili předchůdce odsoudil za to , že přijal ukrajinské občanství , čímž se podle něj vzdává gruzínského . Podle ukrajinských komentátorů může být pro Saakašviliho , o jehož uplatnění v rámci ukrajinské státní správy se dlouhodobě spekuluje , Oděsa jen přestupní stanicí . Vždyť je zcela zřejmé , že pro gruzínského exprezidenta není gubernátorský post vysněnou metou , napsal ukrajinský novinář Sergej Rudenko . Styl politické práce Michaila Saakašviliho byl vždy v prezentování každé hrozby , ať už vojenské , nebo politické . Dnes už ale snad všichni vědí , že jde jen o někým nastrčenou figurku . Nebudu zde spekulovat kým , ale domnívám se , že je to více než zjevné . Podle aktuálních informací prezident Petro Porošenko byl také velmi šokován ze současného dění v Kyjevě a vlnou násilností spojenou se vzestupem pravicových sil . Při výbuchu během demonstrace byly před parlamentem zabiti tři členové národní gardy a další důstojník zůstal v kómatu . Zraněno bylo na 140 lidí . Exploze byla údajně způsobena výbuchem granátu . Porošenko nazval tento útok protiukrajinskou akcí a požadoval , aby všichni organizátoři a představitelé politických sil nesli plnou odpovědnost . Demonstrace byla zorganizována jako protest proti plánu na zvýšení autonomie separatistických enkláv na východě Ukrajiny , které by mohl snad přinést konečně mír . Dle dostupných informací byla exploze způsobena tzv . batalionem Zich , dobrovolnickou policií zformovanou v Kyjevě stranou Všeukrajinské sdružení Svoboda , která je silně pravicová , která sympatizuje s Ministerstvem vnitra . Z toho jasně vyplývá , že není pod kontrolou ani vnitřní situace na Ukrajině , když nepočítáme oblasti bojů . Download XML • Download text
