Parliament of the Czech Republic, Chamber of Deputies

This is where the footnotes go.

View options

Text: Transcription Written form - Show: Colors - Tags: PoS Tag Features Lemma

Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.

(11.20 hodin) A když se podíváte na odhady Ministerstva vnitra, tak jsme se téměř nikdy nepletli. Já jsem tady stál před půl rokem a říkal jsem - budou kvóty. Mnozí mě považovali za blázna, mnohá média říkala, co si to vymýšlím. Sešel se půlrok s půlrokem a kvóty jsou na stole. Dámy a pánové, v té debatě se trošku míchají dvě témata. Jedno bylo 40 tis. migrujících osob, které se mají přerozdělit. Dnes je debata o dalších 120 tis., tj. 120 tis. plus 40 tis., to je nový příběh, to není 40 a 120, jedno jest. To znamená, my jsme vždycky dbali na institut dobrovolnosti, dobrovolné pomoci. Z těch 1 500 lidí má být 1 100 lidí, kteří k nám přijdou, a my dořešíme azylovou proceduru s tím, že buď získají, nebo nezískají mezinárodní ochranu. To ovšem neznamená, že zůstanou na území České republiky. 400 dalších lidí, kteří mají přijít, mají přijít z táborů mimo Evropskou unii a mají být integrováni do české společnosti. 400 lidí z táborů mimo Evropskou unii. Jinak Česká republika pomáhá v těchto táborech 100 mil. korun ročně. Jsme největším sponzorem jordánského tábora, kde jsme za 40 mil. korun pomohli vybudovat elektrickou infrastrukturu. To je ta cesta - zlepšit život lidí v táborech mimo Evropu. Každé euro, které tam investujeme, se nám stonásobně vrátí. Odhady jsou, že Turecko stojí migrační krize 4 mld. eur. To je směšná částka v porovnání s tím, co to bude stát sociální systémy velkých evropských zemí včetně České republiky. Zlomek. Drobné. Je potřeba primárně uzavřít dohodu s Tureckem, je potřeba Turecko finančně motivovat k tomu, abychom těm migrantům zlepšili životní podmínky, aby tam lidi žili v důstojných podmínkách a aby to domů měli tzv. za kopec. Aby se, až ta válka skončí, doufejme, že jednou skončí, mohli vrátit domů. Každý z nás přece by chtěl žít doma. Já tedy určitě. Já tuhle zemi mám rád a nechci z ní nikam odcházet. S velkou nedůvěrou se dívám na vojenské angažmá Ruska v tom prostoru, protože vojenská operace, která bude jenom ve formátu dalších leteckých úderů, nic nevyřeší. A v Sýrii, dámy a pánové, a říkejme si, jak ty věci jsou, je 7,5 mil. Syřanů mimo domov. To jsou vnitřní migranti v té Sýrii, kteří pokud ztratí víru a naději v to, že ta válka skončí, tak si na tom Googlu, jak píše některý server včera, najdou opět to Německo, najdou opět migraci v Německu a budou směřovat opět do Německa. Já jsem mluvil s jedním Syřanem. On mi říkal - prodal jsem dům, už se tam nemůžu vrátit. Za ten dům jsem dostal 5 tis. eur, před válkou by to bylo 100 tis., dneska 5. Ten člověk všechny peníze utratil za převaděče, dneska je ve Spolkové republice Německo a je tam nešťastný. Víte proč? Protože pochopil, že on i jeho děti budou pravděpodobně občané druhé nebo třetí kategorie. Tam vznikne obrovská deziluze. Tam vznikne obrovská frustrace. To je to, čeho já se bojím. A bojím se toho, že tímto přístupem ne že zamezujeme nástupu fašismu a hnědých hnutí, ale že mu pomáháme. To je ta obava, kterou já mám. Ruské vojenské angažmá má ještě druhou stranu mince a to je to, že Rusové mají samozřejmě i velký vliv na Ukrajinu v rámci separatistických vojenských a polovojenských organizací. A pokud se povede Rusku rozdmýchat i tento požár - já neříkám, že to mají v plánu, ale stát se to může - tak máme dvě ohniska migrace. Obě dvě tato ohniska migrace skončí, dámy a pánové, v Evropě. A pokud to bude migrace z Ukrajiny, kde je dneska 1,5 mil. vnitřních běženců, tak se Česká republika stane cílovou zemí. Co se týká našich detenčních zařízení. Slyšíme na ně spoustu kritiky. Bývalé pravicové vlády snížily kapacity našich uprchlických zařízení na 30 %. Ale logicky nebyl důvod je nesnižovat. Nebyla žádná migrační vlna. Těch původních 100 % bylo v době, kdy v bývalé Jugoslávii byly války a Česká republika, tedy krátkodobě, měla 3,5 tis. migrantů v součtu. Když nasčítáme celou tu migrační vlnu, tak to bylo někde kolem 15 až 20 tis., ale jednorázově jsme tu měli 3,5 tis. lidí většinou z Bosny a Hercegoviny. A v té době jsme měli daleko větší kapacitu detenčních zařízení. K dnešnímu dni máme v našich azylových zařízeních detenci 800 volných míst. Daří se nám ty lidi vracet do Rakouska, daří se nám postupovat přesně podle evropského práva, podle dublinských nařízení a podle dalších věcí, které evropské právo vyžaduje. A nezlobte se na mě - ti, kteří kritizují náš postoj v Evropě, že jsme měli mlčet. My jsme země, která si plní své zákonné povinnosti a má vlastní názor. Co je na tom proboha špatně? Evropská komise už v minulosti šla do systému kvót. Tuším, že ten projekt se jmenoval Eurema. Byl na Maltě. To byl systém, kdy Malta byla zachvácena silnou migrační vlnou, a už tehdy se Evropa pokusila ty migranty proti jejich vůli dostat do jiných evropských zemí. Přesně na tom - proti jejich vůli - ten projekt zkrachoval. A my se obáváme a jsme přesvědčeni, že na úplně stejném principu zkrachuje i tento systém. Musíme si uvědomit, že člověk, který přijde a splní si zákonné povinnosti, že se nechá zaregistrovat k hotspotu v Řecku, v Itálii nebo v Maďarsku, by tam měl strpět do doby své realokace. Ale 98 % všech lidí z těchto oblastí chce odejít do Spolkové republiky Německo. A Spolková republika Německo jich pojme 30 % a těch 70 % půjde do jiných zemí. To znamená, 70 % lidí bude realokováno tam, kam nechtějí jít. Také si odpovězme na otázku, jestli tato migrační vlna, kde Spolková republika Německo - a včera to neoficiálně potvrzoval bavorský ministr vnitra, že za jeden měsíc do Německa přišlo 250 tis. lidí, že tato migrační vlna s sebou přinese i tu druhou migrační vlnu, už tu oficiální, zákonnou. A to je slučování rodin, dámy a pánové. Přes 60 % lidí, kteří přicházejí, jsou muži. Ti muži přicházejí sami. Většina z nich má rodinu. Většina z nich bude podle evropského práva tu rodinu chtít sloučit. A v současné době 98 % migrantů z Eritrey a ze Sýrie získává v evropských zemích mezinárodní ochranu. U nás, když někdo z těchto zemí požádá o mezinárodní ochranu, tak ji dostane. My postupujeme podle evropského práva. Dámy a pánové, jsme zemí, kde žije půl milionu cizinců. My nejsme zemí xenofobní. Jsme zemí, kde se zvyšuje počet lidí žádajících o mezinárodní ochranu. Ale nejsou to Syřané a Eritrejci. Jsou to Ukrajinci, Kubánci a další země. My nejsme zemí, která těm lidem nechce pomáhat. Ale neumíme tady za nohu držet někoho, kdo tady prostě být nechce. Existuje nějaká základní listina práv a svobod, existují smlouvy o uprchlících z 50. a 60. let, které jsou platné. A my jsme té Evropské komisi, těm našim partnerům - a znovu říkám partnerům - dali svoji pozici včetně právního rozkladu, včetně deseti otázek a říkali jsme: než budeme hlasovat, tak nám na ně prosím pěkně odpovězte. No nevím, kdy se hlasovalo, pár dní už to bude, odpovědi nemáme dodneška. Jinak slovenská pozice směrem k té žalobě i trošku vychází z toho našeho právního rozboru. Co se týče kvót, tak já si myslím, že jsme ve třetí třetině zápasu o povinné kvóty. Já jedu osmého do Lucemburku na zasedání ministrů vnitra. A světe div se, povinné kvóty jsou opět na stole. Takže po 40 tis. nepovinně, 120 tis. už povinně, ale jednorázově, přichází znovu debata o stálém realokačním mechanismu, který by měl pouze do té rovnice, kde bude procentuální vyjádření pro jednotlivou zemi, dosazovat to číslo pro každý rok. Toto může fungovat. To je německý model. Němci mají realokaci v rámci svého území, v rámci svých jednotlivých spolkových zemí, v rámci jednotlivých obcí. Obce musí přijmout ty migranty, postarají se o ně atd. atd. Ale tam je jednotný sociální systém. Jednotný systém trhu práce... (Odmlčuje se kvůli zvětšenému hluku zleva.) Místopředseda PSP Jan Bartošek Já se omlouvám. Kolegové v levé části sálu, prosím o ztišení. Díky. Ministr vnitra ČR Milan Chovanec Bohužel z vlastní strany.