|

ps2013-029-08-001-031.tt

Parliament of the Czech Republic, Chamber of Deputies

Agenda Item Title

31. Vládní návrh zákona o evidenci tržeb /sněmovní tisk 513/ - prvé čtení 32. Vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o evidenci tržeb /sněmovní tisk 514/ - prvé čtení Sloučená obecná rozprava

Date2015-07-10
Meetingps2013/029
Agenda Itemps2013/029/031
Authorizedyes
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/029schuz/s029308.htm
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
index   19 < Page 20 > 21
Poslanec Adolf Beznoska Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, debata je dlouhá. Určitě na podzim ještě hodně dlouhá bude, takže své vystoupení zkrátím na jenom některé víceméně faktické poznámky. Celý ten projekt, a to je evidentní, považuji jako mí kolegové z Občanské demokratické strany za nepotřebný, zbytečný, a protože pořizovací a provozní náklady budou v řádech miliard, tak i drahý. Stát a Finanční správa konkrétně má všechny velmi dobré prostředky pro efektivní výběr daní. Záměr je rovněž diskriminující, protože postihuje zejména malé a střední podniky, a ještě výběrově. Z těchto důvodů to vnímám jako škodlivou věc. Ovšem co cítím, že tahle věc, EET, má určitou logiku v tom, jak levicová vláda, levicová koalice soustavně tlačí na drobné a střední podnikatele, jak se je snaží zlikvidovat jako třídu. Stále více věcí je evidováno, jsou shromažďována data a plíživě, nenápadně se Česká republika mění, ztrácí svoji svobodu, stává se z ní socialistický stát s typickými oligarchistickými prvky. Předkladatelé zákona zejména mediálně burcují, že bojují proti šedé ekonomice, ale šedá ekonomika není největším problémem České republiky. Já bych tady zopakoval, a čerpám ze stejného materiálu od pana Lukáše Kovandy, což je vynikající finanční analytik, pár čísel. Podíl šedé ekonomiky na hrubém domácím produktu tuzemského hospodářství činil v roce 2014 pouze, a to je v uvozovkách, 15,3 %, což je hodnota nižší, než je průměr Evropské unie, který činí 18,6 %. Co je velmi pozitivní, je i ten trend, který v posledních dvanácti letech nastal, protože podíl šedé ekonomiky v České republice trvale klesá. Například v roce 2003 jsme měli podíl zhruba 20 %. Dneska jsme na tom o 5 % lépe. Samozřejmě to není důvod k jásání, ale je to potěšující. Nejenom to, že jsme i lepší, než je průměr Evropské unie, ještě se můžeme srovnávat se zeměmi, které nám byly a jsou vydávány jako vzor. Například Německo loni vykázalo podíl šedé ekonomiky 12,2 %, Švédsko 13,6. Soustředění pana ministra financí při svém vysvětlení je pořád směr Chorvatsko. Připomínám, že podíl šedé ekonomiky v Chorvatsku na hrubém domácím produktu je 28 % a tempo poklesu po zavedení EET v Chorvatsku je pořád ještě pomalejší než snižování podílu šedé ekonomiky v České republice. Opravdu si tedy nemyslím, že Chorvatsko by mohlo být naším vzorem. Co na druhé straně? Pokud bychom se podívali na faktické věci, které by nás měly zajímat a které bychom měli řešit, tak je to například daňové zatížení, odvody. To jsou věci, které českou ekonomiku posouvají právě na zadní místa v rámci zemí Evropské unie. Co je z hlediska časových výzkumů a empiricky dokázáno, co způsobuje úniky do šedé ekonomiky? Za prvé kvalita institucí. Čím větší byrokratický aparát, tím větší podíl šedé ekonomiky. My jsme přijali tři tisíce nových úředníků, máme asi padesát nových náměstků na ministerstvech. Za druhé regulace. Čím tužší regulace, a pořád se snažíme nějaké regulace zavádět, tím větší ambice firem, podniků, obchodníků unikat do šedé zóny. Za třetí kvalita veřejných služeb. Čím lepší kvalita veřejného sektoru, tím menší úniky do šedé ekonomiky. To jsou ty podstatné věci. A ze statistik vyplývá, že teprve na čtvrtém místě přichází represe - a my jsme s represí teď začínali. Místo abychom dělali systémová opatření, nasazujeme to, co má účinnost až jako čtvrté v pořadí. Já tomu rozumím a všichni se shodneme, že daně se mají platit. Mají se platit v plné výši. Ale pokud by se vláda opravdu soustředila na to, aby se řádně vybíraly a platily daně, tak se nesmí zaměřit na jeden jediný segment a ve své důležitosti i segment nejméně důležitý. Takže dámy a pánové, pokud bychom se zaměřili na opravdu podstatné věci, a to bohužel tato vláda zatím nedělá, neviděl jsem tady zatím žádnou hlubokou strukturální změnu kromě přerozdělování peněz a podporu určitých voličských skupin, tak bychom možná nemuseli společně tak dlouho diskutovat o tom, zda je zavedení EET účinné, či nikoliv. Mně těch 300, možná 400 tisíc podnikatelů, kteří mohou být jejím zavedením ohroženi, za to stojí. A já budu proti zavedení elektronické evidence tržeb bojovat. Děkuji za pozornost. Místopředseda PSP Jan Bartošek Já vám děkuji, pane poslanče. Požádám nyní pana poslance Radima Holečka, jeho příspěvek do rozpravy, připraví se pan poslanec Vilímec. Máte slovo. Poslanec Radim Holeček Vážený pane místopředsedo, vážené dámy, vážení pánové, psal se říjen 2013. Do parlamentních voleb zbývaly tři týdny a od velkopodnikatele a současného ministra financí, místopředsedy vlády a duchovního otce myšlenky, že stát je potřeba řídit jako firmu, rozuměj jako velkou firmu, ideálně jako Agrofert, v jedné osobě jsme se tehdy dozvěděli, že malé a střední podniky jsou klišé a jenom takové kecy. S odstupem necelých dvou let a v kontextu s tiskem, který právě projednáváme, je evidentní, že věta to byla sice nanejvýš hloupá, ale o to upřímněji míněná. Ale od člověka, který je schopen takovou větu vypustit z úst, lze asi těžko očekávat něco jiného než že ji bude v praxi naplňovat, dostane-li k tomu příležitost. A příležitost dostal, takže ji naplňuje, bohužel. Škoda jen, že s takovým zápalem, jakým se nás dnes snaží přesvědčit, že praktiky jeho balkánského kolegy jsou pro nás tím správným receptem, raději nenaplňuje státní kasu těmi pověstnými až 200 mld. ročně, o kterých tak přesvědčivě plácal při předvolebním rozdávání koblih a oblboval jimi důvěřivé voliče. EET tedy není ničím jiným než zcela logickým a předvídatelným důsledkem postoje pana velkopodnikatele Babiše k živnostníkům, malým i středním podnikatelům, v kombinaci se skutečností, že se stal ministrem financí, a získal tak reálnou moc tento svůj postoj vůči nim ventilovat, a to nejen verbálně, ale prostřednictvím nástrojů sloužících k jejich šikaně a postupné likvidaci. EET takovým nástrojem je. A to nástrojem nanejvýš sofistikovaným. Likvidovat konkurenci malých podnikatelů a živnostníků individuálně je totiž velmi zdlouhavé, tudíž málo efektivní. Daleko účinnější je pro takový boj nasadit zbraň hromadného ničení. A EET ničím jiným než takovou zbraní hromadného ničení proti živnostníkům a malým podnikatelům není. Mimochodem malá odbočka. Se zbraněmi hromadného ničení mají lidé od pana velkopodnikatele bohaté zkušenosti - například k likvidaci konkurence v zemědělství si oblíbili Roundup. Ale zpět ke zbrani EET. Účinky této zbraně, bude-li proti živnostníkům a malým podnikatelům skutečně nasazena, budou postupné. V první vlně zahubí ty nejslabší z nich, tedy ty, kteří nevyhoví technickým podmínkám. Další vlna smete ty, kterým se podnikání se zvýšenými náklady, které zavedení EET prokazatelně přinese, už prostě nevyplatí. A ve třetím kole pak s podnikáním seknou už i ti, kteří si řeknou, že státní buzeraci a neustálé zhoršování podmínek malého podnikání a provozování živností prostě nemají zapotřebí. A co čeká na ty, kteří vydrží? To lze dnes jen velmi těžko odhadnout. Po tom, co na nedávné konferenci o EET předvedl chorvatský ministr financí Lalovac, je asi možné očekávat cokoliv. Tolik pro dnešek vše. Děkuji.

Download XML • Download text