|

ps2013-029-08-001-031.tt

Parliament of the Czech Republic, Chamber of Deputies

Agenda Item Title

31. Vládní návrh zákona o evidenci tržeb /sněmovní tisk 513/ - prvé čtení 32. Vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o evidenci tržeb /sněmovní tisk 514/ - prvé čtení Sloučená obecná rozprava

Date2015-07-10
Meetingps2013/029
Agenda Itemps2013/029/031
Authorizedyes
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/029schuz/s029308.htm

Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.


index   9 < Page 10 > 11

Dále s tím budou nějaké související náklady ve výši 130 mil. korun, předpokládá se nárůst zaměstnanců o 400 osob a s tím jsou samozřejmě spojeny i náklady na mzdy těchto nových zaměstnanců, které se budou pohybovat někde kolem 150 mil. korun za rok. Takže když si to všechno sečteme, tak zjistíme, že na vstupu, při tom zavádění systému, zaplatíme všichni 370 mil. korun a pak budeme každý rok na jeho udržování platit 450 mil. korun. To jsou náklady, které bude mít stát, to jsou náklady, které budou mít daňoví poplatníci, to jsou náklady, které jsou úplně zbytečné. Nezůstane ale jenom u nákladů státu, tedy daňových poplatníků, ale samozřejmě s tímto systémem budou mít výdaje i živnostníci a podnikatelé. A tady se můžeme také podívat na čísla, na odhady, které ukazují, kolik to bude stát. Tak pokladna drobného prodejce přijde minimálně na 5 700 korun, celkové náklady pro střední firmu se budou pohybovat někde kolem 450 tis. korun, pak zde budou nějaké provozní náklady minimálně ve výši 5 tis. na rok na pronájem softwaru, internetové připojení, barvy do tiskáren, další a další věci, a celkově počet terminálů, který být v České republice v souvislosti s registračními pokladnami podle důvodové zprávy, být 4,5 mil. kusů. Je zajímavé, že Ministerstvo financí, a myslím, že by to měl být úkol Ministerstva financí, se v této souvislosti ani nepokusilo vyčíslit celkové náklady, které toto všechno bude stát podnikatele v České republice. Přitom celkové náklady jsou zajímavé a jsou důležité, protože z těch celkových nákladů bychom si také mohli odvodit to, jak se zavedení registračních pokladen promítne do ceny zboží a služeb a do toho, co budou nakonec platit koncoví zákazníci, protože ti nepochybně ponesou část nákladů, která se se zavedením registračních pokladen pojí. A jestli mně někdo chce říkat, že 5 tis. korun, 10 tis. korun pro dobrého podnikatele nejsou žádné peníze, tak mu říkám, že neví, o čem mluví. se podívá na to, jací lidé provádějí řemesla, realizují živnosti, poskytují služby v našich obcích a malých městech, jak je to někdy složité, jak každá tisícikoruna je důležitá pro to, aby přežili. A tady jim stát, místo aby je nechal na pokoji, zavádí novou povinnost, která je nepochybně bude stát další a další finanční prostředky. znám i živnostníky, byl jsem u nich v provozovnách, mluvil jsem s nimi, kteří si přednedávnem třeba koupili pokladnu za 20 tis. korun, která jim všechno eviduje, je napojená na sklad, výborně funguje, ale neumí to, co by měla umět z hlediska potřeb elektronické evidence tržeb, to znamená, že tito podnikatelé budou muset tuto pokladnu vyhodit a kupovat si nějakou jinou, která bude napojená na internet a bude mít ty parametry, které Ministerstvo financí bude požadovat. Ale pro tyto podnikatele vyhodit pokladnu za 20 tis. korun a kupovat si jinou je něco, s čím si vůbec nemusí poradit. A toto jsou věci, které Ministerstvo financí záměrně, nebo z jiných důvodů pomíjí. myslím, že ani ta kompenzace 5 tis. korun pro fyzické osoby na nákup pokladny, která údajně je Ministerstvem financí plánována, tuto věc nevyřeší, protože za 5 tis. korun si ani tu nejlevnější pokladnu nekoupíte. Ministr financí také říká, že pomůže těm, kterých se to bude týkat, nejprve tím, že jim sníží daň z přidané hodnoty, že se daň z přidané hodnoty v restauracích sníží z 21 % na 15 %. Problém ale samozřejmě je, že většina hospodských, většina těch, kteří provozují restaurační zařízení nebo malou hospodu, nejsou plátci daně z přidané hodnoty. Z toho je jasné, že snížení daně z přidané hodnoty na bude mít jenom velmi nepatrný vliv. A zase - podívejme se do Chorvatska, podívejme se do vzorové země pro pana ministra Babiše, jak to tam dopadá, jak tam ta situace vypadá. V Chorvatsku v důsledku zavedení registračních pokladen probíhá v jednotlivých živnostech zhruba 35 tisíc finančních kontrol ročně. Pokud bychom toto číslo aplikovali na Českou republiku, kde máme jiné počty živnostníků a drobných podnikatelů, tak bychom zjistili, že nás čeká - v Chorvatsku 35 tisíc kontrol ročně, u nás by to bylo 115 tisíc kontrol ročně. To samozřejmě bude stát něco i státní rozpočet. Není proto divu, že pan ministr financí počítá s tím, že bude muset přijmout 450 nových zaměstnanců Finanční a Celní správy, což když si k tomu připočteme, že Sobotkova vláda zvýšila od loňského roku počet zaměstnanců ve státní službě o 3 tisíce, tak to je skutečně další hrozivé číslo. No a když mluvím o těch nákladech - tedy jsem pořád u toho třetího bodu těch našich námitek, vysoké náklady pro všechny, od státu přes podnikatele po zákazníky - tak nemohu pominout ani jedno číslo, které je také docela zarážející. Chystá se totiž propagační kampaň, jakési PR pro registrační pokladny - první část propagační kampaně tady asi vidíme v praxi v Poslanecké sněmovně - a na tuto propagační kampaň Ministerstvo financí vyčleněnu částku 130 mil. korun z peněz daňových poplatníků. Tak jenom doufám, že tyto peníze, které považuji za vyhozené oknem a za úplně zbytečné, nejsou určeny na inzerci v médiích, která vlastní shodou okolností ministr financí a která nepochybně inzerci potřebují, protože právě z inzerce při klesajícím počtu čtenářů žijí a přežívají. Za čtvrté, ten čtvrtý argument. Systém pravděpodobně zaviní ukončení podnikání velkého počtu malých podnikatelů a živnostníků. Dámy a pánové, toto není žádná hrozba, žádné populistické strašení lidí, toto není žádná fikce. Toto tvrzení, že to bude znamenat ukončení činnosti pro řadu živnostníků a drobných podnikatelů, vychází právě z  jediné zkušenosti, kterou s registračními pokladnami všichni máme, a to je příklad Chorvatska. Právě v Chorvatsku, když se podíváme na Chorvatsko, tak před zavedením elektronické evidence tržeb bylo v Chorvatsku 72 tis. firem a 190 tis. živnostníků a po zavedení registračních pokladen z tohoto čísla ukončilo činnost 6 tis. firem a 33 tis. živnostníků. Když si to přepočítáme zase na Českou republiku, tak v České republice máme 159 tis. firem a máme tady 642 tis. živnostníků. V případě chorvatského scénáře by to znamenalo, že u nás skončí 13 tis. firem a 110 tis. živnostníků. Tady na někdo pokřikuje "no a co, tak skončí". si nemyslím, že to je tak jako jednoduché, protože naše ekonomika a zaměstnanost našich lidí nestojí na těch velkých firmách, jakou tady váš pan předseda, paní poslankyně prostřednictvím paní předsedající, ale právě stojí na těch živnostnících a drobných a středních podnikatelích. Bez nich je naše prosperita úplně ztracená. Takže cokoli vaše hnutí dělá pro to, abychom je zlikvidovali, omezili a dali prostor jenom těm velkým, tak to dělá vlastně proti prosperitě a budoucnosti naší země.

Download XMLDownload text