Parliament of the Czech Republic, Chamber of Deputies

This is where the footnotes go.

View options

Text: Transcription Written form - Show: Colors - Tags: PoS Tag Features Lemma

Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.

(15.40 hodin) Jaký bude další postup? Já myslím, že evropská solidarita, která se tady projevovala v posledních pěti letech vůči Řecku, má svoje limity. Má nutně svoje limity a ty limity jsou demokratické. Jsou úplně stejně demokratické, jako bylo řecké referendum. Jednotlivé parlamenty nebo národy členských zemí, které poskytovaly v uplynulých pěti letech půjčky Řecku, mají právo říci ne, stejně jako to právo měli řečtí občané, kteří řekli ne podmínkám záchranného programu, a záchranný program skončil. Stejné právo mají i občané v jiných zemích, jejich reprezentanti v parlamentu, jejich vlády mají také právo říci ne v situaci, kdy nebudou souhlasit s postupem řecké vlády. Teď ale nejsme v situaci, kdy by ta ne už ze strany eurozóny zazněla. Jsme ve fázi vyjednávání, která jsou vedena mezi řeckou vládou a ostatními zeměmi eurozóny o podmínkách půjčky, o kterou Řecko požádalo. Je to určitý paradox, protože na jednu stranu tedy řecká vláda odmítla podmínky v rámci takzvaného druhého balíčku, který Řecko držel nad vodou, pomáhal stabilizovat jeho veřejné rozpočty, a současně krátce potom řecká vláda požádala o novou půjčku, která by měla pomáhat financovat řecké závazky v horizontu zhruba tří let. Čili teď se jedná o podmínkách této půjčky. Buď tedy dojde k dohodě, půjčka bude poskytnuta, nebo k dohodě nedojde. Pokud k dohodě nedojde, pak je tady reálná alternativa postupného odchodu Řecka z eurozóny vzhledem k tomu, že Řecko bude muset přejít k vlastní měně a bude muset řešit svoji rozpočtovou a hospodářskou situaci za použití vlastní řecké měny. To je alternativa dvě, zatím se jedná o alternativě jedna. Jestli dojde k dohodě, o tom budeme více vědět dnes, zítra, až Řecko předloží konkrétní program reforem, který bude chtít realizovat. A znovu zdůrazňuji, že evropská solidarita tady fungovala vůči Řecku pět let, ale i solidarita má svoje jasné ekonomické, politické a demokratické limity a v tuto chvíli je potřeba, aby země eurozóny posoudily situaci a řekly si, jestli má význam, aby vůči Řecku solidarita pokračovala, a jestli je Řecko vůbec připraveno na to realizovat reformy, které by umožnily stabilizovat řeckou ekonomiku a řecké veřejné rozpočty. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová Děkuji. Pan poslanec chce položit doplňující otázku. Prosím, máte slovo. Poslanec Adolf Beznoska Děkuji, pane premiére. Já vám v tomto rozumím velmi dobře. Spíš mi šlo o to, jaké je to stanovisko. Rozumím tomu tak, že teprve na základě toho, co vzejde z jednání mezi Řeckem, posílení o francouzské experty nově a tak dále, co vyjde z tohoto návrhu, tak potom teprve Česká republika definitivně utvoří svoji pozici, s kterou odjedete v neděli do Bruselu na jednání. Rozumím tomu tak, pane premiére? Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová Poprosím pana premiéra o odpověď. Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka My nejsme jako Česká republika součástí eurozóny. Neúčastníme se těchto jednání, ale přirozeně budeme informováni ze strany členských států eurozóny o jejich názoru, který budou mít na řecký program reforem, který se v tuto chvíli finalizuje. Alespoň tedy vycházím z informací, které jsou k dispozici. Česká republika se v první fázi nebude účastnit tohoto rozhodování. Čeká nás v neděli jednání Evropské rady jako celku a je otázka, o čem bude Evropská rada v neděli rozhodovat. Buď budeme informováni o tom, že došlo k dohodě, pak předpokládám, že takovou dohodu vezmeme na vědomí, dohodu mezi Řeckem a eurozónou, nebo budeme informováni o tom, že k dohodě nedošlo, a Evropská rada se k tomu politicky vyjádří. To znamená řekne své stanovisko v této situaci. I kdyby k dohodě nedošlo, tak Řecko nadále zůstává součástí Evropské unie, zůstává součástí Severoatlantické aliance a řecký problém z Evropy nemizí. I kdyby Řecko nesplnilo podmínky dalšího setrvání v euru, tak řecký problém z Evropy nemizí. Máme tady problém s migrací. Řecko bude nepochybně potřebovat humanitární pomoc v případě, že by neustálo v tuto chvíli podmínky dalšího setrvání v eurozóně. Řecko zůstává součástí Severoatlantické aliance. To znamená, musíme mít zájem udržet s Řeckem politický dialog v rámci Evropské unie i v rámci Severoatlantické aliance i kvůli tomu, abychom byli schopni lépe čelit tlakům, které souvisí s migrační krizí, se zhoršením bezpečnostní situace na Blízkém východě. V každém případě komunikace s Řeckem musí být udržena a to bude jedna z pozic, kterou já budu zastávat na jednání Evropské rady. Nedívat se na ten problém jenom očima jednání mezi eurozónou a Řeckem o podmínkách nového záchranného programu, nebo nové půjčky pro Řecko, ale dívat se na to také optikou reálného Řecka, reálného problému, který dneska Evropa se stavem, jaký je v Řecku, má a bude ho mít bez ohledu na to, jestli se v Řecku bude platit eurem, nebo se eurem platit nebude. Ani jedna z cest nebude pro řeckou společnost jednoduchá. Obě tyto potenciální cesty budou znamenat velké náklady a budou nepochybně znamenat ještě řadu sociálních problémů. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová Já děkuji. Nyní poprosím pana poslance Adamce, aby přednesl svou interpelaci na pana premiéra. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Poslanec Ivan Adamec Děkuji, paní předsedající. Pane premiére, dámy a pánové, už jsem se pokoušel posledně uspět se svou interpelací ohledně výběru daní. Chápu to, že bych se měl spíš ptát pana ministra financí Babiše, ale vzhledem k tomu, jak tady probíhá diskuse o výběru daní během plén Poslanecké sněmovny, kdy vybíráme více, lépe, radostněji a realita je trochu jiná, a když se někdo optá, tak tomu nerozumí, tak se budu ptát vás. Já si myslím, že by měla víceméně platit relace mezi ekonomickým růstem a výší výběru daní, pokud parametry zůstávají stejné z hlediska výběru daní. Ono se to nějakým způsobem neprojevuje. Já jsem si vzal svůj rozpočet ze svého města a podíval jsem se na daňovou výtěžnost. Mimochodem teprve loni jsme dosáhli, řekl bych, výše výběru, který je skoro stejný jako v roce 2008. A máme rok 2015, loňský rok 2014. A ještě nám tam pomohlo, že se vlastně upravily parametry na úkor čtyř nejvyšších měst. To jsem tam započítal. Ale letošní rok vypadá velmi zvláštně. Chápu, že mohly být vratky, že mohlo být určité předzásobení z hlediska některých daní, ovšem spotřební daň zrovna není daňovým příjmem měst a obcí. Když se podívám, jak to vypadá, tak leden propad minus 5 mil., únor minus 12, březen minus 11, minus 9, minus 8, minus 3 v červnu. Samozřejmě trend vypadá velmi dobře, ale máme skoro čtyřprocentní růst, to znamená, že by to mělo vypadat úplně jinak. Já se tedy ptám, kde se stala chyba. Protože pokud říkám pravidlo, že pokud jsou nastaveny parametry výběru daní stejně a je ekonomický růst, kde je nárůst daní v městských a obecních rozpočtech? Já to tam nevidím. Když je vyšší výběr, jak říká pan ministr financí, tak musí být i vyšší podíl, protože je to samozřejmě matematická úměra. A myslím si, že takto by to být mělo. A ptám se vás, protože od pana ministra Babiše se zřejmě odpovědi nikdy nedočkám. Děkuji. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová Děkuji. Poprosím pana premiéra o odpověď. Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka Vážený pane poslanče, samozřejmě ta věc už tady byla opakovaně na půdě Poslanecké sněmovny diskutována. Já vás asi příliš nepřekvapím tím, co tady teď řeknu, protože jsou to věci, o kterých se mluvilo. Já jsem na základě i stížností, které jsem dostal od zástupců obcí a měst, mimo jiné na jednání Svazu měst a obcí, mimo jiné na jednání s Asociací krajů, požádal ministra financí, aby do vlády předložil analýzu výběru daní v prvních měsících letošního roku. Vláda analýzu dostala pro informaci. Z analýzy vyplývá závěr Ministerstva financí. Ministerstvo financí předpokládá, že daňový výpadek, zejména pokud jde o daň z přidané hodnoty, bude kompenzován do konce letošního roku. To je oficiální pozice, kterou zastává Ministerstvo financí v této otázce. Trend výběru daně z přidané hodnoty tomu nasvědčuje, to znamená po největších propadech, které byly v lednu, únoru a březnu, dochází ke zlepšování výběru daně z přidané hodnoty. První věc, která je a týká se daně z přidané hodnoty.