ps2013-023-02-001-001.tt
Parliament of the Czech Republic, Chamber of Deputies
View options
Text: - Show: - Tags:
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
Co se týká příspěvkových a rozpočtových organizací, které zřizuje ministerstvo, tady dochází k zajímavému jevu, který spočívá v tom, že u mnohých těchto organizací dochází k navýšení příspěvku, případně k navýšení výdajů v rámci rozpočtu, který převyšuje avizované navýšení platů pro zaměstnance těchto organizací. Například u Agentury ochrany přírody a krajiny dochází k navýšení o 12 mil., z toho na platy 6 mil. Česká inspekce životního prostředí navyšuje o 12 mil., z toho na platy 3 mil. Národní park České Švýcarsko, což je organizační složka státu, navyšuje o 14 mil. Kč, z toho na platy 0,7. ČHMÚ, Český hydrometeorologický ústav, navyšuje o 38 mil., z toho na platy 16. Tady bylo na výboru zodpovězeno, že se jedná o prostředky pro zlepšení služby, což v současné době všichni vítáme a vyžadujeme, aby meteorologická služba fungovala excelentně.
V případě Národních parků Šumava, Krkonošského národního parku a Národního parku Podyjí, tam je to navýšení ve výši 4 mil. Kč v prvních dvou případech a 0,7 mil. Kč v případě Národního parku Podyjí. Je to věnováno pouze a jenom na platy. Opět je tady disproporce. Kam půjdou ty peníze, ta diference mezi nárůstem a využitím na platy? Co bude v těch organizacích realizováno, aby bylo potřeba zvyšovat příspěvky v takovéto výši?
Ještě bych chtěl upozornit na jednu věc. Tou věcí je to, že v rozpočtu našeho resortu narůstají příspěvky pro nevládní neziskové organizace. Narůstají o 10 mil. Kč - z 10 na 20. Vesměs, nebo z velké části tedy se jedná o projekty na vzdělávání a osvětu. Tady je potřeba si klást otázku, jaký to má smysl, zdali tyto organizace mají suplovat vzdělávání, které z principu patří do kompetence školského systému. A tady je třeba položit si po pravdě otázku: Nejedná se nakonec o peníze na další šíření zelené ekologistické ideologie? Myslím, že daleko účelněji by bylo možné tyto prostředky vynaložit na projekty, které skutečně zlepšují stav životního prostředí. Toto ale zřejmě návrh rozpočtu v úmyslu nemá.
Ministerstvo financí neakceptovalo žádost o navýšení prostředků na financování opatření v rámci Programu péče o krajinu. To byl zase požadavek o navýšení o 50 mil. Kč. Nebyl vyslyšen. V rozpočtu máme položku 76 mil. Kč. Program péče o krajinu je jedinečný program s 18letou tradicí, který podporuje provádění specifické péče o přírodu a krajinu a zajišťuje plnění konkrétních potřeb menšího rozsahu v rámci zvláště chráněných území, financování opatření, která vyplývají z plánu péče o tato území, a také umožňuje realizovat a financovat opatření ve volné krajině - sečení luk, podpora záchranných stanic pro živočichy, případně podpora obcím pro výsadbu izolační zeleně v jejich sídelních územích.
Dovolil bych si tady navrhnout navýšení této položky o 50 mil. Kč a předkládám z toho důvodu pozměňovací návrh, kde navrhuji v kapitole 315 - Ministerstvo životního prostředí na rok 2015, výdajový blok 2.1 Ochrana přírody a krajiny, výdajový okruh 2.1.1 Zlepšování stavu přírody a krajiny - navýšení položky 2.1.1.1 Program péče o krajinu o 50 mil. Kč, a snížení kapitoly 398 - Všeobecná pokladní správa o 50 mil. Kč. Odůvodnění už jsem tady vlastně řekl.
Zároveň tedy vzhledem k tomu, že se jedná o podrobnou rozpravu, přihlašuji se k pozměňovacímu návrhu, který byl vložen do systému pod číslem 1714.
Dalším výdajovým rozpočtovým místem je báňský úřad. Tady bych si dovolil nevyjadřovat se k tomu. Není to příliš komplikovaný materiál a já jsem dokonce na jednání výboru pro životní prostředí návrh rozpočtu báňského úřadu podpořil.
Čemu bych se ale chtěl věnovat ještě, je část rozpočtu týkající se Státního fondu životního prostředí. Tento rozpočet nevykazuje žádné příliš výrazné odchylky od předchozích let. Je třeba ale konstatovat, a to jste si všichni asi museli povšimnout, že navrhovaný rozpočet Státního fondu životního prostředí se daleko více věnuje příjmům než výdajům. Dá se říct, 80 % toho materiálu z hlediska počtu znaků patří rozboru příjmů a zbytek tedy výdajům. Příjmy uvádí v časové řadě, doprovází je grafy. U výdajů dokonce chybí i meziroční srovnání. Není divu, nakonec bych chtěl říct, protože z hlediska příjmů je situace Státního fondu životního prostředí velmi složitá. Tyto příjmy setrvale klesají. Například příjmy z poplatků za odpadní vody klesají o 130 mil. Kč, poplatky za odebrané množství vody o 100 mil. Kč, poplatky ve složce ovzduší klesají o 200 mil. Kč. Poplatky ve složce odpady klesají o 50 mil. Kč. Příjmy z poplatků za autovraky dokonce o 450 mil. Kč. Jedná se vždycky o srovnání s rokem 2006, případně v případě autovraků o srovnání s rokem 2009.
V návrhu je zmiňováno, že by se tento neblahý stav měl vyřešit pomocí legislativních změn, které bychom tady měli provést my na návrh ministerstva, nebo lépe řečeno vlády. Ovšem tady je třeba uvést tři zásadní argumenty. Za prvé ta situace asi dokladuje to, že veřejné výdaje vynakládané do zlepšování životního prostředí jsou evidentně naplněny, jsou úspěšně naplněny, a že se životní prostředí zlepšuje, a tím tedy klesá poplatková povinnost za jeho zhoršování. Za druhé ani Sněmovna ani ministerstvo tady nejsou od toho, aby dělaly legislativní změny za účelem příjmů jednoho izolovaného fondu. A nakonec za třetí, zvyšováním poplatků by docházelo ke zvyšování nákladů soukromého sektoru, a tím ke snižování konkurenceschopnosti České republiky. Co se naskýtá, je položit si otázku a ani bych si netroufal na ni chtít nějakou odpověď, ale otázka podle mne musí být položena: zdali tedy má oprávnění, aby Státní fond životního prostředí nadále existoval.
Co se týká ještě rozpočtu fondu, tak se znovu vracím k tomu, že evidentně jsou zde neuvedeny položky na financování operačního programu Životní prostředí v roce 2015. To už jsem ale podrobně zmínil, když jsem mluvil o resortním rozpočtu.
Download XML • Download text
