Parliament of the Czech Republic, Chamber of Deputies

This is where the footnotes go.

View options

Text: Transcription Written form - Show: Colors - Tags: PoS Tag Features Lemma

Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.

(11.50 hodin) Takže já jsem vlastně ve svém vystoupení, kdy jsem měl říci pozici, a říkám tady svůj názor... Já se domnívám, že nemůžeme pomáhat návratu studené války a že do jednání musí být zahrnuti všichni, kteří tu situaci v něčem pomáhali vyvolávat. Tady prostě bylo více těch, kteří to takto nebezpečně sunuli k tomu výbuchu, kterého jsme nakonec svědky. Samozřejmě, že to nemůžeme rozhodovat za Ukrajince. Já nikdy nebudu mluvit o tom, že bychom měli mediovat v tom, co se tam děje. Ne. Rozhodnutí o Ukrajině musí učinit Ukrajinci samotní. Nikdy nebudu doporučovat Ukrajincům, aby dělali předčasné volby za půl roku. To musí oni sami říci, kdy chtějí udělat volby. Ukrajinci sami se musí rozhodnout. To nemůže dělat ani Evropa, nemůže to dělat ani Rusko. Tohle musí být rozhodnutí občanů Ukrajiny. Jakkoli je to dnes těžké. A domnívám se, že to nemůže být ani rozhodování jenom mezi politickou opozicí na jedné straně a vládními představiteli na druhé, protože pro mě osobně je významný ten Majdan. Občanské sdružení Majdan, které dnes reprezentuje daleko širší spektrum, než je pouze politická opozice, která často v mnoha momentech ztrácí důvěru. Takže těch účastníků dialogu podle mě musí být víc. A tento dialog je klíčový, když mluvíme o tom, že Ukrajina musí dát určité odpovědi. Musí je učinit ona. Nikdo jim je nemůže vnucovat. My to za ně nemůžeme převzít. My bychom neměli přilévat oleje do ohně. Možná naše role je právě v tom, abychom řekli jakoby to, co jsem naznačoval, rozhovor pana ministra Steinmeiera. Přece tohle není v našem zájmu. Ani v našem, ani ve vašem. A není možné tu situaci eskalovat tím, že budeme my ještě bojovat spolu. V tomto vidím určitou cestu. Já tady nebudu mluvit o takových věcech, jako je humanitární pomoc, kterou organizuje Česká republika, protože to pokládám za povinnost, kterou tady děláme. Nebudu mluvit o prostředcích. Kdybyste chtěli, tak to můžeme dodat i s čísly. To znamená, je tady celá řada věcí, která jsou samozřejmostí. Já tady mluvím o tom, že to, co se děje na Ukrajině, je skutečně součástí docela zásadního zápasu o to, jestli Evropa udrží své hodnoty a svou podobu života, protože se může stát, že pokud tyto procesy nezvládneme, tak to nesmírně může ovlivnit i to, co se dokonce děje i v naší zemi. Dobře víte, že i v naší zemi je celá řada ukrajinských občanů, kteří tady žijí a pracují, a je to poměrně vysoký počet. A kdyby byla Ukrajina tím upadlým státem, tak to může mít samozřejmě celou řadu důsledků, i velmi konkrétních. Tady může být příliv lidí z Ukrajiny, který zasáhne i Českou republiku. Takže tady je celá řada věcí, na které je třeba se už dnes připravovat. Já bych vás rád jenom informoval, že jsme o tom už jednali s ministrem vnitra a že se vlastně bohužel musíme připravovat i na ty možné zlé scénáře, které si nepřeji a které si nikdo z nás nepřeje. Ale je dobré, že se o této věci tady dnes mluví. A nebudu vám tvrdit, že jsem mudrc, který zná zaručené řešení. Nicméně se domnívám, že stanovisko, které přijala evropská Rada ministrů a které konstatovalo, že je třeba nabídnout Ukrajině politickou perspektivu, a že dokonce ani asociační dohoda není posledním krokem vůči Ukrajině, pokládám za správné, že to takto bylo přijato. Protože my sice na jedné straně říkáme Ukrajině stop násilí!, požadujeme politické řešení krize, ústavní řešení, ale zároveň říkáme, že ta cesta k jednáním s Evropou, cesta Ukrajiny k Evropě, je stále otevřená. A stejně tak v tom usnesení Rady ministrů se říká, že nikdo by neměl zasahovat do rozhodování Ukrajinců, že rozhodnutí Ukrajiny musí být ponecháno na nich samotných. Jsem ale přesvědčen, že to nevylučuje právě to, co jsem se snažil tady celou dobu vysvětlit, že se domnívám, že součástí řešení musí být i to, že musí mluvit spolu ti, kteří se v něčem podíleli na vytvoření té složité a vážné situace na Ukrajině. A teď nemá cenu, abychom z jedné, z druhé strany na sebe vykřikovali, kdo má větší podíl viny, protože každý tuší, co zní tady na naší straně, víme taky dobře, že v Moskvě to čtou jinak. A teď nemá cenu si vypočítávat jednotlivé argumenty. Všude je v poslední době vzpomínán výrok pana Putina před několika lety. Myslím, že to byla konference v Mnichově, kde řekl, že Ukrajina je umělý stát, což byla formulace, která byla řečena veřejně a která samozřejmě působí hrozivě. Nemá cenu tady tyto věci jenom opakovat, ale je třeba si říci: Ne, my neseme odpovědnost a není přípustné, abychom tuto situaci místo toho, abychom jí pomáhali, ještě více eskalovali. Takže já skutečně v téhle kooperaci, ve které Rusko musí být součástí řešení, stejně jako je dneska součástí řešení v Sýrii, v tomto vidím cestu z toho, abychom zabránili katastrofě. Já jsem vám tady řekl, že bohužel ten katastrofický vývoj je možný scénář, a my musíme udělat všechno pro to, abychom mu zabránili. Já jsem se snažil tady v tomto vystoupení říci to, co říci mohu takto na veřejném vystoupení, a i tak mám pocit, že jsem se dotýkal občas hran toho, co může být takto veřejně řečeno v mikrofonu ve Sněmovně. A samozřejmě eventuálně při jednání výboru bych možná mohl jít dále. Takže varoval bych před černobílým viděním světa, varoval bych před jednoduchými představami, že východ a západ Ukrajiny jde každý jiným směrem. Já si myslím, že to jsou zjednodušené názory. Varoval bych před tím, co bohužel také zaznělo z úst jednoho ministra, že přece Ukrajina je rozdělená. Myslím, že tohle jsou názory scestné. A myslím si, že Ukrajina, její řešení musí být hledáno v rámci celé země a že se na něm musí podílet všechny složky společnosti. Takže já mohu pouze vyslovit přání, že se ty předpovědi možné eskalace a nové vlny násilí nenaplní. Přál bych si, abychom se všichni v Evropě snažili najít efektivní kroky, jak tomu čelit. Já děkuji za pozornost. A mám dojem, že v usnesení, které tady navrhovala i paní Němcová, pokud jsem to stihl sledovat, teď si to přečtu, jsem neviděl nějaké sporné prvky. Takže věřím, že přijdou i další návrhy, a já se k nim vyjádřím. Místopředseda PSP Vojtěch Filip Děkuji panu ministrovi zahraničních věcí za jeho předložený návrh postojů vlády České republiky a informaci z jednání evropské rady. A konstatuji, že mám šest přihlášek do rozpravy, dvě s přednostním právem. Nejdříve pan předseda Poslanecké sněmovny Hamáček, poté pan předseda Schwarzenberg a poté další řádně přihlášení do rozpravy. Vzhledem k tomu, že jsme se ale usnesli na tom, že ve 12 hodin začne jiný bod, a to je změna ve složení orgánů Poslanecké sněmovny a budeme se zabývat volbou ombudsmana, ptám se pana předsedy Hamáčka, jestli se chce v tak krátké době vyjádřit, aby zahájil rozpravu. (Zbývají dvě minuty do 12. hodiny. Předseda PS nechce nyní vystoupit.) Tak to odložíme, bude to výhodnější, i pan předseda Schwarzenberg aby potom mohl reagovat. Myslím si, že to bude jednodušší. Já alespoň vyřídím nějaké organizační záležitosti. Za prvé. Další omluva, která přišla, je z důvodu nemoci pana poslance Herberta Pavery, který se omlouvá z dnešního a zítřejšího jednání. Potom bych rád upozornil na to, že až bude dnešní jednání přerušeno pro volbu, bude pokračovat nikoliv ve 14.30, kdy začínají interpelace, ale bude začínat ve 14.20, a to vyhlášením výsledků voleb a slova se potom ujme předseda volební komise Poslanecké sněmovny. To je z organizačních věcí to zásadní. Přerušuji tedy bod 72. Děkuji paní navrhovatelce, děkuji ještě jednou panu ministrovi. Vrátíme se k němu pravděpodobně po rozhodnutí v pátek ráno po třetích čtení. Nyní bych tedy zahájil bod číslo 55 a body 57 a 58 s tím, že je můžeme začít ve 12 hodin, ale vzhledem k usnesení číslo 38 myslím, že je můžu zahájit už teď. Jde tedy o bod