|

2013-026-08-025

25. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony /sněmovní tisk 418/ - prvé čtení

Date2015-04-08
Meeting2013/026
Agenda Item2013/026/025
Authorizedyes
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/026schuz/bqbs/b28002501.htm#r0
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
index   007 < Page 008 > 009
Místopředseda PSP Petr Gazdík Děkuji panu poslanci Hájkovi. S faktickou poznámkou pan poslanec Stanjura a pan poslanec Kalousek. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty. Poslanec Zbyněk Stanjura Já se moc omlouvám panu kolegovi Hájkovi vaším prostřednictvím. Vy jste sice poslouchal, ale neporozuměl jste textu. (Smích v sále.)Je mi to moc líto. Na takové úrovni se to ve výborech fakt projednávat nedá. To s vaší slivovicí, ať jste ji vypil, nebo ne, nemá nic společného. Je to úplně jinak, je mi to moc líto. Místopředseda PSP Petr Gazdík S další faktickou poznámkou pan poslanec Kalousek. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Poslanec Miroslav Kalousek Rád bych zareagoval na tu výzvu pojďme to posunout do výborů a pojďme tam o tom diskutovat. Ve výborech samozřejmě můžeme diskutovat o spotřební dani, ve výborech můžeme diskutovat také o zákoně na ochranu ovzduší. Když to posuneme do výborů, tak tím v prvním čtení řekneme: My jsme seriózně připraveni se zabývat tím, že si někdo sám pro sebe napsal zákon, který mu zvýší obraty o miliardy ročně a který mu přiděluje několik miliard z veřejných rozpočtů. Tím jsme ochotni se zabývat, nad tím nejsme ochotni si uplivnout a smést to ze stolu. A společenské riziko tohoto postoje by nám mělo zabránit udělat s tím něco jiného než to shodit ze stolu. (Potlesk z pravé strany sálu.) Místopředseda PSP Petr Gazdík To byla zatím poslední faktická poznámka. Dále s přednostním právem předseda poslaneckého klubu ANO Jaroslav Faltýnek. Prosím, pane předsedo, máte slovo. Poslanec Jaroslav Faltýnek Hezké odpoledne, dámy a pánové, vážení kolegové. To, že z tohoto místa se běžně lže, já si myslím, že na to jsme si všichni zvykli, že to je standard této Poslanecké sněmovny. U pana profesora Fialy, světoznámého politologa, mě to nepřekvapuje, není tu zrovna, je to škoda. Ale trochu mě mrzí, že používáme čísla a argumenty, které jsme si u tohoto pultu vycucali z prstu. Kolega Kalousek, známý to přítel českých, moravských a dalších zemědělců, tady řekl, že Agrofert - cituji - "je dominantním pěstitelem řepky v České republice". Kdyby se namáhal se alespoň podívat na základní čísla. Tak já mu je prostřednictvím pana předsedajícího řeknu. V České republice se v roce 2014 sklidilo na ploše 389 298 ha řepky ozimé, z toho Agrofert 20 000 ha, což je 5,1 %. Ale jestli je 5,1 % dominantním postavením, nemám s tím problém. Teď mi dovolte, dámy a pánové, abych krátce zareagoval na probíhající diskusi. Úvodem mi dovolte sdělit, že mám v této debatě konflikt zájmů. Řekl bych, že obrovský, kolosální konflikt zájmů. A to proto, že si vůbec dovoluji k tomuto tématu vystoupit. Vystoupit jako člověk, který celý svůj profesní život pracoval v zemědělství a potravinářství a poslední roky aktivně hájil zájmy českých zemědělců nejenom v rámci České republiky, ale v posledním období, když se diskutovalo o novém programovacím období v rámci Evropské unie, tak i v rámci Evropské unie. Přesto si netroufám říci, že zemědělství rozumím. A už vůbec ne dávat stanoviska, že je něco jasné, stoprocentní apod. Zastavil bych se, vážení kolegové a kolegyně, krátce u pořadu Václava Moravce z 29. března. Tam předseda TOP 09 pan Karel Schwarzenberg zasvěceně sděloval národu - dovolím si citaci - že řepka škodí půdě, že biopaliva škodí půdě, všichni v Evropě od toho odstupují, Agrofert škodí půdě, je to zločinná politika". Já se omlouvám nepřítomnému panu předsedovi prostřednictvím pana předsedajícího, ale říkal tam jednu blbost za druhou! Jednu blbost za druhou. Jednu lež za druhou. Vážené kolegyně, vážení kolegové, někteří z vás určitě absolvovali střední, nebo dokonce vysokou zemědělskou školu. Pro ty, co tu možnost neměli a jsou třeba chemiky nebo jinými odborníky, mi dovolte pár slov k tomu, co je to osevní postup a střídání plodin. Pokusím se to vysvětlit zjednodušeně. V Evropě, ale nejenom v Evropě, se zemědělci řídí při svém hospodaření tzv. norfolským osevním postupem. Ten spočívá v tom, že zemědělci při setí střídají tzv. zlepšující a zhoršující plodiny. Plodina zlepšující stav půdy působí příznivě na reprodukci půdní úrodnosti. Stav po sklizení této plodiny je lepší, stav půdy je lepší, než v jakém stavu půdu zanechala její předplodina. Plodina zhoršující zhoršuje stav půdy, čili stav půdy po sklizení této plodiny je horší, než v jakém stavu ji zanechala její předplodina. To pochopí student prvního ročníku střední zemědělské školy. Paní ředitelka Dobešová to vyučuje na Střední zemědělské škole v Benešově. Zlepšující plodiny jsou např. luskoviny, tj. hrách, olejniny, je to i řepka, ale i třeba mák nebo len. Dále jsou to brambory, cukrovka a okopaniny a pícniny a jeteloviny. Zhoršující plodiny jsou většinou obiloviny - pšenice, ječmen, žito atd. Z této definice tedy jasně vyplývá, že ozimá řepka je zlepšující plodinou, která zanechává půdu v dobrém stavu. Tak to říkají učebnice středních a vysokých škol. Já se za to moc omlouvám, já jsem si to nevymyslel, přátelé. Opravdu ne. Dalším mýtem a obecně šířenou lží je tvrzení, že biopaliva první generace, tzn. biopaliva vyráběná na zemědělské půdě z obilovin, cukrovky, řepky, vlastně poškozují životní prostředí a Evropa od nich odchází. Tady je potřeba jasně říci, že to není pravda, že to je další čistá lež a spekulace. Další čistá lež a spekulace. Kdyby to byla pravda, tak okolní země neplánují postupné navyšování ploch řepky. Konkrétně Německo z 1,4 milionu ha na 1,8 ha, Polsko z 620 tisíc na 1,2 milionu ha, Francie z 1,4 ha na 2 miliony, Maďarsko z 290 tisíc ha na 400 tisíc ha. To jsou čísla ověřitelná v Bruselu, přátelé. Zkuste si je zkontrolovat. Moc vás o to prosím. Dalším mýtem je, že v České republice plocha řepky roste. Je to další nesmysl. Plocha pěstované řepky u nás je již deset let zhruba na stejné úrovni. Osciluje mezi 350 až 400 tisíci ha podle údajů statistiky. To číslo loňského roku jsem tady řekl na začátku, když kolega Kalousek říkal, jak máme dominantní, nebo jak Agrofert má dominantní postavení na trhu pěstování řepky. S tím souvisí samozřejmě prokázané výsledky dlouhotrvajících testů na snížení obsahu CO2 v biopalivech oproti fosilním palivům. Můžu vám zde ukázat certifikáty českých výrobků bioetanolu a metylesteru, kde je prokázána úspora emisí CO2 60 a více procent oproti fosilním palivům. Hledám ten certifikát, omlouvám se. (Po chvíli jej ukazuje.)Je to certifikát vydaný společností Tereos TTD, která tedy patrně není ze skupiny Agrofert, je to cukrovar v Dobrovicích, který vyrábí bioetanol z cukrové řepy, a tady mezinárodně uznávaná auditorská společnost Bureau Veritas říká, že jsou to o 61,13 % nižší emise CO2 než u klasických fosilních paliv. Evropská komise velmi dobře zná výsledky těchto testů v celé Evropě, a proto právě nyní zvažuje, že z povinných 10 % biopaliv do roku 2020 bude minimálně 7 % tvořeno biopalivy první generace, čili biopalivy z plodin pěstovaných na zemědělské půdě. A tady já jenom bych se zastavil krátkou větou k vystoupení pana Stanjury. Měl pravdu. Nastudoval si ta čísla. Jsou tam v podstatě tři návrhy, které jsou v diskusi: 5, 6, 7. Já jsem účelově ve svém projevu zmínil číslo 7 %, protože ta diskuse se vede. A v rámci trialogu nebylo zatím dosaženo dohody. Za to děkuji kolegovi Stanjurovi. Ale řekněme si, přátelé, zde objektivně, jsme v roce 2015, a máme tedy pět let na to, abychom vyzkoumali a uvedli do praxe a do výroby biopaliva druhé generace, jako jsou mořské řasy, dřevní štěpka či organický komunální odpad. Dnes u nás, ale i v Evropě nikdo nic takového nevyrábí. Já osobně jsem skeptikem v této oblasti a myslím, že možná ještě dojde v rámci EU k přehodnocení těchto plánů, koneckonců by to nebylo poprvé. Víme, že EU mění své názory velmi často. A pokud někdo říká, že jsou u nás výrobci biopaliv druhé generace, tak já už nechci používat, už jsem to tady řekl mockrát, to slovo, že lže, ale nemluví úplnou pravdu. Pokud nemá na mysli samozřejmě třeba společnost Oleo Chemical, kterou v poslední době vyšetřovala policie pro podivné dodávky PHM do pražského Dopravního podniku. Tato firma nic takového, když se podíváte na její webové stránky, pokud se týká biopaliv druhé generace, nikdy nevyráběla, nevyrábí a je otázka, jestli to vyrábět bude. Ale já jsem připraven na toto téma tady odborně diskutovat a pobavit se o tom, z jakých konkrétních komodit a surovin tato firma je připravena nebo zkoušela dělat tzv. biopaliva druhé generace - z odpadů, z odpadních olejů, z nichž se tady posbírá v republice nějakých tři tisíce tun, a my tady hovoříme o celkové potřebě, která by měla naplnit ta procenta, někde na úrovni 300 tisíc tun, pokud se týká nafty, a 120 tisíc tun, pokud se týká bioetanolu. Takže když se vrátíme na zem, stojíme před problémem, jak splnit náš závazek dosáhnout do roku 2020 desetiprocentního podílu biopaliv. Ještě máme samozřejmě ale tu možnost, co navrhuje kolega Kalousek, to znamená říct partnerům v Unii: sorry, je nám líto, nectíme závazky, končíme, odcházíme. To je také varianta. Jenže v roce 2009 nám pan ministr financí tehdy říkal něco jiného. Já jsem chtěl citovat, a tady je vidět, že jsme nezkoordinovali svůj postup s panem ministrem Jurečkou, protože já jsem si také ofotil stenozáznam vystoupení pana ministra Kalouska a chtěl jsem ho zde citovat s tím, že ta citace samozřejmě nebude dlouhá. A nebude dlouhá mj. proto, a to svědčí o tom pokrytectví, o tom obrovském kolosálním pokrytectví kolegy Kalouska, matadora naší politické scény. Tehdy mu pro stejnou věc stačilo pár minut, toho 25. března 2009. A dneska? Vidíme, že nám na to pár minut asi stačit nebude. Možná to stihneme do 19 hodin a já o tom tedy silně pochybuji. Čili omlouvám se, nebudu podruhé citovat to, co jste slyšeli, snad jenom tu poslední větu, do které jsem se zamiloval, přátelé. (Pobavení.)Včera večer jsem si ji stále opakoval a snažil jsem se ji naučit nazpaměť. (Smích.)Nicméně přesto vláda ČR v souladu se svým programovým prohlášením a v souladu se závěry Evropské rady je odhodlána bojovat s klimatickými změnami do posledního muže, do poslední kapky krve, do posledního krejcaru, a proto si vás jménem vlády ČR dovoluji požádat o projednání a schválení tohoto návrhu zákona. - Bouřlivý potlesk z řad poslanců KDU-ČSL. To už pan ministr Jurečka nečetl. (Smích.)Mám ještě pokračovat, přátelé? Nestačí nám to v této diskusi? Ne? Nestačí? Děkuji. Já slibuji ale, že již budu velmi stručný. Takže pokud se shodneme i s kolegou bývalým ministrem financí panem Kalouskem na tom, že zůstáváme členy EU a budeme plnit smlouvy, ke kterým jsme se zavázali, pak máme v podstatě podle mého soudu dvě možnosti, a to podpořit a snížit daňové zvýhodnění vysokoobjemových paliv, což navrhuje vláda, anebo navýšit povinný podíl přimíchávání biopaliv ke klasickým fosilním palivům. Dnes je naše země, a ta čísla tady zazněla rovněž z úst pana předsedy Stanjury, který se opravdu soustředil na ta čísla a ta čísla sedí, dnes je naše země na 4,1 % u etanolu a 6 % u nafty, sousední Německo má 6,25, Francie 7, Polsko 7,55, Rakousko 5,75 %. Takže my, Česká republika, v roce 2015 jsme zhruba, když se to zprůměruje, na 5 %. Bez jedné či druhé cesty si myslím, že nemáme šanci náš závazek splnit. A na závěr mně dovolte poslední poznámku týkající se našich zemědělců. V současné době je zhruba našich zemědělců, ale musím říct v tom svém konfliktu zájmů samozřejmě i zemědělců ze skupiny Agrofert, abych za to opět nebyl popotahován, v současné době je zhruba třetina řepky, která se vypěstuje v ČR, používána na výrobu metylesteru řepkového oleje, který se používá k přimíchávání do nafty. Ale pro vaši informaci, také zhruba jedna třetina potřeby metylesteru řepkového oleje, který se přimíchává v tuzemsku do biopaliv, se dováží ze zahraničí. Takže před námi stojí rozhodnutí, zda chceme podpořit tuzemské zemědělce, nebo jejich kolegy v zahraničí. Ta otázka je poměrně jednoduchá, protože my můžeme dovézt v podstatě celou potřebu České republiky ze zahraničí. Ta činí, jak jsem řekl, u řepky, resp. u metylesteru řepkového oleje, 300 tisíc tun a 120 tisíc tun u bioetanolu. Není problém tento objem dovézt. Já jsem ale pro to - doufám, že v tom názoru nezůstanu osamocen - ale já jsem pro to dál podporovat naše zemědělce a komodity, ze kterých se vyrábějí biopaliva, a kupovat tyto komodity od našich zemědělců. Ale pokud má někdo jiné konkrétní řešení, tak ať ho prosím navrhne. Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců hutí ANO.)

Download XML • Download text • Waveform view • Create Person name