|

2013-027-05-102

102. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 311/2006 Sb., o pohonných hmotách a čerpacích stanicích pohonných hmot a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 417/ - třetí čtení

Date2015-05-20
Meeting2013/027
Agenda Item2013/027/102
Authorizedyes
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/027schuz/bqbs/b16310202.htm#r0
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
index Page 001 > 002
Místopředseda PSP Jan Bartošek 102. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 311/2006 Sb., o pohonných hmotách a čerpacích stanicích pohonných hmot a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 417/ - třetí čtení Prosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujal za navrhovatele místopředseda vlády a ministr financí pan Andrej Babiš a zpravodaj garančního výboru pan poslanec Miroslav Kalousek. Pozměňovací návrhy jsou uvedeny ve sněmovním tisku 417/5, které byly doručeny dne 29. dubna 2015. Usnesení garančního výboru bylo doručeno jako sněmovní tisk 417/6. Táži se navrhovatele, zda má zájem vystoupit před otevřením rozpravy. Není tomu tak. V tom případě tedy otevírám rozpravu. Nyní eviduji řádně přihlášeného pana poslance Herberta Paveru. Máte slovo, pane poslanče. Poslanec Herbert Pavera Děkuji za slovo, pane předsedající. Chtěl bych požádat kolegy a kolegyně o podporu mého pozměňovacího návrhu, který je v systému zaveden pod číslem 2176 a v tisku 417/5 jej máte uveden pod písmenem E, a rád bych k tomu ještě řekl několik slov. Smyslem navrženého zákona je zamezit daňovým únikům a dále zajistit výběr všech daní, ať už spotřebních, nebo DPH, souvisejících s činností daňových skladů. Jaká je forma ochrany státních zájmů v současném znění zákona? Stát musí zajistit minimální riziko ztráty v oblasti daní nebo potenciální rizika zcela eliminovat. Toho se snaží zákon dosáhnout dvěma způsoby: prověřením tzv. ekonomické stability či poskytnutím finanční záruky, garance či složením peněžní jistoty. Ekonomická stabilita, co to vlastně je? Na základě určitých parametrů vyhodnocení ekonomické stability posuzovaného subjektu, a tedy definování rizika, zda daný subjekt dostojí všem svým závazkům vůči státu. Pokud je tedy objekt ekonomicky stabilní, je nízké riziko, že nezaplatí příslušné daně, ať už spotřební, nebo DPH, a v takovém případě je možné bezproblémové fungování daňového skladu daným subjektem a stát by měl jen vykonávat kontrolní funkci, zda daný subjekt řádně plní své závazky vůči státu, a tedy platí příslušné daně. Druhý způsob kontroly je zajištění formou garance či složením příslušné finanční částky. Zákon umožňuje garantování všech rizik formou garance, ať už bankovní garance, či garance pojišťovnou, nebo složením příslušného finančního obnosu na účet celního úřadu u České národní banky. V takovémto případě stát nenese jakékoliv riziko, neb dané garance jsou totožné s maximální možnou výší spotřební daně či DPH související s provozem daňového skladu. Pokud má tedy subjekt provozující daňový sklad garanci či složenou jistotu u celního úřadu v plné výši pro krytí spotřební daně a DPH, neumožní celní úřad expedici zboží nad limit krytý garancí či složenou jistotou. To v konečném důsledku znamená, že stát má těmito garancemi či penězi kryta veškerá rizika a nemůže o nic přijít, a to ani v tom případě, že by daný subjekt skončil v úpadku, resp. zkrachoval. Pokud tedy má nějaký subjekt garanci či složenou jistotu, je požadavek na splnění ekonomické stability absurdní a zcela zbytečný. Jaké mohou být problémy pramenící z nejednoznačnosti současného znění zákona? Současný text zákona je nejednoznačný a vyžaduje mj. splnění ekonomické stability i v případě, že daný subjekt má garanci či složenou jistotu. Dále je nutné vzít v úvahu, že požadavek na ekonomickou stabilitu má dvě úskalí. V první řadě se jedná s ohledem na opakované, resp. pravidelné posuzování ekonomické stability o administrativně velmi náročný proces jak na straně posuzovaného subjektu, tak zejména na straně státního aparátu. V druhé řadě je pak velmi diskutabilní, jak budou úředníci posuzovat ekonomickou stabilitu u podniků, které zavádějí nové technologie či rozjíždějí obchod s novými produkty. Je nutné si uvědomit, že zejména u nových technologií, jako je medicína, chemie, průmyslová výroba, informační technologie, řídicí systémy apod., se v prvních letech mohutně investuje a společnosti pak vykazují velké ztráty, které jsou jim pak kompenzovány v budoucnosti. Je to tedy věcí investorů, jaké peníze a v jakém časovém horizontu chtějí investovat za účelem budoucích zisků. S ohledem na velký rozmach moderních technologií a jejich narůstající složitost je prakticky nemožné, aby stát disponoval úředníky, kteří budou schopni fundovaně posoudit, v jakém stadiu se společnost nachází, resp. zda je v rozvojové fázi, kdy musí investovat, a je tedy ve ztrátě, a zda bude v budoucnu tyto své ztráty schopna kompenzovat budoucími výnosy. V takových případech je důležitější složení jistoty kryjící veškerá rizika související s výběrem všech daní a nechat na investorech zhodnocení jejich rizik, kdy stát nemůže vůbec o nic přijít. Pokud by ve výše uvedených případech byly úředníkem posouzeny tyto společnosti jako ekonomicky nestabilní a bylo jim odebráno povolení pro provozování daňového skladu či jim toto povolení nebylo vůbec uděleno, stát by se tak připravil o možné budoucí zisky ve formě daní z příjmů. Dalším důsledkem takovéhoto posuzování by pak bylo vysoké riziko pro nové investory, neboť odebrání povolení pro daňový sklad či jeho neudělení by znamenalo konec jejich investičního záměru, a tedy v konečném důsledku snížení nových investic v České republice a značné omezení rozvoje v oblasti nových technologií. Shrnul bych jen svůj pozměňovací návrh: V případě, že má subjekt složen u Celní správy garance či jistotu ve výši odpovídající možné daňové povinnosti, resp. tuto daňovou povinnost převyšující, měl by být považován za ekonomicky stabilního a v důsledku toho mít automaticky nárok na udělení povolení pro provoz daňového skladu, neboť stát v tomto případě neponese žádná rizika daňových nedoplatků či úniků. A na závěr: Současné znění zákona je nejednoznačné a velmi rozporuplné. Může se to jevit jako nástroj Ministerstva financí a jeho podřízených orgánů k cíleným atakům na konkurenci jistých zájmových skupin. Jistým důsledkem pak bude to, že dojde ke snížení přílivu investičního kapitálu do České republiky a k výraznému zvýšení možnosti k nekontrolovatelnému zneužití úřední moci. Navíc si stát aktuálním zněním zákona nijak nezlepšuje pozici pro výběr daně a plnění povinností ze strany dotčených firem. Zejména se nijak nemění riziko pro stát z pohledu výběru daně samotné. Milé kolegyně, milí kolegové, dovolím si požádat, abyste z výše uvedených důvodů podpořili můj pozměňovací návrh. Děkuji.

Download XML • Download text • Waveform view • Create Person name