|

2013-026-08-025

25. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony /sněmovní tisk 418/ - prvé čtení

Date2015-04-08
Meeting2013/026
Agenda Item2013/026/025
Authorizedyes
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/026schuz/bqbs/b28002501.htm#r0
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
index   023 < Page 024 > 025
Poslanec Karel Fiedler Děkuji. Zaznělo tu také několik otázek, na které, tak jak bývá tradicí, bohužel tradicí, marně čekáme odpovědi. Je to údajné zvýšení zaměstnanosti. Důvodová zpráva v novele zákona zmiňuje zvýšení zaměstnanosti a s tím spojené vyšší odvody do státní poklady. Bez jakéhokoli přesného a konkrétního zdůvodnění je v důvodové zprávě napsáno, že vzniknout by mělo asi 14 tisíc nových pracovních míst a to by mělo do státní kasy přinést asi 15 miliard. Kde se tato čísla vzala? ptám se stínového předkladatele. Odpověď, budu věřit, že se jí dočkáme. Podpořil bych mnohokrát už několikrát opakovaný dotaz poslance kolegy Korteho. Ještě jednou to zopakuji, třeba to pomůže. Několikrát jsme tu slyšeli vysvětlení, že se musí přimíchávat. Myslím, že jsme to všichni pochopili, ale ještě nikdo neodpověděl na to, proč to musíme dotovat. Dívám se významně na pana ministra. Proč to musíme dotovat, když to nemusí dotovat Německo? Na mikrofon bychom prosili vysvětlení. Když to nemusí dotovat Německo, když to nemusí dotovat jiné země, proč se to musí dotovat u nás. Znovu tu připomenu to, že asi chceme jít cestou nikoli Chorvatska, ale já osobně spíše toho Německa, kde věřím, že v Německu se nad tím zamysleli a jsou nám v mnoha oblastech techniky, ekonomiky a společenských záležitostí příkladem. Nejsem žádný germanofil, ale opravdu se přimlouvám za to, abychom pokukovali určitě v této věci tím západním směrem. Děkuji. Místopředseda PSP Jan Bartošek Já vám děkuji, pane poslanče. Nyní požádám o příspěvek pana poslance Kučery do rozpravy. Jen upozorňuji, že dnes jednáme do 19. hodiny, takže máme před sebou nějaké čtyři minuty jednání. Tak vás požádám, aby váš příspěvek respektoval čas, který máme vyměřen. Máte slovo. (Hluk v sále trvá.) Poslanec Michal Kučera Děkuji za slovo. Abych řekl pravdu, ani jsem nečekal, že na mne dnes vyjde řada. Já jsem se snažil ve svých předchozích vystoupeních trochu suplovat, ač nerad, opravdu nerad, roli ministra životního prostředí a trochu přispět svými příspěvky k pohledu, které by měly více chránit naši krajinu a přírodu, i když to měl dle mého dělat právě ministr životního prostředí. Ale třeba se té role zhostí v pokračování - Místopředseda PSP Jan Bartošek Kolegyně a kolegové, já vás opakovaně žádám o klid! Byť rozumím tomu, že se blíží konec jednacího dne, ale chtěl bych vás požádat, abyste respektovali přednášejícího. Děkuji vám. Prosím, pokračujte. Poslanec Michal Kučera Mnoho už tady bylo řečeno. Já bych víceméně zkusil přiblížit, v čem je zásadní problém z pohledu právě ochrany krajiny a přírody. Je to v tzv. biopalivech první generace, tedy těch, která se dnes vyrábějí právě v továrnách Andreje Babiše. Jedná se o metylester řepkového oleje, tzv. MEŘO. Jeho dominantním výrobcem a dodavatelem státnímu podniku ČEPRO, který dnes řídí Andrej Babiš, je firma Preol, také z Babišova Agrofertu, aby se to nepletlo. Biopaliva vyrobená z řepky olejné ve světě končí a to je prostě fakt. Masivní a extenzivní produkce řepky olejky nemá vliv jen na nás alergiky, ale zejména na zemědělský půdní fond a na životní prostředí. Evropská komise od podpory paliv první generace, tj. od těch, o kterých se tu dnes bavíme, upouští právě z těchto důvodů, na rozdíl od České republiky. Chtěl bych říci, už to bylo zmiňováno, ono je podivné i chování právě ministra zemědělství. Z legislativního procesu víme, že Ministerstvo zemědělství dalo proti tomuto návrhu zásadní připomínku, už to tu několikrát zaznělo. Jen bych si dovolil ten závěr citovat ještě jednou, abychom si to všichni uvědomili: "Za těchto okolností jsou veškeré návrhy na monitoring biopaliv či návrhy na jejich vyšší užití nebo přísnější sledování mimo stávající a budoucí trendy. Nemá tak smysl revidovat zákony vycházející z původního plánu podpory biopaliv v Evropské unii." Velmi by mě zajímalo, co vše se muselo udát a proběhnout, aby ministr zemědělství Jurečka změnil svůj názor a změnil připomínku ze zásadní na doporučující. Asi tam proběhl nějaký ten deal, jak říká s oblibou ministr Babiš. Tato novela zákona velmi výrazně zasahuje do regulace biopaliv. Proč tedy není sladěná s evropskou legislativou? To je další otázka, která tady dneska zazněla a na kterou jsme nedostali odpověď. Proč nereaguje na negativní zkušenosti s biopalivy ve světě a v Evropě? Opět bez odpovědi. Proč přes všechna negativa, která přináší Babišem vyráběné metyly a staré řepkové oleje, je MEŘO jedinou možnou zelenou naftou? Další otázka a další bez odpovědi. Jakou roli zde hraje novela zákona o ovzduší? Já bych tady citoval víceletý program podpory biopaliv na rok 2015 a 2020, který schválila vláda a kde se píše - cituji: Podle zákona č. 201 Sb., o ochraně ovzduší, musí motorové benziny a motorová nafta uváděné do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky pro dopravní účely za kalendářní rok obsahovat i minimální množství certifikovaných biopaliv ve výši 4,1 % z celkového množství motorových benzinů a 6 % z celkového množství motorové nafty. Tuto povinnost lze nadále splnit uvedením čistých biopaliv nebo směsných paliv splňujících vyhlášku číslo 133/2010, o jakosti a evidenci pohonných hmot do volného daňového oběhu. Píše se v návrhu, který schválila tato vláda 6. srpna 2014. Řekl bych, že to je v poměrně zásadním rozporu s touto předloženou novelou. Zvýšená poptávka po zemědělské půdě pro pěstování biopaliv dokonce působí nárůst emisí skleníkových plynů, o tom jsme už tady taky mluvili, a to zejména kvůli tzv. nepřímým emisím. Kvůli již deformované dotační politice značně vzrostla poptávka po biopalivech v Evropě, a tím i celosvětová produkce surovin pro jejich výrobu. V zahraničí jde například o produkci kontroverzního palmového či sojového oleje. My máme problém jiný, u nás se ten problém jmenuje řepka olejná. K čemu vede pěstování plodin pro výrobu biopaliv? Vede k ničení cenného ekosystému, k zvyšování produkce skleníkových plynů a v neposlední řadě i druhotně k nárůstu cen potravin. (V sále je stále značný hluk.)Je třeba říci, že Andrej Babiš za přispění -

Download XML • Download text • Waveform view • Create Person name