2013-059-02-023
23. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 1072/ - druhé čtení
View options
Text : Transcription Written form - Show : Colors - Tags : PoS Tag Features Lemma
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
Audio
Místopředseda PSP Petr Gazdík
Děkuji panu poslanci a jsme rádi , že se u něho nic nemění . Dalším řádně přihlášeným do obecné rozpravy je paní poslankyně Jitka Chalánková . Prosím , paní poslankyně , máte slovo jako první v obecné rozpravě . Poslankyně Jitka Chalánková
Děkuji za slovo , vážený pane předsedající . Z diskusí se zaměstnavateli , kteří zaměstnávají osoby se zdravotním postižením , vyplývá mnoho problémů , o kterých zde již paní ministryně mluvila a kterých se tato novela týká . Cílem zaměstnávání a podpory zaměstnavatelů , kteří zaměstnávají osoby se zdravotním postižením nebo osoby se zdravotním znevýhodněním , by mělo být to , že tyto osoby mohou být začleněny do života společnosti , a dokonce při některých úpravách svého pracovního zařazení by mohly být zaměstnatelné na volném trhu práce . To by mělo být úplně tím hlavním cílem , aby lidé , kterým například pomůže i drobná úprava pracovního místa , mohou být zaměstnaní na volném trhu práce a pro toho zaměstnavatele si v podstatě na sebe vydělají . Stát samozřejmě podporuje také zaměstnávání těch osob , které potřebují vytvoření chráněných pracovních míst formou podpory , která je jednak investiční na zřízení takového chráněného pracovního místa , a pak jsou to takové provozní náklady , které částečně mohou pomoci uhradit náklady na provoz takovéhoto pracovního místa . Dále zaměstnavatelé mají další benefit a tím jsou slevy na dani podle toho , jestli zaměstnávají osoby se zdravotním postižením v určité kategorii tohoto postižení . Jak zde již zaznělo , je nutná kontrola takzvaného náhradního plnění , kde při častém využívání takzvané přefakturace může dojít i ke zneužití těchto finančních prostředků , které stát poskytuje . Kontrola ze strany státu těchto možností využívání náhradního plnění je poměrně komplikovaná a dá se říci , že nikdy nemůže být úplně dokonalá . Pokud se podíváme na vývoj výdajů do této oblasti , tak v roce 2008 stát pomáhal zaměstnavatelům , kteří zaměstnávají osoby se zdravotním postižením , částkou přes 2 miliardy korun - mám s sebou celou tu tabulku - v roce 2016 již to bylo 4,95 miliardy korun . Samozřejmě je dobře , když stát se chová společensky zodpovědně a pomáhá těmto zaměstnavatelům a především těm osobám se zdravotním postižením , nicméně paradoxem je , že i při takto vysokém nárůstu výdajů ze strany státu nedošlo fakticky k nějakému zásadnímu zvýšení zaměstnanosti osob se zdravotním postižením , to je skutečným paradoxem . Další oblastí , na kterou je dobré se zaměřit , je zadávání veřejných zakázek , protože tito zaměstnavatelé se ucházejí o zadávání veřejných zakázek a z důvodů , kdy mohou požívat dotace na zaměstnávání osob se zdravotním postižením , mohou nabízet mimořádně nízkou nabídkovou cenu , kterou ne vždy dokážou řádně odůvodnit , a dochází potom k tomu , že trh je deformován , dochází k deformaci trhu a peníze odtékají tam , kde nejsou potřeba , ba dokonce nejsou využity řádně ve prospěch osob se zdravotním postižením . Dochází mnohdy k takzvané diskriminaci naruby , kdy jsou vytěsňováni ze zakázek zaměstnavatelé osob zdravých , ale na druhou stranu jsou tyto ceny opravdu nižší , než je faktický trh toho zaměstnavatele , faktický příjem tržeb . To znamená , že dotace uhradí i ty peníze , které ten zaměstnavatel skutečně nevydělá . Já věřím tomu , že paní ministryně nám tady hovořila , že tato novela proběhla za diskuse s asociacemi , které zastupují osoby se zdravotním postižením a také s asociacemi zaměstnavatelů . Je důležité se také samozřejmě při veškerém sociálním cítění podívat na vývoj finančních prostředků , na vývoj peněžních prostředků , které se do celé této oblasti poskytují . Některé firmy se dokážou chovat společensky zodpovědně a dokážou i v podobě benefitů zaměstnávat osoby se zdravotním postižením tak , že se jim skutečně zaměstnávání těchto lidí vyplatí . Je velmi smutným zjištěním , že negativní známku v této oblasti získává stát a jeho organizační složky , který neplní tuto společenskou zodpovědnost k občanům tak , jak bych si ji představovala . Takže věřím tomu , že je důležité , aby se postupovalo koncepčně , aby podpora byla vyvážená a aby skutečně ty prostředky byly ve prospěch osob se zdravotním postižením , a nikoliv k tomu , aby deformovaly trh práce v oblasti zakázek . Dobré je se také inspirovat v sousedních zemích , které mají velmi dobře vypracovaný způsob klasifikace osob se zdravotním postižením a také jejich návratu na trh práce , například napřed ve formě rehabilitace , což je úplně jiná kapitola , a potom zaměstnávání na chráněný a volný trh práce , kdy už si ten zaměstnanec na sebe vydělá sám . Forma benefitů je velmi vítaným způsobem , jak zaměstnavatel může projevit svou společenskou zodpovědnost . Na závěr bych chtěla upozornit , že také mám informace , že existuje příprava , nebo funguje nějaká příprava zákona o sociálním podniku a na základě debaty na určitém fóru jsem ze strany zaměstnavatelů , kteří zaměstnávají osoby se zdravotním postižením , slyšela velké výhrady proti tomu , jaké parametry má tento připravovaný zákon o sociálním podnikání a o sociálním podniku . Mohl by zaměstnavatele a především ty osoby se zdravotním postižením v konečném důsledku poškodit . Děkuji za pozornost . Download XML • Download text
• Waveform view • Create Person name
