|

2013-057-08-051

51. Návrh poslanců Vladislava Vilímce, Jany Černochové, Radka Vondráčka, Jiřího Junka a Jany Hnykové na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 212/2009 Sb., kterým se zmírňují majetkové křivdy občanům České republiky za nemovitý majetek, který zanechali na území Podkarpatské Rusi v souvislosti s jejím smluvním postoupením Svazu sovětských socialistických republik, ve znění zákona č. 121/2012 Sb. /sněmovní tisk 403/ - druhé čtení

Date2017-05-26
Meeting2013/057
Agenda Item2013/057/051
Authorizedyes
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/057schuz/bqbs/b27405101.htm#r0

Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.


index   001 < Page 002 > 003

Místopředseda PSP Jan Bartošek Také vám děkuji. Návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání rozpočtovému výboru jako výboru garančnímu a dále byl tisk přikázán ústavněprávnímu výboru. Usnesení výborů byla doručena jako sněmovní tisky 403/2 5 a 403/7. Rozpočtový výbor přijal zprávu o projednání, která byla doručena jako sněmovní tisk 403/6. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj rozpočtového výboru poslanec René Číp, informoval nás o projednání návrhu ve výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnil. Pan poslanec René Číp je omluven a požádám tedy někoho jiného, člena rozpočtového výboru, aby přednesl zprávu rozpočtového výboru. Prosím. Poslanec Zbyněk Stanjura Děkuji za slovo. Rozpočtový výbor se tímto návrhem zákona zabýval na své 43. schůzi 9. 6. 2016, tak jsme těsně stihli do limitu jeden rok. Mám to v živé paměti, tu bohatou diskusi. A nepřijali jsme k tomu usnesení. Místopředseda PSP Jan Bartošek Děkuji. A nyní prosím zpravodaje ústavněprávního výboru poslance Jeronýma Tejce, aby se ujal slova a informoval nás o projednání návrhu ve výboru a případné pozměňující návrhy odůvodnil. Prosím. Poslanec Jeroným Tejc Děkuji za slovo. Dočkal jsem se. Tentokrát nejsem náhradním zpravodajem. Tentokrát jsem opravdu zpravodajem Sněmovny k tomuto tisku za ústavněprávní výbor. bych pouze konstatoval, že ústavněprávní výbor tento tisk projednal, a to usnesením číslo 234 ze dne 9. června 2016 s tím, že jsme přijali pozměňovací návrh, který podle mého názoru, ale to je názor subjektivní, mírně zužuje okruh těch, kterým by se odškodnění dostalo. Debata jistě může proběhnout ve třetím čtení o tom, který ten pozměňovací návrh je nebo není vhodný. Tolik tedy zpráva zpravodaje. Jen avizuji, že se hlásím do podrobné rozpravy, neboť je třeba v tomto návrhu upravit datum s ohledem na to, že tisk je projednáván velmi dlouho, a tedy lhůty by v zásadě byly propadlé. Místopředseda PSP Jan Bartošek vám děkuji. Poté se tedy přihlaste do podrobné rozpravy, pane poslanče. otevírám obecnou rozpravu. Nejprve tedy pan navrhovatel. Prosím. Poslanec Vladislav Vilímec Děkuji, pane místopředsedo. bych chtěl odůvodnit pozměňovací návrh, který pak předložím v podrobné rozpravě. My jsme v rámci vytvoření podkladů pro jednání ve výborech skutečně věnovali hodně času a hodně úsilí o nalezení nějakého kompromisního znění tohoto zákona, které by na jedné straně ošetřilo určitá rizika spojená s tím, že již proběhla lhůta k uplatňování žádostí, nám to proběhlo k 31. prosinci 2013, ale na druhé straně měl zákon faktický smysl a přinesl žádoucí posun s ohledem na skutečnost, že původní vlastníci dnes již nežijí a mnohdy nežijí ani děti. Na ústavněprávním výboru byl nakonec přijat pozměňovací návrh, o kterém mluvil pan kolega Tejc, který je takzvanou - to tak charakterizuji - minimalistickou variantou a řeší pouze případy těch oprávněných osob, které zemřely poté, co již uplatnily dle zákona oprávněný nárok. Takových případů je asi kolem dvaceti pěti. Pro děti těchto oprávněných osob je to sice také důležité, ale neřeší případy těch oprávněných osob, které se nedožily ani možnosti vlastně tu žádost podat. V rámci tedy komplexní úpravy, kterou jsme předložili na výborech a teď předkládáme v pozměněné verzi i v Poslanecké sněmovně, jsme se snažili opakovaně zapracovat připomínky Ministerstva vnitra i Ministerstva financí. Především jsme vyloučili legislativně možnost, aby o odškodnění mohla nově žádat oprávněná osoba v situaci, když v uplynulé lhůtě tuto možnost dříve využila jiná oprávněná osoba a byla vyplacena částka do výše dvou milionů korun. Stejně jsme vyloučili tuto možnost i pro oprávněné osoby, pokud mohly dříve podle tohoto zákona podat žádost, ale z různých důvodů tuto možnost nevyužily. Na základě připomínek jsme také zkrátili původně navrhovanou dobu pro podání žádosti o půl roku. Na základě určitých výhrad a po projednání ve výborech jsme připravili skutečně návrh s panem kolegou Jiřím Junkem, který by dále nepočítal s tzv. závěťními dědici coby oprávněnými osobami a vlastně omezil, redukoval počet oprávněných osob pouze na vnuky původních majitelů. Samozřejmě ve výborech docházelo a dochází k obtížné diskusi, pokud se to rozšíří o ty vnuky, kolik takových oprávněných osob vlastně existuje. možná bych uvedl určitou statistiku, že k 31. lednu 2017 bylo odškodněno asi zhruba 450 nebo 500 případů a bylo vyplaceno asi 340 milionů korun. Je to tedy mnohem méně, než kolik se v roce 2009, potažmo v roce 2012 uvažovalo. Tady samozřejmě ta statistika se trochu liší. Liší se údaje spolku Podkarpatská Rus na jedné straně a Ministerstva vnitra na straně druhé. jsem přesvědčen i s ohledem na to, jak to probíhá od roku 2009, že těch oprávněných osob, pokud by se to rozšířilo o vnuky, zase tolik nebude a že nějaké dramatické úvahy o tom, že by to stálo státní rozpočet dvě miliardy korun, by se nenaplnily. Chtěl bych tedy říci, že možná ještě Ministerstvo financí v 60. letech vyplatilo některým oprávněným osobám zhruba 13 milionů korun na základě předchozích úprav, byť Československá republika tehdy od Sovětského svazu formou odškodnění dostala v přepočtu asi 920 milionů korun československých. Chtěl bych tedy zdůraznit, že mnohé osudy původních vlastníků byly velmi dramatické a tyto křivdy se v současné době ani s časovým odstupem pominout nedají. Náš i tak velmi redukovaný, návrh, který jsme podali s panem poslancem Junkem, by měl vytvořit podle mého soudu smysluplnou koncovku k restitučnímu příběhu uznání těchto křivd v alespoň částečném naplnění legitimního očekávání oprávněných osob a především vnuků původních vlastníků. Pozměňovací návrh, tak jak jej předložíme, je navíc zpracován tak, aby byl formálně kompatibilní s návrhem ústavněprávního výboru a mohli jsme skutečně v tom třetím čtení rozhodnout, zda chceme přijmout pouze minimalistickou variantu, anebo to odškodnění otevřít i vnukům oprávněných osob v situaci, kdy nežijí ani původní vlastníci, ani děti těch původních vlastníků. Děkuji za pozornost.

Download XMLDownload textWaveform viewCreate Person name