|

2013-054-06-265

265. Zpráva České národní banky o inflaci - červenec 2016 (Zpráva o měnovém vývoji za 1. pololetí 2016) /sněmovní tisk 890/

Date2017-01-18
Meeting2013/054
Agenda Item2013/054/265
Authorizedyes
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/054schuz/bqbs/b18326501.htm#r0
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
index   001 < Page 002 > 003
Místopředseda PSP Petr Gazdík Děkuji panu guvernérovi. Zprávu projednal rozpočtový výbor, jehož usnesení vám bylo doručeno jako sněmovní tisk 890/1. Prosím pana zpravodaje tohoto výboru, pana poslance Jaroslava Klašku. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo. Poslanec Jaroslav Klaška Děkuji za slovo. Jak již pan předsedající řekl, rozpočtový výbor projednal Zprávu České národní banky o inflaci, tedy Zprávu o měnovém vývoji za první pololetí roku 2016, na 46. schůzi dne 21. září loňského roku a přijal následující usnesení: Po úvodním slově zástupce České národní banky Tomáše Holuba, zpravodajské zprávě poslance Jaroslava Klašky a po rozpravě rozpočtový výbor: I. bere na vědomí Zprávu České národní banky o inflaci - červenec 2016 (Zprávu o měnovém vývoji za 1. pololetí 2016); II. doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby přijala následující usnesení: Poslanecká sněmovna Parlamentu bere na vědomí Zprávu České národní banky o inflaci - červenec 2016 (Zprávu o měnovém vývoji za 1. pololetí 2016); III. pověřuje zpravodaje výboru, aby s tímto usnesením seznámil Poslaneckou sněmovnu. Děkuji za pozornost. Místopředseda PSP Petr Gazdík Děkuji panu zpravodaji. Otevírám všeobecnou rozpravu, do které neeviduji žádnou přihlášku. (O slovo se hlásí poslanec Fiedler.)Pan poslanec Fiedler. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Poslanec Karel Fiedler Děkuji za slovo. Chtěl bych využít přítomnosti pana guvernéra k jedné otázce. Zaregistroval jsem jeho komentář a bylo to zmíněno i dnes v jeho vystoupení tady k očekávanému růstu a k aktuálnímu růstu naší ekonomiky. Vy jste se vyjádřil, pane guvernére prostřednictvím pana předsedajícího, že ty ekonomické podmínky jsou sice příznivé, pozitivní, nicméně růst hospodářství, který dosahujeme a který je očekáván i na budoucí období, neodpovídá zase až tolik tomu, v jakých příznivých ekonomických podmínkách se pohybujeme. A že sám vlastně ani nemáte analýzu, kde je nějaká možná příčina. Jsem si toho vědom, ale přesto bych se chtěl dotázat, jestli byste to mohl více okomentovat, nebo sdělit svůj názor, proč je ten stav takový. Díky celkovému růstu evropské ekonomiky v okolních zemích je velmi nízká nezaměstnanost, nízké úrokové sazby a ten růst hospodářství, který máme, tak jak jste se vyjádřil, je samozřejmě dobrý, příznivý, nicméně zase až tak tomu neodpovídá. Kdybyste mohl toto okomentovat a trošku říci, kde, když už není asi jasno - já vím, že je velmi těžké to analyzovat - kde hledat možné příčiny toho stavu, nebo toho, že nejsme ještě výše v příznivém růstu ekonomiky, než se aktuálně nacházíme. Děkuji. Místopředseda PSP Petr Gazdík Děkuji panu poslanci. Prosím, pane guvernére. Pan guvernér chce odpovědět, máte slovo. Guvernér ČNB Jiří Rusnok Vážený pane místopředsedo, vaším prostřednictvím se pokusím zareagovat. Téma, které zmínil pan poslanec, je téma mimořádně závažné, ale současně komplexní a vydalo by určitě na minimálně jeden a možná několik seminářů s Poslaneckou sněmovnou nebo kdekoliv jinde. Já tedy nastíním jenom nějaký svůj pohled ve formě hypotézy. Já s panem poslancem souhlasím v analytickém pohledu, že je zvláštní do jisté míry, že máme plnou zaměstnanost, máme skutečně mimořádně příznivou situaci ohledně rovnováhy v makroekonomických ukazatelích, prakticky dnes netrpíme žádnou viditelnou nerovnováhou, máme de facto vyrovnané veřejné finance, máme mírně nebo více přebytkové vnější hospodaření, to znamená obchodní bilanci a platební bilanci, máme tedy trh práce, který nevykazuje vlastně žádný negativní stav ve smyslu nějakého nevyužití kapacity, přesto náš růstový potenciál, na kterém se zhruba nacházíme - potenciál je něco, co ekonomové používají jako určitou teoretickou kategorii, kdy se snaží určit, jak asi bude vypadat růst ekonomiky při plném využití zhruba kapacit ekonomiky a zároveň při neporušování základních nerovnováh, to znamená neroste nadměrně inflace, nepřehřívá se příliš trh práce nebo se nezadlužuje ekonomika ať už domácím, nebo zahraničním směrem, a zdá se, že náš nový pokrizový potenciál je skutečně někde okolo 3 %, a souhlasím s tím, že ambice bychom měli mít vyšší, že ekonomika, která by stále měla dohánět nejvyspělejší partnery v Evropské unii, by měla mít potenciál vyšší, 4, možná i 5 %. Příčiny jsou jistě mnohé. Já si dovolím vyslovit jenom nějaké hypotézy své víceméně osobní, toto není žádné oficiální stanovisko České národní banky, ale nechci zůstat bez odpovědi. Já myslím, že jednak je tam problém už v kapacitě dostupné pracovní síly, to znamená, spojily se nám dvě věci, nebo vícero věcí na trhu práce. Jedna je ta, že jsme za vrcholem demografické kapacity této země, už nám klesá počet práceschopného, myslím z hlediska věku a dalších okolností, obyvatelstva. Současně máme jistý dlouhodobý nesoulad mezi tím, co nám produkuje školská soustava, a tím, jaké jsou strukturálně požadavky trhu práce. Současně jsme se poměrně uzavřeli importu pracovní síly, takže to jsou věci, které nás omezují v části produkční kapacity, pokud jde o pracovní sílu. Další bych viděl, a to je velmi široká záležitost, je vůbec jakási... a ta je dlouhodobě nedokonalá. Všechny mezinárodní analýzy, když hodnotí konkurenceschopnost české ekonomiky, říkají, že největší problém je v institucích a schopnosti řídit zemi, v efektivitě řízení země. To je velmi komplexní otázka a můžeme tam zařadit dneska aktuálně to, že investujeme příliš málo na to, kolik bychom potřebovali dodělat v infrastruktuře, v dalších věcech. A proč to děláme? Peníze máme, ale nejsme schopni jakékoliv projekty zrealizovat. Obecně efektivnost řízení je nedostatečná. A tady je myslím výzva pro nás všechny, kteří jsme nějakým způsobem angažovaní ve veřejné sféře, a samozřejmě Poslanecká sněmovna je skoro na prvním místě, pokud jde o kvalitu legislativy. Ale ta sama o sobě nestačí, to bych nechtěl takto jednoduše tím skončit. Protože sebedokonalejší legislativa nezlepší efektivnost země dramaticky, nebude-li správně používána. To by byla asi moje velmi obecná a hypotetická odpověď. Děkuji.

Download XML • Download text • Waveform view • Create Person name