|

2013-054-05-010

10. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony /sněmovní tisk 928/ - druhé čtení

Date2017-01-17
Meeting2013/054
Agenda Item2013/054/010
Authorizedyes
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/054schuz/bqbs/b16701001.htm#r0

Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.


index Page 001 > 002

Místopředseda PSP Petr Gazdík 10. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony /sněmovní tisk 928/ - druhé čtení U stolku zpravodajů zaujali svá místa pan ministr vnitra Milan Chovanec a paní poslankyně Věra Kovářová, která je zpravodajkou výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj, který je výborem garančním. Usnesení výboru vám bylo doručeno jako sněmovní tisk 928/1. Pan ministr nemá zájem o další úvodní slovo ve druhém čtení, ptám se tedy paní zpravodajky na její informaci o projednání návrhu ve výboru a případně pozměňovací návrhy, které byly ve výboru podány. Paní zpravodajko, očekávám vaši zprávu pro druhé čtení. Prosím, máte slovo. Poslankyně Věra Kovářová Vážené kolegyně, vážení kolegové. Jen bych připomněla, že vám tento návrh byl rozeslán jako tisk 928/0 - Místopředseda PSP Vojtěch Filip Paní zpravodajko, vás přeruším a požádám sněmovnu o klid. Pokud diskutujete jiné body, než je bod číslo deset, občanské průkazy, tak prosím v předsálí. Ještě počkám. Děkuji. Můžete pokračovat. Poslankyně Věra Kovářová Děkuji. Tento tisk vám byl rozeslán dne 5. 10. 2016 jako tisk 928/0. První čtení proběhlo 19. 10. 2016 a garančním výborem se stal výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj, který projednal návrh zákona a vydal 19. 12. 2016 usnesení. Dovolte tedy, abych vás seznámila s tímto usnesením. Výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj na své 50. schůzi po odůvodnění doktorem Petrem Mlsnou, náměstkem ministra vnitra, po zpravodajské zprávě poslankyně Věry Kovářové a po rozpravě a) doporučuje Poslanecké sněmovně sněmovní tisk 928 projednat a schválit ve znění přijatých pozměňovacích návrhů. Zde bych vás odvolala na sněmovní tisk 928/1. Pozměňovací návrhy se týkají především toho, že lze požádat o vydání občanského průkazu a cestovního pasu ve lhůtě 24 hodin, respektive pět dnů. To bylo za a). b) Zmocňuje zpravodaje výboru, aby s usnesením seznámil Poslaneckou sněmovnu. c) Pověřuje předsedkyni výboru, aby usnesení zaslala předsedovi Poslanecké sněmovny. Děkuji za pozornost. Místopředseda PSP Vojtěch Filip Děkuji paní zpravodajce za její zpravodajskou zprávu. Otevírám rozpravu. Do obecné rozpravy mám zatím dvě přihlášky, a to pana poslance Jana Klána a poslance Ivana Pilného. Jako první se ujme slova pan poslanec Jan Klán. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Poslanec Jan Klán Děkuji za slovo. Hezký podvečer, vážený pane místopředsedo, vládo, dámy a pánové. Opět tady máme na stole zákon o elektronických občanských průkazech, kdy jsem tady vystupoval v prvním čtení s několika svými postřehy. Jsem velice rád, že Ministerstvo vnitra některé připomínky zapracovalo do pozměňovacího návrhu, který byl předložen na výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj. Jednalo se zejména o připomínku, jak to bude, když lidé starší 70 let dostanou občanský průkaz s čipem s dobou platnosti 35 let. Ptal jsem se tam na vztah onoho čipu a jeho životnosti a expirace občanského průkazu. Jde o to, že když bude někdo chtít v době platnosti občanského průkazu 35 let využívat služeb elektronického občanského průkazu a čip vypoví službu, tak aby mu občanský průkaz byl zdarma vyměněn. Nicméně problém je trošku hlubší než jenom tato věc. Chci se zeptat, jak to bude právě ve vztahu životnosti čipu na občanském průkazu a doby expirace. I když budu dodržovat veškerá pravidla, která mi zákon říká o tom, jak se mám chovat k občanskému průkazu - nesmím ho poničit nebo nějakým způsobem ho třeba lámat, může ale dojít právě k porušení onoho čipu, který poté nebude fungovat, když ho dám do čtečky, ta čtečka bude normálně externí, nebo bude interní v nějakém notebooku. Jde o to, zda mi to Ministerstvo vnitra zdarma vymění. To je otázka ještě před dobou expirace občanky, to je pět nebo deset let. Teď budu pomíjet těch 35 let, protože to je poměrně dlouhý časový úsek. Stále je takovou tou alfou omegou životnost čipu. Víte, že například kreditní nebo debetní karty s čipem se obměňují vždycky po nějakých cyklech několika let, je to asi pět let. Protože ta karta se samozřejmě používá. V tomto případě se i ten čip nějakým způsobem opotřebí, když se bude dávat do čtečky, takže hrozí i to, že nějakým způsobem přestane fungovat, komunikovat. Poté se vrátím k čtečce. Zákon říká, že pokud budu chtít komunikovat s úřady vzdáleným přístupem, musím si pořídit čtečku karet, externí, pokud ji počítač nemá. Musím za ni zaplatit asi 200 korun. Takže tam žádná věc zdarma nebude. Takže tady vidím další problém. O další variantě, jakým způsobem komunikovat s úřady, tady mluvil v prvním čtení pan kolega poslanec Pilný, který o tom asi také bude dneska mluvit. To se týká vzdáleného přístupu do systému, kdy byste mohli využívat něco podobného, jako je dneska elektronické bankovnictví. To znamená, že budete mít přihlašovací jméno, k tomu dostanete heslo a vzdáleným přístupem se dostanete do portálů veřejné správy. I si tuto variantu umím představit. Když jsem ho poslouchal na hospodářském výboru, kde se o tom diskutovalo - tak je fakt, že rozvoj smartphonů je poměrně rychlý a dneska je vlastní mnoho lidí. Umím si představit i hybridní systém, to znamená, že bychom měli právě tento vzdálený přístup pro občany. To znamená, přihlašovací jméno by bylo třeba číslo občanského průkazu a kód nebo heslo by bylo vyprodukované heslo, které by dostal občan, nebo by si ho zvolil, když by si šel aktivovat ten čip. Ten čip by tam skutečně byl a byl by to takový duplicitní systém. Umím si opravdu představit, že by to tímto způsobem také mohlo fungovat. To, že jdeme formou čipu, je z toho důvodu, že v minulosti se nějakým způsobem nastartovaly elektronické občanky s čipem. Nicméně na tom elektronickém občanském průkazu nebylo téměř nic, jenom zaručený elektronický podpis, potažmo tam šel nahrát právě certifikát elektronického bankovnictví. Chci se zeptat pana ministra, jestli je dnes jasné, co na tom kontaktním čipu bude vlastně uloženo. Ptal jsem se na to na výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj a tam mi bylo řečeno, že je to vysloveně na nás zákonodárcích, co řekneme, že na tom čipu být umístěno. Tak teď nevím, jestli to budeme dělat formou zákona, nebo jestli to ministerstvo udělá formou vyhlášky. Jsou dvě varianty. bych tohle rád věděl a rád bych věděl, co by na tom čipu mohlo být. Umím si osobně představit, že by tam mohla být moje krevní skupina, zda jsem alergik nebo jestli jsem nějak nemocný. Mně to může osobně zachránit život při nějaké nehodě, pokud třeba orgány státní správy, v tomto případě policie, budou mít čtečku těchto elektronických občanských průkazů, aby se do toho systému mohli dostat. Říkám, vidím to jako jednu z variant. Ale opravdu zajímá, zda to budeme řešit zákonem, nebo zda to budeme řešit v tomto případě ministerskou vyhláškou. jsem tady v prvním čtení říkal, že zavádění elektronických občanských průkazů rub i líc. Výhoda je to, že občan bude moci komunikovat s úřady vzdáleně, z pohodlí svého domova. Nicméně tou nevýhodou může být právě vznik toho Velkého bratra, toho Big brother, kdy veškerá data o mně, o fyzické osobě, budou kolovat po síti, někde budou uložena, můžou se stát terčem nějakých útoků, protože v tom kyberprostoru hrozí všechno. Chci se zeptat, jakým způsobem je to ošetřeno, zda opravdu Ministerstvo vnitra bude garantovat, že nedojde k úniku těchto dat. tady použiji jeden příměr, který se stal v Německu, kdy ta data unikla a zneužily toho soukromé korporace, například. To je běžné, protože se shromažďují veškerá data. Na druhou stranu když se dneska na ten svět digitalizované společnosti podívám, tak svá data de facto všude dávám k dispozici. to jsou nějaké věrnostní karty, nebo když jdu na nákup, tak nějaké zase jiné karty, slevové karty, tak všude dáváte všanc ve své podstatě jméno, bydliště, datum narození, pořád to koluje po síti. Nicméně stát musí garantovat to, že ta data nebudou zneužitelná a v budoucnu je třeba nedá k dispozici soukromým korporacím. Říkám, příklady ze světa tady máme. Takže se tohohle trochu bojím a rád bych věděl, jakým způsobem to bude zabezpečeno, aby ta data nemohla uniknout z toho kyberprostoru. Vím, že se jedná o nelehký úkol, protože těch útoků je poměrně hodně. Další problém vidím v následující věci. Po spuštění elektronických občanských průkazů, které se předpokládá v roce 2018, budou stále existovat občanské průkazy bez čipu, s čipem, který teď normálně máme, a tedy v tom případě nové elektronické občanské průkazy. jsem se dozvěděl, že ti lidé, kteří vlastní v tuto chvíli elektronický občanský průkaz, který je vydáván za 500 korun, je mi absolutně k ničemu, tak jim zadarmo to vymění. Nicméně když jako uživatel budu chtít a nebudu mít občanský průkaz tento nový, s tím čipem, a budu chtít využívat služeb elektronického občanského průkazu, přijdu na úřad a řeknu, že bych rád využíval této služby, vymění mi ministerstvo, resp. úřad zdarma starý občanský průkaz za ten nový? Bavím se teď o tom normálně stávajícím občanském průkazu bez čipu. Budu mít platnost těch 10 let, tam přijdu, řeknu, že teď si budu měnit občanský průkaz někdy v roce 2018, nové občanské průkazy se spustí v polovině roku 2018, a tam přijdu a řeknu: Vy jste mi dali nový občanský průkaz, protože mi vypršela expirace, a bych rád využíval právě služeb elektronického občanského průkazu. Budu si muset zaplatit nový občanský průkaz, nebo mi bude dán zdarma? To je opět další alfa a omega, která zajímá. Nyní je tady ještě tzv. vztah elektronických občanských průkazů a elektronických voleb. Nevím, jak dalece by tuto službu občané využívali. Jsou tady nějaké zkušenosti z Estonska, kdy ten Velký bratr tam opravdu je poměrně na vysoké úrovni, ale opravdu nejsem si jistý, zda by to zvedlo volební účast. V tuto chvíli nejsem si tolik jistý. Můj kolega, nějakým způsobem kamarád, dr. Brunclík napsal knihu Elektronické volby, slepá ulička demokracie, kde rozebírají tyto různé příklady právě elektronických voleb. Ten elektronický občanský průkaz se samozřejmě prolínal do různých zákonů, např. zákona o ochraně před návykovými látkami, kde jsem právě říkal, že pokud o mně někdo něco chce vědět, kolik jsem si toho koupil přes internet, tak by musely existovat elektronické občanské průkazy právě, aby to bylo monitorováno. Nicméně co je komu do toho, co si koupím? Takže to je taky další problém, že o mně jako občanovi budou všude kolovat data, resp. budou shromažďována na jednom centrálním místě, někde, nevím kde, předpokládám možná v Brně nebo na Ministerstvu vnitra, nevím v tuto chvíli. A můžou být využita právě nebo zneužita. Takže to je další věc, kterou je opravdu potřeba vydiskutovat. samozřejmě nebudu pro zamítnutí tohoto zákona, ani vrácení k dopracování, ani přerušení, cokoliv, to chci posunout dál tak, abychom samozřejmě diskutovali o digitalizaci, o digitalizaci státní správy a zavádění nových elektronických občanských průkazů. Byl bych rád, kdybych ty služby mohl využívat, právě, a byl bych taky velice rád, kdyby toho mohli využívat občané, protože jim ušetříme určitým způsobem čas běhání po úřadech. Tady se naplní to sousloví, že konečně začnou úřady obíhat data, a ne občané. To je taky o tom, že snad se tam všichni sjednotí i s různými operačními systémy, které dodnes nejsou jednotné. To se nám ukazuje např. u fotografie, kdy si nedokážou předat jednu fotku v rámci jednoho úřadu, je to u řidičských průkazů a občanských průkazů v tom vztahu, ale to budeme řešit v jiném zákoně možná příští schůzi. Na to tam také poukážu. Nicméně vítám samozřejmě zavádění elektronických občanských průkazů i tu digitalizaci celé státní správy. To by bylo asi ode mne takhle na úvod vše, a když něco napadne, tak se do diskuse určitě ještě přihlásím. Děkuji za pozornost.

Download XMLDownload textWaveform viewCreate Person name