2013-048-04-163
163. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 501/ - třetí čtení
View options
Text : Transcription Written form - Show : Colors - Tags : PoS Tag Features Lemma
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
Audio
Místopředseda PSP Vojtěch Filip
Děkuji panu zpravodaji . Budeme pokračovat v rozpravě vystoupením pana poslance Jana Zahradníka . Připraví se s faktickou Marek Benda a potom Michal Kučera . (K mikrofonu přistupuje poslanec Benda.) Ale já už jsem pana kolegu Zahradníka vyvolal . Dobře , tak faktickou poznámku .
Poslanec Marek Benda
Opravdu jenom faktickou poznámku , protože jsem tady pečlivě poslouchal pana zpravodaje a moc bych poprosil , aby nám bylo rozdáno , co jsou ty takzvaně legislativně technické . Já jsem přesvědčen , že většina z nich prostě není legislativně technických . Přidání zrušení dalšího zákona podle mě není legislativně technickou úpravou . Má - li to takto projít , musíme se vrátit do druhého čtení . Moc bych poprosil , abychom před ukončením rozpravy ve třetím čtení dostali všichni ty návrhy na stůl nebo aspoň někam do systému , abychom se mohli podívat , co v nich je , protože tohle mi přišlo , že opravdu už je daleko za hranicí toho , co jsou takzvaně legislativně technické .
Místopředseda PSP Vojtěch Filip
Dobře , děkuji . Zpravodaj jistě eviduje vaši připomínku . Nyní v rozpravě pan poslanec Jan Zahradník . Připraví se kolega Kučera . Prosím , pane poslanče , máte slovo .
Poslanec Jan Zahradník
Vážený pane místopředsedo , vážené kolegyně , vážení kolegové , dostáváme se tedy ke třetímu čtení novely zákona o ochraně přírody a krajiny , novely zákona , který máme na svých stolech již poměrně dlouho , který vzbuzoval velké diskuse nás zde na plénu Sněmovny , ve výboru pro životní prostředí , ve výboru pro regionální rozvoj , ale také samozřejmě vzbuzuje , vzbuzoval a bude vzbuzovat velké diskuse i mimo tuto budovu . Hlavně vzbuzuje velké diskuse a obavy u těch lidí , kterých se bezprostředně dotkne , a to tedy konkrétně lidí , žijících na Šumavě . Já musím otevřeně říci , že jakkoliv je ta procedura skryta do novely zákona o ochraně přírody a krajiny , do jakéhosi obecného zákona , obecné normy , která již vlastně více než 24 let tady nějak slouží - nebudu hodnotit , jak dobře , ale slouží - , tak víme dobře , že tím důvodem je snaha nějak posunout situaci v našem největším národním parku a to je Národní park Šumava . Tedy když mluvím o těch lidech , kterým na tom , jak dopadne dnešní jednání , nejvíce záleží , tak mám na mysli obyvatele Šumavy , mám na mysli ty z občanů České republiky , kterým záleží na tomto krásném pohoří , kterým záleží na tom , aby tam lidé mohli žít , aby tam mohli jezdit , kochat z krásné přírody . Diskuse samozřejmě mohou mít různou polaritu . Jsou zde názory , které jsem tady zmínil , názory obyvatel Šumavy , ale samozřejmě jsou také názory lidí , kteří v ochraně přírody spatřují svoje posvátné poslání , dokonce možná bychom to mohli nazvat náboženstvím , lidí , pro které je ochrana přírody takovou činností sama o sobě . Činnosti s tím související považují za gros své práce , své aktivity , svého života . My jsme mnozí z nás potkávali v minulých dnech , když jsme přicházeli do Sněmovny , na Malostranském náměstí stánek Hnutí DUHA . Ten stánek byl vyzdoben přitažlivými obrázky přírody . Většinou to tedy byla příroda šumavská . Je to příroda půvabná , malebná . Já jsem se setkal s případem , když jsem na tom stánku nějaké minuty , možná desítky minut , strávil , že přicházeli lidé a ptali se , říkali - já sem jdu podpořit tu zelenou Šumavu , kde mám podepsat ty archy , jdu podpořit ty šumavské obce , aby zůstala zelená . Ale já musel říci : Víte , paní , kde jste ? Tady nejste u stánku šumavských obcí . Tady jste u stánku Hnutí DUHA , které má na svědomí to , že dnes Šumava z 20 % je uschlá . Zažil jsem případ , kdy pán , který podepsal , po několika otázkách , které jsme spolu probrali , svůj podpis z listiny škrtl . Ano , tito lidé samozřejmě sice argumentují ve prospěch dobrého zákona o národních parcích , ale mají tím na mysli zákon o Šumavě , který bude vyhovovat jim , jejich zájmům , jejich pojetí ochrany přírody . My jsme také mnozí z nás , možná všichni , protože ta mailová komunikace dnešní umožňuje jednoduché rozesílání zpráv , my jsme dostávali do svých mailových schránek maily od lidí , kteří se na nás obraceli s žádostí - která možná v některých případech měla určité specifické individuální rysy , ale v gros to by byly zkopírované návodné texty , které jim poskytlo Hnutí Duha , a někteří ti respondenti , kteří nám psali , to také samozřejmě přiznávali . Ty jejich výzvy , které nám psali , se protínaly vlastně v jednom takovém bodě a to byla podpora bezzásahovosti v národních parcích . Všichni ovšem měli na mysli Národní park Šumava . Vyzývali nás k podpoře bezzásahové hospodaření , vyzývali nás k tomu , abychom bezzásahovým způsobem ochraňovali lesy , a zdůrazňovali lesy jako zásobárny vody . Vyzývali nás , abychom bezzásahovým způsobem chránili zelené rozsáhlé horské smrčiny , abychom chránili , připojili se k ochraně bezzásahovým způsobem vzácných rostlin , abychom nedopustili , aby zahynul jeden jediný živý strom . Netušili nebo nechtěli vědět , že to , co právě Hnutí Duha podpořilo a co se stalo skutkem právě z důvodu bezzásahovosti , má za následek něco úplně jiného - uschnutí významné části Šumavy , 20 tisíc hektarů tohoto národního parku , a to na místech , která po celou řadu let byla prostě jakýmsi magickým symbolem Šumavy : prameny Vltavy , Jezerní stěna , Plešné jezero , celý masiv Plešného a další . Oni asi nevěděli , že tyto věci nastaly poté , co na Šumavě došlo k největšímu přírodnímu jevu v minulých desetiletích , a to byl orkán Kyrill , který zuřil v lednu 2007 . To , že vyzývají k ochraně Šumavy jako zásobárny vody , s tím já stoprocentně souhlasím . Já si myslím , že Šumava , tak jak i v zákoně je to zakotvené , územní ochrany vod , by měla být ošetřována především také z hlediska toho , že je to skutečně zásobárna vody . Jak už jsem tady jednou řekl , my u nás v Čechách musíme spoléhat na to , jaká voda k nám spadne z nebe , jakou tady si udržíme , protože všechna ostatní voda od nás odtéká . Nemáme nějaký masivní přítok . Nezlobte se , vlastenci . . . " Nechlubte se , vlastenci , " říká Havlíček , " není to věc řádná , že neteče odnikud do Čech voda žádná . " Už jsem tady jednou tady u toho mikrofonu řekl . Pan docent Pokorný , kandidát věd , k tomu napsal : " Obávám se , že les uhynul na velkých plochách ve vrcholových partiích a dochází ke změně místního klimatu , klesá množství srážek . Stoupla průměrná teplota a hlavně na velkých plochách jsou za jasných slunečných dnů vysoké teploty . Ubývá mlhy , netvoří se mraky , přichází více sluneční energie , odpařená voda se nevrací zpět . " To je názor vědce , který reprezentuje názory té skupiny vědců , kteří mají velké obavy z toho bezzásahového hospodaření . Názory naopak těch , kteří podporují bezzásahovost , se zakládají na názorech jiné skupiny vědců , kterou zase reprezentuje pan docent Hruška , který říká opak , který říká : nejlepším zadržovatelem vody v lese je suchý strom . Je to věc , která je samozřejmě zpochybňována . Tak jako pan docent Hruška zpochybňuje tvrzení pana docenta Pokorného a jemu příznivých vědců , tak naopak pan docent zpochybňuje velmi výrazně , kvalifikovaně tvrzení pana docenta Hrušky . Nesmíme tedy věřit jenom jednomu podání vědecké pravdy , nesmíme věřit jenom tomu , co říká skupina vědců , kteří jsou shromážděni kolem docenta Hrušky . Čili ty maily , které jsme dostávali , mnozí z nás odpovídali , mnozí z nás na ně odepisovali . Já jsem to tak také zpočátku dělal , pak jsem se zaměřil pouze na ty , které mi nějakým způsobem připadaly zajímavé , nebo ty od lidí , které jsem znal , a musel jsem se vyjadřovat s velkým politováním toho , že podléhají názorům ekologických aktivistů a nehledí na názory jiné . Princip bezzásahovosti v zákoně , který projednáváme , je zakotven podle mého názoru v § 15 , a to ve slovech " včetně zajištění nerušeného průběhu přírodních dějů " . Tady si dovolím položit jednu otázku , zdali toto zajištění přírodních dějů , nebo nerušené zajištění , jako asi trošku logický protimluv není vlastně samo největším zásahem do přírody . Já to doložím třeba na příkladu orkánu Kyrill . Tehdy v tom lednu 2007 padlo na Šumavě veliké množství dřevní hmoty ve všech zónách , v podstatě průřezem . Tehdy byl ministrem pan Martin Bursík , který se rozhodoval o tom , jak naloží s touto vlastně velkou kalamitou , která hrozila vznikem další kalamity , tedy kalamity kůrovcové . A on tenkrát rozhodl , že ponechá dříví na Šumavě ležet a že je v prvních a části druhých zón nevyklidí , že vznikne kůrovcová kalamita . On tenkrát používal slov , že vlastně orkán Kyrill je přírodní děj a kůrovec je součástí přírody . A tehdy při senátním slyšení , znovu musím opakovat , přijal odpovědnost za stav Šumavy , který bude v budoucích letech následovat . Těmto argumentům bychom rozuměli , kdyby se jednalo o území , které je od svého stvoření nebo vzniku neobydlené , jako jsou ty národní parky na severoamerickém kontinentu . Ale tak tady tomu není . Tady žily generace lidí , které formovaly jak přírodní , tak duchovní stránku tohoto pohoří . Možno říci , že v tomto kontextu byl počin ministra Bursíka gigantickým zásahem do aktuálního průběhu přírodních dějů a významně ovlivnil tvářnost , krajinný ráz Šumavy na mnoho desetiletí a možná staletí do budoucnosti . Krajinný ráz , to je také to , čím se zaštiťují ti autoři mailů , které jsme dostávali do našich mailových schránek . Krajinný ráz je porušen , někteří říkají , že vratně , že se za nějaká desetiletí , staletí může opět Šumava zelenat , a někteří bohužel jsou v tomhle směru skeptičtí a tvrdí , že to tak také nemusí být , že Šumava může být v budoucnu skalnatým suchým pohořím . Ovšem nikdo není schopen předpovědět stoprocentně a kvalifikovaně , jak tento experiment bezzásahovosti na Šumavě bude nakonec vypadat , jak nakonec dopadne . Dokonce ani ten experimentátor není znám , ten , který řídí ten experiment , který rozhoduje o tom , co se stane v té digestoři . Ten experimentátor , to budete vy , ti , kteří schválíte tento zákon , převezmete odpovědnost za tento experiment . Je obava z toho , že naprostá bezzásahovost na Šumavě povede k dalším kůrovcovým kalamitám v té monokulturní struktuře šumavských lesů , že další hektary lesa uschnou . A jaký porost bude v uschlém lese se vyvíjet , nejsme schopni stoprocentně nikdo z nás předvídat . Bude ta Šumava stále citlivější k podobným přírodním kalamitám . Ty se mohou opakovat s větší časovou frekvencí , než tomu je dosud . Chceme - li mít na Šumavě skutečně divočinu v celé její kráse a také i pestrosti druhů , tak podle mého názoru nám nezbývá než přírodě k tomu pomoci . To znamená , tady jednoznačně musím říci , že ti z nás , kteří odmítáme bezzásahovost , nejsme těmi zaprodanci developerů , jak nás někdy naši odpůrci označují . Nejsme ti , kteří by chtěli celou Šumavu zabetonovat , na její velké části vytvářet sjezdovky , golfová hřiště , lunaparky a podobné věci . Není tomu tak . My bychom jenom rádi , abychom vzali rozum do hrsti a k půvabné přírodní , chceme - li , divočině Šumavy pomohli tím , že budeme v těch nejexponovanějších místech Šumavy vysazovat vhodné druhy . Budeme bránit devastaci lesa masivními přírodními zásahy , jako jsou různé polomy nebo z nich plynoucí kůrovcové kalamity . Do tohoto procesu musí vstupovat lidé . Není možné část Šumavy , dokonce většinovou část Šumavy , jak říká náš zákon , uzavřít a ponechat ji jejímu vlastnímu vývoji . Já možná řeknu jejímu vlastnímu osudu . Jistě , zákon je tady potřeba , ty zásahy lidí musí být regulovány zákonem , ale prostě člověk se nemůže vzdát odpovědnosti . Čili v těch nejcennějších územích bude zasahovat a přírodě v jejím rozvoji pomáhat . Ještě je čas , abychom tohleto učinili , ještě je čas , abychom se o to pokusili . Můžeme hned prvním hlasováním , myslím , pokud se domnívám , že ta naše jednací regule to umožní , budeme se vypořádávat s návrhy , které jsme s kolegou Vladimírem Vilímcem předložili , a to je návrh na zamítnutí tohoto zákona , který tady už zazněl ve druhém čtení a o kterém bude rozhodováno ve čtení třetím , tedy dnes . Zamítnutím toho zákona by se pro ostatní národní parky příliš nezměnilo . Ono je po pravdě , nechci říct , že je to nezajímá . To bych nerad řekl , ale tolik jim o to nejde , tolik nejsou zavlečeni , zainteresováni do té debaty . Oni celkem vzato jednak hospodaří na malém území , jednak ty parky mají zlomkovou rozlohu , než má Šumava , a jednak samozřejmě není tam ta expozice taková . Nejsou tam obce , nežijí tam lidé . Ti by nebyli zamítnutím zákony postiženi . Samotná dikce zákona nevyžaduje zásadní změnu . Víme dobře , že chceme - li změnit něco opravdu zásadního , jak se domníváte , tak si najdete cestu k další novele zákona , kterou tady řešíme ohledně úhrady újmy za ochranu přírody , takže pokud něco v tom zákoně bude zlobit a bude - li dneska zamítnut , tak máme cestu , jak ty určité závady napravovat . Takže moje výzva velmi silná , podložená dokonce usnesením Zastupitelstva Jihočeského kraje . Zastupitelstvo Jihočeského kraje v dubnu na svém zasedání přijalo všemi hlasy přítomných zastupitelů kromě jednoho , který se zdržel , usnesení , které vyzývá Poslaneckou sněmovnu , aby zamítla novelu zákona 114 o ochraně přírody a krajiny . Zastupitelstvo Jihočeského kraje se takto silně jednoznačně vyjádřilo . Podobná vyjádření máme také i od Zastupitelstva Plzeňského kraje , tedy toho druhého kraje , který má tu čest , že na jeho území je Národní park Šumava . Máme tedy k tomu významný mandát regionální samosprávy . A už nemluvím o tom , že názor obcí , které tvoří svaz šumavských obcí , je naprosto v souladu s tím , co říkám , a ta výzva je tady naprosto jednoznačná . Připojují se k tomu , abychom tento zákon zamítli . Čili moje první výzva je výzva a prosba k hlasování pro zamítnutí tohoto zákona . Já nabízím , abychom pak v široké diskusi zkusili situaci na Šumavě řešit . Ani pro Šumavu se nic nestane . Pokud tento zákon nebude schválen , nebude zrušeno vládní nařízení , kterým vláda park před 25 lety zřídila , nebude nikterak zneplatněno , budeme podle něj moci postupovat . A máme k dispozici i dosud platný zákon , nenovelizovaný , o ochraně přírody a krajiny . Takže nic , žádná zásadní změna nám nehrozí . Dokonce ani Evropská unie nás nějakým infringementem netlačí k tomu , jak mnohdy býváme vyzýváni k tomu , abychom pro to hlasovali . Čili dámy a pánové , to je moje první výzva , zamítněme zákon . Pokud by se tak nestalo - já bohužel mám zkušenost , že koaliční semknutí je mnohdy silnější než osobní pohled , ale tady bych možná dal naději tomu , že váš osobní postoj převáží a budete hlasovat podle vás . Pak bych chtěl ještě upozornit na pozměňovací návrhy , které jsem předložil . Předložil jsem celkem tři . První návrh se týká jednak návrhu na vypuštění slov zakotvujících bezzásahovost do § 15 odst . 3 . Pak se snažím taky , aby byl vymezen režim pro pohyb na cestách v národním parku . Je zde významný paragraf , který se snažím novelizovat , a to je paragraf umožňující provádět jisté zásahy v zóně nejcennějších přírodních hodnot , tedy v té zóně přírodní . To je změna § 18 a . A pak také navrhuji , aby bylo možné v případě nezbytně nutném , tak aby byla zachována ekologická stabilita a přirozená skladba , provádět určité zásahy péče o lesy . To je do § 22 a . Pak ještě mám tady jeden návrh , a to je , aby předkupní právo , které si stát vymezuje na pozemky v národním parku , aby toto předkupní právo nebylo uplatňováno na zastavěných územích obcí a na zastavitelných plochách obcí , tedy těch plochách , o kterých zastupitelstvo v širokém ujednání s orgány kolem přírody mimo jiné rozhodlo , že to je území pro rozvoj obce určené . Druhý můj návrh , ten se týká zakotvení systému cest do národního parku . Národní park je specifický , který umožňuje určitý mimosystémový zásah , to znamená , tak aby na rozdíl od ostatních parků na Šumavě byla síť cest , ať už co do výčtu těchto cest v seznamu , tak co do jejich zakotvení do mapového podkladu , aby byla zařazena jako příloha zákona . A konečně třetí můj pozměňovací návrh se týká tak diskutovaného postavení obcí . To je známý symbol problému , který zákon přináší pro obce , a to zdali orgán ochrany přírody o změnách , které chce v různých dokumentech , které park řídí , projednat s obcemi , nebo s nimi dohodnout . Slovo projednat - dohodnout . Víme dobře , kdo jsme se v některé veřejné správě , v některém segmentu veřejné správy pohybovali , že někdy projednat znamená svolat jednání a všechny návrhy zamítnout . Tak aby byla povinnost dohodnout . Já navrhuji , aby ta dohoda musela být nikoliv s radou parku , ale s obcemi , které ze zákona jsou v radě zúčastněné . Zákon nestanoví , kolik členů má ta rada mít , tedy ředitel správy parku může najmenovat do rady tolik svých příznivců , tak aby obce klidně mohli přehlasovat . Proto navrhuji ve svých návrzích , aby povinnost dohodnout jednotlivé změny , ať už se to týká zón národního parku , klidových území , nebo i zásad péče , aby ta dohoda musela být učiněna s těmi 22 zástupci obcí , kteří jsou do rady parku nominováni podle tohoto našeho zákona . To je můj třetí pozměňovací návrh . Já samozřejmě teď možná trochu předběhnu ten proces . Pan zpravodaj pak na začátku po skončení rozpravy přednese návrh na proceduru . Já bych byl rád , kdyby o těch mých návrzích , za prvé je to návrh , který je návrhem na změnu § 18 a , který pak definuje činnosti , které v přírodní zóně mohou být učiněny , tak pak i ty návrhy , které stanovují význam obcí při dohadování o těch významných dokumentech , aby byly předřazeny a aby bylo o nich hlasováno předem nežli o návrzích , které předkládá vlastně výbor pro životní prostředí na základě podnětu z ministerstva . Až dojde k té chvíli , kdy se pan předsedající bude tázat , zdali má někdo připomínky k proceduře , tak já si pak dovolím přihlásit a vystoupím a tento návrh na změnu procedury přednesu . Dámy a pánové , já samozřejmě vím , že je to věc , která je pro nás možná pro mnohé konfliktní , ale přesto se připojuji k té výzvě Jihočeského kraje , která byla naprosto jednoznačná - prosba o zamítnutí . Pokud by k tomu nedošlo , prosím tedy o podporu svých pozměňovacích návrhů . Děkuji za pozornost .
Download XML • Download text
• Waveform view • Create Person name