2013-044-01-007
7. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony /sněmovní tisk 725/ - druhé čtení
View options
Text : Transcription Written form - Show : Colors - Tags : PoS Tag Features Lemma
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
Audio
Poslanec Vladislav Vilímec
Vážený pane místopředsedo , vážené kolegyně a kolegové , pan zpravodaj informoval o jednání garančního výboru , kde jsme s panem kolegou Beznoskou navrhli pozměňovací návrh , ke kterému se samozřejmě vyjádřím . Já jsem již v prvním čtení kritizoval tento vládní návrh , tak jak jej vláda poslala do Poslanecké sněmovny . Ano , v zásadě se jedná o obnovení nebo přesunutí kompetence na vládu ke zvyšování důchodů , tak aby u průměrného starobního důchodu úhrn částky základní výměry důchodu a částky zvýšení procentní výměry důchodu činil alespoň 1,7 % jeho výše . Ta částka byla nějak koaličně domluvena , jak poznamenala paní ministryně . Samozřejmě pro vládu je to pohodlné . V okamžiku automaticky vypočteného nízkého zvýšení důchodu nemusí do Poslanecké sněmovny . Obnovuje se tedy dřívější princip zvýšení důchodu rozhodnutím vlády . Paní ministryně také poznamenala , že vlastně v době , kdy tuto kompetenci měla vláda , neplatil žádný limit a vláda to využila asi dvakrát za patnáct let . Možná , když tam ten limit nebyl , že to vedlo k větší zodpovědnosti vlád . Protože v paragrafovaném znění totiž žádný limit stanoven nebyl , a tudíž debata o zvyšování důchodů nad rámec výpočtu ukazatelů nemohla být vztažena k nějakému návodnému limitu . Limit 1,7 % , je jedno , jestli to bude 1,8 , nebo 1 , jak my navrhujeme , tak fakticky trochu legitimizuje domněnku , že zvýšení pod 1,7 % je podlimitní a nízké . V takovém případě vlády , možná přesně levicové vlády , budou tento limit brát automaticky jako určité měřítko toho , zda je zvýšení důchodu adekvátní . V případě nižšího zvýšení dle vypočtených ukazatelů pak budou mít v zásadě jakousi metodiku , že tam je namístě to zvýšení dorovnat . Uvádím to v souvislosti s názory prezentovanými na sociálním výboru , že obava z nadužívání tohoto instrumentu je zbytečná i vzhledem k tomu , že v minulosti se často neužíval . Ano , ale v minulosti vlastně žádný limit stanoven nebyl . My jsme v prvním čtení uvedli , jak pan předseda Stanjura , tak i já , že budeme usilovat o takový mechanismus , který by nebyl výhodný jen pro vládu , který by neoslaboval pozici zákonodárného sboru , ale byl by výhodný především pro důchodce . Proto jsme připravili - pouze nekritizujeme , ale připravili jsme spolu s Adolfem Beznoskou v alternativách pozměňovací návrh , ke kterému se chci vyjádřit . Ten je vlastně rozdělen na dvě části . Jednak zvyšuje ve dvou alternativách takzvanou základní výměru důchodu , a to z 9 % na 10 % a v alternativě z 9 % na 9,5 % z průměrné mzdy zaokrouhlené na celé desetikoruny , abych byl přesný . Základní výměra důchodu je totiž taková nepominutelná částka . Koneckonců , a tady si musím vypůjčit i určité stanovisko důchodové komise , kam nechodím , ale čtu si občas závěry , že základní výměra důchodu je velmi nízká a vlastně nebyla procentuálně za celou dobu zvýšena a fakticky tato částka nestačí na obživu ani po započítání minimální částky procentní výměry důchodu . To je přesně napsáno v závěrech oné důchodové komise . V součtu tvoří celková minimální výše starobního důchodu nižší částku , než je životní minimum jednotlivce . Na to poukázala důchodová komise a já ji uvádím proto , že se v mnoha případech této komise dovolává vládní koalice , především Ministerstvo práce a sociálních věcí . Ten rozdíl mezi životním minimem jednotlivce a minimální výší starobního důchodu činí asi 240 korun . Proto je namístě minimálně otevřít debatu o výši základní výměry . Samozřejmě , a to já nezastírám , zvýšení základní výměry znamená určitý dopad do státního rozpočtu , to je přirozené , do pomyslného důchodového účtu , byť je to součástí státního rozpočtu . Na druhé straně , kdy se má zvýšit , pokud vůbec uvažujeme o zvýšení základní výměry , než v době , kdy je situace ekonomicky příznivá ? Určitě to nebudeme zvyšovat v době ekonomicky nepříznivé . Zvýšení na 9,5 % , to je alternativa č . 2 , by znamenalo jednorázové navýšení zhruba o 3,5 mld . korun s tím , že bychom mohli vyřešit pro důchodce často zmiňovaný dopad nezbytných opatření v době krize a nezbytné konsolidace salda veřejných rozpočtů . Na sociálním výboru , a poznamenal to tady i zástupce zpravodaje , také zaznělo i z úst zástupců Ministerstva práce a sociálních věcí , že navýšení základní sazby znamená zvýšení všech důchodů včetně i takzvaně vyšších důchodů o určitou shodnou částku . To je sice pravda , ale nevidím důvod , proč bychom na částečné zvýšení základní výměry důchodu měli rezignovat . Důvody pro to evidentně existují . Druhá část návrhu se týká jakéhosi procesního mechanismu valorizace důchodů . Paní ministryně již také v době , kdy prosadila jednorázové navýšení důchodu o 1,8 % v roce minulém , předkládala variantně do vlády mechanismus určitého zaručeného procenta valorizace . Proto navrhujeme , aby se v případě , že částka zvýšení důchodu nebude dosahovat ani 1,2 % podle automatického propočtu , stanovila valorizace ve výši 1,2 % rozhodnutím vlády na základě zákonného ustanovení , protože stejně pokud by došlo k nějakému automatickému propočtu , jako tomu bylo v minulém roce , kdy to vypadalo , že by se důchody zvyšovaly pouze o 40 korun , tak vláda stejně činí maximum pro to , aby přistoupila k nějaké mimořádné valorizaci . Nechť je to tedy v zákoně a stanoví se to na úrovni 1,2 % , což považuji za adekvátní . Ale v pásmu nad 1,2 % a do 1,8 % navrhujeme ještě o jednu desetinu vyšší možnost valorizace a vláda by mohla stanovit toto zvýšení se souhlasem rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny . Samozřejmě že tento instrument vyvolal diskusi na sociálním výboru . Na druhé straně rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny má i podle jiného speciálního zákona pravomoc schvalovat rozpočtová opatření zvyšující schválené ukazatele nad 10 % . Nevidím tedy důvodu , proč by nemohl tento výbor být určitou záklopkou zákonodárného sboru ve zvyšování důchodů , a to ve vztahu k moci výkonné . Na sociálním výboru , myslím , že to otevřel pan Sklenák , byla vedena debata , kdo je odpovědnější , jestli vláda , anebo výbor Poslanecké sněmovny ; aby to nevedlo k nějakým kompetenčním sporům . V situaci , kdy složení výboru fakticky odpovídá rozložení mandátů v Poslanecké sněmovně , a tudíž tedy vládní koalice tam má většinu , bych se toho tak neobával . Naopak jsme tady zažili vlády , jejichž složení neodpovídalo volebním výsledkům , a v takovém případě je možná ještě více namístě mít v zákoně takovou pojistku vůči vládě . Chtěl bych tedy požádat o podporu těchto pozměňovacích návrhů buď ve všech bodech , nebo alespoň částečnou podporu těchto návrhů , jak se to stalo , byť nezískala většinu , i ve výboru sociálním . Myslím , že tyto návrhy jsou určitě vedeny snahou nastavit nějaký mechanismus , který by měl být vstřícný i vůči důchodcům . Chci na závěr poznamenat , že jsme tento návrh předložili sociálnímu výboru právě proto , aby byla nějaká debata , a z debaty jsme se také legislativně poučili . Takže pokud Ministerstvo práce a sociálních věcí mělo určité připomínky ve vztahu k přechodným ustanovením , tak přechodná ustanovení i ve spolupráci s parlamentní legislativou a ve spolupráci s legislativou Ministerstva práce a sociálních věcí byla zakomponována a zapracována do pozměňovacího návrhu , takže určitě z legislativního pohledu není důvod je nějakým způsobem napadat . Takže to je z mé strany všechno . Já věřím , že se samozřejmě vrátíme k debatě , budeme se muset k této debatě vrátit na garančním sociálním výboru , a věřím , že i celá vládní koalice bude tyto návrhy posuzovat zodpovědně a případně je ve třetím čtení podpoří . Děkuji za pozornost . Download XML • Download text
• Waveform view • Create Person name
