|

2013-042-10-172

172. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony /sněmovní tisk 575/ - třetí čtení

Date2016-03-23
Meeting2013/042
Agenda Item2013/042/172
Authorizedyes
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/042schuz/bqbs/b33017201.htm#r0
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
index   001 < Page 002 > 003
Místopředseda PSP Vojtěch Filip Děkuji panu poslanci Petru Bendlovi. Nyní pan poslanec Herbert Pavera a dalšího přihlášeného do rozpravy ve třetím čtení nemám. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Poslanec Herbert Pavera Hezké a příjemné skoro poledne. Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, kolegyně a kolegové, budu mnohem stručnější než můj pan kolega Bendl. Jenom bych chtěl reagovat na pozměňovací návrhy, které vám budou předloženy, a chtěl bych požádat o podporu pozměňovacích návrhů C1, C2, které předkládá kolega Petr Kudela a které by ještě měly umožnit našim zahrádkářům, kteří ještě nestihli převést některé pozemky ze státu na sebe, aby o ně mohli ještě požádat, a tím získají stavby, které na těchto pozemcích jsou, bezplatně. Myslím si, že to je vstřícnost jak Ministerstva zemědělství, tak bych chtěl poděkovat Státnímu pozemkovému úřadu za spolupráci při přípravě tady těchto věcí. A jen bych chtěl říct o té několikakolejnosti, co tady říkal pan kolega Bendl. Všichni víme, že každé ministerstvo má svůj majetek, který spravuje. Samozřejmě Úřad pro zastupování státu patří gesce Ministerstva financí, Státní zemědělský ústav zase patří pod gesci Ministerstva zemědělství. Tak to prostě u nás funguje. Musela by se změnit spousta jiných věcí tak, aby se to spojilo dohromady. Bylo by to určitě fajn, kdyby pozemky jako takové byly pod jedním úřadem, ale vzhledem k tomu, že to je u různých ministerstev, nepředpokládám, že by to bylo jednoduché řešení. Děkuji vám za pozornost a děkuji za případnou podporu. Místopředseda PSP Vojtěch Filip Děkuji panu poslanci Herbertu Paverovi. A ještě v rozpravě se hlásí pan ministr zemědělství Marian Jurečka. Prosím, pane ministře, máte slovo. Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka Děkuji. Já bych chtěl zareagovat na dvě podstatné připomínky, které zde zazněly od pana poslance Bendla a od pana poslance... Pavery, děkuji. Pokud jde o tu dvojkolejnost, myslím, že je potřeba rozlišit strukturu majetku, kterou spravuje Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových a Státní pozemkový úřad. Státní pozemkový úřad opravdu je tady za účelem spravovat především zemědělský půdní fond v majetku státu. A tady jsou určitá specifika, která i s ohledem na takovýto klíčový zájem, s ohledem na to, jak je půda nenahraditelným zdrojem, si nemyslím, že bychom tady vytvářeli něco, co může být ta dvojkolejnost, nebo řekněme ne úplně stejný přístup ke spravování státního majetku, něčím negativním, a naopak bych viděl, že tady jednoznačně deklaruje stát zájem daleko lépe hospodařit s půdou a chránit tu krizovou vládní rezervu pro strategické účely státu jako něco, co je důležité, vhodné a možná už to tady mělo být někdy daleko dříve. Pokud jde o ty další připomínky, ještě zdali by neměl mít Státní pozemkový úřad nějakou transformaci a nějakou dozorčí radu. Já nevím, jak to přesně pan poslanec Bendl myslel, jakou formou bychom to měli případně měnit. Ale je tady mnoho jiných úřadů, které také mají poměrně výraznou gesci, i majetkovou gesci, a nemají dozorčí radu. Takže potom otázka, jestli to má být jeden bezprecedentní krok, anebo chceme udělat nějaké systémové změny. Můžeme se o tom případně i bavit. Samozřejmě náměty z opozice k tomuto jsou vítány. Pokud jde o ten deficit podávání zprávy Poslanecké sněmovně, tak zelená zpráva, která hovoří za resort zemědělství vždycky za každý rok, je předkládána Poslanecké sněmovně a tam je část, která je věnovaná činnosti, právě spravování zemědělského půdního fondu, i Státního pozemkového úřadu, pozemkových úprav a činností, které Státní pozemkový úřad zajišťuje. Nicméně musím říct, že dost často se toto projednávání zpráv v Poslanecké sněmovně odehrává s velkých časovým odstupem, a musím tedy říci ze svých zkušeností, bohužel ani Poslanecká sněmovna - neříkám, že všichni poslanci, ale neprojevují výrazný zájem o to, aby se do diskusí a pročítání a prostudování těchto materiálů zapojovali. Ale znovu říkám věcně, tato agenda je pokryta v naší zelené zprávě. Pokud jde o tu klíčovou, abych řekl asi nejvíce problematicky vnímanou restituční tečku, zaznělo tady několik věcí. První takovou klíčovou věcí byla případná nerovnost mezi restituenty. Já na to musím reagovat tím, že od začátku procesu vypořádávání těchto restitučních požadavků zde byla jak možnost finančního vypořádání, tak i možnost plnění vydání pozemků, ať už těch skutečných, nebo těch náhradních. A je potřeba si uvědomit, že máme zhruba 25 % těchto restitučních nároků vypořádáno finančně. Jsou dokonce případy, kdy to bylo kombinováno, kdy restituentovi byly vydány pozemky a ty, které nebylo možno vydat, byly vypořádány finančně. Takže já odmítám, a my jsme to dlouze diskutovali s právníky, ten princip, že bychom se tady dostávali do rozporu s Ústavou, i s ohledem na to, co jsem teď zmínil. Samozřejmě prodiskutovávali jsme i možnost určité valorizace, ale to bychom si potom museli říct, kde je ten správný termín, odkdy tu valorizaci udělat, protože restituční nároky byly finančně uspokojovány nejenom v roce 2005, ale i v loňském roce. Takže tady opět právní stanoviska se vyjádřila a přiklonila na tu stranu - držet finanční ohodnocení těch pozemků tak, jak to bylo nastaveno v minulosti. Musím také říct, že je tady velký problém v tom, že dneska většina těch pozemků, respektive většina těch nároků je opravdu bagatelních. Jsou to částky, kdy tady máme tisíce nároků, které jsou do tisíce korun. To nelze vypořádávat pozemkově. To prostě musíme vypořádat jedině finančně. A opravdu dnes, když se podíváme na strukturu půdy, kterou spravuje Státní pozemkový úřad, tak prostě my máme velká území, dneska nejsme schopni už tyto nároky vypořádat pozemkově. Takže my tady necháváme přechodné období, to znamená, zase je tady ta předvídatelnost těch, kteří ten proces mají možnost řešit už 27 let, uspokojovat své restituční nároky. Takže je tady ještě ponecháno dvouleté přechodné období, kdy bude moci být i to vypořádání majetkové a vyčlenění a předání přímo konkrétního pozemku, a pak bude běžet lhůta, která bude desetiletá, kdy bude možnost už pouze finančního vypořádání a potom definitivně restituční tečka. Já si myslím, že když to sečteme, ty lhůty, dostáváme se de facto na 37 let. Třicet sedm let stát dává možnost vypořádat křivdy a ty věci, které se tady staly za předchozí období 40 let. Takže si myslím, že ta doba je poměrně dlouhá, je předvídatelná, je konzistentní ten přístup Státního pozemkového úřadu. A myslím si, že stát by se měl snažit tyto kapitoly uzavírat a už nedořešené věci dále neprodlužovat. Děkuji za pozornost.

Download XML • Download text • Waveform view • Create Person name