2013-042-02-149
149. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony /sněmovní tisk 546/ - třetí čtení
View options
Text : Transcription Written form - Show : Colors - Tags : PoS Tag Features Lemma
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
Audio
Místopředseda PSP Vojtěch Filip
Děkuji panu ministrovi financí . Ptám se , jestli pan zpravodaj ještě před skončením rozpravy chce vystoupit . Není tomu tak . Budeme pokračovat v rozpravě . Nejdříve paní poslankyně Soňa Marková , připraví se pan kolega Jiří Skalický . Prosím , paní poslankyně , máte slovo . Poslankyně Soňa Marková
Děkuji za slovo . Vážený pane předsedající , vážená vládo , kolegyně a kolegové , dovolte mi , abych přece jenom ještě řekla pár slov . Budu se možná trošku opakovat , protože minule jsem své vystoupení nedokončila . Nebudu už mluvit příliš obecně , pouze bych chtěla říct a i řekněme trochu polemizovat s panem ministrem ohledně toho , co se týká zdravotních pojišťoven . Domnívám se , že stát ani žádný zákon nedeklaroval , že zdravotní pojišťovny jsou státním podnikem , a proto jim může diktovat , kde mají mít účty , a i to , co s těmi penězi na účtech dělat . To je podle mne základní věc . Zdravotní pojišťovny nepracují s financemi státu , ale s pojistným , které platí zaměstnanci , zaměstnavatelé a další osoby , které platí pojistné . Návrh , který je tady předkládán , jde podle mého názoru proti logice vzniku veřejného zdravotního pojištění , kdy se zavedlo financování zdravotní péče odděleně od státu prostřednictvím zdravotního pojištění . A teď k problematickým okruhům . Zaměstnanecké , resortní , oborové , podnikové a další zdravotní pojišťovny mimo VZP přijdou podle mého názoru a podle názoru samotných pojišťoven o prostředky , které tvořily část příjmů jejich fondu prevence . To jsou úroky z účtů vedených u komerčních bank . Tato ztráta sice bude vykompenzována , ovšem doposud šlo o zdroje mimo systém veřejného zdravotního pojištění . Do budoucna by se měly tyto zdroje brát přímo z pojistného . Argument ve smyslu toho , že nyní jsou nízké úroky , je sice pravdivý , ale neřeší stav do budoucna ani se nevypořádává s výše uvedeným , tedy že se doposud nejednalo o zdroje z pojistného . Dále u zdravotních pojišťoven a u zdravotního pojištění , jakož i u jiných subjektů bude problém u plateb při transferu a ukládání hotovostí . Zatím se mohou řešit vkladem u komerčních bank . Česká národní banka nedisponuje pobočkovým systémem . Česká národní banka řeší tento problém dohodou s komerční bankou . Není mi ale známo , s jakými náklady a kdo tyto náklady ponese , zda jsou zahrnuty v položce za vedení účtů či zda je budou hradit subjekty , které mají povinnost vést účty podřízené státní pokladně . V navrženém znění pod státní pokladnu spadnou i účty zdravotních pojišťoven , které nejsou generovány ze zdravotního pojištění , ale z tzv . zdaňované činnosti . Není tedy důvod , aby spadaly pod státní pokladnu . To je řešeno pozměňovacím návrhem , který když bude přijat , tak vlastně se tento problém vyřeší . Česká národní banka nezvládá akceptovat příkazy ve stejný den , dojde tedy k prodloužení lhůty mezi zadáním příkazů a transferu prostředků . Majitelé účtů podřízených státní pokladně budou mít povinnost udělit České národní bance souhlas s poskytováním informací o stavu a pohybech peněžních prostředků na těchto účtech Ministerstvu financí . Doposud takové informace sdělovaly povinné subjekty Ministerstvu financí přímo . Není mi přesně znám rozsah informací , které budou mezi Ministerstvem financí a Českou národní bankou proudit . Za další . Majitelé některých účtů podřízených státní pokladně , mimo jiné kraje a obce , budou moci část svých prostředků po dohodě s Ministerstvem financí za účelem zvýšení efektivity řízení likvidity státní pokladny ponechat na účtu podřízeném státní pokladně v dohodnuté výši a na předem stanovenou dobu . Hrozí nátlak ze strany Ministerstva financí ? Když neponecháte , nedostanete ? Ministerstvo financí je na základě nově navrženého § 34 odst . 6 oprávněno stanovovat všem majitelům účtu státní poklady termíny a rozsah režimu realizace plateb a povolovat jeho výjimky pro provádění platebních operací na těchto účtech . Dosud se vztahovalo pouze na výdaje státního rozpočtu . Důvodová zpráva nepodává moc konkrétních údajů . Hovoří o tom , že se jedná o nezbytný předpoklad další racionalizace nakládání s disponibilními peněžními prostředky státu ve vztahu k financování státního dluhu a realizaci emisní činnosti na domácích a zahraničních trzích . U tohoto oprávnění tedy nemáme zákonem garantovaný postup ani rozsah takového oprávnění . Může tedy Ministerstvo financí selektivně určit termíny plateb jednotlivým subjektům či výši transferů a na jak dlouho ? Zástupci Ministerstva financí hovoří maximálně o výši jednotek dní , ale nikdo nebyl schopen zaručit , že se nejedná o zneužitelný nástroj . To jsou tedy ještě otázky , na které je potřeba odpovědět nebo znát jasné odpovědi , než bychom mohli přistoupit ke schválení tohoto zákona . Z výše uvedených důvodů je nutné podle mého názoru ve třetím čtení hlasovat pro pozměňovací návrhy schválené výborem pro zdravotnictví . Děkuji vám za pozornost . Download XML • Download text
• Waveform view • Create Person name
