|

2013-039-01-004

4. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony /sněmovní tisk 546/ - druhé čtení

Date2016-01-19
Meeting2013/039
Agenda Item2013/039/004
Authorizedyes
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/039schuz/bqbs/b01900401.htm#r0
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
index   001 < Page 002 > 003
Místopředseda PSP Petr Gazdík Děkuji panu zpravodaji a nyní prosím zpravodaje výboru pro zdravotnictví pana poslance Ludvíka Hovorku, aby se ujal slova a informoval nás o projednání návrhu v tomto výboru a případně pozměňovací návrhy odůvodnil. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Poslanec Ludvík Hovorka Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovoluji si vás informovat o usnesení výboru pro zdravotnictví ze 26. schůze ze dne 3. prosince 2015 k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů, rozpočtová pravidla, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, sněmovní tisk 546. Po úvodním slově náměstka ministra financí pro sekci veřejné rozpočty Ing. Jana Gregora, mé zpravodajské zprávě a po rozpravě výbor pro zdravotnictví za prvé doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, aby vyslovila souhlas s vládním návrhem zákona ve znění pozdějších předpisů a některé další zákony, sněmovní tisk 546, ve znění přijatých pozměňovacích návrhů, které jsou vloženy do systému a můžete si je přečíst. A pověřila mě jako zpravodaje, abych vás s tímto usnesením seznámil. Já se tímto hlásím současně do obecné rozpravy, abych informoval o důvodech přijetí jednotlivých pozměňovacích návrhů, které možná jsou malinko odlišné od toho, co přijal rozpočtový výbor. Děkuji za pozornost. Místopředseda PSP Petr Gazdík Děkuji panu zpravodaji a otvírám obecnou rozpravu, do které se jako první přihlásil pan zpravodaj Roman Kubíček. Prosím, pane zpravodaji. Poslanec Roman Kubíček Opět děkuji za slovo, pane předsedající. Uvedl bych pozměňovací návrh, který jsem vložil do systému a kterému se v obecné rozpravě přihlásím, v podrobné rozpravě. Jedná se o malou změnu. V části první Změna zákona o rozpočtových pravidlech za bod 13 se vkládá bod 14, který zní: "V § 26 odst. 1 písm. h) se za slovo podle vkládají slova: § 3 písmeno o) bod 4 a následující body se přečíslují." Odůvodnění: A-hlavičku ROP, to je rozpočtové opatření v rozpočtovém systému, a písemnou žádost kapitoly nelze zpracovávat odděleně. Rozpočtový systém je primárním systémem pro evidenci rozpočtových opatření, avšak nenahrazuje stávající oběh a schvalování originálních dokumentů v jejich písemné podobě. Schvalování originálního písemného dokumentu je doplněno odpovídající činností v rozpočtovém systému prostřednictvím A-hlavičky ROP. Podle § 24 odst. 5 rozpočtových pravidel lze písemnou žádost o provedení rozpočtového opatření podat ministerstvu nejpozději do 30. listopadu běžného rozpočtového roku. Z uvedených důvodů je nutné vztáhnout tento termín i na aktualizaci údajů v rozpočtovém systému s tím, že navrhujeme rozšířit ustanovení § 26 odst. 1 písm. h) rozpočtových pravidel. V podrobné rozpravě se k tomu přihlásím. Děkuji. Místopředseda PSP Petr Gazdík Děkuji panu poslanci Kubíčkovi. Dalším řádně přihlášeným je pan poslanec Vilímec. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Poslanec Vladislav Vilímec Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně a kolegové, já jsem již v prvním čtení upozorňoval na úskalí tohoto návrhu, a to především ve vztahu k některým dalším subjektům, jejichž peněžní prostředky by byly podřízeny státní pokladně. Podle mého soudu lze právě tady v této věci vnímat pohled Ministerstva financí, pohled pracovníků Ministerstva financí jako velmi úzce profesně zaměřený pohled toliko ve spojení s financováním státního dluhu. Samozřejmě zde vždy bude přirozená tendence Ministerstva financí a i určité pokušení rozšiřovat státní pokladnu na další subjekty veřejných financí anebo subjekty, které v určitém rozsahu s veřejnými financemi nakládají. Ministerstvu financí to umožňuje používat i tzv. cizí zdroje, kterými jsou přímo zdroje státu, mimo státní rozpočet na financování krátkodobých potřeb státního dluhu. Víte, o podřízenosti veřejných subjektů nebo některých subjektů státní pokladně v minulém volebním období tady byla vedena velká debata. Původní návrh, který předložila ještě vláda v tom minulém volebním období, také obsahoval různé veřejné subjekty, dokonce včetně tzv. vlastních příjmů územních samosprávných celků. Diskuse, která byla tehdy velmi bohatá, ukázala, že je namístě zvolit určitý kompromis, neboť vedle ryze účetního pohledu státního úředníka musíme akceptovat také určitou míru autonomie jednak územních samosprávných celků a samozřejmě i dalších veřejných subjektů, jako jsou třeba zdravotní pojišťovny. To, co je totiž výhodné pro Ministerstvo financí, může být nevýhodné anebo velmi komplikované pro tyto subjekty. Určitá míra rozumnosti přístupu je totiž nezbytná, pokud nechceme oživovat nějakou předlistopadovou praxi se Státní bankou československou. Měl jsem za to až do tohoto návrhu, že ta diskuse vyústila v rozumné řešení, se kterým nakonec souhlasili, někdo více, někdo méně, všichni aktéři této diskuse. Kdo s tím tehdy nesouhlasil, byla opozice. Já jsem se dnes podíval, jak hlasovaly opoziční strany v tom minulém volebním období, tak i z pohledu dnešní optiky jaksi jiného složení vládní koalice musím říci, že tehdy člen vládní koalice - sociální demokracie odmítla všechny tyto návrhy. Jedním z těch, kdo hlasoval proti, byl i pan předseda Sklenák. Dokonce nepodpořila ani ten velmi kompromisní návrh, který se vrátil ze Senátu, kde se prodloužila lhůta povinnosti převést finanční prostředky pod státní pokladnu u příspěvkových organizací. Ani tam nikdo z tehdejších poslanců sociální demokracie nehlasoval pro. Jinak to byl sněmovní tisk 660, takže se určitě každý z těch, co zde byli v minulém období, může podívat, jak hlasoval. Pan ministr zde v tom úvodním expozé hovořil, že jeho cílem je urychlit povinnost zrovna těch příspěvkových organizací státu převést své peněžní prostředky pod státní pokladnu o 15 měsíců. To by platilo, kdyby teoreticky ten zákon nabyl účinnosti 1. ledna, a pokud dobře počítám, tak dnes je 19. ledna, vím to dobře, poněvadž jsem včera měl svátek. Takže určitě 15 měsíců se nezvládne. Koneckonců ono to vyplývá i z některých pozměňovacích návrhů. Víte, v případě zvláště těch veřejných zdravotních pojišťoven je situace ještě daleko vážnější. Nejsem přesvědčen o tom, že zdravotní pojišťovny, které hospodaří s prostředky, jež jim svěřují také samotní pojištěnci, mají mít své účty podřízené státní pokladně. Taková změna je samozřejmě pro tyto pojišťovny nevýhodná a hlavně i pro pojištěnce zcela nevýhodná. O tom není vůbec sebemenší pochybnost. Koneckonců i v důvodové zprávě se píše, že snížení úrokových příjmů bude mít negativní dopad zhruba ve výši 100 milionů korun. Ani dotace státního rozpočtu tento dopad zcela nekompenzují, nehledě na to, že by se skutečně dostavily vážné překážky ve využívání některých bankovních instrumentů. Chtěl bych se pozastavit nad jedním argumentem, který je také v té důvodové zprávě obsažen. V důvodové zprávě k zákonu se píše, že rizikem spojeným se stávajícím stavem - teď cituji - je především rostoucí mezinárodní kritika o neefektivním řízení hospodaření s veřejnými prostředky a zpožděný přístup k informacím, který silně omezuje jejich využitelnost v operativě. Kdybychom byli v situaci Řecka, tak bych to pochopil. Ale my nejsme v situaci Řecka, my jsme ve zcela jiné situaci, takže sotva nás může někdo kritizovat za nějaké neefektivní nakládání s veřejnými prostředky. To považuji za zcela absurdní argument. Proč se tedy pan ministr snaží, nebo Ministerstvo financí, ale především asi pan ministr, podřídit další veřejné subjekty pod státní pokladnu? Ve hře dokonce byl návrh, aby byly podřízeny, a velmi vážně míněný návrh, aby byly podřízeny státní pokladně veřejné vysoké školy nebo veřejné výzkumné instituce. Tam to dokonce vypadalo, že to projde, ale pak nějak v rámci toho vnějšího připomínkového řízení návrhy byly staženy. Pan ministr po svém nástupu, především v tom minulém roce, mluvil o tom, že bude snižovat zadlužení České republiky. Samozřejmě v případě vykazovaných schodků státního rozpočtu i v letošním roce byl vykázán schodek, tak může činit účetně. Buďto rozpuštění v oblasti naakumulovaných rezerv, které byly naakumulovány v poměrně velkém rozsahu za minulé volební období. To již provedl v minulém roce, kdy tyto rezervy rozpustil. V letošním roce zjistil, že se mu státní dluh i přes využívání těch stávajících cizích prostředků státní pokladny nedaří nadále absolutně snižovat. Pan ministr kroutí hlavou, ale měl by se podívat, jak narostl absolutně státní dluh v minulém roce. Narostl o 9,3 miliardy korun. Pouze pan ministr, když jsem ho sledoval při tiskové konferenci, kterou vedl k pokladnímu plnění státního rozpočtu, opomenul tuto okolnost zmínit. Nevšiml jsem si, že by se pan ministr pochlubil, že v minulém roce se absolutně zvýšil státní dluh o 9,3 miliardy na bilion 673 miliard korun. Pan ministr se může kroutit, ale já mu ukážu i v jeho vlastních materiálech, že mám naprostou pravdu. Samozřejmě že, a teď to nechci úplně pojímat úzce v souvislosti s blížícími se volbami i do Poslanecké sněmovny v příštím roce, ale i ministr financí potřebuje rozšířit objem finančních prostředků, se kterými může ve prospěch tzv. účetního snížení státního dluhu počítat, tak aby se v příštím roce mohl pochlubit, že se mu ten státní dluh až tolik nezvýšil. Nebudu některé věci zde dopodrobna analyzovat. Já jsem měl docela naději, když jsem vystoupil v prvním čtení, že ať již rozpočtový výbor, nebo výbor zdravotnický - navrhl jsem tehdy, aby to projednal i výbor zdravotnictví - provedou určité změny v okruhu a výčtu povinných subjektů, které musí být převedeny pod státní pokladnu. Ukázalo se v případě rozpočtového výboru, že tomu tak není. Rozpočtový výbor v zásadě vládní návrh ponechal úplně ve stejném duchu. Musím říci, že zdravotnický výbor přišel alespoň s nějakým polovičatým řešením, dle mého soudu. Proto mi nezbývá nic jiného, byť nejsem ani člen rozpočtového výboru, ani výboru pro zdravotnictví, abych v podrobném čtení navrhl vyjmutí, a to trvalé vyjmutí, zdravotních pojišťoven, nejen Všeobecné zdravotní pojišťovny, ale i ostatních zdravotních pojišťoven, z povinnosti převést ty prostředky pod státní pokladnu. Stejně tak ponechání toho termínu převodu pod státní pokladnu u příspěvkových organizací, protože kvůli nějakým 12 měsícům, protože když dobře počítám, pokud by vládní koalice tento návrh prohlasovala beze změny, tak stejně může být platný nebo účinný od 1. dubna, pak je tam nějaké devítiměsíční období, takže to nebude, pane ministře, 15 měsíců, ale maximálně 12 měsíců. A myslím, že kvůli tomu v podstatě demonstrovat v přímém přenosu nevypočitatelnost a neserióznost postupu státu, to za to nestojí. Jediné, s čím nemám problém z hlediska převodu finančních prostředků pod státní pokladnu, je podřízenost účtů Správy železniční dopravní cesty. Tam je to, myslím, rozumné a tam určitě nebudu navrhovat žádnou změnu. Děkuji za pozornost.

Download XML • Download text • Waveform view • Create Person name