|

2013-033-06-001b

1. Vládní návrh zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2016 /sněmovní tisk 617/ - prvé čtení

Date2015-10-21
Meeting2013/033
Agenda Item2013/033/001
Authorizedyes
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/033schuz/bqbs/b24900103.htm#r0
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
index   017 < Page 018 > 019
Místopředseda PSP Jan Bartošek Děkuji vám, pane poslanče. S faktickou poznámkou se hlásí pan vicepremiér Babiš. Prosím. Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš Děkuji, pane místopředsedo. Já nevím, k jakému rozpočtu teď pan Fiedler mluvil, ale zkuste si vyměnit už ten projev. Fakt jako. Já vám dám tuhle tabulku a tam poznáte, že od nástupu naší vlády do konce roku 2016 je výběr daní, zdravotního pojištění a pojistného vyšší o 175 miliard. (Ukazuje tabulku.)A do konce roku 2018 o 302 miliard, pane poslanče Fiedlere. Takže já vám to ofotím a zkuste si to vyměnit v tom vašem projevu, protože je skutečně neaktuální. Místopředseda PSP Jan Bartošek Děkuji. S faktickou poznámkou pan poslanec Fiedler. Prosím. Poslanec Karel Fiedler Pane vicepremiére, promiňte, ale pro mě jsou materiály, ze kterých vycházím, ty, které vy předkládáte. Je to strana 27 současných materiálů, které se týkají státního rozpočtu, střednědobý výhled na léta 2017, 2018. Tabulka 7, tabulka 7.2, tam je to jasně uvedeno. Citoval jsem z těchto vašich údajů. Děkuji. Místopředseda PSP Jan Bartošek Děkuji. A nyní další řádně přihlášený do rozpravy je pan poslanec Vilímec. Připraví se pan poslanec Seďa. Prosím, máte slovo. Poslanec Vladislav Vilímec Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně a kolegové, hodně tady již bylo řečeno. Já jsem se díval do stenozáznamu i přípravy svého vystoupení před rokem k letošnímu návrhu rozpočtu. A musím říci, že hlavní témata, která byla předmětem mé kritiky v minulém roce, se ani návrhem toho rozpočtu na příští rok významně nemění. Já tady nechci debatovat o tom, zda předpověď růstu HDP ve výši 2,5 % je přiměřená. Víme dobře, že v letošním roce pravděpodobně růst HDP bude 4 %. A když jsme schvalovali letošní rozpočet, tak ta předpověď, ta predikce, byla 2,5 %. Takže vidíte, že ty predikce a ta skutečnost se různě mění. Asi je možná namístě určitá opatrnost, takže tu nechci teď kritizovat. Vláda tedy očekává snížení růstu HDP oproti letošnímu roku zhruba o 1,5 procentního bodu. Ano, oproti letošnímu roku přichází vláda s nižším schodkem. Ne 100 mld., ale 70 mld. Přesto, považte, 70 mld. je velmi velké číslo. A víte, navíc vláda stále počítá se schodkovým strukturálním saldem vládního sektoru. Z hlediska ekonomických teorií, a na tom se snad shodneme, je evidentní, že v době růstu ekonomiky bychom měli usilovat o vyrovnaný, spíše přebytkový rozpočet, což tento návrh samozřejmě nečiní. Vzpomínám si, v roce 2010, kdy se projednával ve velmi krizovém období návrh státního rozpočtu a tehdy fungovala nepolitická vláda, pan ministr Janota tehdy předkládal návrh státního rozpočtu a už tehdy mluvil a varoval, že samozřejmě v období, kdy se ekonomice nedaří, pokud vycházím z nějakých keynesiánských teorií, tak ano, je možné nějakými vládními výdaji se snažit podporovat ekonomiku. Tím vzniká samozřejmě schodek a dluh státního nebo veřejných rozpočtů. Ale v dobách, kdy se ekonomice daří, je potřeba ten dluh uhradit, ten dluh zaplatit. A tehdy si pamatuji, že ale k tomu dodal, bohužel většinou se ty dluhy vytváří, a pak když přijde příznivá ekonomická doba, tak se to bohužel nesplácí. Měl pravdu. Nechci se dovolávat pana ministra Janoty, ale měl v tomto naprosto pravdu. Já jsem slyšel dnes a i v dalších předcházejících dnech vyjádření z tábora vládní koalice, že tento rozpočet vlastně pumpuje potřebné prostředky do ekonomiky. Pořád tedy vycházíme z nějaké teorie, že schodkové rozpočty nám dlouhodobě zajistí prosperitu. To je bohužel osudový omyl. Když si vzpomenu na projednávání státního rozpočtu v minulém roce, tak pan ministr Andrej Babiš častokrát zmiňoval, že sice vytváří rozpočtové schodky, ale jestli si pamatujete, tak vždycky dodával: Ale státní dluh přitom neroste. Dokonce mluvil o jakémsi zázraku a jeho nevídané manažerské schopnosti. A když se podíváte na rok 2016, tak vidíte, že i pan ministr Andrej Babiš usoudil, že žádný zázrak se konat nebude, a státní dluh se zhruba zvýšil o onen plánovaný schodek hospodaření. On to totiž žádný zázrak nebyl a není. Pan ministr pouze používal rezervní prostředky z vydaných dluhopisů podle zákona o rozpočtových pravidlech. A když tato rezerva významně poklesla, tak začal používat tzv. krátkodobých zdrojů státní pokladny. Protože tento potenciál se zřejmě již vyčerpal, tak mimochodem přichází i s novelou zákona o rozpočtových pravidlech a žádá pod státní pokladnu podřadit okamžitě nejen všechny příspěvkové organizace, ale třeba i zdravotní pojišťovny a původně chtěl i vědeckovýzkumné instituce. Samozřejmě, že by to byla další finanční injekce pro státní pokladnu umožňující předstírat, že vlastně schodkový rozpočet k žádným novým dluhům nevede. Nicméně v rámci tohoto rozpočtu, a to je mi sympatičtější, než tomu bylo v minulém roce, raději už ten zázračný příběh o snižování státního dluhu v době velkých schodků neopakuje a počítá protentokrát se zvýšením státního dluhu zhruba o navrhovaný schodek. Co je průvodním znakem tohoto návrhu rozpočtu na rok 2016? Nejen samozřejmě ten schodek ve výši 70 mld. Je to určitě, a nechci o tom debatovat, zda je ta výše přiměřená, nebo není, je to určitě zvýšení mzdových nákladů a stejně tak dochází k celkovému navýšení počtu funkčních míst v organizačních složkách státu i příspěvkových organizacích. Už tady bylo zmíněno, že proti roku 2015 dochází ke zvýšení výdajů na platy o 10 mld. korun a zvýšení funkčních míst o 13 329 míst. Koneckonců, zmiňoval to zde pan ministr financí. Průvodním znakem, a musím trochu otevřít, ale nechci u toho zůstat dlouho, i tu debatu o kapitálových výdajích, průvodním znakem tohoto návrhu rozpočtu je v zásadě další stagnace kapitálových výdajů. Alespoň v minimálně navrhovaných rozpočtech. Když tady pan ministr financí, a já nemám důvod mu nevěřit, mluvil o tom, že sice na letošní rok byl schválen rozpočet v kapitálových výdajích ve výši 75 mld., ale skutečnost bude 202 mld., tak já ale musím položit otázku: Jaká čísla tady vlastně schvalujeme? To schvalujeme jenom torzo nějakého rozpočtu? Protože mám za to, že schvalujeme nejen výsledek hospodaření, resp. saldo, ale že schvalujeme také příjmy a výdaje. A prostě není normální, aby se zvýšila v položce kapitálových výdajů částka ze 75 mld. na 202 mld. To tady pak vůbec nemusíme vůbec být. Ať si to dělá Ministerstvo financí a vláda sama a nemusí to mít asistenci Poslanecké sněmovny. Vládní koalice se neváhala také pochlubit tím, že stabilizuje mandatorní výdaje, nebo podíl mandatorních výdajů státního rozpočtu na celkových výdajích státního rozpočtu, a ten podíl snižuje o 1,9 procentního bodu. Jedná se o tzv. mandatorní výdaje ze zákona. Pak jsou ještě ostatní mandatorní výdaje a pak mandatorní výdaje, které se oficiálně jmenují kvazimandatorní výdaje. A když jsem si to všechno spočetl, tak zatímco v roce 2015 se kvazimandatorní výdaje včetně mandatorních výdajů ze zákona i těch ostatních navrhovaly ve výši výdajů 928 mld., tak v roce 2016 je to 940 miliard, takže je to o 12 mld. více. Co mi vadí teď na rozpočtu coby členovi výboru pro sociální politiku, byť o tom budeme jednat na výboru a určitě ve druhém čtení. Především nedostatečná valorizace důchodů. O tom tady již také mluvil především pan předseda vlády Sobotka, který zmiňoval onu valorizaci v tom pravidelném lednovém termínu ve výši 40 korun plus jakýsi jednorázový příspěvek, o kterém jsme diskutovali včera a který pravděpodobně v nějaké historicky dostupné době bude schvalován. Já jsem se poctivě díval na kapitolu Ministerstva práce a sociálních věcí, a pokud se uvádí, a to bude určitě můj dotaz především adresovaný paní ministryni Marksové, ministryni práce a sociálních věcí, pokud se uvádí, že tento návrh rozpočtu zohledňuje tu výši, dokonce těch 900 korun toho jednorázového příspěvku, tak věřte, že jsem ani zmínku o jednorázovém příspěvku v kapitole Ministerstva práce a sociálních věcí nenašel. Ani zmínku. Takže se zohledňuje nějak tajně, je to možné, já se určitě na to zeptám paní ministryně práce a sociálních věcí. Určitě se ta kapitola Ministerstva práce a sociálních věcí bude tak jako v letošním roce potýkat i s některými nedostatečnými výdaji v oblasti sociální péče, to se pravidelně opakuje, nespokojeni, jak víme, jsou zdravotně postižení. Těch problémových míst v té kapitole Ministerstva práce a sociálních věcí je hodně, je to kapitola, která tradičně pracuje s největším rozpočtovým výdajem 544 miliard korun. Nemohu být spokojen s rozpočtem ani jako komunální politik. Víte dobře, že vláda na jedné straně prozatím nechce upravit rozpočtové určení daní obcím, možná že v pátek se to prohlasuje, ale zatím upravit nechce, a v návrhu rozpočtu přichází s tzv. valorizací příspěvku na výkon státní správy zajišťované obcemi, tzn. to, co si vlastně stát u obcí objednává, ve výši 1 %. To je skutečně úsměvná valorizace. Ten příspěvek, starostové dobře vědí, byl před lety v důsledku nezbytnosti úsporných opatření v letech ekonomického poklesu snížen o 17 %, pak došlo sice k nějaké částečné úpravě u trojkových obcí, tam, kde to znamenalo skutečně velké problémy, ale v té dřívější výši státního příspěvku jsme stále v uctivé vzdálenosti. A teď vláda a pan ministr financí přicházejí s valorizací o jeden procentní bod, a to v situaci, kdy ekonomika roste a kdy je poctivé to těm obcím vrátit. Je pravda, a pochlubil se tím pan předseda vláda, že v kapitole Všeobecné pokladní správy pan ministr zvýšil výdaje na program podpory, rozvoje a obnovy materiálně technické základny regionálního školství, a to na 831 milionů korun, z čehož je však 758 milionů rozpočtováno pouze na školy v okolí velkých měst postižených rezidenční suburbanizací. Tady musím říci, že to již měl učinit při projednávání rozpočtu v minulém roce, jak jsem ho k tomu vyzýval. Neudělal to, resp. zřejmě to udělal v průběhu roku nějakým rozpočtovým opatřením, aby náhodou nedal za pravdu oprávněnému návrhu ze strany opozice. Skutečně mě bude zajímat, kolik těchto prostředků nakonec pan ministr v letošním roce na tento podprogram vyčlenil. Nemyslím, že je správné schvalovat 100 milionů korun, zhruba tak, jak bylo v minulém roce, a pak rozpočtovými opatřeními to navýšit na 500, 400, nevím kolik to v tom letošním roce bylo navýšeno. Opět pak tady nemusíme vůbec být a projednávat návrh státního rozpočtu. Podotýkám však, že základní školy jsou nejen v blízkosti velkých měst, ale také na venkově. I tam jsou základní školy a obce v zásadě nemohou nijak výrazněji používat v novém plánovacím období prostředky na nezbytnou rekonstrukci budov těchto škol. Když jsem tady viděl postávat paní poslankyni Kovářovou, tak také musím říci, že se vlastně opět opakuje problém s nedostatkem peněz na památkovou péči. Dostal jsem v té souvislosti velmi pěkný dopis od starosty města Klatovy pana Mgr. Salvetra, který vyzývá, asi nejen mě, myslím, že to poslal všem poslancům, minimálně zvoleným v Plzeňském kraji, aby se snažili navýšit tuto oblast v souladu s usnesením výboru pro veřejnou správu zhruba minimálně na částku 1 miliardy korun. Ocituji pouze z tohoto dopisu dvě věty, které jsou, myslím, velmi vypovídající. Cituji: Památky neprosí poníženě o příspěvek. Památky žádají o vrácení spravedlivého podílu z jejich ekonomického přínosu do rozpočtu České republiky. Turistický ruch založený na poznávání našeho bohatého kulturního dědictví přináší do státního rozpočtu totiž desítky miliard korun ročně. Ale to, samozřejmě, bude předmětem debaty druhého čtení. Na závěr chci říci, že tento rozpočet skutečně nepovažuji za investiční a o tom, myslím, je zbytečné vést další debatu, protože ta čísla to jasně ukazují. Ani bohužel nereflektuje v dostatečné míře sociální témata. Zůstává především u nárůstu nákladů na platy zaměstnanců státu a státních orgánů, to je zřejmě to pumpování peněz do ekonomiky s nějakou vidinou, že se to projeví více ve spotřebě domácností. Není to ani rozpočet, který by v době faktického ekonomického růstu snižoval výrazně deficit, snižoval nějak výrazně strukturální deficit ani výrazněji schodek hospodaření. Je to takový rozpočet bez jasného příběhu a každý si v tom najde kus pravdy, kus toho, na co chce poukázat. Co mi vadí, a také už to tady zaznělo, že rozpočet vychází někdy i z velkých, z mnoha nerealistických očekávání na straně příjmů a slepě spoléhá na zavádění nových šikanózních opatření pro podnikatele. Klasickou otázkou je elektronická evidence tržeb. U ní navíc je velmi pochybné, jestli bude schválena, nebo nebude, kdy a vůbec bude fungovat, přesto pan ministr financí plánuje, že na zavedení elektronické evidence tržeb vyinkasuje dvě miliardy korun na dani z přidané hodnoty. A ten zákon ještě vůbec není schválen. Z těchto a jiných důvodů tedy nemohu podpořit takový schodkový rozpočet, nemohu podpořit rozpočet, který evidentně postrádá snahu alespoň některé věci řešit, nebo řešit aktuální problémy, a plně se ztotožňuje s návrhem, ať už jedním, nebo druhým návrhem, na vrácení rozpočtu k přepracování. Děkuji za pozornost.

Download XML • Download text • Waveform view • Create Person name