|

2013-025-07-079b

79. Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Dohoda o přidružení mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii a jejich členskými státy na jedné straně a Ukrajinou na straně druhé /sněmovní tisk 310/ - prvé čtení

Date2015-02-12
Meeting2013/025
Agenda Item2013/025/079
Authorizedyes
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/025schuz/bqbs/b23607902.htm#r0
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
index   001 < Page 002 > 003
Místopředseda PSP Petr Gazdík Děkuji panu ministrovi zahraničí. Nyní prosím pana ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka, který se hlásí o slovo. Prosím, pane ministře, máte slovo. Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte i mně říci několik slov na téma dohody o přidružení s Ukrajinou. Kolega Zaorálek tady velmi výrazně zmínil politický rozměr a já považuji za potřebné zde vystoupit, protože dohoda o přidružení je především dohodou o volném obchodu, a to se trochu ztrácí z debaty, která tady probíhá už delší dobu. Tento ekonomický rozměr je velmi důležitý, protože je prohloubena komplexní oblast volného obchodu. DCFTA, kterou vám zde dnes představujeme, je součástí Dohody o přidružení mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii a jejich členskými státy a Ukrajinou. Jejím cílem je nastavit rámec pro posílení a modernizaci obchodních vztahů mezi EU a Ukrajinou, přispět k rozvoji ukrajinské ekonomiky prostřednictvím otevírání trhů, a to zejména postupným odstraňováním cel a kvót, harmonizací legislativy, která ovlivňuje obchod, a přibližováním ukrajinské ekonomiky standardům Evropské unie. Ukrajina je pro Českou republiku historicky významným obchodním partnerem. Vzájemné hospodářské vztahy se od roku 1993 vyvíjely pozitivně, vývoz na Ukrajinu vzrostl od té doby na desetinásobek. V teritoriálně orientovaných exportních strategiích byla v posledních letech vždy řazena mezi jednu z prioritních zemí. Celkový obrat vzájemného obchodu dosáhl v roce 2013 téměř 56 miliard, český vývoz činil 32 miliard. Aktuálně nastavené celní tarify jsou relativně nízké, a proto DCFTA je důležitá především z důvodu odstranění netarifních překážek obchodu. Zásadní je fakt, že další liberalizací vzájemného obchodu se i českým firmám otevře trh zhruba se 45 miliony obyvatel. Také je ovšem pravda, že výsledky minulého roku budou výrazně horší než výsledky roku 2013, a to bohužel nejenom díky konfliktu na východní Ukrajině, ale díky velmi neuspokojivé situaci v ukrajinském hospodářství obecně. Vzhledem k politicko-ekonomickým událostem na Ukrajině se ustanovení obchodní části dohody, která se týkají odstraňování, resp. snižování cel na zboží pocházející z Ukrajiny, již nyní provádějí v plném rozsahu, a to prostřednictvím autonomních celních preferencí v EU ve prospěch Ukrajiny. Ze strany EU jde o projev solidarity a reálné ekonomické pomoci. Jak už tady zmínil kolega Zaorálek, ta původní dohoda měla problém, že ohrožovala a vlastně ohrožuje obchod Ukrajiny s Ruskem a dalšími zeměmi celní unie. Proto již bývalý komisař Karel de Gucht udělal ono již zmíněné posunutí platnosti té dohody do 31. 12. 2015, protože Ukrajina potřebuje i z ekonomických důvodů dohodu nejenom v EU, ale i s Ruskem, protože není v krátké době schopná přesměrovat své exporty z východu na západ, i kdyby k tomu měla politickou vůli. Evropská unie na straně druhé jako projev solidarity udělala ty autonomní celní preference, to znamená, že ta dohoda platí jednostranně a přináší výhodu ukrajinským exportérům do Evropské unie a v současné době to zatím není kompenzováno výhodami pro české exportéry na Ukrajinu. Díky tomu, že dohoda pokrývá všechny podstatné aspekty vzájemného obchodu mezi EU a Ukrajinou, jako je obchod se zbožím, službami, veřejnými zakázkami či energetickým zbožím, a dále stanovuje pravidla pro budoucí harmonizaci technických norem a předpisů, sanitárních a fytosanitárních opatření či ochranu duševního vlastnictví, splňuje cíle vytyčené ve směrnici pro sjednání této dohody. Česká republika ratifikaci prohloubené a komplexní oblasti o volném obchodu mezi EU a Ukrajinou podporuje. Máme zájem o zlepšení podmínek pro působení firem, kultivaci podnikatelského prostředí, přiblížení legislativy v oblasti technických norem, certifikátů, snižování administrativní zátěže, liberalizaci v oblasti služeb. Cíle dohody jsou plně slučitelné se zájmy České republiky. Kromě výše zmíněné modernizace obchodních vztahů od dohody očekáváme i vyšší stabilitu podnikatelského prostředí a nové příležitosti pro české podnikatele a firmy. Co se týče nedávných informací o plánovaném zvyšování dovozních cel ze strany Ukrajiny, nemáme v této chvíli žádné informace, které by měly vliv na má předešlá slova. Opatření přijatá Ukrajinou jsou reakcí na kritický stav platební bilance a jsou dočasně po dobu jednoho roku uložena na všechny dovážející země bez rozdílu, což pravidla Světové obchodní organizace umožňují. Vývoj v této záležitosti však nadále monitorujeme, stejně jako jsme připraveni bedlivě sledovat, jak Ukrajina pokračuje v implementaci reforem a plnění podmínek. Protože jednou z podmínek této dohody a veškeré hospodářské pomoci je předpoklad, že Ukrajina po skoro 25 letech po rozpadu Sovětského svazu provede reálné ekonomiky nejenom v rámci státu, ale v rámci i ekonomiky. Já sám se chystám s několika podnikateli na návštěvu Kyjeva příští týden, kde budeme projednávat všechny otázky, které nás zajímají. Ta minimální otázka je zajištění tranzitu energetických surovin skrze Ukrajinu, ať už je to ropa, nebo plyn. Máme zájem na tom, aby bylo splněno konečně to doporučení, které dávalo Ministerstvo průmyslu a obchodu již v roce 2009 během první plynové krize, aby byly namontovány měřáky na plynovody na rusko-ukrajinské hranici, aby byl oddělen tranzit od vnitřní ukrajinské sítě, aby se snížilo riziko případných šoků. Zatím musím říci, že díky bývalé Evropské komisi se podařilo těsně před jejím koncem dosáhnout dohody o tranzitu a placení za plyn, takže katastrofické scénáře ohledně zásobování plynem, které by ohrožovaly samotnou Ukrajinu a ještě osm dalších zemí od Slovenska na jih, se naštěstí doteď nenaplnily. Nicméně tuto oblast budeme i nadále monitorovat a chtěl bych říct, že naším národním zájmem přesto, že máme alternativní trasy, je použít tu nejjednodušší trasu pro zásobování ropou a plynem, to je skrze Ukrajinu. Ty další trasy jsou samozřejmě důležité, ale v optimálním případě jako rezerva pro případné nějaké mezinárodní krize. Budeme samozřejmě také jednat o ekonomických otázkách, protože jedna věc je tato dohoda, druhá věc bude její prosazení. V této chvíli je daleko od té poměrně šedivé ukrajinské reality k tomu, k čemu se Ukrajina zavázala a co doufáme, že bude prosazeno i touto dohodou. Samozřejmě minimálním předpokladem je učinění nějakých dohod v Minsku, o kterých mluvil kolega Zaorálek, při zachování teritoriální integrity Ukrajiny, kterou samozřejmě podporujeme, i kdyby to mělo být nějakou metodou, jako byla použita pro udržení teritoria integrity Bosny a Hercegoviny v Daytonu. Z těchto důvodů a přesto, že jsem si vědom, že z politického hlediska je tam mnoho věcí pro diskusi, navrhuji postoupit tuto dohodu do dalšího čtení. Měli bychom vést debatu ve výborech, a možná nejenom v zahraničním výboru, o této věci, měli bychom dohodu schválit. To, co je samozřejmě k debatě, je časový harmonogram, kdy dojde ke konečnému schválení, protože v zásadě máme čas do konce roku, pak by mohly být nějaké problémy. A samozřejmě je tady možnost doprovodného usnesení, které, předpokládám, že tato Sněmovna použije a vyjádří se k některým záležitostem. Osobně si myslím, že bychom neměli podporovat dvojí standard při prosazování lidských práv, který, mám pocit, je vůči Ukrajině používán oproti některým jiným zemím. To je všechno. Děkuji za pozornost.

Download XML • Download text • Waveform view • Create Person name