|

2013-023-06-070

70. Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Dohoda o přidružení mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii a jejich členskými státy na jedné straně a Ukrajinou na straně druhé /sněmovní tisk 310/ - prvé čtení

Date2014-12-10
Meeting2013/023
Agenda Item2013/023/070
Authorizedyes
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/023schuz/bqbs/b21807001.htm#r0
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
index Page 001 > 002
Místopředseda PSP Jan Bartošek 70. Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Dohoda o přidružení mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii a jejich členskými státy na jedné straně a Ukrajinou na straně druhé /sněmovní tisk 310/ - prvé čtení Prosím, aby v úvodní slovo postupně přednesli nejprve ministr zahraničních věcí pan Lubomír Zaorálek a poté ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek. Požádám vás, pane ministře, o uvedení tohoto bodu. Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek Děkuji. Přeji vám ještě jednou pěkný večer a dovolte, abych uvedl, jsme v prvním čtení, takže bychom měli rozhodnout o přikázání projednání této dohody o přidružení mezi Ukrajinou na jedné straně a Evropskou unií a členskými státy na straně druhé. Začnu tím, že možná zmíním, co tedy vlastně je takováto dohoda o přidružení. Je to vlastně dohoda, která by měla vést k prohloubení politických i hospodářských vztahů mezi Ukrajinou a Evropskou unií. Možná bych hned na začátek mohl říct, že ona dohoda - protože se děje samozřejmě se zemí, která v této chvíli neprochází vůbec jednoduchou situací, spíš naopak, poměrně vážnou ekonomickou krizí a zároveň složitou politickou situací vzhledem především k situaci na východní straně Ukrajiny - dohoda je učiněna tak, že má v sobě poměrně významnou suspenzi neboli vyřazení určité významné části po určitou dobu, protože ta dohoda je výsledkem dohody také mezi jednáním zástupců Ukrajiny, Ruska a Evropské komise. A výsledkem jednání té příslušné komise bylo, že implementace hospodářské části dohody bude odložena až do 31. prosince 2015. Rusko výměnou za tento krok přislíbilo, že v průběhu následujících 15 měsíců nebude usilovat o uvalení nějakých restriktivních obchodních opatření na Ukrajinu. Je to i výsledek určité dohody mezi Ruskem, Ukrajinou a Evropskou komisí. Domnívám se, že Česká republika by měla mít velký zájem na tom, aby podobná dohoda byla přijata, protože máme veliký zájem na konsolidaci a stabilizaci situace na Ukrajině. Důvody jsou následující. Připomenu, co už si možná nevzpomenete, že Ukrajina je prioritní zemí proexportní politiky České republiky, že jsme měli v úmyslu se podílet na celé řadě programů na Ukrajině, a samozřejmě můžete s někým obchodovat, pokud i pravidla obchodu jsou taková, že obchod má šanci třeba proto, že jsou sladěny technické normy, že jsou sladěny fytosanitární, že se respektuje určitý právní řád, to znamená, že podnikání a investice v té zemi jsou pod určitou kontrolou a mají určitá pravidla, ta situace umožňuje vymáhat právo. To je právě to, co v poslední době na Ukrajině příliš nefungovalo, a dokonce v poslední době se to vážně zhoršovalo. Znám osobně některé podnikatele, kteří museli své podniky uzavřít, především ty na východní části Ukrajiny. My bychom měli samozřejmě velký zájem na tom, aby se tam poměry konsolidovaly. Dohoda o přidružení je de facto dohoda o práci, která by se měla vykonat. Souvisí to s tím, že na straně Ukrajiny by se měla vykonat řada kroků, které by právě to prostředí učinily pro Evropu daleko bezpečnější - nemyslím teď z hlediska bezpečnostního, ale myslím z hlediska i obchodu a hospodářského podnikání. Další věc, která mi připadá důležitá a o které by stálo za to se zmínit, je, že se často mluví o tom, že se tady Evropa zavazuje k poskytování určité pomoci, která jde do poměrně nejistého prostředí. Zjednodušeně ještě, že my poskytujeme nějaké prostředky do země, které pak končí třeba v kapsách oligarchů, ať už ukrajinských, nebo potažmo ruských, když budeme mluvit třeba o dodávkách plynu. Chtěl bych ujistit, že pomoc není v této chvíli primárně pomoc států Evropské unie, nebo už vůbec ne České republiky, že bychom my poskytovali nějakou finanční pomoc. Jsou to především otázky, které řeší Mezinárodní měnový fond, Světová investiční banka, nebo dokonce část té pomoci by měla řešit Evropská banka pro obnovu a rozvoj. Je to ten balíček zhruba asi 11 miliard, o kterém se mluvilo. Ten balíček se ale týká období zhruba asi sedmi let a uvolňování jakýchkoli prostředků je vázáno právě na to, že Ukrajina bude schopna provádět příslušné reformy, ať už se to týká oblasti práva, kontroly finančních toků. A pak je tu ještě jedna velmi významná okolnost. Pokud by ty prostředky šly třeba na investice do oblasti infrastruktury, energetiky apod., tak jsou to především prostředky, na kterých by se významně mohla podílet i Česká republika a české podniky. To znamená, že to nejsou peníze, které by měly mizet v nenávratnu, ale jsou to zároveň i určité příležitosti třeba právě pro české podnikatele. Zmiňuji to proto, že jsem se zúčastnil jednání v Kyjevě, kde se mluvilo o možnosti zakázky pro českou energetiku při dostavbě jaderné elektrárny, a týkalo by se to zhruba 20 mld. dolarů možného podílu České republiky na investicích do dostavby jaderné elektrárny. Takže když se mluví o těchto prostředcích, tak zároveň to chápejme jako něco, o co bychom se nejen mohli, ale i měli ucházet, protože se jedná o oblasti, ve kterých máme celou řadu poměrně velmi zdatných podniků. A opakuji, přístupová dohoda by měla vytvářet prostředí, kde vlastně ukrajinská strana musí garantovat, že to prostředí bude bezpečné třeba z hlediska investic a budoucího obchodu. Je to tak, že atmosféra v evropských zemích je taková, že rozhodně není ochota opakovat omyly minulých let, protože historie Ukrajiny je, jak víme, zároveň určitou historií selhávání politických elit. A samozřejmě že máme řadu příkladů z toho, jak se vlastně ty minulé investice nepodařilo efektivně využít. Dnes máme na Ukrajině situaci přece jen v něčem jinou v tom, že nedávno proběhly parlamentní volby, byla sestavena vláda. Současný prezident, připomenu, získal podporu, která byla větší, než získal v historii moderní Ukrajiny kterýkoli jiný ukrajinský politik. Dá se říct, že současný prezident oslovil ve volbách obyvatele na obou částech Ukrajiny, na té východní i na té západní, což si myslím, že je docela mimořádná věc, protože tomu tak v minulosti nebylo a volby často Ukrajinu štěpily. Takže mandát, který v této chvíli má především prezident, a částečně to platí i pro politickou reprezentaci vzešlou z voleb, je poměrně silný. Myslím, že je vidět, že je dnes vůle navzdory všem možným výhradám současné politické garnitury začít skutečně s prováděním reforem, které by Ukrajině umožnily situaci konsolidovat. Ještě na jednu věc bych možná reagoval v úvodu. Někdy se ozývají takové názory, že krize na Ukrajině je dílo Evropské unie. Já bych vás rád ubezpečil, že jsem se měl v minulosti - a to nemyslím teď ve své současné funkci, ale ještě jako opoziční politik a místopředseda této Sněmovny - opakovaně možnost se setkat s delegacemi ukrajinských politiků a pamatuji si, že v těch minulých letech jsme opakovaně od nich slyšeli, a to dokonce bez ohledu na to, z jakého politického koutu přicházeli - pamatuji si, že to byly i delegace Jaceňukovy politické strany nebo Strany regionů, které nám jednoznačně opakovaly, že mají zájem o to, aby jim Evropa nabídla podobnou dohodu o přidružení, asociační dohodu, a měly zájem se na ní účastnit. Rozhodně to nebylo tak, že bychom my je nějakým způsobem přesvědčovali nebo lákali, protože i na naší straně tehdy už zaznívalo, do jaké míry je Ukrajina schopná podobné věci zvládnout a jak je na podobné reformy připravena. A dokonce si pamatuji delegaci poslanců ukrajinské Verchovné rady, která přijela do Prahy a která přesvědčovala, pamatuji si, i předsedu Senátu a vedení Sněmovny, právě aby se Česká republika k procesu přistoupení nebo podpisu stavěla pozitivně. Takže já sám z vlastní zkušenosti znám celou řadu příkladů toho, že na ukrajinské straně v celém tom spektru politické reprezentace se jasně dala najevo vůle a zájem o to, aby podobná dohoda byla sepsána. Za sebe jsem přesvědčený, že ta dohoda, pokud by skutečně pomohla přispět ke konsolidaci situace, k uklidnění a k řešení i ekonomických problémů Ukrajiny, je v zájmu České republiky především proto, že pokud by na Ukrajině jednoduše došlo ke kolapsu nebo se zhoršovala kalamitní situace, tak to může vést např. k dalšímu odlivu velké části ukrajinské populace třeba právě tady do České republiky, což jsou problémy, které by nás nakonec stejně dostihly. To znamená, opakuji, my máme řadu důvodů od ekonomických až po ty migrační na tom, aby se Ukrajina stabilizovala. Pokud tato dohoda k tomu přispěje, tak to bude velké plus i pro stabilitu vývoje v České republice. Proto si myslím, že jsou dobré důvody tuto smlouvu poslat do prvního čtení do příslušných výborů a začít se o její ratifikaci ve Sněmovně bavit.

Download XML • Download text • Waveform view • Create Person name