|

2013-027-08-022

22. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 395/2009 Sb., o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití /sněmovní tisk 444/ - prvé čtení

Date2015-05-27
Meeting2013/027
Agenda Item2013/027/022
Authorizedyes
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/027schuz/bqbs/b26402201.htm#r0
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
index   014 < Page 015 > 016
Místopředseda PSP Petr Gazdík Děkuji panu poslanci Kučerovi. Pan kolega Urban ho z toho chce vyvést, protože se hlásí k faktické poznámce. Prosím, pane poslanče. Poslanec Milan Urban Já se omlouvám, že vás trochu zdržuji. Ale to jsem samozřejmě neřekl. Já jsem právě řekl, že to nejde. Kdybychom otevřeli hranice Evropské unie a fungovala severní Afrika, tak zemědělci tady nemají co produkovat, protože levnější potraviny by se dovážely odtamtud. Na druhou stranu my bychom si zase jako Česká republika přáli, aby bylo méně kvót a různých cel mimo Evropskou unii, abychom naše strojírenské produkty například tam mohli prodávat. Ale já jsem řekl, že to nejde. Prostě globální ekonomika se nějak chová. Já jsem kdysi vedl delegaci České republiky na jednání Světového obchodního fóra. Bylo to velmi zajímavé. Za prvé zjistíte, že my už nejsme pupkem světa jako Evropská unie. Za druhé zjistíte, že boj právě o ty kvóty, o ta cla v rámci světového obchodu je velký. Já jsem tím jenom chtěl říci, že tady je příklad. Evropská unie bez různých ochranných opatření, která samozřejmě využívají i jiní i vůči Evropské unii, by fungovat nemohla. Není to tak jednoduché zrušit všechny principy, aby to byl ryzí a čistý trh. Tak jsem to chtěl uvést jako příklad, protože tady také si na to nemusíme hrát ve vztahu dodavatelů a obchodních řetězců. Prostě tím, že je praštíme přes prsty, žádný trh a tržní prostředí v České republice nenarušujeme. Děkuji. Místopředseda PSP Petr Gazdík Děkuji panu poslanci Urbanovi za jeho faktickou poznámku. Nyní s přednostním právem pan předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura. Prosím, pane předsedo, máte slovo. Poslanec Zbyněk Stanjura Já mám slíbeno od pana premiéra, že mi odpoví na ty otázky, ale to bude asi v závěrečném slově. Já bych chtěl reagovat na vystoupení pana premiéra při minulém projednávání 22. května a s některými jeho výroky polemizovat či se ještě zeptat. Pan premiér, abych ho odcitoval, říká: Velmi často se tady zmiňuje fakt, že tato předloha je čímsi výjimečná. Není to tak. Řada jiných členských zemí EU má obdobnou formu regulace ve svém právním řádu, jako Rakousko, Lotyšsko, Finsko, Maďarsko, Velká Británie, Litva, Německo, Francie, Itálie, Portugalsko, Španělsko. Necituji to úplně přesně a slovo od slova. A já s tím souhlasím. Nicméně si musíme říci, jaké právní úpravy jsou ve kterých zemích. Já jsem si připravil jenom pár příkladů, abychom věděli, co porovnáváme. Podle mě jediné, kde je srovnatelná a podobná právní úprava, je Slovensko a Maďarsko. A od našich politických kolegů na Slovensku vím, že i tam se přemýšlí buď o novelizaci a zmírnění, nebo o úplném zrušení, že ta aplikace nepřinesla ty efekty, které slovenská vláda a slovenský Parlament přinášely. Například v Německu - a je to i ta otázka názvu toho zákona - se ten zákon týká všech odvětví. Opravdu všech, a ne sektorově jako my. Takže nemůžeme říkat, že to je obdobné jako německá úprava. To by bylo v okamžiku, kdyby tam nebylo při prodeji zemědělských produktů a byl to jen zákon o významné tržní síle. Když si vezmeme italskou úpravu, tak tam je hlavně princip závislosti uplatněn, to znamená, ten chrání skutečně ty malé dodavatele. A chci říci, jaké tam jsou sankce například v té Itálii - mezi 500 a 20 tis. eur. Tak každý z nás, kdybych řekl 30 Kč a ne 27,30 aktuální kurs, je to 600 tis. Kč. Tady říkáme, že ten, kdo má 5 miliard, jedno procento z čistého obratu, tak nebudu počítat ty, kteří mají 10, 15, 20 miliard, ale z těch 5 miliard je to 50 milionů jedno procento. Zase nesrovnatelné s tím, co je v Itálii. Ano, v Británii mají zase jiný problém. Tam čtyři největší řetězce ovládají 85 % trhu. A tady, aspoň podle informací, které já mám k dispozici, těch deset největších řetězců neovládá ani třetinu trhu, nebo 40, 45 %, a ti největší nemají třetinu trhu. A přiznal to i pan premiér, nebo přiznal, zmínil to pan premiér v okamžiku, kdy mluvil o zneužití dominantního postavení. Prostě v České republice se to aplikovat nedá, protože nikdo tak veliký tržní podíl nemá na rozdíl od Velké Británie, kde je to těch 86 %, nebo 85 těch největších. Takže ÚOHS udělal tohle. Vzal ty evropské zákony, z každého vybral to nejpřísnější, nacpal to do jednoho zákona a říká: Toto je standardní evropský zákon. Tak kdybych to přeložil, to, co známe my všichni, tak si budete chtít založit politickou stranu, vezmete si programy evropských politických stran od extrémní levice přes levici, pravici, extrémní pravici, z každého tam dáte něco a pak řeknete: tato politická strana má standardní politický evropský program, protože to najdete v programech ve standardních evropských zemích, zejména staré patnáctky. Tak to je úplně přesný přístup našeho ÚOHS, o kterém musím říci, se vláda většinově domnívá, že je velmi dobře řízen. Musím potvrdit slova paní poslankyně Balaštíkové, že je tam RIA. Tak já zkusím odcitovat, co nám píše ÚOHS o dopadech toho zákona: "Jako představitelné náklady u spotřebitele se jeví zvýšení ceny potravin v důsledku promítnutí nákladů ostatních subjektů na základě aplikace tohoto zákona." Když to přeložíme z té úřednické ptydepe, protože tomu není skoro rozumět, tak říká: předpokládáme, že se zvýší ceny potravin pro zákazníky, i když tomu říkají představitelné náklady se jeví ve zvýšení cen potravin v důsledku promítnutí. Stejně tak v té samé RIA konstatuje ÚOHS: "Vyrovnání smluvních vztahů může přinést jistý smluvní náklad straně s významnou tržní silou a může například dojít k následnému omezení sortimentu." Což opět dopadne na ty spotřebitele, v jejichž zájmu údajně tento návrh zákona projednáváme. Pan premiér, budu citovat další jeho vyjádření, řekl to 22. května: Dodavatelé přitom nemají proti tomuto jednání žádné možnosti obrany. Musím připomenout, že na evropské úrovni je tento fakt zdůrazňován opakovaně. Zatímco řetězec má zpravidla vždy na výběr z více dodavatelů obdobného zboží, pro řadu výrobců a distributorů potravin je smlouva s daným obchodníkem často existenční otázkou a získání obdobných odbytových možností je v tvrdé konkurenci minimálně velmi nesnadné. A řekněme si, jaký je stav věci z čísel. I ve srovnání s ostatními členy Evropské unie, když už chceme pořád porovnávat a říkat, co nám říká a radí Brusel či ostatní státy, je u nás nízká koncentrace na straně obchodu. Jak jsem zmínil, těch deset největších řetězců ovládá 46 % trhu a ti tři největší nemají dohromady ani 30, ale máme zboží, ve kterých má dodavatel, jeden jediný dodavatel, 30 nebo 40 % trhu. A přitom říkáme, že ten, kdo má pod 30, ten to zneužívá, a ten, kdo má sám 30 nebo 40, toho nemusíme řešit, protože ten nikdy nic nezneužívá. A pokud máte dva tři dodavatele, jeden odmítne dodávat do konkrétního řetězce, tak pak už má výběr ten řetězec maximálně ze dvou. Ale tohle vláda řešit nechce. Dostal jsem nějaký papír, ale ten s tím evidentně nesouvisí. Budu citovat pana premiéra: Významnou tržní sílu předpokládáme u soutěžitelů, jejichž roční obrat přesahuje 5 mld. Kč, pokud - a to je důležité - pokud tuto domněnku nevyvrací okolnosti, spojené se strukturou trhu, překážkami vstupu na trh, tržním podílem dodavatele a odběratele, jejich finanční silou, velikostí obchodní sítě odběratele či velikostí a umístěním jeho jednotlivých prodejen. Tímto cítím potřebu zdůraznit, protože skutečně nejde o otázku obratu, ale musí být posuzovány také tyto faktory a také tyto skutečnosti. Nepodezřívám pana premiéra, že formuloval sám tuto větu, pro mě je naprosto nesrozumitelná, co jsou okolnosti spojené se strukturou trhu, ale co je důležité, zákon, resp. návrh zákona o ničem takovém nehovoří. Tam je striktně napsáno, kdo má obrat nad 5 mld., má tržní sílu. Není tam žádné posuzování. O tom jste mluvil a jako byste to změkčoval, že se budou posuzovat další a další okolnosti, tak nic takového v zákoně není. Jak se mohou posuzovat? Uplatnění zákona, pokud bylo v tomto znění, je úplně jasné. Kdo má nad 5 mld., má významnou tržní sílu a je jedno, jaké byly okolnosti se strukturou trhu, jaké měl náklady se vstupem na trh a všechny ty ostatní věci. Moje otázka je, jak jste to myslel, když říkáte, že to nebude pouze obrat. Když ten návrh zákona říká jenom obrat. Jestli budete navrhovat nějaký pozměňující návrh nebo něco. Musím říct, že bych podepsal to, co řekl předseda hospodářského výboru ve svých vystoupeních. Kladl jsem už v první debatě dvě základní otázky. Kde berete tu jistotu, že se nezvýší ceny, když i ÚOHS v RIA píše, že může dojít ke zvýšení cen? A tvrdíte, že to má pomoci českým firmám, českým producentům, ale podle mého názoru, a to se shoduji s panem poslancem Pilným, pro toho obchodníka nebude nic jednoduššího než si vzít zboží od někoho, koho se ten zákon netýká. Takže jak chcete minimalizovat riziko, že místo abyste pomohli vstupu do řetězců, reálně jim ztížíte podmínky na rozdíl od jejich konkurence? Velmi často mluvíme o národní potravině. A já bych rád mluvil o lokální potravině. Já žiji v městě, kde máme hraniční přechod. Takže když někdo přiveze k nám na Dolní náměstí na farmářský trh polská jablka, tak jede dva kilometry a může jet na kole. Ale v dikci paní poslankyně Balaštíkové je nebudeme kupovat, protože to není český producent. Ale je to lokální potravina. To bezesporu ano. Mluvíme o běžných prodejcích. Podle mě ta představa, že zákon pomůže těm malým s malou produkcí, že budou dodávat do velkých řetězců... Jak velký objem tam budou dodávat? Když si to oblíbí jejich zákazníci, budou to schopni plnit? Myslím si, že samosprávy jdou správnou cestou a velmi často podporují farmářské trhy, pronajímají jim zdarma nebo za symbolickou cenu prodejní plochy, a to je cesta, jak podpořit bez velkých dotací, bez toho, že by to organizoval stát na celostátní úrovni, ale na té místní. Každý náš kraj má jinou lokální potravinu, žije v jiných podmínkách apod. To jsou přece úplně normální věci. Nevím, jestli to už někdo udělal. Pokud ne, tak já formálně navrhuji zamítnutí tohoto zákona v prvém čtení, protože zatím mi nikdo nevyvrátil, jak chce vláda odvrátit ta dvě rizika. Za prvé, že potraviny budou pro naše občany dražší, a za druhé, že se bude více dovážet než nakupovat od českých firem, českých farmářů a českých producentů. Možná bychom mohli, a je to i příležitost, aby pan premiér tady nám vysvětlil, proč aplikace stávajícího zákona jde tak ztuha, jak už jsem říkal. Předsedu ÚOHS jste nominovali, já vím, že ne jednomyslně, tak říkám většinově, na další funkční období. Protože pokud mám dobrou informaci, za šest nebo sedm let, kdy ten zákon platí, byla ukončena dvě správní řízení. A jestli máme představu, že tímto tiskem 444 to nějak zrychlíme nebo zjednodušíme, tak ne. Ale možná za šest let, až si budou sociální demokraté vybírat svého kandidáta do čela ÚOHS, tak přijdou s jiným návrhem zákona o významné tržní síle a budou říkat: aplikační praxe nám ukázala, že to úplně nefunguje, pojďme změnit zákon, a my na to máme výborného kandidáta, který by ten ÚOHS mohl vést i nadále. Děkuji. (Potlesk vpravo.)

Download XML • Download text • Waveform view • Create Person name