2013-027-08-009
9. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, zrušuje zákon č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců, a zrušují nebo mění některé další zákony /sněmovní tisk 376/ - druhé čtení
View options
Text : Transcription Written form - Show : Colors - Tags : PoS Tag Features Lemma
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
Audio
Místopředseda PSP Vojtěch Filip
Děkuji panu poslanci Miroslavu Opálkovi . Nyní paní poslankyně Radka Maxová . Ve vystoupení v obecné rozpravě je zatím poslední přihlášenou . Prosím , paní poslankyně , máte slovo . Poslankyně Radka Maxová
Děkuji , pane předsedající . Já bych zde chtěla představit pozměňovací návrhy , ke kterým jsem se následně přihlásím , plus vyjádřit své znepokojení ohledně zafixování sociálního dialogu do zákoníku práce , a to z několika důvodů . Usnesení vlády ze dne 22 . září 2014 vlastně dalo jakousi zelenou a naše vláda vyslovila souhlas s tím , aby byly v roce 2015 podporovány projekty na podporu sociálního dialogu projednané v Radě hospodářské a sociální dohody a schválené vládou , a to do výše 40 milionů . Na základě toho samozřejmě se tyto projekty vypsaly a budou podporovány . V rámci několika jednání za účasti příslušných resortů a sociálních partnerů byla řešena otázka zajištění systémového nástroje , kterým by bylo zajištěno dlouhodobé poskytování takové podpory . Sociální partneři navrhli , aby možnost poskytovat prostředky ze státního rozpočtu na sociální dialog byla upravena zákonem , a to konkrétně zákoníkem práce . Já si to nemyslím , protože se jedná o zásadní systémovou změnu , a to zapracování sociálního dialogu do právního řádu České republiky . Proto považuji za nezbytné , aby tyto návrhy prošly řádným meziresortním připomínkovým řízením . Projekty , které budou podporovány v roce 2015 sociálních partnerů považuji za projekty pilotní , které bude nutné po jejich realizaci vyhodnotit a rozhodnout , jaké činnosti v rámci projektů lze považovat za duplicitní z hlavní činnosti sociálních partnerů a jaké činnosti jsou nadstandardní , na které lze použít finanční prostředky určené na podporu sociálního dialogu . Uvedené projekty musí být též vyhodnoceny z hlediska efektivity a účelovosti využití finančních prostředků . Z celkového vyhodnocení pak musí jednoznačně vyplynout transparentnost využití těchto prostředků pro vyhodnocení jednotlivých projektů a jejich přínos na dosažený standard sociálního dialogu . Pokud by měla být problematika sociálního dialogu upravována , tak zásadně nesouhlasím s tím , aby to bylo formou začlenění do zákoníku práce . Myslím si , že by měl být tento dialog upraven možná zvláštním zákonem , ale jak říkám , měl by projít klasickým meziresortním připomínkovým řízením . Další věc je , pokud se to zafixuje takto v zákoníku práce , zdali odbory budou nezávislé a budou rozhodovat tak , jak by měly . To je jedna věc . Druhá věc je , že v mém pozměňovacím návrhu k tomuto zákoníku práce má můj pozměňovací návrh změnu § 322 , a to jenom proto , že je potřeba skloubit právo a praxi , kdy stát nehradí veškeré náklady vzniklé výkonem kontroly nad bezpečností a ochranou zdraví při práci , ale pouze se na úhradě nákladů podílí . Navrhované znění eliminuje riziko sporu mezi státem a odbory při uplatňování požadavku na krytí nákladů na výkon kontroly nad částku určenou k tomuto účelu v příslušném rozpočtu . Stávající znění sice počítá s dohodou mezi státem a odborovou organizací , ale nevyplývá z něho , že stát může dohodu regulovat i výší úhrady , jak se ve skutečnosti děje . Navrhované znění odstraňuje nejistotu ohledně obsahu dohody a dává vztahu mezi účastníky jasný právní rámec . Předložené novelizované ustanovení si klade za cíl jednoznačně určit charakter vztahu mezi státem a odborovými organizacemi vykonávajícími kontrolu nad bezpečností a ochranou zdraví při práci a odstranit právní nejistotu a rizika z ní vyplývající . A poslední věc , která se týká účinnosti vyhlášky číslo 125 / 1993 Sb . , kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání , ve znění pozdějších předpisů , se předkládala na přechodnou dobu dvou až tří let . Platí však dodnes . Sazba zvýšeného pojistného za pozdní úhradu zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání , § 12 odst . 9 vyhlášky , od té doby nebyla upravována . Současná penalizace 10 % dlužné částky za každý započatý měsíc je neúměrně vysoká a v mnoha případech až likvidační . Z praxe vyplynula potřeba sazbu penalizace zreálnit a dát do souladu se systémem pojistného na sociální zabezpečení podle zákona číslo 589 / 1992 Sb . , o pojistném na sociálním zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti , ve znění pozdějších předpisů . Děkuji vám . Download XML • Download text
• Waveform view • Create Person name
