|

2013-027-08-009

9. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, zrušuje zákon č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců, a zrušují nebo mění některé další zákony /sněmovní tisk 376/ - druhé čtení

Date2015-05-27
Meeting2013/027
Agenda Item2013/027/009
Authorizedyes
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/027schuz/bqbs/b25100901.htm#r0

Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.


index   007 < Page 008 > 009

Místopředseda PSP Vojtěch Filip Děkuji panu poslanci Leoši Hegerovi i za dodržení času. Nyní tedy paní poslankyně Pavlína Nytrová. Připraví se pan poslanec Miroslav Opálka. Prosím, paní poslankyně, máte slovo. Poslankyně Pavlína Nytrová Děkuji. Dovolte mi, abych podala bližší informace ke svému pozměňovacímu návrhu. Návrh zákona o podmínkách pro zápis statusu veřejné prospěšnosti do veřejného rejstříku podle občanského zákona, neboli zákon o statusu veřejné prospěšnosti, je v rozporu se závěry dosaženými při tripartitních jednáních. Českomoravská konfederace odborových svazů proto požadovala provedení úprav v daném zákoně, které by zajistily, že návrh zákona bude plně respektovat dohody mezi představiteli Českomoravské konfederace odborových svazů, sociálními partnery České republiky, Ministerstva spravedlnosti, Ministerstva práce a sociálních věcí a panem předsedou vlády a zároveň bude v souladu se závazky České republiky vyplývajícími z ratifikované Úmluvy Mezinárodní organizace práce číslo 87, o svobodě sdružování a ochraně práva organizovat se. V současném stavu musí nově vznikající odborová organizace absolvovat tři soudní řízení, aby mohla vykonávat činnost, za jejímž účelem byla založena, za standardních daňových podmínek, k jejichž přiznání ještě do konce roku 2013 nemusela absolvovat žádné soudní řízení a k nimž stačila pouze poměrně neformální procedura zápisu do rejstříku vedeného Ministerstvem vnitra. Je zřejmé, že tak rozsáhlou agendu nebudou české soudy s ohledem na současný extrémně pomalý způsob vyřizování případů evidence odborových organizací schopny zvládnout. Je nutné zdůraznit, že ode dne nabytí účinnosti zákona o statusu veřejné prospěšnosti získají v průběhu přípravy této právní úpravy takové příznivé zacházení pouze právnické osoby, které budou mít status zapsán ve veřejném rejstříku, tj. existuje vážné riziko, že díky neprovázání zákona s daňovou úpravou všechny neziskové organizace a organizace zaměstnavatelů dnem nabytí účinnosti zákona o statusu veřejné prospěšnosti přijdou o dosavadní daňová zvýhodnění, která slouží k podpoře jejich činnosti. Navíc jde o zbytečnou proceduru směřující ve svém důsledku k nepřípustnému zásahu do koaliční svobody garantované mnoha mezinárodními smlouvami, které Česká republiky ratifikovala. Na jednání s panem předsedou vlády s panem Bohuslavem Sobotkou, ministryní Ministerstva práce a sociálních věcí paní Marksovou a ministrem spravedlnosti panem Pelikánem, které se uskutečnilo dne 14. května tohoto roku, bylo rozhodnuto doplnit ustanovení přiznávající uvedeným organizacím status veřejné prospěšnosti do novely zákoníku práce nad rámec navrhovaných změn. Podala jsem proto pozměňovací návrh, ke kterému se přihlásím v podrobné rozpravě. Děkuji za pozornost. Místopředseda PSP Vojtěch Filip Děkuji paní poslankyni Nytrové za její vystoupení. Nyní vystoupí pan poslanec Miroslav Opálka, připraví se paní poslankyně Radka Maxová. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Poslanec Miroslav Opálka Děkuji, pane místopředsedo. Vážení členové vlády, kolegyně, kolegové, vidíte, když se otevře v souvislosti s jedním zákonem jiný zákon, jakou to spustí hned reakci. bych se vrátil k zákonu o úrazovém pojištění, kvůli kterému vlastně tento tisk byl Poslanecké sněmovně předložen. Jde mi o to, o čem zde již bylo hovořeno i v souvislosti s jednáním hospodářského výboru, a to je část 11, která zrušuje zákon o úrazovém pojištění zaměstnanců. rozumím tomu, že po všech těch legislativních zásazích, to znamená obnovení situace spojené se zákoníkem práce, nezbývá z původního zákona, který projednávala vláda na základě předložení ministra Škromacha a následně Parlament České republiky, téměř nic, takže za paní ministryně Marksové zde máme návrh, aby tento zákon byl zcela zrušen. Zákon, o jehož účinnost jsme se tady přeli několik let a vždy posunovali tuto účinnost, protože bylo řečeno nejenom, že je to nutné, ale že i Evropská unie chce mít jistotu, že jsme v oblasti někam pokročili. My jsme sice nepokročili, ale vždycky jsme měli v ruce argument - ten zákon je, jenom odloženou účinnost a Česká republika se s tím nějakým způsobem vypořádá. Musím říci, že při své návštěvě, když jsem vedl delegaci výboru pro sociální politiku v závěru minulého volebního období v Ženevě a diskutovali jsme ten problém s Mezinárodní asociací sociálního zabezpečení, tak ani oni nevěděli, jak vlastně ta situace v České republice vypadá, a bylo evidentní, že jsou ne zcela přesně ze strany ministerstva informováni. tedy chci říci, že mám problém se zrušením toho zákona, to znamená s částí 11 předlohy, a to proto, že to je jediná kotva, která nám vlastně ukládá, kdy musíme ten problém vyřešit. A protože víme, že ten zákon vlastně není schopný realizace, tak je to i termín, kdy je postaveno ministerstvo, resp. vláda, před úkol, že do roku 2017 musí předložit řešení jiné. Když tu 11. část zrušíme, tak vlastně ten termín se nám rozvolní. Podíváme-li se na současnou situaci, tak ministerstvo připravilo pro vládu RIA, ve které vyhodnocuje jednotlivé alternativy řešení a navrhuje pro vládu určité řešení. Po RIA přijde teprve věcný záměr, po věcném záměru přijde paragrafované znění, vnitřní i vnější připomínkové řízení, vypořádání připomínek a konečná verze předložená do Poslanecké sněmovny. Když si vezmeme, že jsme v polovině roku 2015 a zákon by měl platit podle posledního odkladu zákona, který chceme zrušit, od roku 2017, tak vidíme, že čas je hodně napnutý, a že pokud všechno tak půjde a část 11 bude schválena, tak vlastně se tím dostaneme do situace, že nebudou ani ministerstvo ani vláda honěny nějakým termínem. To je ten důvod, proč mám problém s částí 11. Ale mám totiž problém i s RIA, která je připravena pro vládu, a to ze dvou důvodů. Jeden důvod je, že v RIA je zcela zamlčeno usnesení Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky číslo 353 z 20. 6. minulého roku, kdy parlament žádá vládu o to, jakým způsobem být úrazové pojištění zaměstnanců řešeno. vím, že toto usnesení není závazné, ale myslím si, že takový materiál, který vyhodnocuje problematiku z různých úhlů pohledu, by neměl zamlčovat, že bylo většinové stanovisko Poslanecké sněmovny takové, jaké bylo. Kladu si tedy otázku, jakou váhu mají usnesení Poslanecké sněmovny směrem k vládě, směrem k ministerstvům, kdo ta usnesení vlastně kontroluje, jak se k nim staví, kdo je vyhodnocuje, jestli tedy jde opravdu jenom o formální stránku, nebo určitý akt zákonodárného sboru. A druhý problém, který vidím, je, že jsou tam zamlčeny skutečnosti, a to problémy při plnění odškodňovacích událostí ze strany současných správců, čili těch pojišťoven, a těch problémů není málo. Řešíme je ve svých kancelářích, řešíme je někdy při interpelacích, obracím se na Státní úřad inspekce práce. I tam si myslím, že by ministerstvo našlo nemálo příkladů. To je také jeden z důvodů, který je třeba v RIA uvést, protože pokud se bude rozhodovat, kdo toto bude spravovat, tak nám se jasně ukazuje v současné realitě, kam to vede, když ani pojišťovna nerespektuje nález či usnesení soudu. Tolik stručně co jsem považoval za nutné poznamenat k tomuto tisku, i když ho chápu spíše jako technickou novelu. Se zásadami, které jsou vraceny do zákoníku práce, problém nemám. Mám tedy jenom problém s tím, jak bude situace s úrazovým pojištěním řešena v budoucnu. Děkuji za pozornost.

Download XMLDownload textWaveform viewCreate Person name