Místopředseda PSP Petr Gazdík
2. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony /sněmovní tisk 855/ - druhé čtení Prosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujal za navrhovatele předseda vlády Bohuslav Sobotka a také zpravodaj výboru pro bezpečnost, garančního výboru, pan poslanec Václav Klučka. Souhlasili jsme s návrhem na opakování druhého čtení tohoto návrhu zákona. Usnesení ústavněprávního výboru vám bylo doručeno jako sněmovní tisk 855/7. Nyní se táži navrhovatele, pana premiéra, zda má zájem vystoupit v úvodu druhého čtení. Prosím, pane premiére, máte slovo. Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka
Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, nebudu dlouho zdržovat, chci pouze ocenit fakt, že se nám podařilo ještě předtím, než vláda tento návrh předložila do Poslanecké sněmovny, dosáhnout poměrně vysokého konsenzu napříč politickým spektrem, a pevně věřím, že v tomto duchu budeme schopni dotáhnout do konce projednávání tohoto návrhu zákona. Doufám, že ho stihneme schválit v Poslanecké sněmovně tak, aby to mohla být jedna z věcí, která zůstane po Poslanecké sněmovně po tomto funkčním období. Jen připomínám, že dotváříme systém parlamentní kontroly zpravodajských služeb a posilujeme obecně kontrolu zpravodajských služeb v naší zemi vytvořením tzv. druhého stupně kontroly. Děkuji. Místopředseda PSP Petr Gazdík
Děkuji panu premiérovi. Ptám se, zda chtějí vystoupit páni zpravodajové. Nejprve pan zpravodaj výboru pro obranu, pan poslanec Václav Klučka. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Poslanec Václav Klučka
Děkuji, pane místopředsedo. Mám to složité, jsem obrana i bezpečnost a v tomto návrhu zákona funguji jako zpravodaj bezpečnostního výboru. Také nebudu dlouho zdržovat. Ta geneze je taková, jakou popsal pan premiér. Ve třetím čtení, které jsme měli, jsme vrátili zákon do čtení druhého. Chci jen sdělit, že výbor pro bezpečnost neopakoval už své zasedání ke druhému čtení, setrvává na původním návrhu, který máme v systému, a já se k němu přihlásím posléze, poté, kdy bude otevřena podrobná rozprava, abychom ho dostali do celé situace možného hlasování. Zároveň oznamuji, že ten svůj pozměňující návrh, který jsem v minulém druhém čtení měl, už nebudu přihlašovat, abych zbytečně neprovokoval, resp. abych umožnil lehčí usnesení při harmonogramu hlasování, který bude výbor předkládat do Poslanecké sněmovny. Děkuji. Místopředseda PSP Petr Gazdík
Děkuji panu poslanci Klučkovi. Pan poslanec Tejc jako zpravodaj ústavněprávního výboru není přítomen. Otevírám obecnou rozpravu, do které se jako první přihlásila paní poslankyně Jana Lorencová. Prosím, paní poslankyně, máte slovo. Poslankyně Jana Lorencová
Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, problematické je, když se v zákoně soustřeďují do sedmi základních otázek smysluplné kontroly zpravodajských služeb. Je to zpětná vazba jako princip účinné kontroly, kdo navrhuje kandidáty, kvalifikace kandidátů, kdo může podat návrh na provedení kontroly, způsob kontroly, přezkum rozhodnutí nevydat informaci a sankce při porušení zákona a povinností. Je logické, že insideři, kteří mají ve zpravodajských službách přímou, konkrétní pracovní zkušenost, zastávají názor vstřícnější ke zpravodajským službám a stavějí se negativně ke všem nepřiměřeným zásahům zvnějšku. Zpravodajské služby se někdy žargonem nazývají tajnými, a to právě proto, že utajení je pro ně klíčovou výsadou, na které jejich práce stojí i padá. Důležité je proto, jak přistoupit k otázce přiměřenosti. Je logické, že stále složitější a náročnější bezpečnostní situace u nás, ale i ve světě, nutí naši společnost vypořádávat se se zvýšenými nároky na ochranu společnosti a státních zájmů. Nutí nás k tomu. Stejně logické je také to, že po zkušenostech, které Česká republika má s konkrétními skandály zpravodajských služeb, ale také se skandály všech vlád, které měly výstupy služeb využívat, ale nečinily tak dostatečně, nebo naopak informace zneužívaly, je zcela legitimní požadavek společnosti, kterou mají zpravodajské služby chránit, zvýšit rovnoměrně s pravomocemi také kontroly, aby se zpravodajské služby nevymykaly svému poslání. Na čem se shodnou snad všichni, kteří se doposud nestranně k návrhu novely zákona vyjádřili, že takto navrhovaná kontrola bude neúčinná, bude jen stát další peníze ze státního rozpočtu, někomu přinese zajímavou odměnu, ale účinek nebude takový, aby garantoval ochranu státních zájmů ruku v ruce s ochranou občanských práv a svobod. Důvodová zpráva k zákonu přináší mnohá klišé, ale nevypořádává se s významnými otázkami a argumenty. Místopředseda PSP Petr Gazdík
Děkuji paní poslankyni Lorencové. Dalším řádně přihlášeným do obecné rozpravy je pan poslance Bohuslav Chalupa. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Poslanec Bohuslav Chalupa
Dobrý den, vážené kolegyně, kolegové. Děkuji za slovo. Protože bych to nestihl ve faktické poznámce, tak jsem se přihlásil do obecné rozpravy s tím, že bych chtěl zareagovat a dopředu vysvětlit věci, které se týkají jednoho z pozměňovacích návrhů, který navrhuje zrušit v § 5 odst. 3 zákona o zpravodajských službách slovo "bezpečnost". V původním zákoně v § 5 odst. 3 písm. a) je napsáno: Vojenské zpravodajství zabezpečuje informace a) mající původ v zahraničí důležité pro obranu a bezpečnost České republiky. - To slovo "bezpečnost" ten pozměňovací návrh chce vyřadit. Takže si teď dovolím vysvětlit vám několik základních pojmů a systémové uchopení pojmu bezpečnost. Vnější bezpečnost, nikoliv tedy obrana, národního státu byla až do konce studené války vnímána především ve vztahu k vojenské bezpečnosti, protože vojenský útok na stát řádnou armádou jiného státu byl dominantní vnější hrozbou. Po jeho eliminaci státy nejenom budovaly a udržovaly vlastní vojenské síly, ale uzavíraly i spojenectví s jinými státy, realizovaly mírovou diplomacii, snažily se vzájemnými akty důvěry zmírňovat napětí nebo získat časovou výhodu pro své vlastní vyzbrojení. Podle pana Františka Škvrndy, který se touto věcí zabývá, se za národní bezpečnost považuje stav bez existence hrozeb vůči teritoriální integritě, tedy i obranný aspekt zajištění bezpečnostní integrity státu, a vůči kvalitě života jeho občanů. K identifikaci možných hrozeb, tedy informací důležitých pro obranu a bezpečnost, protože pojem bezpečnost v sobě zahrnuje i pojem obrana, které mohou mít svůj původ i v zahraničí, musíme - nikoliv můžeme - využít i služeb zpravodajských služeb, které má Česká republika k dispozici. V opačném případě bychom v podstatě rezignovali na zajišťování národní bezpečnosti a realizaci vytčených cílů a úlohy při co nejmenším ohrožení našich národních zájmů, což by byl důsledek schválení navrženého pozměňovacího návrhu. Odpovědnost za tuto situaci padne na hlavu těch, kteří pro tento pozměňovací návrh zvednou ruku. Za základní oblasti národní bezpečnosti se považují vojenská bezpečnost, tedy obrana vnější, dále zdrojová a environmentální bezpečnost a konečně politická a kulturní bezpečnost. Pojem národní bezpečnost jako definiční pojmová kategorie představuje souhrnný, tedy komplexní systémový pohled na bezpečnost a obranu, který vychází z národních zájmů, předpokládá vytváření optimálních podmínek pro fungování a rozvoj státu a připravuje v případě potřeby použití ozbrojených sil a jiných silových prostředků. Národní bezpečnost České republiky není v ústavním zákoně č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, v platném znění, přímo definovaná. Její vymezení však lze dovodit z vymezení základní povinnosti státu v článku 1, který říká, že zajištění svrchovanosti a územní celistvosti České republiky, ochrana jejích demokratických základů a ochrana životů, zdraví a majetkových hodnot je základní povinnosti státu. A z výčtu podmínek pro vyhlášení nouzového stavu, stavu ohrožení státu nebo válečného stavu v článku 2 se píše: Je-li bezprostředně ohrožena svrchovanost, územní celistvost, demokratické základy České republiky nebo ve značném rozsahu vnitřní pořádek, bezpečnost, životy, zdraví, majetkové hodnoty nebo životní prostředí, nebo je-li třeba plnit mezinárodní závazky o společné obraně, tedy i spolupráce zpravodajských služeb v rámci kolektivní obrany, může se vyhlásit podle intenzity územního rozsahu charakteru situace nouzový stav, stav ohrožení státu nebo válečný stav. Vnější bezpečnost, tedy i související s obranou, je politický stav, v němž stát, skupina států nebo aliance států je dalekosáhle prosta bezprostředního ohrožení jejich teritoria, obyvatelstva a politické volnosti k jednání. K identifikaci možných hrozeb, tedy informací důležitých pro obranu a bezpečnost, které mohou mít svůj původ i v zahraničí, musíme - znovu říkám musíme, nikoliv můžeme - využít i služeb zpravodajských služeb. Proto vás, vážené kolegyně, kolegové, žádám, abyste pozměňovací návrh, ve kterém je navrženo vyškrtnutí slova "bezpečnost", neschválili. Děkuji za pozornost. Místopředseda PSP Petr Gazdík
Děkuji panu poslanci Chalupovi. Dalším řádně přihlášeným je pan poslanec Marek Benda. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Poslanec Marek Benda
Vážený pane místopředsedo, vážený pane premiére, vážené dámy, vážení pánové, vidím, že nás to úplně tak nebaví - zpravodajské služby. Já bych přece jen chtěl krátce zdůvodnit návrhy, které pak přednesu v rámci podrobné rozpravy jako tisky, které máte již poměrně dlouho umístěné v systému, ale pokládám je za mimořádně důležité a i kvůli tomu se vracel zákon do druhého čtení, aby byla možnost návrhy přednést. Jde mi o situaci, kterou pokládám za fakticky úplně nepřirozenou, že tady na jednu stranu píšeme, jak všechny zpravodajské služby, jimi vyprodukované materiály, jejich postupy a další otázky podléhají utajení, kdy do toho smí vstupovat různé poslanecké komise, kdy do toho smí vstupovat stupeň kontroly číslo dvě, to znamená speciální komise z prověřených lidí, a i tam říkáme, v některých otázkách není možné, aby jim ředitel služby se souhlasem premiéra takové podklady vydal, a současně jsme při dnešním znění trestního zákoníku v situaci, kdy kdokoliv z orgánů činných v trestním řízení na návrh státního zástupce a se souhlasem okresního soudu může vlézt k jakékoliv utajované skutečnosti do jakéhokoliv objektu, kde se nacházejí utajované skutečnosti, a volně se s nimi seznamovat, zabavovat je a další věci. To prostě pokládám za naprosto nenormální stav, kdy jsme jako zbožštili policejní a státní složky a složky státního zastupitelství, které jenom s razítkem příslušného soudu mohou vstupovat. Já to vidím jako velikánský problém a navrhuji tři alternativní řešení. První dvě vycházejí z poměrně jednoduché logiky a byl bych rád, aby se o nich hlasovalo dříve, protože je pokládám za správná. Pokud je zájem orgánů činných v trestním řízení vstoupit do objektu, kde se nacházejí, samozřejmě legálně, který je jako takový objekt vyhrazen, není to tak, že jsem si něco ukradl domů nebo že to najdu při náhodné prohlídce garáže nebo popelnice, ale kde se nacházejí legálně materiály charakteru tajné a přísně tajné, dokonce ne těch nižších kategorií, ale opravdu jen T a PT, pak je k takovému zákroku policejního orgánu zapotřebí souhlasu vrchního soudu. A to zase dávám ve dvou alternativách - buď Vrchního soudu v Praze, což bych pokládal za nejlogičtější, protože to je také ten vrchní soud, který povoluje odposlechy zpravodajským službám, anebo alternativně Vrchního soudu v Praze a v Olomouci, resp. obou vrchních soudů příslušných. Je mi to jedno, jen jsem byl obviněn v nějakém z vyjádření, že nemám rád Olomouc jako a priori. Tak to prosím není žádná výtka vůči tomuto městu. Vždycky to byly jenom mé výtky vůči chování Vrchního státního zastupitelství v Olomouci, ale nikoli vůči městu, nikoli vůči soudu a ničemu podobnému. Pokud by náhodou došlo k situaci, že by takové návrhy nebyly přijaty, protože vím, že se proti nim zejména silně ohradila právě státní zastupitelství na ústavněprávním výboru i prostřednictvím ministra spravedlnosti, takže jsem vedl i nějakou komunikaci s Nejvyšším státním zastupitelstvím a předkládám případný třetí návrh, který by chránil fakticky přístup k těm utajovaným skutečnostem podle mého názoru mnohem slaběji, a nevytvářející tu skutečnou záruku, ale pokud by ty návrhy, které chrání objekty, nebyly náhodou přijaty, pak bych prosil, abychom hlasovali i o tom třetím alternativním návrhu. A tam ještě navrhnu, aby se hlasovalo zvlášť o bodech 1 a 4 a 6 a zvlášť o bodu 5, který nepokládám za nutný. Ještě se krátce vrátím k výhradám, které byly řečeny, resp. napsány v různých stanoviscích, která k tomu přišla, jak moc to ztíží práci státního zastupitelství, případně orgánů činných v trestním řízení. Za prvé si myslím, že to zdaleka takový problém není, protože těch situací, kdy je potřeba přijít do nějakého objektu, ve kterém se nalézají utajované skutečnosti charakteru tajné a přísně tajné, opravdu není moc a opravdu to nemají být situace, kdy si někdo jde zjišťovat, jestli byly správně fakturované nebo nefakturované faktury za benzín nebo za něco podobného. To je opravdu situace, kterou pokládám za nenormální, a nemůže k ní docházet. Pokud se týká výhrady, kterou sdělovalo státní zastupitelství, že neví, které objekty jsou charakteru Ta PT, tak to není úplně pravda. Ví se to a je to vedeno na Národním bezpečnostním úřadu pro objekty soukromé povahy, které musí mít certifikaci a musí získat povolení Národního bezpečnostního úřadu. Pro státní úřady opravdu toto není vedeno v jednom centrálním místě, ale zase je to samozřejmě vedeno na tom příslušném státním úřadu, kde to schvaluje bezpečnostní ředitel, takže i tam, kdyby došlo k situaci, že chtějí vstoupit do místností, které mají certifikaci na to, aby se v nich mohly nalézat materiály charakteru T a PT, a jsou pro to vyhrazeny, tak je nějaký bezpečnostní ředitel, u kterého se to dá ověřit. Pokud by k tomu došlo náhodou, tak prostě holt budou muset pozastavit úkon a případně si následný souhlas vrchního soudu v průběhu úkonu vyžádat. Ale pokládám to za velmi zásadní, abychom takovou ochranu vytvořili, protože tady se střetávají opravdu dva klíčové státní zájmy. Na jednu stranu zájem na vyšetřování trestné činnosti, který já naprosto respektuji, ale současně zájem na ochraně utajovaných skutečností, které v řadě případů jsou a mohou být, a má to být v tom řízení před soudem, má to být posouzeno, protože jejich zájem v dané situaci státu je mnohem vyšší než zájem na řádném průběhu trestního řízení. Prostě jsou typy utajovaných skutečností, které sdílíme se svými zahraničními partnery, nebo další, jejichž rozkrytí by opravdu způsobilo téměř nedozírné škody České republice. Takže jsem chtěl jenom krátce takhle představit návrhy, které přednesu v podrobné rozpravě, a velmi bych pak žádal Sněmovnu, aby o nich opravdu vážně přemýšlela. Myslím, že to v tomto případě nejsou žádné přílepky, přestože je novelizován trestní řád, ale týkají se naprosto jasně ochrany utajovaných skutečností, týkají se zpravodajských služeb a vlastně způsob ochrany utajovaných skutečností vznikající činností zpravodajských služeb je v celém tomto návrhu zákona také řešen. Děkuji za pozornost. Místopředseda PSP Petr Gazdík
Děkuji panu poslanci Bendovi. S faktickou poznámkou pan poslanec Ivan Gabal. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Poslanec Ivan Gabal
Děkuji. Vážené kolegyně, pane premiére, vážení kolegové, rád bych jen zopakoval některé základní věci, protože projednáváme důležitou legislativu, která byla zakotvena už v koaliční smlouvě, posléze ve vládním prohlášení jako reakce na poměrně vážné, nechci říct chronické, problémy, ale ne ojedinělé v našich zpravodajských službách. Zároveň zahrnula myslím rok a půl práce pracovní skupiny všech parlamentních stran, jejichž součástí byly konzultace všech zpravodajských služeb. Pokud se nepletu, všechny s návrhem vyslovily souhlas a považují ho za rozumný. Vše bylo důkladně prodiskutováno v parlamentních výborech, vráceno znovu do druhého čtení vzhledem ke sporu, který nastal v ústavněprávním výboru. A tady bych se rád zeptal vaším prostřednictvím kolegy Marka Bendy, co tam se tedy odehrálo v tom druhém jednání, že tam nedošlo k dohodě, a jak by mohla ta dohoda vypadat. Za třetí si myslím, že ten návrh na vyškrtnutí nebo nevyškrtnutí bezpečnostní zmínky, pokud nebyl projednán v té pracovní skupině, tak bych se přimlouval za to tu novelu tam nedávat, a celkem souhlasím s tím, co tady bylo řečeno kolegou Chalupou. Ale rád bych apeloval na to, abychom v rámci tohoto volebního období ten krok udělali, protože skutečně by se tím řada problémů vyřešila a výkonnost služeb zlepšila. To, že jsou zapojené do mezinárodních výměn, spolupráce apod. a potřebují k tomu určité i nové prvky kontroly, je nesporné a neměli bychom to diskreditovat nějakou velmi ad hoc snahou to buď zastavit, nebo modifikovat, nebo něco podobného. Proto ta důkladná příprava. A zajímalo by mě ještě to poslední, co tady ta výhrada ústavněprávního výboru byla, nebo v čem spočívala ta neshoda. Děkuji. Místopředseda PSP Petr Gazdík
Děkuji panu poslanci Gabalovi. To byl zatím poslední přihlášený do obecné rozpravy. Pokud se ještě někdo další nehlásí, a není tomu tak, končím obecnou rozpravu. Prosím, pane poslanče, omlouvám se, takže ještě faktická poznámka pana poslance Bendy. Prosím, pane poslanče. Poslanec Marek Benda
Vážený pane místopředsedo, jen jsem chtěl zareagovat na otázku, kterou položil pan kolega Gabal. V prvním jednání na ústavněprávním výboru ta otázka vůbec řešena nebyla, přitom v opakovaném jednání řešena byla. Já nevidím nikomu do hlavy. Prostě návrh nezískal většinu. Myslím, že zejména kvůli výhradám, které byly sděleny ze strany Nejvyššího státního zastupitelství prostřednictvím Ministerstva spravedlnosti. Já jsem se je pokusil tady v té rozpravě částečně vyvrátit a myslím, že se na ně podívá ještě jednou garanční výbor a případně posoudí, který z těch návrhů je přijatelný. Místopředseda PSP Petr Gazdík
Děkuji. Ptám se, kdo další se hlásí do obecné rozpravy. Pakliže nikdo takový není, končím obecnou rozpravu. Ptám se na závěrečná slova pana navrhovatele případně pánů zpravodajů. Není tomu tak. Neeviduji návrh na vrácení zákona garančnímu výboru k novému projednání a zahajuji podrobnou rozpravu, do které se jako první přihlásila paní poslankyně Jana Lorencová. Prosím, paní poslankyně. Poslankyně Jana Lorencová
Pane předsedající, přihlašuji se k pozměňovacímu návrhu k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon číslo 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, je to sněmovní tisk 855, sněmovní dokument 6363. Místopředseda PSP Petr Gazdík
Děkuji paní poslankyni. Dalším přihlášeným do podrobné rozpravy je pan poslanec Marek Benda. Prosím, pane poslanče. Poslanec Marek Benda
Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, dovolte, abych se i já přihlásil ke sněmovnímu dokumentu 5875, což je ona verze povinného souhlasu Vrchního soudu v Praze, 5874, což je ona verze povinného souhlasu příslušného vrchního soudu. A pokud by tyto návrhy nebyly přijaty, pokud by nebyly přijaty, tak ke sněmovnímu dokumentu 5877, což je verze ochrany, resp. zvýšené pozornosti při schvalování, pokud chtějí orgány činné v trestním řízení materiál v kategorii tajné a přísně tajné. Děkuji za pozornost. Místopředseda PSP Petr Gazdík
Děkuji panu poslanci Bendovi. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Pan poslanec Váňa. Po něm pan poslanec Klučka. Poslanec Roman Váňa
Dobré odpoledne. Já se také přihlašuji ke svému pozměňovacímu návrhu, který je v systému pod číslem 5311. Jedná se tedy o pozměňovací návrh k tomuto zákonu. Děkuji. Místopředseda PSP Petr Gazdík
Děkuji. Pan zpravodaj. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo. Poslanec Václav Klučka
Děkuju, pane místopředsedo. Jak jsem již avizoval v obecné rozpravě, pak tedy vám doporučuji se podívat na tisk 855/4, kterým je usnesení výboru pro bezpečnost ze 30. schůze uskutečněné dne 16. listopadu 2016, kdy v části 1 má pozměňující návrh, který tím přihlašuji do systému, tak aby bylo možné o něm hlasovat. Děkuji. Místopředseda PSP Petr Gazdík
Děkuji. To byl zatím poslední přihlášený do podrobné rozpravy. Jestliže se nikdo další do podrobné rozpravy nehlásí, končím podrobnou rozpravu. Ptám se na závěrečná slova. Není zájem o závěrečná slova, končím tedy druhé čtení tohoto návrhu zákona. Děkuji panu premiérovi i panu zpravodaji. Dalším bodem našeho jednání je bod
| 