Místopředseda PSP Petr Gazdík
13. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony /sněmovní tisk 911/ - druhé čtení Prosím paní ministryni práce a sociálních věcí Michaelu Marksovou, aby z pověření vlády předložený návrh uvedla. Prosím, paní ministryně. Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová
Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, poslankyně a poslanci, já zde předkládám návrh zákona o zaměstnanosti a další související zákony, kde tou podstatou je především úprava agenturního zaměstnávání. Asi všichni jsme si vědomi, že současná situace v České republice na tomto poli je velice nepřehledná a špatná. U nás je těch agentur ke dvěma tisícům, zatímco v mnohonásobně větším sousedním Německu je jich opravdu jen několik. Ta novela, nebo změny byly diskutovány s těmi personálními agenturami, jejichž existenci nikdo nezpochybňuje, které tady určitě mají na trhu práce své místo, nicméně chceme opravdu zabránit tomu, aby tady vznikaly ty agentury, které vlastně zneužívají lidi k otrocké práci, šidí jak lidi na odvodech, na budoucím důchodovém pojištění, tak samozřejmě také stát. To znamená, že je zde několik zásadních změn, např. zavedení institutu peněžité kauce, zamezení zneužívání řetězení pracovněprávních vztahů, je zde úprava skutkových podstat přestupků, resp. správních deliktů, a potom je zde také např. prodloužení doby poskytování příspěvku na vyhrazení společensky účelného pracovního místa z 12 na 24 měsíců, což nesouvisí s agenturami, ale umožní to úřadům práce udržet zaměstnání těm uchazečům o zaměstnání, kterým nelze zajistit pracovní uplatnění jiným způsobem, a je to vlastně věc, po které mimo jiné velice často volají obce. Zároveň je zde také velice důležitý další prvek, a to je, že už nebude možno být veden v evidenci uchazečů o zaměstnání, a tudíž být v situaci, kdy stát za mě platí pojištění, a zároveň mít pracovněprávní vztah založený na dohodě o provedení práce v rámci tzv. nekolidujícího zaměstnání, protože dohoda o provedení práce, tak jak je v tuto chvíli postavena, neumožňuje dobře evidovat, nebo nedá se moc kontrolovat, kdy ten člověk tam skutečně začal pracovat a jak ten počet jeho hodin je omezen. To znamená, že je to poměrně hodně zneužíváno. A ještě je tam řada dalších věcí, ale to si zajisté když tak prostudujete sami. Děkuji za pozornost. Místopředseda PSP Petr Gazdík
Děkuji, paní ministryně. Návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání výboru pro sociální politiku jako garančnímu výboru. Usnesení vám bylo doručeno jako sněmovní tisk 911/1. Nyní prosím, aby se slova ujala zpravodajka výboru pro sociální politiku paní poslankyně Hana Aulická Jírovcová a informovala nás o projednání návrhu ve výboru a odůvodnila případné pozměňovací návrhy. Prosím, paní poslankyně. Poslankyně Hana Aulická Jírovcová
Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Musím konstatovat, že první čtení této novely zákona o zaměstnanosti pod sněmovním tiskem 911 proběhlo na 53. schůzi dne 2. prosince 2016 a výbor pro sociální politiku projednal novelu zákona o zaměstnanosti dne 1. února 2017. V diskusi při prvním čtení vystoupili celkem čtyři poslankyně a poslanci a diskuse se vedla k uvedeným změnám v novele, především, jak už tady uvedla i paní ministryně, v rámci nekolidujícího zaměstnávání, úpravy a další úpravy a zpřesnění podmínek fungování agentur práce. Bylo tady také ale zdůrazněno kolegyní Adamovou, že i tento zákon prošel již velkým počtem novelizací, a opravdu bychom se měli jako zákonodárci zamyslet, zda je nutné tolikrát novelizovat tyto zákony. Musím říci, že velká diskuse se vedla i na samotném jednání výboru pro sociální politiku. Zároveň bych chtěla říci, že jsem ráda, že diskuse alespoň na výboru pro sociální politiku byla dohromady i v rámci sněmovního tisku 903, tedy zákoníku práce, protože tyto změny, které jsou uvedeny v devětsetjedenáctce, tedy zákonu o zaměstnanosti, spolu úzce souvisí. Zatím v systému máme vloženo celkem osm pozměňovacích návrhů. Uvidíme, jak bude probíhat i toto druhé čtení, které pozměňovací návrhy, ke kterým se tedy přihlásí naše kolegyně a kolegové. Dovolte mi, abych přednesla ještě usnesení výboru pro sociální politiku, které najdete v systému pod sněmovním tiskem 911/1 z 25. ledna 2017. Usnesení zní: K vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, sněmovní tisk 911. Po odůvodnění náměstků ministryně práce a sociálních věcí Petra Hurky a Jiřího Vaňáska, zpravodajské zprávě poslankyně Hany Aulické Jírovcové a po rozpravě výbor pro sociální politiku Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR za prvé doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR, aby vyslovila souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, sněmovní tisk 911, s těmito změnami a doplňky. Přijaté pozměňující návrhy na výboru pro sociální politiku máte tedy uvedeny ve sněmovním tisku 911/1. A za druhé zmocňuje zpravodajku výboru, aby se stanoviskem výboru seznámila schůzi Poslanecké sněmovny, a ve spolupráci s legislativním odborem Kanceláře Poslanecké sněmovny provedla příslušné legislativně technické úpravy. Děkuji. Místopředseda PSP Petr Gazdík
Děkuji paní zpravodajce. Otvírám obecnou rozpravu, do které se jako první přihlásila paní poslankyně Jana Hnyková. Prosím, paní poslankyně, máte slovo. Poslankyně Jana Hnyková
Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, přeji vám hezké odpoledne. Ráda bych chtěla pozdravit svoje kolegy z Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče, kteří tu čekají na zákoník práce. Dovolím si vám představit svůj pozměňující návrh, který zamezí, anebo alespoň výrazně sníží diskriminaci zaměstnanců. Jedná se o pozměňující návrh k zákonu č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, sněmovní tisk 911. Všichni chceme žít ve svobodné zemi, kde každý z nás má stejná práva a stejné povinnosti. Všichni jsme velmi citliví na jakýkoli náznak diskriminace. Proto nechápu, jak je možné, že má ČR problémy při plnění mezinárodních závazků vyplývajících z Úmluvy Mezinárodní organizace práce číslo 111 o diskriminaci. Úprava mnou navrhovaná proto navrací do zákona širší výčet diskriminačních důvodů, než obsahuje antidiskriminační zákon, na který se zákon o zaměstnanosti odkazuje, a tento výčet se rozšiřuje o rodinný stav, o příslušnost k politickým stranám, o členství v odborech a zaměstnavatelských organizacích. Je přece samozřejmé, že zaměstnanec nemůže být diskriminován na základě jeho majetkového stavu, rodičovství, původu, určité sociální vrstvě. Nemluvě o pohlavní identifikaci, stavu a podobně. Zaměstnanec nesmí doplácet na to, že je členem odborové organizace ani politické strany. Bohužel moje poslední zkušenost z tohoto týdne, když jsem v pondělí měla schůzku s občany, kteří jsou zdravotně postiženi a jsou zaměstnáváni, a když byli u pohovoru se svým zaměstnavatelem, tak první, na co se zaměstnavatel ptal, zda jsou politicky organizováni, anebo dokonce zda jsou členy odborové organizace. Jak je patrné, ne na všechny příčiny možné diskriminace na pracovišti myslí antidiskriminační zákon. Proto navrhuji tyto příčiny rozšířit a v dalších situacích se řídit již zmiňovaným zákonem. Tento výčet chci zapracovat do tohoto zákona a prostřednictvím tohoto zákona i do zákoníku práce. Vážené kolegyně a kolegové, věřím, že mě v mém úsilí podpoříte a společně přispějeme ke zkvalitnění pracovních podmínek všech pracujících občanů této republiky. V podrobné rozpravě se pak přihlásím ke svému pozměňujícímu návrhu. Děkuji vám za pozornost. Místopředseda PSP Petr Gazdík
Děkuji paní poslankyni Hnykové. Dalším řádně přihlášeným do obecné rozpravy je pan poslanec Antonín Seďa. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Poslanec Antonín Seďa
Děkuji, pane místopředsedo. Vážená paní ministryně, vážené kolegyně a kolegové, rozumím tomu, že zákony z dílny Ministerstva práce a sociálních věcí jsou vždy předmětem velké diskuse, protože se střetávají rozličné pohledy na podnikání a ochranu zaměstnanců. Tento spor je legitimní, protože odráží politické priority jednotlivých politických stran a jejich programů. Zároveň ale ukazuje na skutečnost, kdo a jakým způsobem hájí zájmy občanů, tu zaměstnanců, tu podnikatelů. Jako sociální demokrat jsem přesvědčen, že daleko více je třeba chránit zaměstnance, protože ti vždy tahají za pomyslný kratší konec provazu. A nyní konkrétně k tomu, o čem chci hovořit. V podrobné rozpravě se chci přihlásit ke svým pozměňujícím návrhům, které se týkají pracovních agentur. Určitě jako já jste i vy obdrželi dopis se stanoviskem Asociace pracovních agentur k novele zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, který projednáváme, kde jsou vyjádřeny připomínky těchto agentur. Mohu souhlasit s názorem, že problém není s agenturami s povolením Ministerstva práce a sociálních věcí, ale ani tady bych si nebyl stoprocentně jist. Takže problém je s takzvanými pseudoagenturami, které údajně beztrestně zneužívají své zaměstnance a ve spolupráci s uživateli zastřešují švarcsystém a další podvodná jednání. Tím jsou až o 50 % levnější než legální agentury práce. Tolik z vyjádření asociace. Já bych pouze dodal, že není něco v pořádku, když v sousedním Německu jsou takových pracovních agentur jednotky a v naší republice stovky. Vážené poslankyně, vážení poslanci, Asociace pracovních agentur se obává, že přijetím této novely zákona je ohroženo 250 tisíc agenturních zaměstnanců a asi 15 000 pracovníků, kteří zajišťují provoz těchto agentur. Já si to osobně nemyslím, protože současný nedostatek zaměstnanců zejména v průmyslu a ve stavebnictví ukazuje, že zaměstnavatelé zaměstnance potřebují. Dokonce mám konkrétní informace z firem, že agenturní zaměstnanci jsou vázáni smlouvami tak, že se nemohou z agentur vyvázat. Ale to, co je důležité, je skutečnost, že agenturní zaměstnanci mají nižší mzdy a benefity než zaměstnanci podniků a také nedosáhnou například na hypotéky ke koupi či stavbě rodinného bydlení. Z tohoto pohledu předkládáme pozměňující návrhy, které zvyšují regulaci agentur práce a zároveň posilují pozici odborových organizací a zaměstnanců podniků. Ale zároveň říkám, že ne všechny současné problémy, zejména tam, kde odbory neexistují, vyřeším. Jsem si toho vědom, nicméně je důležité alespoň vyřešit to, co lze. A to ve prospěch zaměstnanců. Děkuji za vaši pozornost. Místopředseda PSP Petr Gazdík
Děkuji panu poslanci Seďovi. Nyní řádně přihlášená paní poslankyně Zuzana Kailová. Prosím, paní poslankyně, máte slovo. Poslankyně Zuzana Kailová
Dobré odpoledne, dámy a pánové, vážené poslankyně, vážení poslanci, dovolte, abych v obecné rozpravě přednesla svůj pozměňující návrh, který navrhuje v zákoně č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, ukotvit zmocnění, na jehož základě vláda může nařízením v odůvodněných případech platební neschopnosti zaměstnavatelů stanovit rozhodné období a též lhůtu k uplatnění splatných dlužních mzdových nároků odlišně. Tento návrh umožňuje vládě zejména zmírnit vážné regionální a sociální dopady, které mohou nastat v případech platební neschopnosti velkých, regionálně významných zaměstnavatelů zaměstnávajících v pracovním poměru větší počet zaměstnanců, neboť platební neschopnost těchto zaměstnavatelů má zpravidla multiplikační efekt a může postihnout trh práce v daném místě zásadním způsobem. Taktéž mohou být nařízením vlády zohledněni zaměstnavatelé zaměstnávající své zaměstnance v oborech či odvětvích, u nichž dochází k platební neschopnosti v důsledku postupných strukturálních a odvětvových změn ekonomiky. Děkuji. Místopředseda PSP Petr Gazdík
Děkuji. Pan poslanec Miroslav Janulík. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Poslanec Miloslav Janulík
Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, dovolte mi, abych v obecné rozpravě přednesl svůj pozměňovací návrh k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, sněmovní tisk 911. Smyslem této změny je větší otevření pracovního trhu, tak jak tlačí zaměstnavatelské svazy. S tím, že předpokládám, že všichni dobře víte, že ta předcházející norma už prostě zastarala. Takže jenom obecně řeknu, že za prvé v první části čl. 1 se vkládá nový novelizační bod 16, který zní: "V § 66 se poslední věta zrušuje." Čili ruší se absolutní zákaz a přechází se do režimu nařízení vlády 64/2009. Dosavadní novelizační body 16 a 37 se přečíslují na 17 a 38. Za druhé v části první čl. 1 se vkládá nový novelizační bod 23, který zní: "V § 95 odst. 4 zní: Je-li obsahem smlouvy podle odst. 1 dočasné přidělení cizince k výkonu práce k uživateli, krajská pobočka úřadu práce může povolení k zaměstnání vydat pouze tehdy, pokud by bylo jeho zahraničnímu zaměstnavateli vydáno povolení ke zprostředkování zaměstnání a současně se jedná o oznámené volné pracovní místo, které nelze s ohledem na požadovanou kvalifikaci nebo nedostatek volných pracovních sil obsadit jinak." Dosavadní novelizační body 23 a 38 se označují jako body 24 a 39. A v části šesté je to jenom technické, článek 9: "Tento zákon nabývá účinnosti 15. dnem po jeho vyhlášení s výjimkou ustanovení první části čl. 1, bodů 17 a 22, které nabývají účinnosti prvním dnem kalendářního čtvrtletí následujícího po jeho vyhlášení s výjimkou ustanovení části první čl. bodu 37 a části 3. čl. 4 bodů 4 a 6, které nabývají účinnosti dnem 1. července 2017." To je samozřejmě technikálie, která má jakousi vnitřní logiku. Takže přihlásím se ke svému pozměňujícímu návrhu v podrobné rozpravě. Děkuji vám za pozornost. Místopředseda PSP Petr Gazdík
Děkuji panu poslanci. Paní poslankyně Markéta Pekarová má slovo. Prosím, paní poslankyně, máte slovo. Poslankyně Markéta Pekarová Adamová
Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, již během rozpravy v prvním čtení jsem zmiňovala, že novelizovaný zákon o zaměstnanosti je z roku 2004 a od té doby byl více než 60krát měněn, tedy novelizován, což rozhodně nepřispívá ke stabilitě pracovněprávního a podnikatelského prostředí. Aktuální novela nastavuje řadu dalších překážek pro stabilitu trhu práce, a to především navrhovanými změnami týkajícími se agenturního zaměstnávání, resp. agentur práce a agenturních zaměstnanců. Navrhovaná změna, která agenturám zakazuje přidělit zaměstnance tam, kde ve stejném kalendářním měsíci působil na základě dočasného přidělení jinou agenturou, považuji za věcně spornou. Podle předkladatele tato úprava zamezí obcházení právních předpisů zejména na úseku pracovní doby, odměňování a v oblasti sociálního a zdravotního pojištění. Zprostředkování zaměstnání agenturami práce přitom nelze považovat za obcházení zákona. Právo na umožnění výkonu práce je garantováno státem a je pouze na vůli zaměstnance, zda si zvolí institut agenturního zaměstnávání a v jakém rozsahu. Jestliže právní předpisy žádným způsobem neomezují počet úvazků a dodržování pracovní doby u zaměstnance vůči více jednotlivým zaměstnavatelům nebo v případě výkonu více funkcí pro jednoho zaměstnavatele, není důvod pro omezení v případě agenturního zaměstnávání. V současné ekonomické situaci, kdy Česká republika dosahuje nejnižší míry nezaměstnanosti v Evropské unii a výkon hospodářství je limitován nedostatkem pracovníků, je navrhovaný zásah další zbytečnou překážkou pro stabilitu trhu. V případě přijetí navrhované úpravy hrozí, že se další zaměstnanci přesunou do šedé ekonomiky, kde ztratí jakoukoliv ochranu. A současně stát přijde o veškeré zákonné odvody z agenturního zaměstnávání. Za zbytečnou také považuji novinku v podobě zřízení poradní komise. Řízení o povolení zprostředkování zaměstnání nyní vede Generální ředitelství Úřadu práce České republiky, které pro tuto činnost disponuje personálními i materiálními prostředky. Vložení dalšího článku v podobě nejméně pětičlenné komise, která bude pouze neodpovědným poradním orgánem, je zcela nesystematické a přináší nedůvodné navýšení finančních nákladů. Poslední navrhovanou změnou, ke které se zde vyjádřím, je stanovení povinné kauce ve výši půl milionu korun. Tou má být dosaženo zajištění finanční způsobilosti žadatelů a zabránění vzniku účelově zakládaných agentur práce. Půlmilionová kauce představuje významnou překážku vstupu do podnikání v oboru a nahrává již fungujícím agenturám, které mají dostatečné finanční rezervy. Domnívám se, že se institut kauce zcela míjí svým účinkem. Kauce představuje odčerpání značně cenného likvidního majetku agentury práce, který nebude mít po dobu trvání povolení naprosto žádné využití. Zcela absurdní je označení kauce jako proporcionální, jak uvádí důvodová zpráva, neboť její výše je stejná pro všechny agentury práce bez jakýchkoli ohledů na velikost a postavení na trhu. Zmíněná ustanovení novely zákona o zaměstnanosti představují podle TOP 09 narušení trhu práce, když bezdůvodně penalizují agentury práce a ztěžují přístup novým subjektům. Zejména však dochází ke zhoršení postavení agenturních zaměstnanců, neboť jsou pro ně stanoveny méně výhodné podmínky než pro běžné zaměstnance. Proto se v podrobné rozpravě přihlásím k svému pozměňovacímu návrhu, který tato ustanovení z vládní novely vypouští, a chci vás požádat o jejich podporu. V oblasti zaměstnávání se jistojistě, ostatně stejně jako ve všech oblastech lidské činnosti, objevují i negativní jevy, obcházení pravidel a nečestné jednání. Ale tím, že budeme neustále legislativními změnami zpřesňovat, regulovat, omezovat tu jedny, tu druhé, tím opravdu nedosáhneme toho, že všichni budou křišťálově čistí, čestní atd. Zejména v tomto volebním období výrazně regulujeme podnikání v celé řadě oblastí. Tato novela je další v řadě, která se o výrazné regulace snaží. Předkladatelé se domnívají, že tím pro zaměstnance agentur páchají dobro, že jim výrazně pomohou. Opak však může být pravdou. Pokud menší agentury zaniknou, neboť nebudou schopny splnit nové náročné podmínky, na koho to bude mít nejhorší dopad? No přece na jejich zaměstnance, kteří přijdou o práci. Bohulibý zájem o zaměstnance je ale přece to, co je na prvním místě. Alespoň právě podle předkladatelů. Už dnes máme nástroje na kontrolu nepoctivých. Tak například majitel jedné menší agentury působící na Královéhradecku, který poskytuje práci asi třem stovkám lidí, měl během minulého roku 13 různých kontrol. To je více jak - minimálně jedna měsíčně v průměru. Úředníků máme čím dál víc, takže jich máme dost na to, abychom už za stávajících pravidel řešili problematické zaměstnavatele včetně agentur. Na to skutečně není potřeba, abychom všem napařili vysokou kauci. Tím sice dosáhneme snížení počtu agentur, protože někteří, zvláště ti menší, na to nebudou mít a raději svou činnost ukončí, ale jak si můžeme být jisti, že skončí zrovna ti nepoctiví? Stát si od podnikatelů vezme půl milionu, dohromady to tedy půjde do stovek milionu korun. Co s nimi, s těmito penězi, bude dělat? Tyto peníze budou ležet někde na účtě, ztrácet na hodnotě. Jakou další skupinu podnikatelů pak zatížíme takovým požadavkem? Podnikatelskému prostředí rozhodně neprospěje víc regulací. Nepoctivec je bude umět obejít, poctivého akorát zas a spíše naštveme. Za chvíli už u nás bude chtít podnikat a dávat práci sobě i druhým skutečně jen největší odvážlivec. Pravidla hry samozřejmě musí být nastavena, ale mají být jednoduchá, jasná, férová pro všechny, tedy jak ty menší, tak i ty větší. Touto novelou, dámy a pánové, pokud ji schválíte beze změn pod rouškou snahy pomoci agenturním zaměstnancům, jim naopak uškodíte. Lidé přijdou o práci a stát na tom samozřejmě bude také tratit. Prosím tomuto zamezme. Proto tedy předkládáme i pozměňovací návrhy a tímto se hlásím i do podrobné rozpravy. Děkuji vám za pozornost. Místopředseda PSP Petr Gazdík
Děkuji paní poslankyni Pekarové. Zatím posledním přihlášeným do obecné rozpravy je pan poslanec Václav Klučka... (Rozhlíží se.)
A, tady. Promiňte, pane poslanče, jste takový nenápadný. Máte slovo. Poslanec Václav Klučka
Moc děkuju, pane místopředsedo. Vážené paní poslankyně, páni poslanci, nejdřív mi dovolte malou vsuvku. Pro sdělovací prostředky, především Lidové noviny a další, které se velmi podrobně zabývaly mým posledním pozměňujícím návrhem týkajícím se zákona o pobytu cizinců, sděluji, že tento zákon jsem rovněž velmi podrobně konzultoval s Ministerstvem vnitra i Ministerstvem práce a sociálních věcí. Návrh, který vám nyní předkládám, zakotvuje definici zastřeného zprostředkování zaměstnání jakožto činnosti fyzických nebo právnických osob, jejichž prostřednictvím dochází k porušování zákona o zaměstnanosti v oblasti agenturního zaměstnávání. Zastřené zprostředkování zaměstnání je jedním z nejzávažnějších protiprávních jednání právnických nebo fyzických osob, jehož prostřednictvím dochází k porušování základních pravidel agenturního zaměstnávání, zejména nedodržování zásady tzv. srovnatelných mzdových a pracovních podmínek dočasného přidělovaného zaměstnance a v konečném důsledku taky obcházení odvodových povinností zaměstnavatele v oblasti sociálního a zdravotního pojištění a záloh na daň z příjmu. Mnou předložený návrh je mimo jiné také reakcí na poznatky orgánů inspekce práce, mimochodem se sídlem v mé rodné Opavě, které se při své kontrolní činnosti s problematikou zastřeného zprostředkování zaměstnání setkávají čím dál více, stále častěji. Reaguji současně na aktuální problémy, které se objevují v souvislosti s agenturním zaměstnáváním v určitých oblastech, kupříkladu Plzeňský kraj nebo Kvasiny. Proto je namístě legislativní úprava, která vysloveně uvedenou problematiku identifikuje, konkretizuje, což následně umožní důslednější a adresnější postih všech subjektů, které se uvedeného jednání dopouštějí. Vzhledem k vysoké společenské nebezpečnosti a závažným dopadům zastřeného zaměstnání se navrhuje stanovení zákonného rozpětí výše pokuty obdobně jako u umožnění výkonu nelegální práce. Tento návrh tak kromě omezení protiprávní činnosti v podobě zastřeného zprostředkování zaměstnání přispěje k lepšímu zajištění větší bezpečnosti, k narovnání konkurenčního prostředí na trhu agentur práce, a to ve prospěch těch agentur, které poctivě plní své zákonem stanovené povinnosti. Děkuju vám za pozornost. Místopředseda PSP Petr Gazdík
Já děkuji panu poslanci Klučkovi. To byl prozatím poslední přihlášený do obecné rozpravy. Ptám se, jestli se někdo další hlásí do obecné rozpravy. Není tomu tak. Končím tedy obecnou rozpravu, ptám se na závěrečná slova. Není zájem. Přistoupíme k rozpravě podrobné. Já ji zahajuji a jako první se do podrobné rozpravy přihlásila paní poslankyně Jana Hnyková. Prosím, paní poslankyně, máte slovo. Poslankyně Jana Hnyková
Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, přihlašuji se ke svému pozměňujícímu návrhu, které jsem vložila do systému pod číslem 5617 a okomentovala ho v obecné rozpravě. Děkuji za pozornost. Místopředseda PSP Petr Gazdík
Děkuji paní poslankyni Hnykové. Další přihlášenou je paní poslankyně Zuzana Kailová. Prosím, paní poslankyně. Poslankyně Zuzana Kailová
Děkuji. Dámy a pánové, já se přihlašuji ke svému pozměňovacímu návrhu číslo 5667, který jsem okomentovala v obecné rozpravě. Děkuji. Místopředseda PSP Petr Gazdík
Děkuji. Pan poslanec Antonín Seďa. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Poslanec Antonín Seďa
Děkuji, pane místopředsedo. Tak já se přihlašuji ke sněmovnímu dokumentu číslo 5942, odůvodnění je uvedeno ve sněmovním dokumentu. Děkuji. Místopředseda PSP Petr Gazdík
Děkuji panu poslanci. Pan poslanec Miloslav Janulík. Prosím, pane poslanče. Poslanec Miloslav Janulík
Děkuji za slovo, pane předsedající. Já se tímto přihlašuji ke svému pozměňovacímu návrhu, který je uveden v systému jako sněmovní dokument 5892, zdůvodnění již netřeba. Děkuji. Místopředseda PSP Petr Gazdík
Děkuji. Paní poslankyně Markéta Pekarová. Prosím, paní poslankyně, máte slovo. Poslankyně Markéta Pekarová Adamová
Děkuji. Já se tímto hlásím ke svému pozměňovacímu návrhu pod číslem 5885, který najdete taktéž tedy v našich dokumentech, a já jsem jej již odůvodnila. Takže děkuji. Místopředseda PSP Petr Gazdík
Děkuji, paní poslankyně. A zatím posledním přihlášeným je pan poslanec Václav Klučka. Prosím, pane poslanče. Poslanec Václav Klučka
5945 - to je to registrační číslo mého pozměňujícího návrhu, ke kterému se tímto přihlašuji, odůvodnění je v textu tohoto návrhu. Místopředseda PSP Petr Gazdík
Děkuji panu poslanci. To byl poslední přihlášený do podrobné rozpravy. Ptám se, jestli se někdo další hlásí. Není tomu tak. Končím podrobnou rozpravu. Ptám se na závěrečná slova paní ministryně, paní zpravodajky - není zájem. A protože není, o čem bychom dále hlasovali, končím druhé čtení tohoto návrhu zákona. Dalším bodem našeho jednání je
| 