Místopředseda PSP Jan Bartošek
198. Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Protokol, jímž se mění Evropská úmluva o krajině, přijatý ve Štrasburku dne 15. června 2016 /sněmovní tisk 967/ - prvé čtení Předložený návrh uvede ministr životního prostředí Richard Brabec. Prosím, pane ministře, máte slovo. (V sále je stále hlučno.)
Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec
Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové - Místopředseda PSP Jan Bartošek
Ještě než budete pokračovat ve své řeči, omlouvám se, že vás přerušuji - ale kolegyně a kolegové, jestliže máte něco důležitého, o čem potřebujete diskutovat, jděte do předsálí. Tedy ještě jednou, žádám vás o ztišení. Prosím, pokračujte. Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec
Děkuji za váš pokus udělat mi prostor pro úmluvu o krajině. Já chápu, že to není tak, řekněme, šťavnaté téma jako předcházející bod, ale proto se budu snažit být maximálně stručný. Protokol, jímž se mění Evropská úmluva o krajině, byl přijat výborem zástupců ministrů Rady Evropy za účelem otevření Evropské úmluvy o krajině mimoevropským státům. Obsahově se tedy jedná o změnu stávající úmluvy, byť prováděnou formou samostatného protokolu. Co je cílem úmluvy. Podpořit ochranu, péči a plánování v krajině a organizovat také mezinárodní spolupráci v této oblasti. Úmluva je založena na společném zájmu evropských zemí v úsilí o udržitelnost rozvoje krajiny. Protokol je tak výsledkem dlouhodobého záměru řídicího výboru Rady Evropy otevřít Evropskou úmluvu o krajině také mimoevropským zemím a poskytnout jí tak globální smlouvu pro otázky týkající se krajiny. Obsahem samotného protokolu je pouze změna článků úmluvy, ve kterých je obsažen odkaz na současný výhradně evropský rozměr úmluvy, a dále také změna samotného názvu úmluvy na úmluvu Rady Evropy o krajině. Vzhledem k tomu, že protokol neobsahuje žádné další ustanovení měnící samotnou úmluvu, nebude mít jeho ratifikace na Českou republiku žádný dopad a ani si nevyžádá žádnou změnu národní právní úpravy v oblasti ochrany krajiny. Ratifikace Protokolu rovněž nebude mít žádný dopad na státní rozpočet. Jenom bych připomněl, že Česká republika neplatí do Evropské úmluvy o krajině žádné pravidelné příspěvky. Děkuji za pozornost. Místopředseda PSP Jan Bartošek
Já vám také děkuji, pane ministře. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení poslanec Václav Zemek. Máte slovo. Poslanec Václav Zemek
Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já navážu na pana ministra. Předkládaná změna Úmluvy Evropské komise o ochraně krajiny se týká, jak už tady bylo řečeno, několika drobných technických změn. Jak již říkal pan ministr, tak vlastně cílem změny je otevřít úmluvu, která se týká ochrany krajiny, i pro mimoevropské státy, a proto tam bylo potřeba udělat několik dílčích změn. Především tam byla změna názvu, kdy se tam vlastně vypouští slovo Evropská komise, ale dává se tam Evropská úmluva a rovněž potom z ostatních článku úmluvy se vypouští slovo "evropské" a dá se tam "mezinárodní". Já se domnívám, že to není v rozporu s cíli České republiky. Doporučuji tento materiál postoupit do druhého čtení a navrhuji, pokud nebude jinak navrženo, přikázat zahraničnímu výboru k projednání. Děkuji za pozornost. Místopředseda PSP Jan Bartošek
Já vám také děkuji. Otevírám obecnou rozpravu, do které eviduji jednu přihlášku. Požádám tedy pana poslance Zahradníka, aby vystoupil v obecné rozpravě, kterou jsem otevřel. Prosím, pane poslanče. Poslanec Jan Zahradník
Vážený pane místopředsedo, děkuji za slovo. Dámy a pánové, já jsem se přihlásil k tomuto bodu, který skutečně, jak pan ministr řekl, je bodem technickým, bodem, který má nějak reflektovat ambici Evropské unie na to, aby své zásady, ideály a moudra šířila i k mimoevropským státům. Ten návrh je takový, že nějak ještě malinko obohacuje seznam přechodníků, které tak pěkně znějí v češtině, o další přechodníky v preambuli té smlouvy, a který vlastně také přejmenovává některé věci, takže namísto úmluvy evropské o krajině je to úmluva Rady Evropy o krajině. No dobře. Zavádí se tam také nový název ceny, od této doby se to bude jmenovat Cena krajiny Rady Evropy. Rada Evropy nemá žádnou krajinu, ale to je celkem jedno. Já bych možná přece jenom malinko připoutal vaši pozornost k podstatě té věci. Podstata věci je celkem pěkně zhmotněna v předkládací zprávě, kde je v jednom odstavci popsáno, co to ta Evropská úmluva o krajině vlastně je. Cituji z předkládací zprávy: Evropská úmluva o krajině, dále jen úmluva, je výsledkem společného zájmu evropských zemí v úsilí o udržitelnosti rozvoje krajiny založeném na vyvážených harmonických vztazích mezi sociálními potřebami, hospodářskou činností, ochranou a tvorbou životního prostředí. Předmětem zájmu úmluvy je celá krajina, jak přírodní, venkovní, městská, tak industriální, tj. úmluva se věnuje jak pozoruhodné krajině, tak i běžné či narušené. Evropská úmluva o krajině je první a jediná mezinárodní smlouva zabývající se významem krajiny pro kvalitu života obyvatel. Dámy a pánové, tady musím říci, že tohle je jedna z věcí, jedno z ustanovení, které tady probíráme a které budeme schvalovat jakoby samozřejmě, prostě protože na nás dopadá z Evropské unie, a nějak si přitom vůbec neklademe otázku, a já si ji dovolím položit, zdali my vůbec takovéto úmluvy dodržujeme, zdali vůbec v našich konáních se jimi řídíme. A já musím říci, že tomu tak prostě není. Když jsme totiž schválili novelu zákona č. 114 o ochraně přírody a krajiny, tedy ten známý zákon o Šumavě, který je vítězstvím ekologických aktivistů, kteří jím stoprocentně naplnili své tužby, budou mít minimálně nadpoloviční většinu Šumavy pro své experimenty jako bezzásahové území, a je tedy totální prohrou obyvatel Šumavy, kteří přestávají nacházet místo na Šumavě žít a uživit se, když jsme ten zákon schvalovali, tak jsme podle mého názoru nedbali na dodržování vyvážených harmonických vztahů mezi sociálními potřebami, hospodářskou činností, ochranou a tvorbou životního prostředí. My jsme prostě sociální potřeby, právo na hospodářskou činnost obětovali tomu, že ekologičtí aktivisté budou moci realizovat to, o čem si oni myslí, že je to ochrana životního prostředí. To, co se stalo na Šumavě po roce 2007, tedy to, že tam máme dneska 20 tis. hektarů suchého lesa, který se nepříliš průkazně obnovuje, někde ano, někde ne, znamená, že došlo k zásadnímu porušení krajiny na Šumavě, k zásadnímu porušení jejího krajinného rázu. A to si myslím, že je špatně. Já vím, že to, co jsem tady teď řekl, asi není důvodem pro to, abychom tento bod zamítli nebo neschválili. Já ho také, pane zpravodaji, nebudu navrhovat k zamítnutí, protože bych tím naší republice způsobil problémy, že by se u nás ta dohoda jmenovala jinak, než se bude jmenovat ve všech ostatních přičinlivých zemích. Za týden nás čeká podobná situace. Také máme takovou podobnou věc, která takříkajíc z podstaty věci přichází ke schválení - Pařížská dohoda. Také už jsme jedním z posledních států. Už se asi rdíte studem, že jsme poslední. Pan ministr určitě. Ten to totiž bez schválení Parlamentem podepsal. Ten si na sebe a na své svědomí vzal těžké břemeno. Teď uvidíme, co se stane za týden. Myslím si, že to určitě nakonec ve druhém čtení schválíme. Ale jenom abychom si uvědomili, někdy se stane, že zdánlivě jednoduchá technická věc má v sobě takovýto hluboký podle mého názoru velmi lidský rozměr, lidský dopad na obyvatele Šumavy. Děkuji za pozornost. Místopředseda PSP Jan Bartošek
Já vám také děkuji, pane poslanče. Nyní řádně přihlášený pan poslanec Urban. Prosím, máte slovo. Poslanec Milan Urban
Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já po letitých zkušenostech, když čtu nebo slyším slovo úmluva, tak se přece jen trochu zarazím a možná i trochu vnitřně děsím a řeknu proč. Tady jsme se kdysi přihlásili a ratifikovali jinou úmluvu, takzvanou Aarhuskou úmluvu, na kterou dnes navazuje ta Pařížská dohoda. Aarhuská úmluva kromě jiného způsobila to, že tady dnes nestavíme dopravní stavby, že tady máme velké komplikace s průmyslovými zónami, že vlastně nejsme schopni investovat v rámci rozpočtu tolik, kolik bychom chtěli, protože ta Aarhuská úmluva umožnila občanům, a to z kteréhokoliv kouta České republiky, a různým subjektům vyjadřovat se, a to opakovaně, k různým procesním záležitostem souvisejícím s investicemi, tedy k územním rozhodnutím, ke stavebním povolením atd. Tehdy to vypadalo podobně jako teď v Poslanecké sněmovně, protože se řeklo "to je jen taková úmluva, my vlastně už jsme někde na konci podpisů v rámci tehdejší Evropské unie, vlastně o nic nejde, tak to podepišme a pojďme dál, máme tady důležitější body k jednání". Myslím si, že naopak musíme velmi pečlivě, obezřetně, ale s plnou odpovědností k životnímu prostředí, na druhou stranu i k jiným hospodářským oblastem života tyto věci vnímat. Myslím si, že když vzpomenete, co se po Aarhuské úmluvě odehrávalo v České republice v průběhu, nejen teď aktuálně, tak to kromě jiného byly takové subjekty jako Ekologický právní servis, který se tvářil, už tady byl dnes zmiňován, tento subjekt se tvářil, jako že mu jde převážně a zásadně o životní prostředí. Myslím, že měl jiné cíle a jiné plány. Spíš inkasovat peníze v průběhu těch investic a nebojím se říct, že tak trochu jako by to vypadalo jako výpalné. Prostě půjdete nám na ruku vy, kteří chcete něco stavět, a budete stavět. Když nám na ruku nepůjdete, tak ta stavba se nikdy nepostaví. Takových příkladů v České republice máme spousty. Mimochodem Ekologický právní servis se transformoval do jiného subjektu, který mnozí z vás, já myslím skoro všichni, znáte, a ten se jmenuje Rekonstrukce státu. To jen snad, abych tu informaci doplnil. Velmi s obavou tedy slyším ta slova, jak říká i dnes ministr, nebo zpravodaj říká: vlastně o nic nejde, jsme jenom tak poslední na cestě, tak to nějak rychle ratifikujme, ministr to vlastně už podepsal, jenom to tady nějak formálně udělejte. A abychom za deset let nezjistili, že jsme se zase vlastně dostali do nějaké svěrací kazajky, v které jsme být nechtěli. Děkuji a s připomínkou na Aarhuskou dohodu vás vyzývám k opatrnosti. Místopředseda PSP Jan Bartošek
Děkuji. Než udělím slovo, přečtu dvě omluvy. Dnes od 17 do 18 hodin se z důvodu nemoci omlouvá paní poslankyně Chalánková a dále od 12.30 do 13 hodin z pracovních důvodů pan poslanec Karel Fiedler. Mám zde jednu faktickou poznámku pana zpravodaje, a po něm s přednostním právem pan ministr. Prosím. Poslanec Václav Zemek
Děkuji. Dámy a pánové, aby nevznikl nějaký mylný dojem, o čem vlastně ta změna je, tak jen doplním, že Česká republika už je dávno signatářem té úmluvy, té původní úmluvy. Podepsala ji, nebo byla podepsána v roce 2002. Tato změna se týká pouze názvu a pouze toho, že se z textu vypouští slovo evropské a nahrazuje se slovem mezinárodní. Tím pádem se tato úmluva otevírá dalším mimoevropským zemím. Nic víc, nic méně. Česká republika už dávno signatářem je. Místopředseda PSP Jan Bartošek
Děkuji vám za upřesnění. Nyní tedy pan ministr? Ne, pan ministr stahuje svou přihlášku. Táži se, zda tedy se někdo další hlásí do obecné rozpravy? Nikoho nevidím a v tom případě obecnou rozpravu končím. Táži se, zda pan zpravodaj nebo pan ministr si chce vzít závěrečné slovo. Není tomu tak. Budeme se tedy zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Předseda Poslanecké sněmovny svým rozhodnutím navrhl přikázat předložený návrh k projednání zahraničnímu výboru. Táži se, zda má někdo ještě jiný návrh. Není tomu tak. V tom případě přistoupíme k hlasování. Já přivolám kolegyně a kolegy z předsálí a přečtu návrh usnesení. Kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán k projednání zahraničnímu výboru? Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro návrh, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu? Je to hlasování s pořadovým číslem 69. Přihlášeno je 151 poslankyň a poslanců. Pro návrh 108, proti nikdo. Já konstatuji, že s návrhem byl vysloven souhlas a předložený návrh byl přikázán k projednání zahraničnímu výboru. Děkuji vám a končím projednávání tohoto bodu. Dále otevírám bod
| 