Místopředseda PSP Vojtěch Filip
149. Senátní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 798/ - prvé čtení S přednostním právem poprosím pana poslance Laudáta. Poslanec František Laudát
Děkuji, paní místopředsedkyně. Já jenom krátce. Zamyslete se, kolegyně a kolegové, nad tím, jaké body programu jste schválili. A je mně velmi líto, že je neustále odsouvána věc vyrovnání se s lidmi z Podkarpatské Rusi. Je to ostuda této Sněmovny, promiňte. Děkuju. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová
Děkuji. Nyní zpátky k bodu. Stanovisko vlády jsme obdrželi jako sněmovní tisk 798/1. Předložený návrh uvede senátor Miroslav Nenutil, kterého mezi námi vítám. Prosím, máte slovo. Senátor Miroslav Nenutil
Děkuji za slovo, vážená paní místopředsedkyně. Milé paní poslankyně, vážení páni poslanci, jak zde zaznělo, budeme se teď chvíli bavit o novele zákona o státní službě. (V sále je šum, poslanci senátorův projev příliš neposlouchají.)
Navrhovatelem zákona je pan senátor Oberfalzer, který sice obhájil svůj mandát, ale zatím ještě nesložil slib. Tím pádem se budeme muset spokojit se mnou jako s předkladatelem. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová
Pane senátore, velice se omlouvám, že vám skáču do řeči, ale hluk ve sněmovně je opravdu velký. Já poprosím kolegyně a kolegy, aby se ztišili! Senátor Miroslav Nenutil
Děkuji, paní místopředsedkyně. Senát v žádném případě nezpochybňuje princip transparentnosti a depolitizace státní správy. Stejně tak ani princip profesionalizace státní služby. Ovšem lpí na principu rovného přístupu. A v čem je tedy problém? Jednou z šesti podmínek vzdělání pro získání služebního poměru je vzdělání. Kategorie zaměstnanců jsou rozděleny zhruba do šesti částí od referenta, odborného referenta, vrchního referenta, radu, odborného radu nebo vrchního radu. Zatímco všem posledně jmenovaným lze vzdělání prominout, nelze tomu podle dosavadního znění zákona u té nejnižší kategorie, tedy státní zaměstnanec se stanoveným středním vzděláním, s výučním listem, je označován jako referent. Výjimku ze vzdělání lze udělit podle současného znění zákona zaměstnanci, jenž se při výkonu práce v pracovním poměru dlouhodobě osvědčil a který dosáhl alespoň středního vzdělání s maturitní zkouškou. To znamená, že člověk s maturitou může vykonávat funkci od odborného referenta až po vrchního radu. Ovšem člověk, jenž je na té nejnižší pozici referenta, pokud si nesplnil vzdělání do stanoveného data, musel své zaměstnání opustit. Nejpozději 30. červnem roku 2017. Do konce roku 2015 si měli možnost požádat o zařazení do služebního poměru, ovšem mnozí zaměstnanci, a týká se to minimálně 550 lidí, kteří věděli, že tu podmínku nesplňují, už žádost raději ani nepodali. Je předpoklad, že celkově by se tato novela týkala zhruba 1 800 zaměstnanců. Vše podstatné je sděleno v důvodové zprávě a já vás prosím, abyste v zájmu rovného přístupu a narovnání této nespravedlnosti pustili zákon do dalšího čtení. Děkuji vám za pozornost. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová
Děkuji, pane senátore. Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení poslanec Jeroným Tejc. Prosím, máte slovo. Poslanec Jeroným Tejc
Vážená paní místopředsedkyně, vážené paní poslankyně, páni poslanci, tento zákon je úsporný jak z hlediska rozsahu problémů, které chce upravit, tak i z hlediska legislativního textu. Stanovisko vlády bylo k tomuto přijato na schůzi vlády dne 23. května 2016 s tím, že vláda se vyslovila k tomuto návrhu zákona neutrálně. Já jsem přesvědčen, že byť může tento, a určitě, stejně jako jiné zákony, kde se hovořilo o různých výjimkách, způsobit debatu na tomto plénu a ve výborech, tak jsem přesvědčen, že hlavní část debaty by se měla odehrávat právě na ústavněprávním výboru a případně na výborech dalších. Doporučuji, aby tento tisk postoupil do druhého čtení a byl projednán ve výborech, abychom jej teď hned nezamítali, byť na tu problematiku mohou být různé názory. Spravedlivé řešení určitě nenajdeme. Je to váhání mezi tím, jestli je spravedlivé, aby lidé, kteří mají 20 nebo 30 let praxe a nesplňují podmínku vzdělání, na tom daném místě zůstali a mohli odvést pro stát ještě 10, 15, 20 let práce na základě svých zkušeností, anebo je spravedlivé požadovat po všech, aby bezpodmínečně plnili tuto podmínku, a pokud ji nesplní, aby odešli. Chci upozornit na to, že to není věc, která se týká ústředních orgánů státní správy, primárně, samozřejmě i tam se může stát, že se jednotlivé osoby, kterých by se tento zákon dotkl, mohou objevit. Nicméně hlavní gros zřejmě bude na katastrálních úřadech, na úřadech práce a především na úřadech finančních. Musím říct, že tak jak jsem měl možnost poznat řadu lidí v praxi, tak bych řekl, že mnohdy není ani tak důležité vzdělání jako spíš praxe a znalost těch problémů. A to říkám bez ohledu na to, že vysokoškolské vzdělání mám, mám další a další zkoušky, ale jsem přesvědčen, že ano, to samo o sobě mi nezaručuje to, že budu mít nejlepší vhled do všech problémů. Mnohdy lidé, kteří mají tu praktickou zkušenost a mají ji za desítky let, tak bychom si jejich zkušeností měli vážit. Doporučuji, abychom v tomto případě postupovali stejně, jako jsme postupovali v tom jiném případě, který už zmínil pan senátor, tedy v případě těch, kteří nesplňovali podmínku vysokoškolského vzdělání a měli vzdělání pouze středoškolské. Děkuji. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová
Děkuji a otevírám obecnou rozpravu, do které eviduji přihlášku s přednostním právem pana poslance Stanjury. Prosím, máte slovo. Poslanec Zbyněk Stanjura
Hezké odpoledne. Nejdřív bych chtěl uklidnit pana zpravodaje. Přestože má vysokoškolské vzdělání a plno dalších školení, tak má ten klíčový předpoklad, jak předvádí tato vláda - je dlouholetý člen sociální demokracie. Takže až bude potřebovat, tak se určitě místo ve státní správě najde. Buďte v klidu! Druhou poznámku, než se dostanu k věci, tak chci konstatovat, že únava mezi sociálně demokratickými ministry dostupuje vrcholu, protože ani jeden není přítomen projednávání. Asi jsou unaveni a někde sbírají nové síly. Pak chci říct, že bohužel vládní koalice nevyhověla našemu návrhu, aby mohl předkládat tento návrh zákona skutečně ten, kdo ho navrhl: pan senátor Oberfalzer. Považuji to za schválnost a zbytečnost. Já jsem tady jasně vysvětlil, že obhájil mandát. A protože v této chvíli skončil starý mandát, navrhoval jsem, abychom se návrhem zákona zabývali na příští schůzi. Protože jak říkal pan zpravodaj, vláda ho měla k dispozici v květnu, pak jsme ho hned dostali my - a jsme v listopadu. Takže tady žádné velké nebezpečí z prodlení nehrozilo. Nicméně myslím, že je dobře, že Senát připravil tuto novelu, protože otevírá široké pole debaty a pozměňujících návrhů. Protože už máme nějaké praktické zkušenosti, jak nefunguje mnohými tolik očekávaný, mnou tedy ne, tolika chválený zákon o státní službě. Ano, máme čárku, v Bruselu už na nás nedělají: Vy, vy, vy! Nemáte zákon! Vede to k zabetonování stávajících pozic. Podívejte se, kolik výběrových řízení je vlastně neúspěšných, protože díky většině v Poslanecké sněmovně jsme uzavřeli reálnou možnost pro vstup úspěšných lidí do státní služby. To jsme reálně uzavřeli. Myslím si, že zkušenost ukazuje, že to problém je. A my jsme připraveni a v rámci druhého čtení podáme a zopakujeme naše pozměňující návrhy, které otevřou státní službu mnoha dalším, mnoha vhodným, kteří by oživili, doplnili a kvalitativně zlepšili výkon státní služby. Protože pokud někdy kritizujeme zbytečnou byrokracii, tak je to zjednodušeně chápáno jako boj s úředníky. Ale tak to vůbec není. Myslím, že zbytečné formuláře otravují ve skutečnosti i naše úředníky. Velmi často musejí vyplňovat zbytečná a další a další hlášení, místo aby se věnovali tomu, čemu se věnovat vlastně chtějí, tzn. službě veřejnosti. Takže omezování byrokracie, rušení zbytečných předpisů, otevření veřejné služby není nic proti úřednictvu. Naopak. Myslím si, že oni sami vědí nejlépe, kolik zbytečných předpisů zejména směrem k centrálním orgánům musí vyplňovat. My, kteří máme zkušenost ze samosprávy, bychom mohli vypočítávat desítky zbytečných hlášení, která se musejí neustále někam posílat. Možná se ta data někde kumulují. Možná to někdo i sečte. Ale to je tak úplně všechno. Nic dál se z toho neděje. Druhá otázka, kterou znovu otevřeme v průběhu projednávání tohoto návrhu zákona, a z toho je jasné, že podporujeme propuštění do dalšího jednání, je možnost smluvních platů. Velmi často slyšíme z úst některých, nebo mnoha ministrů, že nemohou zaměstnat skutečné odborníky, protože jsou specializované profese, kde současný systém odměňování zabraňuje, aby úspěšní a kvalifikovaní sloužili státu. A v takové té horlivosti zejména kolegů z levice, že smluvní plat je něco špatného, jsme to šmahem odmítli, a pak vznikají opět praktické problémy. Určitě se vrátíme i k tomu, že pokladník místní organizace z České strany sociálně demokratické nebo Občanské demokratické strany, říkám pokladník místní organizace, což je funkce nevděčná, velmi těžko se obsazuje, nemůže současně vykonávat ani vedoucí oddělení, protože v té až fundamentalistické interpretaci služebního zákona je politicky angažován a mohl by stranit některé z politických stran. A jsou další věci, ke kterým se určitě v debatě vrátíme. Doporučuji, aby to kromě ústavněprávního výboru projednal i výbor pro veřejnou správu, protože tam jsou i ty praktické zkušenosti. A poprosil bych a požádal bych kolegy z vládní koalice, aby to projednávání zkusili nebrat prestižně, ale prakticky, aby i případné podané pozměňovací návrhy neposuzovali, zda je to vládní poslanec, nebo opoziční, protože tu negativní zkušenost přece vidíme všichni. Anebo je druhá možnost, že tady budou defilovat vládní poslanci a ministři a budou říkat: je to skvělé, zákon skvěle funguje, nemusíme ho měnit. Já nevím, která je to novela, ale určitě to není první novela, kterou projednáváme. To, že to řeší jeden konkrétní problém, neznamená, že nemůžeme debatovat o jiných problémech, které jsme tam ať už vědomě, nebo nevědomě způsobili. Ale protože ty praktické zkušenosti jsou, tak za náš klub říkám, že podporujeme propuštění do druhého čtení. Je nám líto, že tady není pan senátor Oberfalzer, že mu vládní většina ubrala možnost to tady obhajovat. A současně říkáme, že předneseme pozměňovací návrhy a předneseme věcnou a racionální debatu, zejména v druhém čtení. A pak očekáváme i věcné posouzení těch návrhů, protože naší společnou snahou by mělo být ten zákon zlepšit a zlepšit fungování státní správy. Volby se blíží. A pro každého člena vlády je přece ideální, pokud jeho úřad je profesionální a dobře pracuje. To, že pak vykonává politická zadání a politickou vůli konkrétní vlády, je naprosto jasné a přirozené. Takže neměl bych obavy z těch změn. Neměl bych vůbec obavy z otevření státní služby úspěšným lidem z jiných oborů, čemuž zatím úspěšně bráníme. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová
Děkuji. Nyní prosím s faktickou pana poslance Pilného. Potom se připraví pan zpravodaj s přednostním právem. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Poslanec Ivan Pilný
Děkuji za slovo, paní předsedající. Vážené kolegyně a kolegové, dovolím si přidat se k tomu, co tady řekl pan předseda poslaneckého klubu ODS Stanjura. Hospodářský výbor prakticky každé zasedání naráží na problémy, které tady byly v diskusi řečeny: to je otázka výběrových řízení, to je otázka smluvních platů. Několikrát jsme vyzývali vládu a ministra vnitra, aby k novelizaci služebního zákona z tohoto důvodu přistoupili. Takže já to velmi vítám. A chtěl bych jenom říct, že je mi bohužel líto, že když se měla otevřít výběrová řízení, když se projednával služební zákon, tak k poslancům ANO, kteří hlasovali pro otevření výběrových řízení i pro pracovníky z podnikatelské sféry, z akademické sféry, chybělo několik hlasů právě třeba poslanců ODS. Děkuji za pozornost. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová
Děkuji. Nyní prosím s přednostním právem pana poslance Tejce, potom s faktickou... (Hlásí se poslanec Stanjura.)
Přiznám se, viděla jsem to, tak já vás pustím, ale je to asi tak vteřinové. Omlouvám se, pane zpravodaji. Prosím, máte slovo. Poslanec Zbyněk Stanjura
Děkuji panu zpravodaji za pochopení. Chtěl bych jenom reagovat na... Pane předsedo hospodářského výboru prostřednictvím paní předsedající, dokažte to. To není žádná pravda. Byly to naše pozměňovací návrhy. A my nejsme v tak schizofrenní situaci jako mnozí vládní poslanci, kteří v dobré vůli něco navrhnou, pak se vládní většina domluví že ne, a pak ani pro svůj vlastní návrh nehlasují. Takže to fakt není pravda. Opravdu ne. A protože jsem podepsaný pod některými pozměňovacími návrhy, tak jsem si jist, že to není pravda. Ale to není úplně důležité. Pokud to společně změníme, tak je to dobře. Ale těším se na to, až mi ukážete tu sjetinu. Nemusí to být na mikrofon, protože si myslím, že nemáte přesné informace. To je všechno. Omlouvám se panu zpravodaji. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová
Děkuji a prosím pana zpravodaje s přednostním právem. Prosím, máte slovo. Poslanec Jeroným Tejc
Nejdříve bych chtěl uklidnit pana předsedu Stanjuru, že jsem nikdy nebyl zaměstnancem státu s výjimkou mandátu, ale to se nedá považovat za zaměstnanecký poměr. Předtím jsem buď podnikal, nebo jsem byl advokátem. A přiznám se, že nemusí mít podezření, že bych se chtěl do služeb státu kdykoli v tomto smyslu jako úředník hlásit. Proto mi to dává určitou svobodu vyjadřovat se k návrhu zákona tak, jak se vyjadřuji, a vidět ho možná bez zaměření na to, abych rozhodoval sám o sobě. Takže nikdy neříkej nikdy, ale na 99 % vás, pane předsedo Stanjuro prostřednictvím paní předsedající, mohu ubezpečit, že se do státních služeb v tomto smyslu a podle tohoto zákona nechystám. Ani potom, ani potom, jak na mě gestikuluje pan předseda Stanjura. Druhé ujištění, a to si prosím, pane předsedo prostřednictvím paní předsedající, ověřte u členů ústavněprávního výboru za ODS. My rozhodně jako celek, nikoli jako koalice, ale jako celek jako výbor neposuzujeme jednotlivé návrhy podle toho, kdo je předkládá. A myslím, že úspěšnost opozičních návrhů pozměňovacích, podaných v našem výboru, je rozhodně větší, než tomu bývalo v minulosti, než tomu bývalo za vlády ODS a TOP 09. A já to nepovažuji za něco mimořádného. Považuji to za samozřejmé, abychom věci posuzovali podle obsahu, nikoli podle toho, kdo zrovna v tu chvíli má většinu v daném výboru. Koneckonců nápady opozice, to je rozum zadarmo. A já si toho cením. Poslední věc - krátce se vyjádřím ke smluvním platům. Určitě tu debatu veďme. Já bych snad ani neměl problém s tím principem, ale bohužel zkušenost mluví jasně. V minulosti tady byly smluvní platy. Byli tady lidé, kteří měli výjimečně vysoké platy, které přesahovaly standardní tabulky. Ale upřímně řečeno, většinou to nebyli žádní odborníci. Podívejte se na Ministerstvo práce a sociálních věcí za pana Drábka. Podívejte se na další ministerstva. Rozhodně nejsem přesvědčen, že institut smluvních platů by se osvědčil. Bohužel byl zneužit. Byla zneužita dobrá myšlenka, která měla umožnit to, aby někteří lidé, kteří by jinak pro stát nepracovali, získali odměnu, za kterou byli ochotní státu sloužit. Ale proto se na tu věc dívám velmi opatrně. Ale nebráním se té debatě. A myslím, že se jí nebrání nikdo. Ale osobně ta negativní zkušenost mě natolik zasáhla, že takový návrh zatím nepovažuji za ten, který bychom měli v tuto chvíli podpořit. Ale veďme tu debatu. Děkuji. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová
Děkuji. Nyní prosím s faktickou pana poslance Kučeru. Prosím, máte slovo. Poslanec Michal Kučera
Dobrý den. Děkuji za slovo. Pokud někdo dosáhl extrémní výšky ve zneužívání smluvních platů, tak to byla sociální demokracie za dob ministerského předsedy pana Paroubka, pokud si všichni dobře pamatujeme. Nicméně chtěl bych se právě přimluvit za to, aby smluvní platy našly nějakou rovnováhu, abychom nešli ode zdi ke zdi, to znamená od té Paroubkovy doby k tomu, že tady zase bude úplná nula. My jsme hodně limitováni například ve městě. Řeknu naprosto konkrétní příklad. Máme teď poměrně velkou investiční výstavbu a chceme najít člověka, který se tomu bude věnovat jako stavební dozor, jako projektový manažer. A my toho člověka prostě ze soukromé sféry nejsme schopni zaplatit a nejsme ho schopni přitáhnout. Samozřejmě ten člověk může nastoupit za nějaké tabulkové platy, můžeme to tam řešit nějakými osobními ohodnoceními, může možná pracovat jako externista a pak se tam na to vztahují nějaká výběrová řízení atd. Takže se přimlouvám za to, aby skutečně cesta možností smluvních platů byla v nějakém kompromisu nalezena, to znamená od té Paroubkovy éry a od té nulové éry, která je teď. Děkuji. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová
Děkuji. To byla faktická poznámka pana poslance Kučery. Mám faktickou poznámku pana poslance Klána. Je ale další na řadě v rozpravě, tak jestli chce využít faktickou, nebo využije rozpravy. Prosím, máte slovo, jste v rozpravě. Poslanec Jan Klán
Děkuji za slovo. Nebudu tedy už využívat faktické poznámky, i když jsem se přihlásil, protože jsem chtěl reagovat vaším prostřednictvím na pana poslance Kučeru. On tady zmiňoval, že smluvní platy nejvíce zneužívala vláda Jiřího Paroubka. Mě to jaksi docela pobavilo, protože smluvní platy zneužívala pravicová vláda. Ještě v minulém volebním období se to tady řešilo. Pan poslanec Kučera tady sice, vaším prostřednictvím, nebyl, takže ho to omlouvá, ale jistě v politice nějakým způsobem působil, takže o tom musel vědět, že jsou platy zneužívány. Proto jsme tady služební zákon dělali. A byla to i vaše vláda, ale v tomhle volebním období to byla právě pravicová opozice, která služební zákon udělala tak, aby vyhovoval i jí. A vy si tady potom furt stěžujete, že za to může někdo jiný, nebo že za to může levice nebo kdokoliv jiný, ale zamyslete se taky samozřejmě sám trošku nad sebou, kdo to tady vlastně v roce 2014 všechno tvořil a jakým způsobem to tady všechno blokoval. Smluvní platy zneužívala i pravicová vláda jako na běžícím pásu, proto se tomu chtělo zamezit, protože tam docházelo k takovým nešvarům, až to nebylo hezké. A když se to dostalo všechno ven, tak se tomu všichni akorát divili. To jenom v rámci té faktické, kterou jsem si jakoby udělal v tomto svém řádném vystoupení. Nyní mi dovolte, dámy a pánové, vážená paní místopředsedkyně, abych vás seznámil s několika svými poznámkami k senátnímu návrhu zákona o státní službě. Zákon o státní službě, když jsme ho tady schvalovali v roce 2014, byl přijímán s velkým očekáváním. Úředníci si od něj slibovali mnoho: za prvé stabilitu a perspektivu v jednotlivých resortech, za druhé zajištění odbornosti ve vedení na vysokých postech a za třetí, to zejména, také snížení negativního politického vlivu na práci ministerstev souvisejícího s politickým cyklem. Služební zákon, který jsme samozřejmě měli schválený od roku 2002, nikdy nenabyl účinnosti, respektive jeho jednotlivé části, byl poté tady nějakým způsobem připravován. Řešilo se tady Generální ředitelství státní služby, potom pod nátlakem pravicové opozice se to nakonec přendalo pod Ministerstvo vnitra. Potom se jezdilo vysvětlovat do Evropské unie, jak to vlastně tady máme, co se bude dít. Služební zákon byl dáván jako rukojmí k tomu, že nám můžou být zastaveny dotace z Evropské unie. Ale já jsem tady zjistil, že už mnoho zákonů je tady předkládáno tak, že se tam něco vpašuje, že to musí být schváleno a že nám Evropská unie něco zakáže, zastaví. Je to tam podle mě dáváno dost často naschvál. Ale služební zákon jsme samozřejmě potřebovali. Již od samého počátku tvorby a projednávání tohoto zákona se ukazovalo, že existují systémové chyby při přípravě a projednávání zákona, které vedou k tomu, že zákon je po svém přijetí v tom, co je v něm dobré, doslova vykastrován a obvykle špatné věci jsou k němu dodávány. Chyby vidím následovně: 1. Připravovatel zákona, samozřejmě tehdejšího zákona, nemyslím teď předkladatele ze Senátu, ale ať to byla vláda, nebo to bylo Ministerstvo vnitra, nebo to byla tenkrát skupina poslanců, která předkládala zákon o státní službě, neměl a pravděpodobně ani nemá dodnes odborné kapacity či schopnost připravit kvalitní návrh zákona. A to se ukazuje s tím, že se tady pořád budeme handrkovat o tom, jak státní služba má nebo nemá vypadat. Připravovatel návrhu vládního zákona se ukázal jako doslova a do písmene odborný diletant. To potvrdil i další vývoj v projednávání samotného zákona. 2. Předkladatel zákona nedovedl obhájit předlohu vládního návrhu zákona, což spolu právě s politickými hrátkami pravicové opozice, o kterých jsem tady mluvil na začátku, vedlo k tomu, že se vytvořil určitý časový tlak, a to celé ukázalo, že se jedná o zákon vysloveně zmetek a že sám nesplní očekávání, která do něj byla vkládána. Ke zmetku, který později byl schválen, jsou pak doslova a do písmene přidávány samé inovace. Ale ze zmetku nelze udělat přece špičkový produkt, když tam přidáme veškeré inovace. Ale abych tady nemluvil jen obecně, tak nyní několik slov k navrhovaným změnám, o kterých tady mluvil pan senátor. Podíváme-li se z tohoto pohledu na navrhované změny, patří tyto navrhované změny spíše do série špatné praxe. Nemám nic proti setrvání zkušených pracovníků na finančních a sociálních úřadech. Nemám nic proti tomu, předpokládám, upřímnému úsilí Senátu zabránit odchodu byť nekvalifikovaných, ale zkušených pracovníků z finanční a sociální správy. Novela však otevírá dveře různým nepravostem. Politici si zabetonují své ideově oddané, ale neschopné lidi do struktur státní správy. To tady, dámy a pánové, reálně hrozí. Jak už tady v diskusi mnohokrát zaznělo, tak se sem postupně nahrnou různé pozměňovací návrhy a opět budeme vytvářet určitý nový typ služebního zákona. To, že odejdou zkušení lidé, se již dávno naplnilo. Citát "ti, co měli zůstat, odešli, ti, co měli odejít, zůstali", se začíná pomalu ale jistě naplňovat. Potvrzuje se, že zákon je zmetek. Ani bych se nedivil, kdyby další politická garnitura, která přijde po příštích volbách do Poslanecké sněmovny příští rok, zákon zrušila. Dá-li se něco zachránit, pak jsou to jasně stanovené regule bez výjimek a k tomu podrobná prováděcí metodika, která neumožní politické machinace se zákonem. Na závěr si položme několik otázek. Nejprve jsme udělali výjimku pro velvyslance, pro paní Klausovou a paní Filipi, kterým bylo 70 let, protože věk 70 let je jasně dán jako strop odchodu ze státní služby. To je první výjimka, kterou jsme tady udělali před rokem. To byla první výjimka. Nyní vytváříme další výjimku, zase výjimka pro výjimku, řekneme znovu, že nebude platit pro nějaké úředníky 70 let. Pak přijde nějaké další ministerstvo s tím, že má problém, a budeme potřebovat udělat další výjimku. Další výjimka bude třeba zase 70 let. Tak se musím zeptat, jestli nebude lepší věk úplně zrušit, protože pokud tam bude, tak ten problém nastane, protože některé věci se na jednotlivých ministerstvech řeší nekoncepčně. Pořád se to řeší nekoncepčně a není jasná dlouhodobá strategie, jakým způsobem se to má dělat. Jak je vidět, tak zákon o státní službě přináší stále více problémů a je nutné jej komplexně novelizovat. Buďto novelizovat, nebo připravit úplně nový, protože ten, co byl tady schvalován tenkrát narychlo ještě pod tlakem pravicové opozice, tak vedl k úplnému zmetku. Jde o to, aby se státní správa zprofesionalizovala. Zatím tomu moc nic nenasvědčuje ohledně toho, že v zákoně je plno výjimek. Zákon se samými výjimkami, netvrdím, že výjimka je něco špatného, ale pokud je tam výjimek mnoho a ještě pak tvoříme další výjimku pro výjimku, tak se v tom musí všichni ve finále ztrácet a zákon ztrácí podstatu, že má zprofesionalizovat celou státní správu. O smluvních platech jsem tady mluvil na začátku. Chápu, že některé pracovníky nedokáže ve své podstatě služební zákon zaplatit. Jedná se třeba o problém zaměstnanců v oblasti IT, kde opravdu jsou odměňováni třeba i špatně, respektive spadají do různé platové třídy. To je potřeba samozřejmě všechno vykomunikovat a všechno si vyříkat a vyřešit. To je jeden ze základních problémů, jakým způsobem je odměňovat. Vzhledem k tomu, že se tento zákon týká právě veřejné správy, navrhnu samozřejmě i přikázání výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj. Já vám děkuji za pozornost. To jsou ode mě takové postřehy z reality, která je poměrně složitá v oblasti státní služby. Děkuji za pozornost. (Potlesk z řad poslanců KSČM.)
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová
Já děkuji, pane poslanče. S přednostním právem poprosím k mikrofonu pana zpravodaje a poté pan poslanec Plíšek. Prosím, máte slovo. Poslanec Jeroným Tejc
Děkuji za slovo. Já si dovolím jen na základě té debaty a také proto, že si myslím, že jsme schopni ten zákon projednat velmi rychle, s ohledem na to, co také zákon upravuje, to znamená, jsou v něm stanoveny určité lhůty, dokdy je třeba, aby se příslušní zaměstnanci případně přihlásili k tomu, že zůstanou zaměstnanci státu, tak navrhuji zkrátit lhůtu o 30 dnů na 30 dnů z oněch 60 a poprosím, aby o tom bylo následně po skončení debaty hlasováno. Děkuji. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová
Ano, eviduji váš návrh. A nyní prosím k mikrofonu pana poslance Plíška. Poslanec Martin Plíšek
Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Milé kolegyně, vážení kolegové, na začátku bych chtěl reagovat vaším prostřednictvím na pana poslance Klána. Z jeho vystoupení vyplynulo, že by snad autorem služebního zákona byla pravicová opozice. Tomu tak skutečně není. Byl to poslanecký návrh zákona připravovaný nejdříve panem ministrem Dienstbierem a potom na Ministerstvu vnitra. My jsme pouze měli k tomuto návrhu některé zásadní připomínky a některé z nich skutečně vládní koalice akceptovala a tehdy nám umožnila, abychom pro tento návrh hlasovali. Nicméně zdůrazňuji, že to byly některé připomínky. V celé řadě věcí, které jsme kritizovali při projednávání služebního zákona, nám vyhověno nebylo a bylo slíbeno, že bude předložena vládní novela služebního zákona. Bohužel pan ministr vnitra, který je teď garantem služebního zákona, tady teď není na projednávání tohoto zákona. A já bych tady chtěl zmínit, které věci jsme prosazovali a u kterých bylo slíbeno, že budou právě v té novele řešeny. Byla to větší propustnost a otevřenost státní služby, protože nejenom díky politickému řízení státní služby a zakonzervování některých lidí ve státní službě, ale i díky tomu, že zkrátka se vzal jakýsi stávající stav, který se zakonzervoval, tak celá řada odborníků nemá přístup do státní služby, ať už jsou to v prvních fázích výběrového řízení lidé z krajů, z obcí, ať už jsou to odborníci z akademické sféry, ať už jsou to i odborníci z komerční sféry, ze soukromé sféry. Bohužel nikdo z nich se v prvních kolech výběrových řízení na různé pozice do státní služby nemůže dostat, a proto bych chtěl říci, že v rámci druhého čtení bude zapotřebí řešit i ty věci, které byly slíbeny a nebyly sem předloženy. Ani nevím, jestli vláda svoji novelu služebního zákona hodlá v tomto volebním období sem vůbec poslat. Teď tady řešíme problém 550, pan senátor říkal 1 200-1 300 zaměstnanců, takže já budu vůbec chtít i ve druhém čtení, aby to bylo konkrétně kvantifikováno. Já nejsem příznivec výjimek. A zase je s podivem, že si toho museli všimnout senátoři a garant tohoto zákona v podstatě se tváří, myslím tím tedy Ministerstvo vnitra, že je všechno v pořádku, a Senát nám tedy musel jaksi vysvětlit a předložit tuto novelu. Souhlasím s tím, že pakliže se na jiných místech už schválila možnost výjimek, nevidím důvod, proč by to u zaměstnanců bez středoškolského vzdělání s maturitou nebo výučním listem, pokud splňují podmínky, mělo být jinak. Ale pak je otázka, proč se měří rozdílným metrem. A bylo by také dobré říci, kdy výjimky ze služebního zákona skončí. Neměly by být automaticky, jak se říká, donekonečna, ale mělo by být nějaké datum, kdy se řekne, že už výjimky nebudou možné, a to je korektní právě i k těm, kterým, doufám, státní službu do budoucna otevřeme. Takže já zde vyzývám i nepřítomného pana ministra vnitra, ale je ze sociální demokracie, takže i jeho kolegy, aby nám sdělil, zda skutečně ještě vláda vůbec splní svůj slib a předloží novelu služebního zákona. Jinak dodávám, že za klub TOP 09 nemáme problém s propuštěním tohoto návrhu do druhého čtení, a spíš dávám jenom k úvaze, jestli budou nějaké další návrhy na úpravu, jestli zkracovat lhůtu, ale o tom samozřejmě rozhodneme hlasováním. Děkuji. Místopředseda PSP Petr Gazdík
Hezké dobré odpoledne. Děkuji panu poslanci Plíškovi. Ptám se, kdo další se hlásí do obecné rozpravy. Jestliže nikdo takový není, končím obecnou rozpravu a ptám se na závěrečná slova pana navrhovatele, případně pana zpravodaje. Prosím, pane senátore, máte slovo. Senátor Miroslav Nenutil
Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Za Senát vám děkuji za dosavadní vstřícnost. Jenom krátká reakce na vystoupení pana poslance Plíška. To číslo nebude moci být nikdy přesně stanoveno, protože ze současných služebních údajů vyplývá, že se jedná nejméně o 550 zaměstnanců, ale zhruba 1 800 stávajících zaměstnanců vůbec nepožádalo o přijetí z důvodu současného znění zákona. Pokud by se zákon změnil tak, jak navrhuje Senát, případně vy upravíte, pak je pravděpodobné, že někdo z nich se ještě přihlásí. Jinak děkuji za vstřícnost a zatím na shledanou. Místopředseda PSP Petr Gazdík
Děkuji panu senátorovi a nyní se budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání ústavněprávnímu výboru jako garančnímu, nicméně pan předseda Stanjura v obecné rozpravě navrhl jiný garanční výbor a to je výbor pro veřejnou správu. (Námitka.)
Další, pardon, omlouvám se. Takže budeme hlasovat o přikázání garančnímu výboru - ústavněprávnímu výboru. Je tady žádost o odhlášení všech, odhlašuji vás tedy všechny. Prosím, abyste se přihlásili svými hlasovacími kartami. Budeme hlasovat o přikázání výboru ústavněprávnímu jako výboru garančnímu. Zahajuji hlasování o přikázání tomuto výboru. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti? Je to hlasování 240, přihlášeno je 136 poslankyň a poslanců, pro 134, proti žádný. Návrh byl přijat. Konstatuji, že návrh byl přikázán ústavněprávnímu výboru jako garančnímu. Organizační výbor nenavrhl přikázat návrh jinému výboru. Pan poslanec Stanjura navrhl výbor pro veřejnou správu. Pan poslanec Kučera. Prosím. Poslanec Michal Kučera
Děkuji za slovo. Vzhledem k tomu, že se jedná o platy zejména odborníků z oblasti průmyslu, z oblasti IT, stavebnictví, tak si dovoluji navrhnout hospodářský výbor. Místopředseda PSP Petr Gazdík
A paní poslankyně Pastuchová se hlásí s návrhem. Poslankyně Jana Pastuchová
Vážené kolegyně a kolegové, já bych vás chtěla požádat o přikázání do výboru pro sociální politiku, a to z důvodu toho, že lékařů posudkové služby je málo a ve druhém čtení bude předložen pozměňovací návrh, který bude prodlužovat výjimku pro tyto lékaře, tedy věk 70 let. Jde zhruba o 150 lékařů a je to kvůli nebezpečí kolapsu posudků příspěvku na péči a posuzování stupně invalidity. Pan předseda výboru pro sociální politiku s tím souhlasí. Děkuji. Místopředseda PSP Petr Gazdík
Děkuji. Pan poslanec Bendl má ještě návrh na přikázání jinému výboru. Prosím, pane poslanče. Poslanec Petr Bendl
Děkuji za slovo. Vím, že to v obecné rozpravě padlo, ale mám pocit, že tady ne. Myslím si, že je to minimálně 50 na 50, když jsme se bavili o tom, že garančním výborem má být ústavněprávní výbor, ale kdo jiný už by měl projednat tuhle materii než výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj? Takže navrhuji výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj. Místopředseda PSP Petr Gazdík
Tak to byl zatím poslední návrh na přikázání výboru. Jestliže nikdo žádný další nemá, budeme postupně hlasovat. Nejprve o návrhu pana předsedy Stanjury, který navrhl výbor pro veřejnou správu, stejně tak jako pan poslanec Petr Bendl. Zahajuji hlasování o tomto návrhu. Kdo je pro přikázání výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti? Je to hlasování s pořadovým číslem 241, přihlášeno je 140 poslankyň a poslanců, pro 110, proti 11. Návrh byl přijat. Pan poslanec Michal Kučera navrhl přikázat tento návrh hospodářskému výboru. O tom zahajuji hlasování. Kdo je pro přikázání hospodářskému výboru? Kdo je proti? Je to hlasování s pořadovým číslem 242, přihlášeno je 140 poslankyň a poslanců, pro 102, proti 21. I tento návrh byl přijat. A posledním návrhem je návrh paní poslankyně Pastuchové na přikázání sociálnímu výboru. O tom jsem zahájil hlasování. Kdo je pro přikázání sociálnímu výboru, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti? Je to hlasování s pořadovým číslem 243, přihlášeno je 140 poslankyň a poslanců, pro 89, proti 18. I tento návrh byl přijat. Konstatuji, že návrh byl přikázán ústavněprávnímu výboru jako garančnímu, dále výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj, hospodářskému výboru a výboru pro sociální politiku. Poslední, o čem budeme hlasovat, je zkrácení lhůty o 30 dnů na 30 dnů, jak to navrhl pan poslanec Tejc. Zahajuji hlasování o zkrácení lhůty. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti? Je to hlasování s pořadovým číslem 244, přihlášeno 141 poslankyň a poslanců, pro 52, proti 55, návrh nebyl přijat, lhůta tedy zkrácena nebyla. Tím končím prvé čtení tohoto návrhu zákona. Děkuji panu senátoru i panu poslanci Tejcovi. Dalším bodem našeho jednání je
| 