Person name

Místopředseda PSP Petr Gazdík 195. Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Protokol o přístupu Černé Hory k Severoatlantické smlouvě /sněmovní tisk 870/ - prvé čtení Předložený návrh uvede ministr zahraničních věcí Lubomír Zaorálek. Prosím, pane ministře, máte slovo. Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek Vážený pane místopředsedo, vážené paní poslankyně, páni poslanci, já si vám dovoluji předložit k projednání Protokol o přístupu Černé Hory k Severoatlantické smlouvě. Je to docela zásadní tisk, ve kterém bychom měli vyslovit souhlas s ratifikací tohoto protokolu, ve kterém bychom se přihlásili k tomu, aby Černá Hora přistoupila k Severoatlantické smlouvě. Černá Hora se vydala na euroatlantickou cestu v roce 2006, kdy se připojila k programu Partnerství pro mír. Od roku 2010 procházela procesem takzvaného akčního plánu členství. V roce 2014 Černá Hora zahájila posilný (?)dialog. V prosinci 2015 bylo zasedání ministrů zahraničních věcí Aliance, kde byla přizvána k zahájení rozhovorů o svém přístupu k Severoatlantické smlouvě. My jsme potom podepsali v květnu tohoto roku protokol, všechny země, smluvní strany Severoatlantické smlouvy, na zasedání ministrů zahraničních věcí v Bruselu. Toho zasedání jsem se zúčastnil. Bylo to květnu a tam jsme to všichni slavnostně podepsali. Toto přistoupení Černé Hory je vlastně projevem politiky otevřených dveří Aliance. Je to politika zakotvená v článku 10 Severoatlantické smlouvy. Tam se říká, že členskou zemí Aliance se může stát kterákoliv země v našem prostoru, která sdílí stejné hodnoty, je schopna přispět k bezpečnosti celého toho prostoru a je schopna a ochotna se přihlásit k závazkům, které z členství vyplývají. Jenom vám připomenu, že od vzniku Aliance v roce 1949 už proběhlo šest kol rozšíření. Na začátku měla Aliance 12, v současné době má 28 členských zemí. Já bych chtěl před hlasováním nebo rozhodováním o ratifikaci v českém Parlamentu zdůraznit, že Černá Hora je stát sice nevelký, ale je to významná součást priorit české zahraniční politiky, regionu západního Balkánu. Máme s Černou Horou výborné vztahy. Máme nejen výborné vztahy politické, ale máme také nezanedbatelné ekonomické a obchodní vazby s Černou Horou. Vy asi víte, že Černá Hora je pro nás významně turistický ruch, ale také dopravní infrastruktura a energetika. Rád bych vám řekl konkrétní příklad. Černá Hora si Českou republiku vybrala za svého strategického partnera v energetice, když vyhodnotila nabídku Škody Praha jako nejvýhodnější pro výstavbu druhého bloku tepelné elektrárny Pljevlja. Je to zakázka na úrovni 338 mil. eur, takže je to naprosto zásadní investice v oblasti energetiky. To vám říkám jako doklad toho, že vztahy s Černou Horou nejsou jenom nějaká kosmetika, ale jsou to docela hluboké vztahy a má to zásadní význam i pro náš průmysl. Když tady mluvím o dobrých vztazích, tak bych tímto chtěl prokázat, že jsou to i významné vztahy. Z hlediska toho, že Černá Hora není velká země, je to poměrně velká strategická příležitost pro Českou republiku. Určitě nám jde o to, abychom ve vztazích, které jsou takto dobré, pokračovali a abychom byli pro Černou Horu předvídatelným, spolehlivým a srozumitelným partnerem. My jsme celou dobu podporovali toto přistoupení Černé Hory do Aliance. Nebudu dělat dlouhou přednášku. Řeknu vám jeden důvod, který bych tady rád uvedl, protože mi připadá zcela zásadní, proč podpořit Černou Horu. Ten důvod je ten, že region západního Balkánu se dnes nenachází v úplně jednoduchém stavu, protože když se podíváte na ty země západního Balkánu, tak tam dnes často není jednoduché udělat volby, mít politickou vizi, která sjednotí obyvatelstvo a která působí stabilizačním dojmem na ty jednotlivé země. V některých těch zemích je politická situace docela vážná, až skoro na hraně politické krize. A jeden z těch důvodů je také to, že díky tomu, jak Evropská unie třeba řeší své problémy, tak není tolik času na politiku mezi Evropskou unií a těmito zeměmi a vytváření i perspektivy pro tyto země z hlediska dalšího procesu integrace. V těch zemích je často velký zájem o integraci do Evropské unie, do Aliance, ale vlastně my dnes nejsme schopni jim moc nabídnout. Protože rozšíření dnes není na pořadu dne. Rozšíření dnes prosazuje několik států jako ve střední a východní Evropě, které si uvědomují, jak důležitá je stabilita západního Balkánu pro Evropu. To vám tady asi nemusím vykládat. Každý ví, co západní Balkán a jiskry vznícené na západním Balkánu ve dvacátém století znamenaly pro celý kontinent. Takže my tady dobře víme, jak je to důležitá věc z hlediska stability. A berte to tak, že tady tato ratifikace a přistoupení Černé Hory k Alianci je taková jedna z mála pozitivních věcí, kterými dáváme najevo, že jsou pro nás partneři a že to partnerství má určitý konkrétní výsledek. Protože v oblasti rozšíření například Evropské unie my dnes nejsme schopni západnímu Balkánu nabídnout mnoho takovýchto konkrétních zpráv. A ten zájem na západním Balkánu je. Ty rozpaky, nebo ta nejistota je spíš na naší straně. Počet zemí, které se angažují na západním Balkánu, je prostě omezený. A Evropa a Evropská unie je zavalena problémy, jako je migrace z Řecka, jako jsou ekonomické, finanční problémy, souvisí to také s Řeckem, a je samozřejmě stále nekonsolidovaná situace z hlediska zápasu s terorismem apod. Takže tohle způsobuje, že ten proces integrace, rozšiřování je víceméně zmrazený a pro západní Balkán to není dobrá situace. Proto bych velice stál o to, abychom my byli další země, protože v tom je v Evropě podle mě shoda, která podpoří tady tuto konkrétní nabídku a možnost nabídnutou jedné ze zemí tohoto regionu. To vám rovnou říkám, že je jedna z klíčových věcí. Kdybychom to neudělali, tak to znamená, že nejsme moc schopni nabídnout nic, nebo že už vlastně není nic, s čím se dá počítat jako nabídka ze strany našich zemí. Já tady dávám dohromady Evropskou unii a Severoatlantickou alianci, ale snad mi rozumíte, že to jsou vlastně dvě instituce. O obě v těch zemích je veliký zájem a my tady máme jednu konkrétní možnost mít výsledek a ukázat, že kdo splní podmínky, tak se mu dostane určitého výsledku. Takže tento psychologicko-symbolický moment pokládám za velice důležitý. A pak zdůrazňuji ten, který jsem už řekl, že máme výborné vztahy s Černou Horou, a přál bych si, aby to tak bylo do budoucna. Proto bych byl rád, kdybychom tuto ratifikaci schválili. Takže to říkám jsou základní věci a doufám, že na tom bude ve Sněmovně shoda. Místopředseda PSP Petr Gazdík Já děkuji panu ministrovi. Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Pavel Šrámek. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Poslanec Pavel Šrámek Děkuji za slovo, pane předsedající. Myslím, že pan ministr zahraničí detailně vysvětlil celý protokol. Dovolte mi jenom pár informací stručně a na závěr. Podpis protokolu byl prvním krokem přístupu Černé Hory k Severoatlantické smlouvě, která podléhá ratifikaci členských zemí NATO. Po podpisu se Černá Hora již zapojuje do jednání NATO jako přizvaná země, avšak bez práva podílet se na rozhodování. Bude se účastnit téměř všech formálních a neformálních zasedání Aliance včetně ministerských a summitových, pokud nebude ze strany některého člena NATO či předsedy výboru vznesen požadavek na jednání ve 28 členech. Černá Hora už nyní přispívá k operacím NATO i Evropské unie a prochází výraznými reformami, ve kterých je žádoucí pokračovat. To, že se Černá Hora stane dalším členem Aliance, přispěje také k posilování stability a bezpečnosti na Balkáně, jak už tady zmiňoval pan ministr zahraničí. Přístup Černé Hory k Severoatlantické smlouvě nebude mít dopad na státní rozpočet České republiky. Proto doporučuji přikázat tisk k dalšímu projednání zahraničnímu výboru Sněmovny. Děkuji. Místopředseda PSP Petr Gazdík Já děkuji panu zpravodaji. Otvírám obecnou rozpravu, do které se jako první přihlásil pan poslanec Foldyna. Prosím, pane poslanče. Poslanec Jaroslav Foldyna Děkuji vám, pane předsedající, za slovo. Dámy a pánové, dobré ráno. Já jsem velice pozorně poslouchal slova ministra zahraničních věcí Lubomíra Zaorálka o tom, jak to na tom západním Balkáně vypadá a že je to velmi problematický region. No, je velmi problematický od začátku 90. let, kdy se pod různými vlivy začaly státy západního Balkánu, nebo stát západního Balkánu - stabilní - který se jmenoval Jugoslávie, dělit na různé státy a ministátečky, na různé nacionalistické struny se začalo v této bývalé Jugoslávii hrát. Jedním z posledních států, který takto vznikl, byla Černá Hora. Já Černohorcům velice přeji jejich svobodu, ale dámy a pánové, nebyli jsme trošičku my spoluodpovědní za tu politiku dělení? My dnes chceme, aby byla jednotná Evropa, chceme, aby státy vstupovaly do Evropské unie. Ale tam existoval stát, který byl mnohonárodní, mnohonáboženský, prosperující, patřil k jedněm z nejsilnějších států na světě - Jugoslávie -, a přesto jsme podporovali secesi a říkali jsme to, že podporujeme právo na sebeurčení, podporujeme demokratické procesy. Já bych vám chtěl říct, že státy Balkánu za tuto politickou doktrínu zaplatily největší daň, tisíce mrtvých, potoky krve a do dneška velké problémy, které tam jsou. Chtěl bych, aby ta politika nás, českých politiků, byla politika navazující na myšlenku Tomáše Garrigua Masaryka, který se státy západního Balkánu udržoval ty nejlepší vztahy. Dámy a pánové, možná, že některé překvapím, já se při hlasování, aby Černá Hora vstoupila do NATO, zdržím a nevyjádřím se. Děkuji. Místopředseda PSP Petr Gazdík Děkuji panu poslanci. Nyní pan předseda zahraničního výboru, pan poslanec Karel Schwarzenberg. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Poslanec Karel Schwarzenberg Pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, chápu, že na Balkáně kvůli jeho složitým dějinám se různí názory o přístupu Černé Hory ke spojenectví NATO. Jenom bych rád řekl jednu věc, a to z naší vlastní zkušenosti. Peníze jsou vždy to nejzbabělejší na světě. Peníze jdou pouze tam, kde se cítí bezpečně. A když se podíváme do naší nedávné minulosti, tak bychom mohli vypozorovat, že první velké investice do naší země přišly, jakmile se mezinárodní kapitál cítil bezpečně, a to bylo po vstupu do NATO. Pak přišly i investice, už z čistě hospodářských důvodů, neboť to nejnutnější, co západní banka potřebuje, je právě investice. Podívejte se na nezaměstnanost ve všech zemích západního Balkánu. A i Černá Hora nemůže žít pouze z turismu, ačkoli je boka di Cattaro překrásná, celá tato země z toho žít nemůže. Tudíž potřebuje investice a ty přijdou, teprve když budou lidé mít pocit, že tato země je bezpečná. Z toho důvodu doporučuji vřele, abychom tento návrh podpořili, byť má ten či onen stát z jiných důvodů výhrady k tomu. Ale je to jediná možnost, kterou vidím, aby západní Balkán pozvolna se dostal také k jisté prosperitě a odstranila se ta hrozná nezaměstnanost v tomto regionu. Děkuji mnohokrát. (Slabý potlesk z pravé části jednací síně.) Místopředseda PSP Petr Gazdík Já děkuji panu předsedovi. Ptám se, kdo další se hlásí do obecné rozpravy. Jestliže nikdo takový není, končím obecnou rozpravu. Ptám se na závěrečná slova. Není zájem. Budeme se zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Předseda Poslanecké sněmovny svým rozhodnutím navrhl přikázat předložený návrh k projednání zahraničnímu výboru. Má někdo nějaký jiný návrh? Není tomu tak. Já vás všechny odhlašuji, prosím, abyste se přihlásili svými hlasovacími kartami. Budeme hlasovat o přikázání zahraničnímu výboru. Zahajuji hlasování o přikázání zahraničnímu výboru. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti? Je to hlasování pořadové číslo 215. Přihlášeno je 92 poslankyň a poslanců, pro 86, proti 2. Návrh byl přijat. Konstatuji, že tento vládní návrh byl přikázán k projednání zahraničnímu výboru. Děkuji panu zpravodaji. Dalším návrhem, kterým se budeme zabývat, je bod