Předseda PSP Jan Hamáček
3. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 510/5/ - vrácený Senátem Senát vrátil návrh zákona s pozměňovacími návrhy. Usnesení bylo doručeno jako tisk 510/6. Vítám tady pana senátora Šestáka. Prosím, aby se za navrhovatele k usnesení Senátu a k předloženým pozměňovacím návrhům vyjádřil pan ministr vnitra Milan Chovanec. Pane ministře, prosím, máte slovo. Ministr vnitra ČR Milan Chovanec
Vážený pane předsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, dovolte mi, abych se na základě pověření vlády vyjádřil k návrhu novely zákona o právu shromažďovacím, která byla s pozměňujícími návrhy vrácena Senátem Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky. Podrobně jsme se obsahu novely věnovali v průběhu jejího projednávání v Poslanecké sněmovně. Alespoň ve stručnosti bych shrnul, co je cílem této novely. Novela zejména posiluje a upřesňuje pravomoci obcí a policie, reaguje na judikaturu Nejvyššího správního soudu a umožňuje efektivněji řešit kolize mezi více shromážděními či jinými akcemi. V průběhu projednávání novely v Senátu byly navrženy dva drobné pozměňovací návrhy, s nimiž je tato novela vrácena Poslanecké sněmovně. Prvním návrhem se okruh možných svolavatelů shromáždění rozšiřuje z občanů České republiky na každou fyzickou osobu. Druhým návrhem se doplňuje výčet shromáždění, která se neoznamují, o takzvané spontánní shromáždění. Já mohu říci za nás jako za předkladatele, že s oběma těmito návrhy nemáme zásadní problém a naše vyjádření k oběma je neutrální. Předseda PSP Jan Hamáček
Děkuji, pane ministře. Zeptám se pana zpravodaje garančního výboru, kterým je pan poslanec Vlastimil Vozka, zda si přeje vystoupit a vyjádřit se k návrhům Senátu. Je tomu tak. Pane poslanče, máte slovo. Prosím ostatní, aby se neshlukovali, nediskutovali. Platí to i pro kolegy v první řadě. (Nereagují.)
Prosím pana poslance Fiedlera, aby se usadil. Děkuji. I pana předsedu klubu sociální demokracie i pana předsedu výboru pro bezpečnost prosím. A ještě tam je někdo. Poslanec Vlastimil Vozka
Vážený pane předsedo, Sněmovna po projednání sněmovního tisku 510 ve třetím čtení postoupila Senátu návrh zákona jako tisk 278 dne 19. května. Senát určil ústavněprávní výbor garančním výborem. Se závěrem Senátu, tedy vrátit projednávanou novelu zpět Poslanecké sněmovně, jsme byli seznámeni. Návrh, jak již uvedl pan ministr, se týká dvou bodů, jež jsou uvedeny ve sněmovním tisku 510/6. Zde má Senát názor, že je zákon třeba upravit následujícím způsobem. V prvním případě se do schválené verze Sněmovny do § 3 místo slova "občan" vkládají slova "fyzická osoba". Na tomto místě je potřebné uvést, že je takto navrhovanou změnou dotčena část § 3, který pojednává o osobě svolatele. Tuto navrhovanou změnu jsme podrobně posuzovali již při projednávání novely zákona jak v ústavněprávním výboru, tak na dvou setkáních odborníků se zástupci předkladatele zákona, policejního ředitelství a zástupců výboru pro bezpečnost. Jsme toho názoru, že je nutno posílit odpovědnost osoby svolatele. Připomínám tím, že není v žádném případě omezena možnost se shromažďovat. Toto výsostné právo má každý, tak jak je zaručeno již v § 1 uvedeného zákona. Pokud se týká druhého bodu, který Senát vkládá do zákona, to je doplnění § 4 o písm. e), které má znít "shromáždění vzniklých bezprostřední reakcí na nově vzniklou situaci", souhlasím s panem ministrem. Tento návrh obsahovala i vládní verze. Bohužel důvody pro zařazení takové změny do zákona nejsou zřejmé a nejsou dostatečně odůvodnitelné z hlediska praxe s tímto zákonem. Tento návrh důrazně nedoporučuji akceptovat, protože tato nevinně vypadající formulace znamená, že je umožněno obcházet celý zákon, a zákon je tak negován. Podle tohoto bodu může být jakékoli shromáždění, tedy i takové, které nemá řádného svolatele a nejsou u něj naplněny podmínky zákona, prohlášeno za shromáždění reagující na nově vzniklou situaci. V praxi je většina shromáždění svolávána za účelem veřejné prezentace názorů občanů. To je hlavní smysl zákona. Není jeho smyslem vytvářet chaos a trucshromáždění, které může vést ke střetům, které si nepřejeme a které nesmějí být v našem státě tolerovány. Děkuji za pozornost. Předseda PSP Jan Hamáček
Také děkuji. Otevírám rozpravu. Prosím pana poslance Plíška a potom pana poslance Tejce. Poslanec Martin Plíšek
Vážený pane předsedo, milé kolegyně, vážení kolegové, dovolte, abych vás v krátkosti seznámil s postojem poslaneckého klubu TOP 09 a Starostové k této novele. My jsme nepodpořili už tu poslaneckou verzi novely shromažďovacího zákona, a to zejména z toho důvodu, že podle našeho názoru v některých ustanoveních narušuje a prolamuje shromažďovací právo, které je garantováno Listinou základních práv a svobod, zejména pokud jde o možnost úředníka při určité situaci přemístit nebo určit jiné místo shromáždění, než na které bylo svoláno. Toto vidíme, že může být velmi zneužito v politickém boji a může to narušovat shromažďovací právo, protože si myslím, že je velmi důležité i to místo, na které je shromáždění svoláno, a pakliže bude úředníkem na místě na základě možného politického zadání rozhodnuto o jiném místě shromáždění, tak to je skutečně nepřijatelný zásah do shromažďovacího práva. Bohužel, ani senátní verzi nemůžeme podpořit, protože zavedla velmi neurčitý pojem, že shromáždění, které reaguje na nově vzniklou situaci, se nemá nebo nemusí oznamovat. Dovedeme si představit různé nacionalistické, ultrapravicové, ultralevicové bojůvky, které budou reagovat na pokojná shromáždění a budou říkat: no my reagujeme na nově vzniklou situaci. Takže to je velmi vágní, až nebezpečné ustanovení, které se do tohoto návrhu dostalo. V neposlední řadě také oba návrhy nepodpoříme i z toho důvodu, že zde v Poslanecké sněmovně neprošel můj návrh, který se vztahoval k ochraně pamětních míst vybraných státních svátků z hlediska připomenutí jejich účelu a jejich místa. Takže z těchto důvodů nemůže náš poslanecký klub ani senátní, ani poslaneckou verzi podpořit, a proto budeme hlasovat proti. Děkuji za pozornost. Předseda PSP Jan Hamáček
Děkuji. Poprosím pana poslance Tejce, aby ještě chvilku vytrval. Omlouvám se panu senátorovi, kterého jsem měl nechat mluvit jako prvního. Takže prosím, teď je prostor pro vaše vystoupení. A po něm pan poslanec Tejc. Senátor Jiří Šesták
Vážený pane předsedo, páni ministři, vážené paní poslankyně, páni poslanci, dovolte mi, abych vás podrobněji seznámil s důvody pozměňovacích návrhů, které byly přijaty usnesením Senátu. Senátu byl postoupen k projednání návrh rozsáhlejší novely zákona číslo 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím, ve znění pozdějších předpisů. Připomínky senátní legislativy se soustředily především na dva body, a to za prvé, že zákon o právu shromažďovacím, který byl přijat v březnu roku 1990, přiznává právo pokojně se shromažďovat pouze občanům našeho státu. K legislativním změnám daných omezujících ustanovení nedošlo, takže jsou dosud součástí platného znění zákona Listiny základních práv a svobody, vyhlášené následně pod číslem 2/1993 Sb., které v článku 19 zaručuje pokojný výkon shromažďovacího práva každému bez vázanosti na státní občanství. Součástí návrhu úpravy zákona číslo 84/1990 Sb., jsou mimo jiné návrhy změn ustanovení zákona, které odstraňují omezení výkonu shromažďovacího práva tak, že slovo občan nahrazuje slovem každý nebo osob, viz článek I body 1, 2, 9 a 23 návrhu. Jedinou výjimkou je ustanovení § 3 zákona, které zůstalo v nezměněné podobě a zní: Shromáždění může svolat občan starší 18 let nebo právnická osoba se sídlem na území České republiky anebo skupina osob, dále jen svolavatel. Je namístě pochybovat, zda ustanovení § 3 zákona, podle něhož svolavatelem shromáždění může být pouze občan České republiky, je v souladu s článkem 19 Listiny, jakož i se závazky vyplývajícími z mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána, které obsahují garanci pokojného výkonu práva shromažďovacího. Dále je třeba upozornit na výkladové problémy, které pravděpodobně nastanou, pokud ustanovení § 3 zákona zůstane v nezměněné podobě. Nebude totiž jasné, zda ve vztahu k osobě svolavatele má být nadále aplikováno výkladové pravidlo podle článku 42 odst. 3 Listiny, anebo požadováno naše občanství. Tolik k prvnímu pozměňovacímu návrhu. Dále zákon o právu shromažďovacím v ustanovení § 15 stanoví taxativním výčtem ustanovení zákona, které je nutno aplikovat ve vztahu k shromážděním, která nebyla svolána. To znamená spontánní shromáždění vzniklá bezprostřední reakcí na aktuálně vzniklou situaci. To mohou být třeba kulturní shromáždění, s kulturním podtextem, nebo s podtextem sportovních událostí. Ve vládním návrhu zákona byl na základě navržených změn tento zvláštní typ shromáždění podřazen pod režim shromáždění, která nemusí být oznamována příslušnému úřadu ve smyslu ustanovení § 4 zákona. Ustanovení § 15 zákona bylo současně navrženo ke zrušení pro nadbytečnost. Toto řešení je vcelku logické, protože spontánní shromáždění bezprostředně reaguje na vzniklou aktuální situaci a nemá svolavatele, který by jeho konání mohl oznámit. Jak vyplývá z textu předloženého návrhu, Poslanecká sněmovna sice schválila zrušení ustanovení § 15 zákona, viz článek I bod 28 návrhu, nepodpořila však navrhovaný záměr zařadit spontánně vzniklá shromáždění pod režim ustanovení § 4 zákona. Za této situace mohou vzniknout pochybnosti, zda absence zákonných ustanovení, která by regulovala průběh spontánně vzniklých shromáždění, nevyvolá problémy při aplikaci zákona v praxi. Návrh tohoto zákona byl projednán Senátem na plénu Senátu dne 15. 6. 2016, který po doporučení obou výborů, to znamená garančního výboru, výboru pro vědu, kulturu, lidská práva a petice, a výboru ústavněprávního, přijal tyto zmíněné návrhy, které jistě máte k dispozici. Děkuji vám za pozornost. Předseda PSP Jan Hamáček
Děkuji panu senátore. Ještě faktická poznámka pana poslance Vozky. Prosím. Poslanec Vlastimil Vozka
Děkuji za slovo, pane předsedo. Já bych rád rozptýlil obavu pana senátora, protože si myslím, že ve zkrácené podobě jsem na některé nadhozené problémy odpověděl ve svém vystoupení. Pokud se týká § 1, tam je právo shromažďovací zaručeno v souvislosti s Listinou základních práv a svobod tak, jak na ni poukazuje. To znamená, každý má právo na shromažďování. Problém, o kterém hovoříme v § 3, je posílení úlohy svolavatele a na svolavatele máme, tak jak to správně čtete, v zákoně některé podmínky, které musí splnit. Ale Listina práv a svobod v tomto případě není zcela určitá vzhledem ke svolavateli shromáždění jako k vykonavateli. A my tvrdíme, že celý shromažďovací proces je plně v souladu s Listinou, protože umožňuje každému se účastnit těchto shromáždění, pokud se týká toho. Na druhý bod si myslím, že jsem odpověděl ve svém vystoupení. Nefandíme spontánním shromážděním, protože tak jak jste správně ve svém vystoupení uvedl, existuje možnost, že to spontánní shromáždění například vznikne - cituji - při sportovních podnicích. A to je právě to, co bychom nechtěli. Protože jestli se jedna parta stluče s druhou partou po sportovním shromáždění, tak potom řekneme ano, to bylo aktuální. A my bychom byli rádi, kdybychom ty věci mohli předvídat, a zcela určitě nedokážeme stoprocentně odhadnout, kam se problém spontánní shromáždění může až posunout. Tak proto bychom velmi rádi, kdybyste i jako senátor a ten, kdo čte ty naše zákony velmi bedlivě, chápal naši situaci, protože my vycházíme z praxe, z výkonu s tímto zákonem. Jinak jsem zapomněl ve svém úvodním vyjádření ujistit (upozornění na čas)
, že ministerstvo je připraveno všechny úředníky, kterých se to týká, proškolit a seznámit s celým zákonem. Děkuji za pozornost. Předseda PSP Jan Hamáček
Děkuji. Prosím poslance Tejce. Poslanec Jeroným Tejc
Vážený pane předsedo, dámy a pánové, jen krátká reakce na to, co zaznělo. Já bych chtěl poděkovat panu senátorovi za podrobnou argumentaci a určitě Senát má důvody, proč návrh vrátil, a já jim zčásti rozumím. Na druhé straně se chci přimluvit za to, abychom nepodpořili verzi Senátu, ale abychom podpořili původní sněmovní verzi, a podpořil bych kolegu Vozku, kterému také tímto děkuji za práci zpravodaje. Protože ten zákon se projednával řadu týdnů ve Sněmovně, projednával se s odbornou veřejností, s těmi, kteří se této problematice dlouho věnují. Rozhodně to není tak, že bychom si nebyli vědomi těchto diskusí a těchto variant, se kterými přišel i Senát, a právě proto jsme je velmi zvažovali. A musím říct, že já také nepovažuji za správné, abychom umožnili svolat demonstraci každé fyzické osobě, tedy i těm, kteří nemají naše občanství, jsou cizinci, protože se můžeme dočkat situací, že budeme chtít jako státní orgány pohnat toho svolavatele k odpovědnosti, nebo naopak budeme chtít, abychom s ním komunikovali ještě předtím, než ona demonstrace začne, a on nebude k zastižení, protože se bude zdržovat například v pro nás nedosažitelné cizí zemi. Myslím si, že jedna věc je právo se shromáždit, už o tom hovořil pan poslanec Vozka, druhá věc je svolávat a organizovat demonstraci. Myslím si, že tady by to právo mělo zůstat pouze občanům České republiky. Druhá věc, která se týká oněch spontánních shromáždění. Skutečně, ta úprava by mohla vést k tomu, že by zákon nakonec mohl být zbytečný. Že by ti, kteří se nechtějí podvolit zákonu a nechtěli by dopředu oznámit shromáždění, vždy využili, ale spíše zneužili zákonnou situaci. Řekli by: my jsme se tady sešli proto, že je to spontánní reakce. A ta pravidla, která my stanovujeme právě proto, aby například byla zabezpečena ochrana zdraví a života třetích osob, by nezafungovala. Právě pro obavu z této zneužitelnosti jsme se nepřiklonili k tomu, aby toto bylo součástí návrhu, a proto bych doporučil na závěr, abychom návrh zákona schválili ve znění Poslanecké sněmovny. Určitě by nebylo tragédií, pokud by byl schválen ve verzi Senátu, ale rozhodně si myslím, že by přinesl více komplikací, než kolik jich má ten návrh sněmovní. Ten je do značné míry technický. Reaguje na praxi, která tady od roku 1990 je. Určitě s tím nebude spokojenost nikdy, protože shromáždění jsou živelná. Jsou tam emoce, napětí a z toho samozřejmě vznikají konflikty. Logicky, mezi státem, mezi policií, mezi úřady a mezi těmi, kteří buď tu akci konají, anebo kteří se proti té akci vymezují. Takže si nedělejme iluze, že bychom změnou zákona všem těm problémům zabránili, ale je tady snaha ministerstva reagovat na ty aktuální problémy, které se tady vyskytují. Na zneužívání toho, že si někdo zablokoval místo konání akce, přestože žádnou akci nekonal, a zabránil konat akci jiným. Myslím si, že to je v zásadě cesta správným směrem, byť určitě nevyřeší sto procent problémů. Ale to bohužel nevyřeší žádný zákon, protože regulujeme lidské chování a to je velmi proměnné. Takže v tomto smyslu se ještě jednou přimlouvám za hlasování pro původní sněmovní verzi. Děkuji. Předseda PSP Jan Hamáček
Děkuji. Dále do rozpravy nikoho nevidím. Pokud se tedy nikdo nehlásí, rozpravu končím. Zeptám se pana navrhovatele, zda si přeje závěrečné slovo. (Ne.)
Není tomu tak. Pan zpravodaj? (Ne.)
Také ne. V tom případě budeme hlasovat. Přivolám kolegy z předsálí. Přistoupíme k hlasování podle § 97 odst. 4 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. K přijetí následujícího usnesení je zapotřebí souhlasu nadpoloviční většiny přítomných poslanců. Návrh usnesení zní: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím, ve znění pozdějších předpisů, podle sněmovního tisku 510/5, ve znění schváleném Senátem, podle sněmovního tisku 510/6." Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti tomuto návrhu? Je to hlasování číslo 172. Přihlášeno je 170, pro 10, proti 138. Návrh přijat nebyl. Konstatuji, že jsme návrh zákona ve znění schváleném Senátem nepřijali. Budeme tedy hlasovat znovu, a to podle § 97 odst. 5 jednacího řádu Sněmovny. K přijetí tohoto usnesení je zapotřebí souhlasu nadpoloviční většiny všech poslanců, to znamená 101 hlasů. Kvorum je nastaveno. Návrh usnesení zní: "Poslanecká sněmovna schvaluje návrh zákona, kterým se mění zákon č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím, ve znění pozdějších předpisů, ve znění, ve kterém byl postoupen Senátu, podle sněmovního tisku 510/5." Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti tomuto návrhu? Hlasování má číslo 173. Přihlášeno je 171, pro 135, proti 29. Tento návrh byl přijat. Konstatuji, že jsme návrh zákona přijali. Děkuji jak panu ministrovi, tak panu senátorovi. Končím bod 3. Ještě než pokročíme, přečtu další omluvy. Omlouvá se pan ministr Pelikán z pracovních důvodů, pan poslanec Radim Fiala mezi 14. a 17. hodinou z důvodu jednání, omlouvá se pan poslanec Klaška z osobních důvodů. Budeme pokračovat bodem číslo
| 