Místopředseda PSP Jan Bartošek
19. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 78/2004 Sb., o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 686/ - druhé čtení Z pověření vlády předložený návrh zákona uvede ministr životního prostředí Richard Brabec. Prosím, pane ministře, ujměte se slova. Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec
Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, kolegyně, kolegové, já budu velmi stručný, protože jsem tento zákon uváděl obsáhleji v rámci prvního čtení. Jenom řeknu pro připomenutí a pro osvěžení, že je to novela, která se zabývá dvěma okruhy, používáním geneticky modifikovaných organismů pro laboratorní účely a pěstováním GMO, resp. možností toto pěstování omezit či zakázat. Důvodem je, že od doby, kdy byl zákon naposledy novelizován, se stala celá řada změn jak v tomto oboru, tak v navazujících průmyslových odvětvích a je třeba přizpůsobit zákon těmto změnám a také zjednodušit, odstranit některé zbytečné administrativní překážky. Navíc došlo už i vlastně k určitému novému zásadnímu vývoji v právu Evropské unie, která nově umožňuje členským státům, aby pěstování GMO na svém území omezily nebo zakázaly. Na vše toto tato novela reaguje s tím, že zákon byl projednán v obou poslaneckých výborech. V průběhu března byly načteny některé legislativně technické opravy, se kterými samozřejmě Ministerstvo životního prostředí souhlasí. Děkuji vám. Místopředseda PSP Jan Bartošek
Já vám také děkuji. Návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání výboru pro životní prostředí jako výboru garančnímu. Dále byl tisk přikázán zemědělskému výboru. Usnesení výboru byla doručena jako sněmovní tisky 686/1 a 2. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj výboru pro životní prostředí poslanec Michal Kučera, informoval nás o projednání návrhu ve výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnil. Prosím, pane poslanče. Poslanec Michal Kučera
Dobrý den. Děkuji za slovo. Vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi, abych vás seznámil s usnesením výboru pro životní prostředí ze 32. schůze ze 30. března 2016. Výbor po odůvodnění náměstka ministra životního prostředí Ing. Many, zpravodajské zprávě poslance Kučery a po rozpravě doporučil Poslanecké sněmovně, aby schválila ve znění přijatých pozměňovacích návrhů body, které jsou legislativně technické změny a jsou součástí usnesení. Současně pověřil předsedu výboru, aby předložil předsedovi Sněmovny toto usnesení. Zmocnil zpravodaje výboru, aby na schůzi Poslanecké sněmovny podal zprávu o výsledcích projednávání, a zmocnil zpravodaje výboru, aby ve spolupráci s legislativním odborem Kanceláře Poslanecké sněmovny provedl příslušné legislativně technické změny. Místopředseda PSP Jan Bartošek
Já vám děkuji, pane zpravodaji. Nyní prosím zpravodajku zemědělského výboru poslankyni Danu Váhalovou, aby se ujala slova, informovala nás o projednání návrhu ve výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnila. (Chvilka čekání.)
Požádám vás o chvíli strpení... Prosím, paní poslankyně, máte slovo. Poslankyně Dana Váhalová
Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, kolegové, zemědělský výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky po úvodním slově náměstkyně ministra životního prostředí Bereniky Peštové, zpravodajské zprávě poslankyně Dany Váhalové a po rozpravě doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 78/2004 Sb., o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů, sněmovní tisk 686, schválit. Pověřuje předsedu výboru, aby toto usnesení předložil předsedovi Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. Zmocňuje zpravodajku výboru, aby s tímto usnesením seznámila Poslaneckou Sněmovnu Parlamentu České republiky. Děkuji. Místopředseda PSP Jan Bartošek
Já vám také děkuji. Otevírám obecnou rozpravu, do které eviduji dvě přihlášky. Předtím než udělím slovo, přečtu omluvy. Od 12.30 z pracovních důvodů se z dnešního jednání do konce jednání omlouvá pan poslanec Milan Šarapatka, dále dnešní den od 12.30 do 14 hodin z osobních důvodů se omlouvá pan poslanec Leoš Heger, dále od 13 do 14 hodin z pracovních důvodů se omlouvá paní poslankyně Jitka Chalánková, od 11.30 do 18 hodin z rodinných důvodů se omlouvá pan poslanec Ladislav Okleštěk a dále od 11.30 do 18 hodin z důvodu nemoci se omlouvá pan poslanec Karel Rais. Do obecné rozpravy eviduji dvě přihlášky. Jako první vystoupí paní poslankyně Hnyková. Připraví se pan poslanec Hovorka. Prosím, paní poslankyně. Poslankyně Jana Hnyková
Děkuji za slovo, pane předsedající. Vám všem ostatním přeji krásné odpoledne. Dovolte mi, abych vám představila změnu zákona za kolegyni Havlovou, která musela pracovně odejít, a předložila pozměňující návrh. Tento návrh zakazuje použití geneticky modifikovaných organismů na celém území České republiky. Výjimka z tohoto zákazu může být udělena pouze pro lékařské účely. Princip je takový, že pokud to někomu zachrání život, tak GMO povolit lze, ale ve všech ostatních případech mají být geneticky modifikované potraviny zakázány. Důvodů je hned několik. Kupříkladu profesorka Anna Strunecká prezentovala v pořadu Českého rozhlasu Kupředu do minulosti studii potvrzenou, že GMO jsou nebezpečné a zdraví škodlivé. Zabíjí nás totiž zevnitř. Vysvětlím velmi zkráceně princip, na kterém fungují. Člověk má ve svých střevech obrovskou populaci bakterií, takzvaný mikrobiom. Těch je řádově mnohem více než buněk lidského těla. Tento mikrobiom potřebuje člověk k tomu, aby byl zdravý. Díky němu tělo vyrábí vitamíny a různé aminokyseliny. Ale podle nových vědeckých studií geneticky modifikované organismy tyto bakterie ve střevech ničí. Dá se to přirovnat k působení antibiotik. Kvůli zničenému střevnímu prostředí je pak člověk mnohem náchylnější k mnoha nemocem. Jsou tu ale i další otazníky, které se nad GMO vznášejí. Kupříkladu časopis Týden v říjnu roku 2014 prezentoval studii argentinského státu Cordoba, který tvrdí, že v regionech, kde se takzvané GMO plodiny ve velkém pěstují, roste výskyt rakoviny, a to hned dvojnásobně oproti zbytku jihoamerické země. Je tu však ještě jeden princip, proč GMO zakazovat, a to princip předběžné opatrnosti. Nikdo totiž dnes nemůžeme s jistotou vědět, jaké další dopady může mít používání GMO. Kolegyně Havlová navrhuje - a nechce, abychom dopadli jako Spojené státy americké, kde jsou geneticky modifikované potraviny rozšířenější než ty původní, a už se dokonce ani nemusí pro zákazníky označovat. Celá Amerika dnes představuje jeden obrovský testovací soubor a svět s napětím čeká, jak to dopadne. A co si budeme nalhávat, Američané nepatří zrovna k nejzdravějším národům, spíše naopak. Cílem vládního návrhu zákona je zmocnit české správní orgány k omezení nebo zákazu pěstování určitých GMO produktů. K tomu ovšem může docházet pouze za účelem dodržování státní politiky životního prostředí nebo zemědělství. Zákon vůbec nereflektuje to, že u GMO produktů byla prokázána jejich zdravotní škodlivost. Musíme jít proto podstatně dál a geneticky modifikované potraviny v České republice úplně zakázat. Já se potom v podrobné rozpravě přihlásím k pozměňujícímu návrhu, který podala kolegyně Havlová. Děkuji vám za pozornost. Místopředseda PSP Jan Bartošek
Já vám také děkuji, paní poslankyně. Eviduji faktickou poznámku pana poslance Hegera. Prosím, pane poslanče. Poslanec Leoš Heger
Děkuji pěkně. Já musím reagovat na předložený pozměňovací návrh obecným konstatováním, které pravděpodobně trošku vybočuje ze základního směřování TOP 09, ale přesto tady musí zaznít, jako možná v České republice ojedinělý názor. Genetické potraviny jsou brány jako vysoce nebezpečná věc v celé Evropě a naopak ve Spojených státech jsou široce používány bez jakýchkoli následků s velmi důkladným zhodnocením jejich účinků a příspěvkem k efektivitě, ke světové výživě. Já bych si netroufl jako laik tuto věc tady diskutovat, ale celá řada vědeckých kapacit z oblasti přírodních věd a biologie se v minulosti již kriticky vyjádřila k této hysterii, která proti geneticky modifikovaným potravinám existuje. A já bych proto tímto velmi úpěnlivě žádal pana ministra životního prostředí, který má tuto věc v referátu, aby poslouchal obě strany této polemiky a aby do těch stanovisek byly vzaty i naše vědecké kapacity. Rozhodně podle svého působení v oblasti očkování paní profesorka Strunecká, zde citovaná, mezi tyto kapacity nepatří. Děkuji. Místopředseda PSP Jan Bartošek
Já vám také děkuji. Eviduji další faktickou poznámku pana poslance Váchy. Prosím. Poslanec František Vácha
Děkuji za slovo. Pane předsedající, dámy a pánové, já bych chtěl výrazně podpořit názor pana kolegy poslance Hegera a chtěl bych upozornit, že většina těch věcí, které tady přednesla paní poslankyně, nejsou pravda. Musíme si uvědomit, že i to, co teď jíme, ta pšenice, kterou pěstujeme, je de facto geneticky modifikovaný výsledek nějakého šlechtění. To znamená, obava z geneticky modifikovaných potravin, ta hysterie, která je v Evropě, je neopodstatněná. Je to pouze hysterie. A to, co říkal pan kolega Heger o tom v podstatě experimentu, kdy v Americe se běžně jedí genetiky modifikované potraviny, a že to těm lidem neškodí, a to si myslím, že na to nepotřebujeme mít nějaké studie, nebo nepotřebujeme předkládat nějaké studie. To v interakci s lidmi ze Spojených států víme. Tak bych chtěl podpořit názor pana kolegy Hegera a ohradit se proti té hysterii proti geneticky modifikovaným organizmům. Děkuji. Místopředseda PSP Jan Bartošek
Já vám děkuji. Další faktickou poznámku má paní poslankyně Pěnčíková. Prosím. Poslankyně Marie Pěnčíková
Dobrý den. Já bych chtěla opět zareagovat na své dva předřečníky. Já bych rozhodně také nechtěla šířit nějakou hysterii, ale nemyslím si, že to, že se to jí ve Spojených státech amerických, nutně znamená, že to musíme jíst taky. Takže princip předběžné opatrnosti myslím, že má hlavu a patu. A já osobně pozměňovací návrh kolegyně Havlové, nebo Hnykové, podpořím. Děkuji. Místopředseda PSP Jan Bartošek
Já vám děkuji. A nyní řádně přihlášený pan poslanec Hovorka. Připraví se paní poslankyně Váhalová. Prosím, pane poslanče. Poslanec Ludvík Hovorka
Vážený pane místopředsedo, děkuji za slovo. Vážený pane ministře, vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych zde na úvod řekl, že tady ta slova o tom, že geneticky modifikované potraviny jsou bezpečné, že to nelze takhle jednoduše konstatovat, a to, že se zatím žádné negativní projevy neukázaly v americké populaci, to ještě nic neznamená. Myslím si, že je to příliš krátká doba na hodnocení možných účinků. Já bych také chtěl kolegům předřečníkům sdělit, že nelze si plést šlechtění a křížení, které obecně má svůj vlastně i původ přírodní. Nemůžeme to zaměňovat za manipulaci s geny rostlin a podobně. To jsou naprosto jiné procesy, a proto si je prosím nepleťme. Já bych chtěl tady k této záležitosti poukázat, že na rozdíl od Spojených států v Evropě zatím o geneticky modifikované organismy v zemědělství není příliš velký zájem a na celosvětové produkci těchto plodin má náš region pouze nepatrný podíl. V současnosti se v Evropské unii pěstuje pouze kukuřice odolná vůči hmyzu, konkrétně v České republice je to asi na 3 tis. hektarech. V osmi zemích Evropské unie je pěstování zakázáno. Jsou to Rakousko, Bulharsko, Německo, Řecko, Maďarsko, Itálie, Polsko a Lucembursko. A právě i s ohledem na to, že v těch okolních zemích je to zakázáno, zřejmě i tato právní úprava, která stanoví minimální vzdálenost případných pozemků od hranic se sousedními státy apod. Při vydání povolení je reálná možnost, že se některá geneticky modifikovaná plodina podstatně rozšíří a může dojít k náhodné kontaminaci okolních pozemků. A to se může stát i v případě, že bude pěstování ukončeno. Jsou známy přenosy i následné množení původně sterilních odrůd. Každá i menší kontaminace představuje riziko větší hospodářské škody především pro bioprodukci ekofarem. Já tedy chci uvést své předkládané pozměňovací návrhy, které mají za cíl pouze snáze nalézt viníka prodloužením životnosti záznamu v registru geneticky modifikovaných organismů a v případě už uložených sankcí za přestupek ve správním řízení uložit kontrolnímu orgánu inspekce vést evidenci podstatných okolností pro vznik požadavku k náhradě možných škod. Já si uvědomuji, že zatím v České republice to povolení je v rámci jaksi laboratorního zkoumání GMO, ale přesto se domnívám, že mé návrhy, které předkládám a které tady odůvodním podrobně v podrobné rozpravě, jsou důležité a z hlediska bezpečnosti a z hlediska vlivu na možné okolní farmy je důležité, aby tyto pozměňovací návrhy byly přijaty. Děkuji za pozornost a tímto se hlásím do podrobné rozpravy. Místopředseda PSP Jan Bartošek
Já vám také děkuji. Nyní požádám paní poslankyni Váhalovou. Prosím, paní poslankyně. Poslankyně Dana Váhalová
Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně a kolegové, pro představu, geneticky modifikovaný organismus, GMO, je organismus kromě člověka schopný rozmnožování, jehož dědičný materiál byl změněn genetickou modifikací provedenou některým z technických postupů stanovených tímto zákonem, ve znění pozdějších předpisů, a vyhláškou 209/2004 Sb., o bližších podmínkách nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty, ve znění pozdějších předpisů. Nakládat s GMO a genetickými produkty lze jenom na základě oprávnění podle těchto právních předpisů, tak aby byla zajištěna ochrana zdraví člověka a zvířat, životního prostředí a biologické rozmanitosti. K navržené a námi projednávané novele bych chtěla uvést, že se jedná v podstatě o transpozici směrnice Evropského parlamentu a Rady, která členským státům Evropské unie přinesla možnost omezit nebo zakázat na svém území pěstování GMO. Celkově jde o zjednodušení administrativy v případě zacházení s geneticky modifikovanými organismy v laboratorním prostředí a v druhé části zákona se jedná o možnost našich orgánů zakázat pěstování GMO na území České republiky nebo na části České republiky. Upozornit a věnovat zvýšenou pozornost bude potřeba k připravovanému dalšímu návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, a to o omezení a zákazu používání geneticky modifikovaných potravin a krmiv na svém území. Je to dokument Rady z 27. dubna 2015. Zatím však nebyl evropskými institucemi schválen. Tento by pak mohl mít negativní vliv na český trh. Zde je potřeba potom se zapojit do široké debaty o používání GMO v Evropské unii i mimo ni a o závislosti na GMO a alternativních řešeních. Novelu, kterou projednáváme dneska, bych si dovolila podpořit a požádat i vás o podporu. Děkuji. Místopředseda PSP Jan Bartošek
Já vám také děkuji, paní poslankyně. Nyní pan zpravodaj přihlášený do rozpravy a po něm s faktickou poznámkou pan Stanjura. Pane předsedo, hlásíte se s faktickou poznámkou? Tak prosím, máte přednost. Poslanec Zbyněk Stanjura
Tak po dlouhé době máme nějaký zákon, který není přísnější než Brusel, ale vrací to zpátky. To já myslím, že je rozumný přístup. My to podpoříme. Nemá cenu v této chvíli vést polemiku, nebo možná to má cenu, ale asi ne v druhém čtení za mikrofonem na plénu Poslanecké sněmovny o tom, jakou politiku ke GMO bude prosazovat v příštích letech Evropská unie. Ta problematika je zajímavá, není černobílá. Je zajímavé, že většinou ty bohaté státy, nebo někteří experti, nebo někteří laici z těch bohatých států vystupují hodně proti a zapomíná se, že světové bohatství není rozprostřeno rovnoměrně a že například GMO by mohlo být šancí pro ty země, kde opravdu je problém s tak jednoduchou věcí, jako aby všichni měli co jíst. Tak já říkám, neveďme to dneska, to že říká pan ministr, navrhuje, tak nebuďme bruselštější než Brusel, to je správný přístup. A tdebata se určitě povede nadále o tom, v jakém stavu GMO podporovat. Já jsem proti striktním zákazům. Taková jednoduchá řešení prostě nefungují. A svůj názor, že jsem proti, pak vyjádřím i v hlasování k těm pozměňujícím návrhům, které tady zazněly a které budou asi odůvodněny či ke kterým se přihlásí v podrobné rozpravě. Ale princip je jednoduchý. Pan ministr navrhuje jen to, abychom dělali to, co musíme, abychom to nezpřísňovali. A to myslím, že je přístup správný. Místopředseda PSP Jan Bartošek
Já vám děkuji. Nyní tedy pan zpravodaj. Prosím, pane poslanče. Poslanec Michal Kučera
Dobrý den, děkuji ještě jednou za slovo. Já jsem byl vyzván Ministerstvem životního prostředí, respektive legislativou, abych načetl změnu data nabytí účinnosti. Já to udělám samozřejmě v podrobné rozpravě, to posunutí, to znamená, z 1. července 2016 na 1. leden 2017. Já jsem jenom chtěl víceméně upozornit, nebo respektive možná i požádat pana ministra životního prostředí, aby skutečně se nenechal ve Sněmovně přeskakovat jinými ministry, kteří mají možná ostřejší lokte a kteří dokážou své zákony prohnat tou Sněmovnou podstatně rychleji než ministr životního prostředí, protože tento zákon se dostal do Sněmovny 23. 12. v loňském roce a 2. 3. byl v prvním čtení. Já samozřejmě to nevidím jako nějak dramaticky, ale není to poprvé, kdy tady ty zákony, které se týkají životního prostředí, jsou trochu dávány na druhou kolej a ti ministři, kteří, alespoň z mého pohledu, kteří mají podstatně ostřejší lokte a trošku si asi dokážou více dupnout, anebo možná to téma jejich se zdá natolik být závažné, tak ty zákony, které se týkají ochrany přírody, prostě přeskakuji. Říkám, je to možná můj subjektivní dojem, nemyslím to nějak kriticky nebo zle, ale skutečně bych chtěl, abychom i my, kteří se zabýváme životním prostředím, dokázali dát svým zákonům i tu důležitost v tom, že budou projednávány ne během půl roku a déle, ale budou projednávány stejně rychle jako zákony jiných ministrů. Takže já se v podrobné rozpravě potom přihlásím s tím, že načtu posunutí navrhovaného data nabytí účinnosti tohoto zákona. Místopředseda PSP Jan Bartošek
Já vám děkuji. S faktickou poznámkou nyní vystoupí pan poslanec Petrů. Prosím, máte slovo. Poslanec Jiří Petrů
Vážený pane předsedající, dámy i pánové, já bych jenom poprosil pana ministra o ubezpečení mé osoby, že se to nějakým způsobem nedotkne také geneticky upravovaných vinných kvasinek. Přece jenom nám o ty vinné kvasinky velmi jde, takže bych poprosil jenom, abych mohl v klidu odjet na víkend. Děkuji. Místopředseda PSP Jan Bartošek
Děkuji. Přečtu omluvu: od 12.45 se ze zdravotních důvodů omlouvá pan poslanec Adam. Táži se, zda někdo další se ještě hlásí do obecné rozpravy. Jestliže nikoho nevidím, obecnou rozpravu končím a táži se pana ministra nebo pana zpravodaje na závěrečné slovo. Není zájem, dobře. Zahajuji tedy podrobnou rozpravu a připomínám, že pozměňovací a jiné návrhy přednesené v podrobné rozpravě musí být vždy odůvodněny. O slovo se přihlásili dva poslanci, první je paní poslankyně Hnyková, připraví se pan poslanec Hovorka. Prosím, paní poslankyně. Poslankyně Jana Hnyková
Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené dámy a vážení pánové, jak již jsem avizovala v obecné rozpravě, přihlašuji se k pozměňujícímu návrhu vloženému do systému pod číslem 4512. Jedná se o zákaz nakládání s geneticky modifikovanými organismy. Jediná výjimka je možná pro lékařské účely. Děkuji vám za pozornost. Místopředseda PSP Jan Bartošek
Já vám děkuji. Nyní tedy pan poslanec Hovorka. Poslanec Ludvík Hovorka
Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, já se tímto hlásím ke svým pozměňovacím návrhům, které jsem vložil do systému pod číslem 4418. Jsou to dva pozměňovací návrhy ke sněmovnímu tisku 686. Jeden se týká § 22, registru povolených genetických modifikovaných organismů a registru uživatelů. V něm odstavec 9 nově zní: Údaje zapsané v registru povolených geneticky modifikovaných organismů a registru uživatelů se uchovávají po dobu 15 let a jsou veřejně přístupné nejméně po dobu pěti let ode dne zániku oprávnění. Odůvodnění tohoto pozměňovacího návrhu je takové. Je to především kvůli dohledatelnosti kontaminace ze sousedních pozemků. Zákon v předloženém znění předpokládá pouze pětiletou lhůtu archivace. Vychází se ze lhůt § 24b pro platnost povolení k nakládání s GMO ve formě osiva, kde se říká, že jde-li o geneticky modifikovaný organismus, u něhož se předpokládá obchodování pouze s osivem, končí platnost rozhodnutí po provedení zápisu podle odst. 4 nejpozději uplynutím 10 let ode dne právní moci rozhodnutí o registraci první rostlinné odrůdy obsahující geneticky modifikovaný organismus podle zákona o oběhu osiva a sazby. Je tedy důležité tu lhůtu prodloužit na dobu minimálně 15 let. Není tady žádný zákaz, ale je to s ohledem na pěstitele, kteří pěstují bioprodukci nebo normální produkci a kteří by mohli být postiženi kontaminací z těchto organismů ze sousedních pozemků. A pokud by tyto záznamy nebyly, tak samozřejmě obrana těch zemědělců by byla téměř nemožná. Druhý pozměňovací návrh se týká části sedmé, opatření k nápravě a správní delikty, hlava 1, opatření k nápravě, kdy v § 34 odst. 3 nově zní: Inspekce v rozhodnutí o uložení nápravného opatření stanoví lhůtu k jeho provedení. Inspekce vede evidenci podstatných okolností pro vznik požadavku k náhradě možných škod známých v okamžiku uložení nápravného opatření. Je tady doplnění té druhé věty, aby ta inspekce vedla evidenci okolností. Předkládá se to hlavně především kvůli dohledatelnosti rozsahu kontaminace do sousedních pozemků. Pokud inspekce zjistila pochybení v nakládání s GMO a uložila případně sankci, je současně povinna evidovat všechny známé okolnosti dopadu možných následků na poškození přírody, zdraví a dotčeného okolního hospodářského majetku. K vedení záznamů o rozsahu nákladů i bližších okolností možných následků má inspekce odbornou způsobilost. Včasné zjištění může omezit přemrštěné nároky případných poškozených. Tento záznam je součástí protokolu k rozhodnutí o uložení nápravných opatření. Čili je to jakoby oboustranné. Na jednu stranu je to ochrana těch zemědělců, kteří nepěstují geneticky modifikované organismy nebo pěstují biopotraviny, a na druhé straně zase, aby nebylo možné ty požadavky šroubovat do závratné výše, tak na druhé straně inspekce vede evidenci případných škod. A řekl bych, že ten pozměňovací návrh je vyvážený. Takže děkuji za jeho případnou podporu. Místopředseda PSP Jan Bartošek
Já vám také děkuji, pane poslanče. Nyní pan zpravodaj. Prosím. Poslanec Michal Kučera
Děkuji za slovo. Jak už jsem avizoval v obecné rozpravě, budu zde navrhovat posunutí navrhovaného data nabytí účinnosti. Je to zejména z důvodu doby projednávání tohoto zákona, že se blížíme k původnímu termínu, který měl být 1. července 2016, takže z tohoto důvodu je jasné, že tuto novelu zákona nebudeme schopni uvést v život legislativně do 1. července 2016. Proto si dovolím navrhnout následující změny, a to k části třetí Účinnost článek IV. Slova "1. července 2016" se nahrazují slovy "1. ledna 2017". Text článku IV návrhu po úpravě tedy bude znít: "Tento zákon nabývá účinnosti dne 1. ledna 2017". Děkuji. Místopředseda PSP Jan Bartošek
Já vám děkuji a táži se, zda se někdo další hlásí do podrobné rozpravy. Nikoho nevidím. Jestli je tomu tak, podrobnou rozpravu končím a táži se, zda pan zpravodaj nebo pan ministr si chcete vzít závěrečná slova. Není tomu tak. Vzhledem k tomu, že žádné další návrhy nepadly, tak já končím druhé čtení tohoto návrhu. Děkuji vám. Než budeme pokračovat, přečtu omluvy. Od 12.30 do konce jednacího dne z důvodu naléhavých pracovních povinností v rezortu Ministerstva vnitra se omlouvá pan ministr Milan Chovanec a dále od 11.30 do konce jednacího dne se ze zdravotních důvodů omlouvá pan poslanec Procházka. Já otevírám další bod dnešního jednání a tím je
