Person name

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová 50. Vládní návrh zákona o bezpečnostní činnosti a o změně souvisejících zákonů /sněmovní tisk 495/ - prvé čtení Tímto sněmovním tiskem jsme se zabývali dne 23. března tohoto roku, kdy jsme přerušili obecnou rozpravu. Pan ministr už stojí u stolku řečníků. Já poprosím, aby vydržel. Poprosím pana zpravodaje, tím je Bronislav Schwarz, aby zaujal své místo. Pane ministře, máte slovo. Jenom informuji Sněmovnu, že pak budeme pokračovat v přerušené obecné rozpravě. Prosím. Ministr vnitra ČR Milan Chovanec Vážená paní předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, já bych rád ještě připomněl materii zákona, o kterém jednáme. Jsme tedy již v přerušeném bodu, tzn. pouze bych shrnul a připomněl především základní cíle navrhované nové právní úpravy. Hlavním cílem této normy je vynětí soukromých bezpečnostních služeb z režimu živnostenského zákona, což je jedno z bolavých míst, které touto normou napravíme, bude-li přijata. Dále pak stanovení jasných vstupních podmínek pro výkon bezpečnostní činnosti podnikateli a jejich zaměstnanci. Tím se rozumí věk, bezúhonnost, spolehlivost, zdravotní a odborná způsobilost. Za další potom oprávnění podnikat v oblasti komerční bezpečnosti na základě licence vydané Ministerstvem vnitra vždy na dobu deseti let po předchozím vyjádření služeb a Policie České republiky, takže zvýšení určité formy dohledu nad subjekty, které poskytují takto citlivé služby. Dalším zásadním bodem pro nás je kategorizace jednotlivých bezpečnostních činností podle jejich specifického obsahu. Dalším bodem je pak zakotvení podmínek výkonu bezpečnostní činnosti fyzickými a právnickými osobami pro vlastní potřebu na tzv. nekomerční bázi. Dalším důležitým bodem je upravení základních principů vztahu soukromých bezpečnostních služeb a dalších subjektů. Dále pak vymezení přestupků a správních deliktů v oblasti bezpečnostní činnosti a sankcí za ně ukládaných včetně odnímání licence, o které jsem hovořil, že by měla být získávána těmito subjekty na deset let. V neposlední řadě pak je to zakotvení kontroly výkonu bezpečnostní činnosti státem. Za klady nové právní úpravy považuji stanovení právního rámce výkonu bezpečnostní činnosti a jasné vymezení okruhu působnosti soukromých bezpečnostních služeb. Bezpečnostní prověrku subjektů působících v oblasti komerční bezpečnosti, čímž dojde ke snížení bezpečnostních rizik včetně možného zneužití bezpečnostních služeb v soukromém, ale i veřejném sektoru. Dále pak kladem bezesporu je eliminace nespolehlivých podnikatelů působících např. v oblasti tzv. šedé ekonomiky. Od této normy si také slibujeme zkvalitnění poskytovaných služeb pro zákazníky soukromých bezpečnostních agentur ve všech ohledech, a to mj. i díky značně vyšším požadavkům kladeným na kvalifikační předpoklady podnikatelů a jejich zaměstnanců, které budou nezbytně nutné pro získání potřebné licence. A samozřejmě v neposlední řadě se také touto normou pokoušíme odstranit absenci právní úpravy, kdy Česká republika se dosud řadí mezi několik málo zbývajících států Evropské unie, které podobnou normu řešící toto prostředí a tento problém nemají. Nová právní úprava s sebou nese zvýšené náklady na straně státu, zejména pak na rozpočet Ministerstva vnitra. Bude se jednat o náklady spojené s personálním a materiálním zajištěním vydávání a případně odnímání, pozastavování platnosti licencí k výkonu soukromé bezpečnostní činnosti, k registraci osob, které budou vykonávat vybrané bezpečnostní činnosti pro vlastní potřebu, tedy na tzv. nekomerční bázi, a samozřejmě i kontrolu dodržování všech zákonem stanovených podmínek. Závěrem mého vystoupení mi dovolte vyjádřit přesvědčení, že výsledkem dalšího legislativního procesu bude přijetí kvalitního zákona, který bude přínosem pro podnikatele v oboru soukromých bezpečnostních služeb, ale i především pro jejich zákazníky. K tomu nepochybně přispěje komplexní poslanecký pozměňovací návrh, který připravil podvýbor pro Policii České republiky, obecní policii a soukromé bezpečnostní služby, jehož cílem je zejména zpřísnění podmínek výkonu bezpečnostní činnosti soukromých detektivů tak, aby v budoucnu nemohlo docházet ke zneužití této bezpečnostní činnosti, jakož i rozšíření možnosti státu v oblasti kontroly a výkonu dozoru bezpečnostní činnosti. Děkuji za pozornost. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová Děkuji, pane ministře. Táži se pana zpravodaje, zda má zájem vystoupit. Ano a poprosím paní poslankyni (Černochovou), aby ještě chvilku vydržela. Prosím, máte slovo. Poslanec Bronislav Schwarz Dobrý podvečer, paní místopředsedkyně, kolegyně, kolegové. Já nebudu pokračovat v povídání pana ministra, protože bylo vyčerpávající, až na můj vkus už dost odborné. Já tady postrádám jednu věc pro ty, co prolétli jenom tak očima ten zákon nebo o něm slyšeli, protože vlastně 25 let v naší zemi se mluví o tom, že bezpečnostní agentury nemají žádný zákon. Bezpečnostní agentury, tak jak vy je znáte, vlastně tady pracovaly nebo pracují nebo vykonávají svoji činnost na základě 27 určitých zákonů, předpisů, nařízení, kterých se musejí držet. Od živnostenského zákona, obchodní korporace zákon, ochrana osobních údajů, tak podle 27 takových věcí. A tento zákon, když už nic jiného, tak chci tady říct jako zpravodaj, že konečně se povede snad uzákonit a jasně stanovit pravidla pro fungování bezpečnostních agentur, tak jak je znáte, tak aby fungovaly podle jasného předpisu. Očekávám jako zpravodaj také pozměňovací návrhy některých z vás, protože není všechno dokonalé, ale na tomto zákonu je třeba, než začnu o něm povídat nebo mluvit, opravdu si ho přečíst a uvědomit si, k čemu to je, tak jak mluvil pan ministr, a co nám to přinese. Je to velice důležité. Děkuji. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová Děkuji a nyní již prosím k mikrofonu paní poslankyni Černochovou, která byla ve svém projevu přerušena. Prosím, máte slovo. Poslankyně Jana Černochová Děkuji, paní místopředsedkyně. Vážený pane ministře, vážená paní místopředsedkyně, kolegyně, kolegové, dovolte mi, abych tedy zmínila několik připomínek, které mě v souvislosti s projednávaným návrhem zákona o bezpečnostní činnosti napadly a kterým bychom dle mého názoru měli věnovat pozornost. Cílem tohoto zákona dle důvodové zprávy má být nová úprava právního rámce soukromých bezpečnostních služeb v České republice. Tento zákon, který citelně absentuje, jak tady správně říkal pan zpravodaj, již několik let, má postihnout zhruba 6 500 podnikatelských subjektů v oblasti soukromých bezpečnostních činností. Tyto subjekty zaměstnávají více než 50 000 zaměstnanců a jejich roční obrat uváděný za rok 2014 je cca 18 mld. korun. Důvodová zpráva tohoto návrhu zmiňuje velký počet rizik a nebezpečí, které je spojováno s privátními bezpečnostními službami, resp. právě nevhodnou stávající právní úpravou. Je to zejména zneužití poskytovaných služeb v neprospěch klienta, použití bezpečnostních služeb namísto nebo vedle obecní policie nebo kolísání profesní kvality zaměstnanců poskytovatelů služeb. Důvodová zpráva hovoří i o bezpečnostních službách jako o potenciálním "útočišti a nástroji kriminálních živlů a zpravodajských služeb cizích mocností". S ohledem na citlivost této problematiky výkonu soukromé bezpečnosti a počet podnikatelů a zaměstnanců v tomto sektoru se jedná o zákon bezesporu potřebný a významný. V tom se shoduji se svými předřečníky. Je však nyní na nás, na poslancích, abychom zvážili míru zásahu státní moci do tržního prostředí a zejména do samotných osobnostních práv fyzických osob, a to i s ohledem na mezinárodní závazky státu ve vztahu k zahraničním poskytovatelům bezpečnostních služeb. Z návrhu zákona je patrné, že stát reprezentovaný svými bezpečnostními složkami, jako jsou Policie České republiky, zpravodajské služby a další, a Ministerstvem vnitra má velmi zásadně převzít dohled nad soukromými bezpečnostními službami, a to i v porovnání se zahraničím až neobvykle tvrdým způsobem. Proč si myslím, že ten způsob je důkladný a tvrdý? Když ke každé žádosti o vydání licence každého poskytovatele má být například obligatorně žádáno stanovisko zpravodajských služeb. Toto jiná legislativa v Evropě ani snad v civilizovaném světě kolem nás neobsahuje. Pro srovnání mohu uvést, že ve většině zemí je klíčovým subjektem pro rozhodnutí o vydání licence podnikateli Ministerstvo vnitra příslušné země a licence je vydávána na základě vyjádření nejvýše policejního orgánu ve vztahu k trestním řízením. Úzká vazba na zpravodajské služby a povaha jejich vyjádření v řízení o vydání licence je tak klíčovým aspektem tohoto zákona. V předkládaném návrhu spatřuji zejména úskalí spočívající právě v nepřiměřeném zásahu do soukromí fyzických osob a nedostatečně vymezený rozsah a předmět šetření zpravodajskými službami. Ačkoliv stát v návrhu zákona totiž nepřenáší žádnou z částí své moci na soukromé subjekty, přesto mohou být všechny osoby uvedené v žádosti o vydání licence, a to bez vymezení, zda se jedná o právnické, nebo fyzické osoby, tak tyto mohou být široce prověřovány zpravodajskými službami ve vztahu k zákonem neurčitě vymezeným bezpečnostním rizikům. Dle mého názoru to povede k absurdním a nepřiměřeným situacím, kdy i lokální poskytovatelé ostrahy budou nuceni podrobit své soukromí nijak nespecifikovanému šetření státních složek specializujících se na činnost proti nejzávažnějším ohrožením bezpečnostních zájmů. Domnívám se, že navrhovaná úprava tak zbytečně zdvojuje úpravu obsaženou v zákoně o utajovaných informacích a bezpečnostní způsobilosti, když licenční řízení se tak díky povinnému zapojení zpravodajských služeb stává de facto bezpečnostní prověrkou, byť společenské riziko spojené s výkonem ostrahy skladových prostor je jistě na daleko nižší úrovni, než je tomu u přístupu k utajovaným informacím. V tom se snad shodneme všichni. Mám za to, že vhodnější by bylo takové pojetí, které je užívané i dnes, kdy až v případě zvláštní povahy střežených zájmů je objednatelem vyžadován poskytovatel mající osvědčení Národního bezpečnostního úřadu pro příslušný stupeň utajení. Právě uvedené je o to závažnější, že tato vyjádření zpravodajských služeb již mají sama o sobě obsahovat závěr, zda by licence měla být vydána, či nikoli. Dochází tak dle mého názoru k netransparentnímu přenosu faktické rozhodovací pravomoci z Ministerstva vnitra právě na tyto orgány, ačkoli ministerstvo zůstává právně i politicky odpovědným subjektem. Jen těžko si lze totiž představit, že ministerstvo rozhodne jinak, než bude znít závěr dotčeného orgánu, neboť samo nebude mít dostatek jiných podkladů. Třetím, neméně však podstatným aspektem spojeným s těmito vyjádřeními zpravodajských služeb je skutečnost, že žadatel často nebude mít možnost se s jejich obsahem vůbec seznámit, natož na ně reagovat například v opravném prostředku. Taky věc, která není obvyklá. Zákon totiž počítá s tím, že budou-li označeny za utajované informace, což lze u zpráv tohoto charakteru jistě očekávat, může ministerstvo v odůvodnění zcela rezignovat na jejich obsah. S ohledem na úpravu správního řádu pak budou rovněž vyloučeny i z případného nahlížení do spisu žadatelem. Zvláštním se mi rovněž jeví zamýšlené zavedení negativního rejstříku neúspěšných žadatelů o vydání licence, takového black listu, který bude obsahovat seznam těchto subjektů po dobu deseti let, a to včetně důvodů zamítnutí. Význam rejstříku má sankční charakter, kdy takový podnikatel je de facto diskvalifikován z jakéhokoli trhu, byť by nadále provozoval svou aktivitu mimo oblast bezpečnostních služeb. Takový subjekt bude zcela znevýhodněn oproti konkurenci, byť pro daný sektor podnikání informace zjištěné v licenčním řízení nebudou jakkoli relevantní. Smysl této ojedinělé evidence mi, pane ministře, uniká. Návrh zákona je jistě dobrým příslibem pro vytvoření potřebného legislativního rámce pro tento segment trhu, nicméně s ohledem na množství subjektů, ať už fyzických, či právnických, a míru zásahu do jejich práv je podle mého názoru třeba při projednání návrhu zákona postupovat tak, aby přijatá úprava nového zákona o bezpečnostní činnosti byla skutečně kvalitním právním předpisem zvyšujícím úroveň bezpečnostních služeb a nevyžádala si v krátké době další překotné koncepční změny na úkor svých adresátů. Z tohoto důvodu si, vážené kolegyně a kolegové, dovolím navrhnout prodloužení lhůty o 30 dnů. Děkuji. V případě, že by pan ministr jako předkladatel nesouhlasil s tímto prodloužením, navrhuji prodloužení lhůty podle jednacího řádu o 20 dnů. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová Děkuji, paní poslankyně. A nyní prosím k mikrofonu pana poslance Lanka. Prosím, máte slovo. Poslanec Martin Lank Děkuji za slovo, paní předsedající. Hezké odpoledne, vážené kolegyně, vážení kolegové. Tento zákon má upravit podmínky podnikání a vstup subjektů na trh, který není nijak malý. Jak už tady paní kolegyně Černochová říkala, tak podle aktuálních údajů Unie soukromých bezpečnostních služeb v něm působí téměř 50 tisíc zaměstnanců a jde o trh, na kterém se pohybuje téměř 7 tisíc subjektů, které získaly koncesní povolení na základě živnostenského zákona. Tyto subjekty mezi sebou dlouhodobě soupeří hlavně cenou a my se jim ostatně nemůžeme příliš divit. Ono se stačí podívat na způsob, jakým vypisují veřejné zakázky naše ministerstva, kde často jediným hodnoticím kritériem je cena. Jako příklad mohu uvést Ministerstvo kultury, které vypsalo výběrové řízení s názvem Poskytování služeb fyzické ostrahy a pultu centralizované ochrany v objektech Ministerstva kultury a jeho příspěvkových organizacích a státních fondů, takhle se to jmenuje, nebo Ministerstvo zemědělství s výběrovým řízením Zajištění bezpečnostních služeb. V obou těchto případech byla cena zvolena jako klíčový hodnoticí parametr a vítězné nabídky představují přibližnou hodinovou sazbu na jednoho pracovníka v některých případech kolem 85 korun. Firmám podnikajícím v soukromé bezpečnostní činnosti tedy nezbývá než nabízet co nejnižší ceny, které po odečtení ostatních provozních nákladů jsou často vůbec pod úrovní nákladů na minimální zaručenou mzdu pracovníka ostrahy. Mimochodem, Ministerstvo práce a sociálních věcí na rozdíl od ostatních ministerstev uznalo minimální cenu fyzické ostrahy ve výši 130 korun a 10 haléřů bez DPH. Cokoliv je tedy pod touto cenou, by mělo být považováno za mimořádně nízkou nabídkovou cenu ve smyslu zákona o veřejných zakázkách. Jak se tedy firmy dostávají na tyto ceny? A v tom já spatřuji poměrně zásadní bezpečnostní problém. Mnoho bezpečnostních agentur zaměstnává osoby se zdravotním postižením, a mají tedy nárok na příspěvek na podporu zaměstnávání těchto osob. Pak sice státní instituce mohou po zadání zakázky tvrdit, že postupují s péčí řádného hospodáře, ale nízká vysoutěžená cena, kterou se zadavatelé potom chlubí, je samozřejmě navýšena o tento státní příspěvek, který se už ale do nákladů veřejné zakázky neuvádí. Soukromé bezpečnostní služby zaměstnávají podle odhadů asi 6 tisíc osob se zdravotním postižením a je obecně známé, že mnoho z těchto osob tento příspěvek státu nikdy neuvidí, ale ten naopak činí značnou část zisku těchto firem. V zákoně o soukromé bezpečnostní činnosti tedy stále chybí kategorizace jednotlivých činností ve spojení s jasnými požadavky na zdravotní způsobilost zaměstnanců vykonávajících například fyzickou ostrahu. Pokud se toto neupraví, bude i nadále docházet k tomu, že v době, kdy celá Evropa čelí aktuálním a konkrétním hrozbám terorismu, budou objekty státu a kritické infrastruktury hlídat osoby se zdravotním postižením, případně důchodci. Mě by skutečně zajímalo, jak v okamžiku nebezpečí tyto osoby zajistí bezpečnost třetích osob pohybujících se ve střežených, často veřejně přístupných objektech. V žádném případě nechci diskriminovat osoby se ztíženým společenským uplatněním, ale je potřeba jasně definovat, jaké zdravotní požadavky se pro výkon činnosti bezpečnostních služeb požadují. Dále návrh zákona dle mého neefektivně brání dosavadnímu zneužívání výkonu bezpečnostní činnosti pro vlastní potřebu, která doteď vlastně nebyla vůbec regulovaná. Povinnost registrace výkonu ostrahy pro vlastní potřeby, a tudíž dodržování základních zákonných podmínek výkonu bezpečnostní činnosti stanovuje zákon pouze pro výkon vlastní ostrahy pracovníkem se zbraní. Nebere tak vůbec v potaz samotný celkový rozsah činnosti a zejména počet osob vykonávajících bezpečnostní činnost, byť neozbrojených. Nadále by tak subjekty bez jakékoli regulace dodržování minimálních standardů mohly vykonávat ostrahu velkých objektů, kde si pro účel splnění podmínky ostrahy pro vlastní potřebu pouze administrativně pronajmou jednu místnost, nebo by mohly dodávat služby ostrahy formou poskytování agenturních zaměstnanců. Souhlasím také s předřečnicí paní kolegyní Černochovou, že míra zapojení tajných služeb je nepřiměřeně vysoká, hrozí její zneužití, nebo naopak zahlcení. A domnívám se také, že přijetím zákona v této podobě bychom dovolili, aby stát zacházel už příliš za hranici soukromí občanů. Navrhuji tedy tento zákon vrátit navrhovateli k dopracování ve smyslu výše uvedených připomínek, a to tak, aby jeho přijetí opravdu znamenalo zkvalitnění trhu soukromých bezpečnostních služeb a my nemuseli tento zákon ihned po přijetí novelizovat, což by narušilo právní jistotu subjektů na tomto trhu. Děkuji za pozornost. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová Děkuji. A nyní prosím s faktickou pana poslance Chalupu. Prosím, máte slovo. Poslanec Bohuslav Chalupa Děkuji za slovo. Velice krátce k vystoupení předřečníka. Já si naopak myslím, že zákon je potřeba schválit v prvním čtení, dostat ho do odborných výborů a tam se skutečně věnovat jednotlivým parametrům toho zákona. A budu se na to dívat tak, a myslím si, že v podstatě se na tom shodneme i v našem poslaneckém klubu, budu se na to dívat tak, že v podstatě pokud se nám podaří nastavit nové parametry pro výkon služby lidí zaměstnaných v soukromých bezpečnostních agenturách, tak to může být významný příspěvek ke zvýšení schopnosti země čelit kritickým situacím, kdy v podstatě řada objektů a řekněme subjektů může být hlídána těmito soukromými službami a Armáda a Policie České republiky a další profesionální sbory se můžou věnovat skutečně závažnějším činnostem. Takhle se na to budu dívat, takhle budu k tomu zákonu přistupovat. Nicméně apeluji na vás, abyste odhlasovali jeho postoupení v prvním čtení. Děkuji. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová Děkuji. Nyní prosím s faktickou pana poslance Klučku. Připraví se pan poslanec Grospič. Prosím, máte slovo. Poslanec Václav Klučka Velmi pěkně děkuji, paní místopředsedkyně. Už v úvodním slově zpravodaje a některých dalších tady zazněl povzdech, kolik let nám tento zákon chyběl. Byl bych strašně rád, kdybyste našli chviličku času a v archívu, který najdete ve svých počítačích, v těch předcházejících funkčních obdobích se podívali na tvorbu tohoto zákona a na situaci, proč byl stažen zpátky, proč byl odmítnut a proč byl zastaven. Velmi prosím, a je to v souladu s tím, co říkal přede mnou kolega Chalupa, pojďme na něm pracovat a jednat ve výborech. Máte-li jakýkoliv návrh na zlepšení tohoto textu, tak si ho připravte, dejte ho k projednání garančnímu výboru nebo si to připravte na jednání Sněmovny. Vše je o diskusi. Ale prosím, nepromarněme tuhletu šanci konečně zákon dopracovat. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová Děkuji a nyní prosím k mikrofonu pana poslance Grospiče. Prosím, máte slovo. Poslanec Stanislav Grospič Děkuji, paní místopředsedkyně. Vážené kolegyně a kolegové, já budu asi vystupovat v duchu svých předřečníků, tzn. budu se přiklánět k tomu, aby návrh zákona byl vpuštěn do dalšího čtení, aby byl projednáván touto Poslaneckou sněmovnou, a zároveň avizuji, že se budu přiklánět k tomu, aby byla prodloužena lhůta k jeho projednávání, protože ho považuji za velice závažný. Považuji ho za velice závažný z několika důvodů. Ten první důvod je, nebo jeden z těch důvodů je, že téměř přes 50 tisíc lidí tady tvoří v podstatě doposud různými právními předpisy upravovanými ozbrojené složky, které nejsou zcela pod kontrolou českého státu a mohou být pod vlivem často organizací nebo firem, na které nemá stát zatím žádné příliš legitimní možnosti působení. To je zcela vážný moment a upozorňuji na to, že v předminulých obdobích se stejný problém diskutoval v souvislosti tady s jedním nejmenovaným poslancem, který rovněž měl soukromou bezpečnostní agenturu, a bylo to s ním a s těmito problémy právě spojováno. Ten druhý problém. Bezpečnostní agentury anebo lidé, kteří pracují v různých strážních službách, jsou často využíváni a pracují formou agenturních zaměstnanců. To je velice vážný problém, se kterým je potřeba se vypořádat, a věnovat tomu také pozornost při projednávání tohoto zákona. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová Děkuji, to byly faktické poznámky. Dříve než pozvu k mikrofonu pana poslance Korte, který je další v pořadí, dovolte mi načíst omluvy. Z dnešního jednání se od 17.30 do 18.15 z pracovních důvodů omlouvá pan poslanec Benešík, z dnešního jednání mezi 17.20 až do konce jednacího dne se omlouvá pan poslanec Radim Fiala, od 18.00 hodin ze zdravotních důvodů z dnešního jednání se omlouvá pan poslanec Vojtěch Adam, mezi 17.00 a 19.00 hodin z dnešního jednání z pracovních důvodů se omlouvá pan poslanec Schwarzenberg a z dnešního jednání od 17.00 hodin do konce jednacího dne se omlouvá pan poslanec Šenfeld. Nyní již prosím pana poslance Korteho. Prosím, máte slovo. Poslanec Daniel Korte Děkuji za slovo. Než přistoupím k věci, paní předsedající - ano, na druhý pokus se vám to povedlo. Jméno Korte je sklonné. Děkuji. Za druhé. Nějakým mně úplně nejasným řízením jsem se ocitl na tabuli přihlášených dvakrát, takže prosím tu druhou přihlášku považovat za bezpředmětnou. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová Tu poslední, nebudu k ní přihlížet. Poslanec Daniel Korte Ano. Děkuji. Dámy a pánové, pěkné odpoledne. Jak zde bylo řečeno, tento návrh zákona o bezpečnostní činnosti představuje úplně novou právní úpravu, která má závažné dopady nejen na provozovatele těchto služeb, ale i zaměstnance, jak bylo řečeno, je to kolem 50 tisíc osob, ale i na jejich klienty, tedy zadavatele těch služeb, ale především a zejména na touto činností dotčené osoby, na které bychom měli myslet na prvním místě. Tato oblast byla jakožto živnost koncesovaná dosud chabě, resp. skoro vůbec nijak regulovaná, a skýtala tedy řadu bezpečnostních rizik jak pro klienty, tak pro objednatele, tak i pro podnikatelské či politické subjekty a koneckonců i pro celou společnost v případě možného zneužití samotnými bezpečnostními službami, zločineckými skupinami či zpravodajskými službami cizích států. Návrh se pokouší o eliminaci těchto rizik. Přináší zcela nový pohled na tento obor lidské činnosti a potud je v něm tedy leccos pozitivního... Pardon. Já se o těch pozitivech zmíním, ačkoliv mnohé z toho tady bylo řečeno, nikoliv proto, že bych chtěl zdržovat, ale proto, že chci být fér a nebýt pouze negativistický. Myslím, že vynětí z živnostenského zákona a samotný zákon jako takový je dobře, je dobře definice těch dvou typů této činnosti, komerční a nekomerční, čili pro soukromou potřebu, i s vydělením těch poddruhů, typů té činnosti. Komerční činnost na základě licence, nekomerční na základě registrace, čili mírnějšího administrativního řízení. Potud je to v pořádku, jenom otázka, jak se o tom zmínil pan ministr, jestli deset let není příliš dlouhá doba, ale to si vysvětlíme případně při dalším projednávání. Líbí se mi, že zákon stanoví podmínky k vydání licence, podmínky obecné pro výkon bezpečnostní činnosti, definuje svéprávnost, bezúhonnost, spolehlivost, zdravotní a zejména odbornou způsobilost. Myslím, že tato podmínka je výrazným krokem vpřed, protože představuje jistou garanci kvalit služeb pro klienta. Kladně hodnotím zákaz souběhu nebo křížení těch činností. Příklad. Nemůže se nechat najmout někdo na službu soukromého detektiva proti osobě, u které vykonává ochranu. Významným plusem je dle mého povinnost mlčenlivosti, která trvá do skonání věků, i po skončení smluvního či pracovněprávního vztahu. Myslím si, že dobře je též povinné pojištění odpovědnosti. Návrh stanovuje přestupky, správní delikty právnických osob, fyzických osob, provozovatelů, zaměstnavatelů, zaměstnanců, členů statutárních orgánů, lékaře, jakož i sankce. Potud dobře. Ale tím to, dámy a pánové, končí. Je třeba se zaměřit na ty slabiny. K výkonu dozoru má být zřízeno nové pracoviště na Ministerstvu vnitra o síle cca 40 zaměstnanců. Veškerý dozor, tak jak je popsán v § 62, však vyčerpává své možnosti udělením ústního pokynu či písemného rozhodnutí k odstranění zjištěných nedostatků. Činnost dozoru se soustřeďuje pouze na kontrolu plnění kvalifikačních předpokladů a administrativních povinností. Podíváme-li se na necitlivější oblast jako na činnost soukromého detektiva, tak i jeho povinnosti jsou obsaženy v § 43. Cituji: 1. Provozovatel je při výkonu soukromé bezpečnostní činnosti, služba soukromého detektiva, povinen: a) dbát na ochranu osobnosti, základních práv a svobod a ochranu osobních údajů všech osob, b) vést seznam osob vykonávajících soukromou bezpečností činnost. 2. Ministerstvo stanoví vyhláškou náležitosti seznamu podle odstavce 1 písm. b). Dámy a pánové, promiňte, ale to je směšné. Činnost soukromého detektiva představuje, a to nejen při eventuálním nasazení operativně technických prostředků, závažný zásah do základních lidských a občanských práv garantovaných Listinou základních práv a svobod. Je to zásah do práva na soukromí podle článku 7, do práva na ochranu před neoprávněným shromažďováním, zveřejňováním či jiným zneužíváním osobních údajů podle článku 10, do práva na nedotknutelnost obydlí podle článku 12 a do práva na tajemství zpráv podávaných telefonem podle článku 13. V důvodové zprávě ve zvláštní části se k tomuto paragrafu praví - cituji: "Předkladatel návrhu zákona považuje tuto oblast za velmi citlivou z hlediska jejího vnímání ze strany laické i odborné veřejnosti." Touto větou ovšem citlivý přístup předkladatele k této problematice končí. Předkladatel si dává velkou práci, aby na 15 stranách důvodové zprávy doložil, že zavést do návrhu speciální úpravu výslovně zakazující neoprávněné sledování osob, včetně tzv. nelegálních odposlechů, a to jsou prosím všechny kromě těch, které jsou prováděny Policií ČR podle reglementu trestního řádu § 88 či 128, a zavést do trestního zákoníku speciální skutkovou podstatu trestného činu postihující takové jednání je nadbytečné, neboť je údajně dostatečně pokryto stávající právní úpravou. Dokonce přitom alibisticky tvrdí, že za legalitu objednávky je odpovědný objednatel. Přitom v obecné části důvodové zprávy je nutnost takovéto úpravy uvedena jako jeden z hlavních důvodů vzniku nové, tedy této, právní úpravy. Já prosím cituji na straně 51: "Je možné zmínit mediálně známé případy, kdy jedna konkrétní soukromá bezpečnostní služba v minulosti výrazně negativně zasáhla do průběhu komunálních voleb v hlavním městě Praze konaných v roce 2010. S velkou pravděpodobností se podílela na řešení vnitrostranické krize jedné z bývalých vládních stran formou instalace odposlechového zařízení v bytě politicky činné osoby apod. Tím došlo k zásadnímu posunu ve vnímání dosavadního charakteru působení soukromých bezpečnostních služeb ze strany veřejnosti, ale i zainteresovaných orgánů veřejné moci a omezení těchto excesů soukromých bezpečnostních služeb nelze dosáhnout jinak než navrhovanou novou právní úpravou, která obdobné činnosti výslovně zakáže." Zdůrazňuji, navrhovaná úprava si kladla za cíl obdobné činnosti výslovně zakázat. Jenže skutek utek! Dámy a pánové, já naopak tvrdím, že tato oblast je pokryta nedostatečně. Kdyby totiž byla pokryta dostatečně, tak by k takovým neoprávněným zásahům do soukromí patrně nedocházelo. Je veřejným tajemstvím, že několik tzv. bezpečnostních agentur má k dispozici Agátu, což je technické zařízení k provádění odposlechů, které vlastní Policie ČR. Soukromý detektiv má postavení jako kterýkoliv jiný občan, a není tedy možné, aby mohl konat to, co smí konat policie pouze pod zákonným dohledem. Já jsem vkládal velkou naději v to, že opatření, jak čelit tomuto nedovolenému jednání, při němž dochází nejen k porušení oněch základních lidských práv a svobod, ale i jiných zákonů, například telekomunikačního zákona, se promítne do této normy, a musím konstatovat, že jsem hluboce zklamán. Navrhovatel totiž evidentně podlehl lobbingu profesních organizací, spolupráci s nimiž ostatně otevřeně v důvodové zprávě přiznává, a znamená to, že nezákonný stav bude nadále pokračovat. Nikdo totiž nekontroluje nelegální nasazení operativně technických prostředků, není o tom žádná evidence, a tudíž kde není žalobce, není soudce. Kromě tohoto zákazu, který mi v navrhovaném textu chybí, je třeba zakázat orgánům veřejné moci a jiným veřejnoprávním právnickým osobám, především míním státní zastupitelství, policii, zpravodajské služby, stát obecně, ale i třeba kraje a obce, samozřejmě obecní policii, aby si pronajímaly služby některých bezpečnostních činností, jde zejména o službu soukromého detektiva, případně takové činnosti samy vykonávaly či si k tomu zřizovaly firmy. Vinou absence takovéhoto zákazu je pro státní orgány snadno možné obcházet zákaz nebo omezení některých činností zasahujících do lidských práv, opět mluvím o tom nezákonném šmírování, a máme zde evidenci, že v nedávné minulosti k takovému případu došlo. Mám tím na mysli angažmá Vojenského zpravodajství v kauze Nečasová Nagyová. Dámy a pánové, já pokládám tuto absenci výslovného zákazu takového nedovoleného jednání v rámci služby soukromého detektiva, absenci příslušné úpravy trestního zákoníku a především absenci zavedení účinné - zdůrazňuji, pane ministře, účinné - fyzické a technické kontroly, kterou samozřejmě nezvládne 40 administrativních pracovníků, za naprosto zásadní nedostatek tohoto návrhu, za nedostatek tak závažný, že jsem byl původně rozhodnut navrhnout vrácení návrhu navrhovateli k přepracování. Mezitím ovšem na půdě podvýboru pro policii, obecní policii a soukromé bezpečnostní služby během posledního tři čtvrtě roku proběhlo několik koleček jednání s Ministerstvem vnitra, které se postavilo kladně k některým našim návrhům, bohužel s výjimkou úpravy trestního zákoníku, a je připraven, jak bylo řečeno, komplexní pozměňovací návrh. Proto TOP 09 sice propustí tento návrh do druhého čtení, ale jeho finální schválení bude podmiňovat nejen schválením pozměňovacích návrhů, komplexního pozměňovacího návrhu, ale i úpravy trestního zákoníku, tak jak jsem o tom mluvil, což já ve druhém čtení navrhnu. Protože je to norma zcela nová, poměrně komplikovaná a bylo by záhodno, aby její trvanlivost do další případné novelizace byla pokud možno delší než tři měsíce, přikláním se k návrhu kolegyně Černochové na prodloužení lhůty k projednávání na 90 dní. Děkuji vám za pozornost. Místopředseda PSP Vojtěch Filip Dobrý podvečer, paní poslankyně, páni poslanci. To byl pan poslanec Daniel Korte a já nemám žádnou další přihlášku do rozpravy. Ještě než budeme pokračovat, budu konstatovat došlou omluvu paní poslankyně Heleny Válkové od 17.30 do konce jednacího dne. Pokud se nikdo nehlásí z místa, nikoho nevidím, rozpravu končím. Ptám se na závěrečné slovo. Pane ministře? Ano, je zájem. Pan zpravodaj? Také bude mít zájem. Pane ministře, máte slovo. Ministr vnitra ČR Milan Chovanec Vážený pane předsedající, my jsme se s kolegou domluvili, že budu velmi krátký a on pak ještě uvede některá technická data. Chci poděkovat za dnešní debatu. Je vidět, že ten zákon je nový, je to nový pohled na řešení této bezesporu důležité části života kolem nás a bylo tady zmíněno mnoho informací a mnoho dejme tomu i určitých pochyb, jak ten systém do dnešního dne funguje. Žádný zákon není samospásný a bezesporu i potom bude potřeba ho postupně novelizovat. Na druhou stranu já to vnímám jako krok správným směrem. Vzhledem k tomu i k debatě, která tu probíhala, a já jsem velmi rád, že byla velmi věcná a víceméně se dotýkala hlavně těch odborných částí a některých konkrétních ustanovení, se připojuji k tomu a jsem pro to, aby se prodloužila debata ve výborech o 30 dní. Protože ta materie je tak veliká, že je potřeba to prostě projednat do posledního detailu a je potřeba tu normu potom sem přinést v co nejlepším možném stavu a kvalitě. Takže já souhlasím s tím, abychom to o 30 dní prodloužili, budu pro to samozřejmě i hlasovat. Ještě jednou děkuji za debatu a těším se na debatu ve výborech, která se rozproudí určitě velmi brzy. Místopředseda PSP Vojtěch Filip Děkuji panu ministru vnitra Milanu Chovancovi. Pan zpravodaj má své závěrečné slovo. Prosím, pane zpravodaji. Poslanec Bronislav Schwarz Děkuji. Pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, já jsem také poslouchal všechna vystoupení, jak kolegyni Černochovou, kolegu Lanka, kolegu Korteho, tak samozřejmě jsem poslouchal i faktické poznámky pana Chalupy, Klučky a Grospiče. A musím vám říct jako zpravodaj, že nic, co jste povídali nebo o čem jste naznačovali, že vidíte problém, nebo jste to pochválili, tak nic není v rozporu, aby to nešlo projednat, podle mého názoru prosím, ve výborech, tam, kam zákon pošleme, nebo budeme se snažit poslat. A není nic v rozporu, kam bude směřováno, nebo kam bude směřován zákon, co by měl vylepšit. Není to rozpor se zakotvením právního řádu - komplexní přehledné právní úpravy tohoto zákona, když se odstraní naše současná úprava. Není nic v rozporu, že stanovíme jasné podmínky bezpečnostní činnosti. Ani když kolega Korte prostřednictvím pana místopředsedy mluvil o tom, tak v tom rozpor nevidím. Není nic v rozporu se zavedením oprávnění podnikat v oblasti komerční na základě licence, kde nikomu z vás ani nevadilo těch deset let. Pak samozřejmě není problém v oblasti podnikání, když budu mít bezpečnostní agenturu sám pro sebe, pro svou vlastní činnost, tak nikomu nevadilo, což je také správně, že budeme eliminovat, nebo tento zákon může a eliminuje nespolehlivé podnikatele v oblasti právě bezpečnostní činnosti. Stanovuje jasné kvalifikační předpoklady provozovatele bezpečnostní služby. Atd. atd. A což je důležité, i pan kolega Korte o tom mluvil - tento zákon sám vymezuje i přestupky a správní delikty v oblasti bezpečnostní činnosti a sankce za ně ukládané. Včetně odebírání licencí, které budou udělovány. Já si myslím, že tohle je důležité, protože ten zákon je životaschopný. Připravoval se opravdu - nebudu říkat dva, tři, ale já si myslím, že kolem deseti let. Ti, co na tom měli zájem, si o tom povídali, diskutovalo se a jsem rád, že vaše vystoupení nebyla v rozporu s cíli tohoto zákona, který bychom měli uvést v život. To je všechno, pane místopředsedo. A jako zpravodaj bych jenom zopakoval ještě závěrem, že byla tři vystoupení, padly dva návrhy. Jeden návrh na prodloužení ve výborech o 30 dnů, kdy pan ministr řekl, že jako předkladatel souhlasí, tak tady nevidím problém. A druhý návrh byl od kolegy Lanka, kdy chce tento zákon vrátit k dopracování. Jiný návrh prosím, pane místopředsedo, nepadl. Místopředseda PSP Vojtěch Filip Děkuji, pane zpravodaji. V závěrečném slově jste i shrnul návrhy na hlasování. První návrh, který musíme rozhodnout, je návrh na vrácení předloženého návrhu navrhovateli k dopracování, a to ještě předtím, než budeme hlasovat o dalších návrzích. Já zagonguji, aby všichni věděli, že budeme rozhodovat. Odhlásím vás. Požádám vás o novou registraci. Prosím, přihlaste se svými identifikačními kartami. O návrhu pana poslance Lanka na vrácení rozhodneme v hlasování číslo 356, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro vrácení. Kdo je proti? Děkuji vám. Hlasování číslo 356, z přítomných 127 poslanců pro 5, proti 104. Návrh nebyl přijat. Můžeme se tedy zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Nejdříve pro garanční výbor. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání výboru pro bezpečnost jako výboru garančnímu. Má někdo jiný návrh jako garanční výbor? Není tomu tak. (Reakce na otázku z pléna:)Garanční. Rozhodneme v hlasování číslo 357. Zahájil jsem hlasování číslo 357 a ptám se, kdo je pro to, aby garančním výborem byl výbor pro bezpečnost. Kdo je proti? Děkuji vám. Hlasování pořadové číslo 357, z přítomných 128 pro 126, proti nikdo. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání jako garančnímu výboru výboru pro bezpečnost. Organizační výbor nenavrhl přikázat tento návrh dalším výborům. Paní poslankyně Černochová se hlásí do rozpravy, pan kolega Korte další. Poslankyně Jana Černochová Děkuji. Pane místopředsedo, já si dovoluji ještě navrhnout, aby byl tento návrh zákona postoupen do dalších výborů, a to do výboru pro obranu a do ústavněprávního výboru. Místopředseda PSP Vojtěch Filip Ano. Pan kolega Korte - nemá zájem. Pan poslanec Votava má návrh. Prosím, pane poslanče. Poslanec Václav Votava Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, byť rozpočtový výbor si nemůže stěžovat na nedostatek práce, přece jenom si dovolím požádat o přikázání rozpočtovému výboru, protože se tento zákon také týká pojištění, resp. oblasti pojišťovnictví. Děkuji. Místopředseda PSP Vojtěch Filip Děkuji. To jsou tři návrhy na projednání v dalších výborech. Budeme hlasovat jednotlivě podle pořadí. V hlasování číslo 358 rozhodneme o přikázání výboru pro obranu. Zahájil jsem hlasování a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám. Hlasování pořadové číslo 358 z přítomných 130 pro 96, proti 19. Návrh byl přijat. Nyní budeme hlasovat o přikázání výboru ústavněprávnímu, a to hlasováním pořadové číslo 359. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám. Hlasování pořadové číslo 359, z přítomných 130 pro 106, proti 7. Návrh byl také přijat. Poslední návrh na hlasování o přikázání je rozpočtový výbor. V hlasování 360, které jsem zahájil, se ptám, kdo je pro rozpočtový výbor. Kdo je proti? Děkuji vám. Hlasování pořadové číslo 360, z přítomných 131 poslance, pro 127, proti nikdo. Návrh byl také přijat. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání jako dalším výborům výboru pro obranu, výboru ústavněprávnímu a rozpočtovému výboru. Nyní tady máme návrh vzešlý z rozpravy o prodloužení lhůty k projednání o 30 dnů. S návrhem vyslovil souhlas předkladatel ministr vnitra, je to tedy hlasovatelný návrh s tím, že o něm rozhodneme v hlasování 361, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro prodloužení lhůty k projednání. Kdo je proti? Děkuji vám. Hlasování pořadové číslo 361, z přítomných 131 poslance pro 105, proti 12. I tento návrh byl přijat. Lhůta k projednání u tohoto tisku byla prodloužena o 30 dnů, tedy na 90 dnů. Děkuji panu ministrovi, děkuji panu zpravodaji a končím bod číslo 50. Dalším bodem našeho jednání je bod číslo