Person name

Místopředseda PSP Vojtěch Filip 20. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákonné opatření Senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí /sněmovní tisk 639/ - druhé čtení Pan kolega Holeček jako zpravodaj je na místě zpravodajů a z pověření vlády předložený návrh uvede místopředseda vlády a ministr financí Andrej Babiš. Prosím, pane místopředsedo, máte slovo. Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Vážené dámy, vážení pánové, novelu daně z nabytí nemovitých věcí jsem zde již podrobně představil v rámci prvního čtení. Proto mi dovolte, abych se zmínil pouze o třech zásadních tématech. Prvním a nejdůležitějším tématem je změna spočívající ve sjednocení osoby poplatníka na nabyvatele a s tím související odstranění možnosti volby poplatníka a institutu ručení. Jednoznačné vymezení nabyvatele jako poplatníka odstraňuje řadu obtíží. Například je-li dnes poplatníkem převodce, nabyvatel hradí fakticky daň převodci v ceně za nemovitou věc. Nabyvatel však nemá jistotu, zda mu v budoucnu nevznikne z titulu ručení povinnost zaplatit daň ještě jednou. To chceme odstranit. Dále v současné době jsou časté případy, kdy rozvádějící se manželé prodávají nemovitou věc a nejsou schopni se dohodnout, kdo bude daň platit. Nově tyto případy odpadnou, neboť daň bude platit výlučně nabyvatel. Navíc nabyvatel je poplatníkem daně v drtivé většině států Evropské unie. Není třeba se obávat, že by změna způsobila problémy při financování nákupu nemovitých věcí, banky se této změně přizpůsobí a poskytnou úvěr i na financování této daně. Druhým tématem, které zmíním, je úplné osvobození nabytí nemovitých věcí územními samosprávnými celky, a to v souvislosti se změnou osoby poplatníka. Zdanění případů, kdy poplatníkem je územní samosprávný celek, není ani důvodné ani účelné, neboť by znamenalo pouze transfer peněžních prostředků mezi jednotlivými veřejnými rozpočty. V této souvislosti podporuji pozměňovací návrh přijatý rozpočtovým výborem, aby územní samosprávné celky nemusely ani podávat daňové přiznání. Za třetí zdůrazňuji, že návrh nikterak nemění sazbu daně, která by tak měla zůstat na čtyřech procentech. Případné snížení sazby o jeden procentní bod by znamenalo propad výnosu daně o cca 2,8 miliardy korun. Navrženou účinnost návrhu zákona je nutné posunout, proto souhlasím s pozměňovacím návrhem přijatým rozpočtovým výborem, který nově stanovuje účinnost na první den třetího měsíce následujícího po dni vyhlášení zákona. Děkuji za pozornost. Místopředseda PSP Vojtěch Filip Děkuji panu místopředsedovi vlády a ministru financí Andreji Babišovi a konstatuji, že návrh jsme v prvním čtení přikázali k projednání rozpočtovému výboru jako výboru garančnímu. Usnesení výboru byla doručena jako sněmovní tisky 639/1 a 2. Žádám tedy zpravodaje rozpočtového výboru pana poslance Jiřího Holečka, aby nás informoval o projednání návrhu ve výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnil. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo. Poslanec Jiří Holeček Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně a kolegové, rozpočtový výbor projednal tento sněmovní tisk dne 17. února, kdy se rozhodl svým usnesením toto projednávání přerušit, a následně projednal tento sněmovní tisk 30. března 2016 a přijal následující usnesení k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákonné opatření Senátu č. 340/2013 Sb. k dani z nabytí nemovitých věcí, sněmovní tisk 639. Po úvodním slově náměstkyně ministra financí Schillerové, zpravodajské zprávě poslance Holečka a po rozpravě rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu za prvé doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby vládní návrh zákona, kterým se mění zákonné opatření Senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí, sněmovní tisk 639, schválila ve znění těchto pozměňovacích návrhů. Pozměňovací návrhy jsou uvedeny v systému pod číslem 639/2. Za druhé zmocňuje zpravodaje, aby s tímto usnesením seznámil Poslaneckou sněmovnu České republiky. Tak jsem učinil. Děkuji za slovo. Místopředseda PSP Vojtěch Filip Děkuji, pane zpravodaji. Otevírám obecnou rozpravu. Mám přihlášenu paní poslankyni Věru Kovářovou a pana poslance Vilímce. Nejdříve tedy paní poslankyně Věra Kovářová. Prosím, paní poslankyně, máte slovo. Poslankyně Věra Kovářová Děkuji za slovo. Vážené dámy, vážení pánové, v rozpočtovém výboru jsem předložila pozměňovací návrh, který se týká povinnosti podávat daňové přiznání obcí a dobrovolnými svazky obcí. Je to tak, že podle této novely by měly být obce a dobrovolné svazky obcí zcela osvobozeny od daně z nabytí nemovitých věcí. Přesto jim však zůstala povinnost podávat daňové přiznání k této dani, což znamená zachování administrativní zátěže, a to jak na straně územního samosprávného celku, tak i na straně státu, a to v situaci, kdy v konečném důsledku nebude žádná daň vybrána. V případě zrušení této povinnosti by např. u obce s cca dvěma tisíci obyvateli mohlo dojít k časové úspoře v řádu několika málo desítek hodin. Proto jsem také navrhla zrušení povinnosti podávat daňové přiznání, protože se domnívám, že naplňuje zásadu efektivity. Jsem moc ráda, že rozpočtový výbor tento můj pozměňovací návrh přijal, a doufám, že tomu bude tak i ve třetím čtení. Děkuji. Místopředseda PSP Vojtěch Filip Děkuji paní poslankyni Věře Kovářové. Nyní pan poslanec Vilímec. To je zatím poslední v obecné rozpravě. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Poslanec Vladislav Vilímec Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně a kolegové, nechci mluvit o obsahu té novely, protože o tom mluvil pan ministr. Ona přesunuje především povinnost platit daň ze strany prodávajícího na kupujícího. Není to něco nového, protože s tím přišlo již Ministerstvo financí ke konci minulého volebního období. Senát to pak trochu změnil. Z mého pohledu komunálního politika, pokud tedy ta daň zůstane, tak je pozitivní to, že územně samosprávné celky nebudou muset platit onu daň, protože je to součást veřejných rozpočtů, a samozřejmě i to, co přijal rozpočtový výbor, že nebudou muset ani podávat daňové přiznání. Ta samotná změna osoby poplatníka má pro finanční správu určitou výhodu z hlediska výběru daně, protože při vzniku daňové povinnosti převodce již není vlastníkem předmětné nemovité věci. Na druhé straně může také činit komplikaci v případě předkupních smluv, které jsou uzavřeny. A kvůli změně plátce daně při zachování třeba současného znění předkupních smluv, pokud se tedy nezmění, se může cena pro kupujícího také prodražit o ta 4 %, pokud zůstane sazba na stávající úrovni. Občanská demokratická strana navrhovala, a to určitě dobře víte, ve sněmovním tisku 426 úplné zrušení této daně. Koneckonců když jsem se díval, jak je to v jiných zemích, tak na Slovensku se tato daň vůbec nevybírá. Slovensko je mnohdy uváděno jako takový příklad v jiných věcech - např. při debatě o EET tady padalo také Slovensko, nebo u registru smluv. Zde se o tom moc nemluví, že se tam ta daň vůbec nevybírá. Vláda zrušení této daně odmítla především tedy z fiskálních důvodů, byť se jedná v zásadě o další zdanění pořizované nemovitosti z již jednou odvedených daní. Takže tady se vlastně uplatňuje jakási zásada dvojího zdanění. Já právě i s ohledem na komplikace, které mohou prodražit i cenu pozemků pod byty nebo některých bytů, které nejsou nové, navrhuji alternativně snížit od 1. ledna 2017, tedy až od příštího roku, tuto daň na 3 %, resp. 2 %. Podával jsem návrh v rozpočtovém výboru. Ministerstvo financí ve stanovisku pro rozpočtový výbor uvedlo jména zemí, kde je výše zdanění srovnatelná s aktuální sazbou v České republice. Uváděl jsem příklad Slovenska, kde se vůbec nevybírá, jsou i jiné země, kde se vybírají v nižší sazbě, třeba ve Slovinsku jsou to 2 %, mohl bych uvádět i jiné příklady. Nemusíme vycházet pouze z Chorvatska, kde se platí 5 %. Ano, někde je třeba zdanění závislé od ceny nemovitosti a samotná daň nebo jeho část je třeba také někdy příjmem i místních rozpočtů. U nás v této věci máme tradičně jednotnou sazbu a rozpočtové určení daní se týká vlastně jenom toliko příjmů státního rozpočtu. Když se podíváme do minulosti, tak až do roku 2003 sazba daně z převodu nemovitosti tehdy činila 5 %. Poté se snížila na 3 procentní body od toho roku 2003 a od roku 2013 byla zvýšena v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů v době ekonomické krize na 4 procentní body. Krize již odezněla, ale původně zamýšlené dočasné opatření, jak se v případě daňových sazeb docela často stává, se stalo zase opatřením trvalým. Proto je namístě využít této novely aspoň k pokusu o snížení sazby - myslím, že tady byly ještě odvážnější návrhy - v podmínkách, když vlivem ekonomicky příznivého období dochází k určité konsolidaci veřejných rozpočtů. Snížení v té první alternativě na 3 % je z tohoto pohledu naprosto logické a navíc ulehčí finanční situaci mnohým nabyvatelům bytových jednotek nebo nemovitostí. Pokud se týká rozpočtových dopadů, studoval jsem stanovisko Ministerstva financí, které uvádí dopady z optiky skutečnosti roku 2015. Tam ten výběr byl poněkud vyšší, 11 mld. - nevím, jestli to bylo z toho důvodu, že se připravuje tento návrh zákona, nebo z nějakého jiného důvodu - zatímco třeba v roce 2014 to bylo pouze 9,3 mld. korun, aniž to Ministerstvo financí, aspoň soudě podle schváleného rozpočtu, nějak očekávalo. Naopak i v letošním roce, když jsem se díval, Ministerstvo financí snížilo v rozpočtu částku této daně na 10,3 mld. korun, možná i s ohledem na osvobození obcí nebo krajů, nedokážu posoudit. Můj návrh v případě snížení sazby na 3 % bude mít dopady do rozpočtu zhruba v pásmu 2,5 mld. maximálně, kdybych to vzal ze skutečnosti minulého roku 2,8 mld., kdyby to snížení bylo o polovinu na 2 % po vzoru Slovinska, tak to bude znamenat dvojnásobek, zase tedy pásmo 5,5 mld. až 5,6 mld. korun. Jsem přesvědčen, že ani tato suma by neznamenala nějaké nepřekonatelné problémy na příjmové straně rozpočtu. Vážené kolegyně a kolegové, věřím, že jedna z těch variant - a budou tady určitě ještě odvážnější varianty - snížení sazby může získat vaši podporu a především pomůže ulehčit pozici mnohým nabyvatelům nemovitostí. V podrobné rozpravě pak se pouze odkážu na sněmovní dokument, kde je popsán pozměňovací návrh včetně odůvodnění. Děkuji za pozornost. Místopředseda PSP Vojtěch Filip Děkuji panu poslanci Vilímcovi a do rozpravy dále v obecné rozpravě je pan poslanec Miroslav Kalousek. Prosím, pane předsedo, máte slovo. Poslanec Miroslav Kalousek Děkuji za slovo. Prosím, nevyděste se, protože já budu hájit návrh, který předložil pan ministr financí. On totiž zdaleka není předkládán proto, že je to komfortnější pro finanční správu. Ale ten dopad je komfortní především pro daňového poplatníka, kterému se zvyšuje jeho jistota. Současný právní stav, kdy se platí daň z převodu nemovitostí, má v sobě zabudované vzájemné ručení mezi prodávajícím a kupujícím. Jinými slovy, když prodávající nezaplatí tu daň, tak ji pak finanční správa podle současně platného zákona vymáhá po tom kupujícím, protože ručí. Ono to samotné vzájemné ručení mezi poplatníky je něco poměrně velmi nepříjemného pro daňového poplatníka. Máme to v tomto případě, pak to máme ještě u daně z přidané hodnoty. A já jsem ve své praxi zažil nemálo skutečně srdceryvných případů, kdy nabyvatel koupil nemovitost, v rámci té nemovitosti prodávajícímu samozřejmě zaplatil i daň, která v té ceně byla zakomponována, prodávající daň neodvedl, peníze zmizely, babička je rozdala vnoučatům nebo prodávající z nich zaplatil dluhy, a protože ji finanční správa od něj nemohla vymáhat, obrátila se na ručitele, kterým byl pořizovatel té nemovitosti, a skutečně v několika případech došlo k tomu, že ta poctivě zaplacená nemovitost, ve které zaplatil už i tu daň, která ale nebyla odvedena, kvůli té neodvedené dani byla exekuována. Těch případů byla řada. Mě z nich bolelo srdce a nebylo, jak těm lidem pomoct. Zákon umožňoval dát jim platební kalendář, ale zákon neumožňoval jim to nějak zohlednit, zlevnit nebo jim tu daň odpustit. Tenhle instrument, který přenese tu povinnost na nabyvatele nemovitostí, tenhle problém odstraní. Prostě to ručení tam skončí, žádné ručení tam nebude. Daň odvede nabyvatel nemovitosti, a kdyby ji neodvedl, tak koneckonců ta daň byla i v ceně té nemovitosti, tak bude-li mu nemovitost exekuována, tak to bude podstatně spravedlivější než v tom prvním případě. Takže já jsem jednoznačně za. Zrovna tak jako podporuji z důvodů, které pan poslanec Vilímec už řekl, i snížení té daně. Děkuji. Místopředseda PSP Vojtěch Filip Děkuji panu poslanci Miroslavu Kalouskovi. Kdo dál do obecné rozpravy? Ano, pan předseda klubu ODS Zbyněk Stanjura. Prosím, pane předsedo, máte slovo. Poslanec Zbyněk Stanjura Děkuji za slovo. Já se na rozdíl od Miroslava Kalouska domnívám, že hlavním důvodem je zvýšit komfort finančních úřadů a úředníků finanční správy. Protože zase říkáme, že ti občané nemohou mít smluvní volnost, protože to nezvládají. A chytrý stát to ošetří zákonem. Já jsem si vyžádal na rozpočtovém výboru statistiku, kolik je rozdíl mezi předepsanou daní a vybranou daní. Tam v zásadě žádné zajímavé nedoplatky této daně neexistují. I ten případ, kdy jedna strana nesplní svou povinnost, se dá řešit poměrně jednoduše. Je zcela běžný institut, že část kupní ceny se dává do notářské úschovy nebo k advokátovi a uvolňuje se té druhé straně až v okamžiku, kdy zaplatí daň z nabytí nemovitosti. To je přece docela běžný postup a rozumný prodejce nebo rozumný nabyvatel tohle udělá v případě, že to má platit prodejce. Není na tom nic špatného. Pokud na to ten prodejce nechce přistoupit, tak si myslím, že to je nějaké varovné znamení. Není důvod, aby na to nepřistoupil. Pokud splní svou povinnost, ta část kupní ceny se uvolní. Nicméně proto, abychom tento spor vůbec nevedli, zda je to výhodnější pro nabyvatele (nesrozumitelné)převodce přicházím s pozměňujícím návrhem, resp. se dvěma. Já je pak odůvodním v podrobné rozpravě. Ten první vlastně kopíruje náš návrh zrušení této daně. Když tu daň zrušíme, nemusíme vést debatu, jestli novela slouží více úředníkům, nebo více občanům. Je to poměrně jednoduché. Já už jsem o tom mluvil v prvém čtení. Je to daň jejíž smysl se v zásadě nedá vysvětlit občanům. Proč vlastně platí? A odpověď velmi často bývá: Protože to tak bylo vždycky. Anebo: Protože to je i jinde. Ale to není logické zdůvodnění. To, že někdo... To je takové to žákovské. Já jsem sice rozbil okno, ale pane učiteli, já za to nemůžu, protože Franta ho rozbil taky, že jo. Tak já za to vlastně úplně nemůžu, protože jsem udělal jen to, co dělali ti jiní. A takové to ukazování prstem na ty ostatní. U těch ostatních daní, zejména u přímých daní, to se docela logicky vysvětlit dá a přeme se o výši té daně. I u těch nepřímých daní, jako je spotřební daň, se dá vysvětlit důvod toho, proč to stát uvalí. Dokonce i u daně z nemovitosti se dá vysvětlit, protože je to příjmem obce a ta obec velmi často provozuje veřejné služby, které jsou atraktivní pro tu lokalitu. Svítí tam, stará se o chodníky, případně tam zavede městskou hromadnou dopravu. To všechno zvyšuje cenu lokality, pokud ty služby město poskytuje, nebo naopak neposkytuje. U této daně se to prostě zdůvodnit nedá kromě toho, že se to docela jednoduše vybírá, a kromě toho, že to dělá 11 miliard příjmu ve státním rozpočtu. Pokud se podíváte do plnění státního rozpočtu ať za rok 2015, nebo za první tři měsíce letošního roku, tak vidíte, že díky růstu ekonomiky a tomu, že se ekonomice daří, rostou zejména přímé daně. Ať už ze závislé činnosti, nebo daně z příjmu právnických osob. A o částky, které budou za ten rok srovnatelné nebo vyšší, než je celkový výnos této daně. Takže si myslím, že je čas a je vhodná ekonomická situace pro to, abychom tu daň snížili. A pokud by vám to přišlo příliš radikální, chtěli byste to zachovat, tak můj druhý pozměňující návrh vlastně doplňuje paletu i od pana poslance Vilímce, jak tady ve variantě navrhuje snížení té sazby ze 4 na 3 a 2 %, tak já kromě úplného zrušení navrhuji snížit sazbu na 1 %. Pracujme s tím číslem přibližně 2,7 mld. 1 %, takže si každý umí spočítat, když snížíte o 3 %, je výpadek ze státního rozpočtu, ale peníze, které zůstanou daňovým poplatníkům zhruba 8,1 mld., u 2 % je to 5,4, a kdybychom nechali 3% sazbu, tak ten výpadek je, jestli to mám nazývat výpadek, nebo snížené příjmy státního rozpočtu, zhruba o 2,7 mld. Myslím, že není žádný důvod se přít s Ministerstvem financí o tu interpretaci. U této daně je to poměrně jednoduché číslo. Vydělte čtyřmi a víte, kolik dělá jeden procentní bod, pokud by byl zachován celkový objem obchodů, což se velmi těžko odhaduje. Nicméně jeden aspekt, který je taky důležitý. Velmi často říkáme, že chceme, aby si mladé rodiny pořizovaly bydlení, a tím se prostě o 4 % cena bydlení, pokud se pořizuje do osobního vlastnictví, prostě zvyšuje. A je v zásadě úplně jedno, kdo ji zaplatí, protože ten prodávající to do svých úvah zahrne. Takže on má představu, kolik dostane za svou nemovitost, a pak je na jejich smluvní dohodě, zda ta 4 % zaplatí prodávající, nebo kupující. Ale každého z těch poplatníků zajímá, kolik mu zůstane po odečtení daně z nabytí nemovitosti. V podrobné rozpravě se pak k tomu přihlásím, případně ještě doplním ústní doplnění, protože ty návrhy jsou tak jednoduché, že jsem v tom písemném návrhu žádné písemné odůvodnění nečinil. Děkuji. Místopředseda PSP Vojtěch Filip Děkuji panu poslanci Stanjurovi. Nyní ještě v obecné rozpravě pan poslanec Votava. Prosím, pane předsedo, máte slovo. Poslanec Václav Votava Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Kolegyně, kolegové, já jistě chápu motivaci, která vede předkladatele, Ministerstvo financí, k této změně, aby tu daň platil nabyvatel. Určitě odpadnou problémy s ručením, jako že se ty problémy stávaly. To pravda je. Já bych samozřejmě nerušil tu daň, jak navrhují kolegové z Občanské demokratické strany. Je tam poměrně významný příjem, pokud to beru ve prospěch státního rozpočtu, 11 miliard. Nicméně možná stojí za úvahu, a teď nechci tady dělat nějaké kacířské myšlenky, není to v Evropské unii nic neobvyklého, aby se třeba stát podělil o tu daň s obcí, s městem nebo i s krajem. Já vím, že teď to samozřejmě, já to teď neprosazuji, aby bylo jasno, ale je možné třeba o tom vést do budoucna diskusi. Ono to není, jak jsem říkal, nic neobvyklého a v řadě zemí to je, například v Polsku, Portugalsku, ve Slovinsku, v Rakousku, v Rumunsku, v Řecku nebo se dělí o tu daň se státním rozpočtem obce v některých zemích nebo i regionech, jak jsem říkal. Takže možná za úvahu do budoucna by to stálo. I mám takové poznatky nebo prosby, náměty od komunálních politiků, od starostů. Je pravda, že v některých zemích ta daň není, resp. nevybírá se, už to tady vzpomenul i pan kolega Vilímec. Vzpomínal Slovensko, je to v Estonsku, v Litvě, to pravda je. Takže to dávám jenom na zvážení, někdy na budoucí diskusi. Co se týká toho, že zaplatí nabyvatel, samozřejmě, že ta cena se zvedne tím pádem pravděpodobně. A možná, že to bude činit problémy, to ukáže samozřejmě čas, s bankami. Pokud si člověk bude chtít vzít hypotéku, tak dostane samozřejmě na kupní cenu ten příslib banky nebo prostředky banky a bude muset na daň mít z vlastních prostředků. To možná bude i činit nějaké problémy. Jinak samozřejmě tento návrh podpořím. Místopředseda PSP Vojtěch Filip Děkuji panu poslanci Votavovi. Ještě jednou pan předseda klubu ODS Zbyněk Stanjura. Prosím, máte slovo. Poslanec Zbyněk Stanjura Možná že bychom mohli z toho Slovinska vzít tu sazbu a pak se bavit o rozdělení. Tam jsou 2 %, jak říkal pan kolega Vilímec. Nicméně už jsme začali debatu, a začal ji pan předseda rozpočtového výboru, o rozpočtovém určení daní, a které daně mají být sdílené. Tak já si myslím, že mnohem podstatnější pro obce je, aby byly sdíleny pokud možno spotřební daně. To si myslím, že to je mnohem zajímavější. U tak nízkého výnosu, a je to 11 mld., ano ta částka je, v absolutním čísle nám připadá vysoká, ale pokud si vezmeme, kolik stát vybere daní ročně, tak je to něco přes 1 %, asi 1,2 % všech daňových příjmů. A k tomu zase vypočítávat koeficienty... Já si myslím, že je mnohem lepší, kdybyste například podpořili některý z našich návrhů, jak zvýšit podíl obcí z DPH. Je to i významnější, než do této částkou nevýznamné daně, než tuto daň dávat do sdílených daní, navíc když navrhujeme jejich zrušení, tak potom když rozdělíte nulu, tak i na ty vaše oblíbené kraje zbude nula, a na naše oblíbené obce taky zbude nula. Ale ta debata je naprosto v pořádku. Někdy by bylo dobré vést tu debatu mimo tu každoroční debatu o tom, jak se zvýší podíl, jak se ten koláč rozdělí, co do toho koláče vlastně dát. Tato vláda se snaží v zásadě poslední zbytky motivačních složek pro obce ze zákona o rozpočtovém určení daní dostat pryč, protože už toho motivačního moc nezbylo. A pokud to úplně zrušíme, tak bude v zásadě úplně jedno, jestli konkrétní obec, město nebo kraj vytváří podmínky pro podnikání, vytváří podmínky pro zaměstnavatele, protože z toho celkového výběru daní dostane stejný podíl jako jejich sousedi, kteří ty podmínky třeba nevytvářejí a investují peníze úplně jinde. Takže my se spíš kloníme k tomu debatovat, které daně mají být sdílené, a dlouhodobě nám připadá správné mít spotřební daně. Je třeba říct, že všichni ministři financí bez ohledu na stranickou příslušnost to dlouhodobě odmítají. To je třeba říct. To bylo i za naší vlády, že tehdejší ministři financí odmítali, že by se o spotřební daň stát dělil s obcemi a s kraji. Ale to neznamená, že tu debatu nemůžeme vést. (Nesrozumitelné)je fakt nejjednodušší stejně jako u silniční daně ji zrušit, protože do kupy ty dvě daně dělají výnos zhruba 16 miliard a to je něco kolem 2 % všech vybraných daní, když to zaokrouhlím. A když poslouchám návrhy jednotlivých ministrů, jak, jaké a o kolik chtějí zvýšit výdaje například na příští rok, který je čirou náhodou volební, tak i ta dnešní zpráva, že ty peníze se pro státní zaměstnance zvednou pokud možno ještě letos, jak říkal pan premiér, tak hlavně aby to bylo před volbami, že jo, to bude mít ten efekt. Vy nám sice budete tvrdit, že to nemá s volbami nic společného, ale to vám tedy úplně nevěříme. Takže těch 16 miliard u těch dvou daní není opravdu takový zásah do rozpočtu, aby si s tím stát neporadil. Nebo mi chcete říct, že dvě procenta výdajů je něco, s čím si stát neporadí? A u té daně z nabytí nemovitosti o tom zmatku a chaosu svědčí to, když se podívám na dva písemné dokumenty, které mám k dispozici. Před mnoha měsíci jsem interpeloval pana ministra financí, požádal jsem o informaci, a ten sněmovní tisk máte všichni k dispozici, o tom, kolik pracovníků Finanční správy se podílí na správě které daně a jaké jsou vlastně provozní náklady na správu a výběr té konkrétní daně. Dostali jsme čísla. My jsme je považovali za věrohodná, protože nám je poskytlo Ministerstvo financí. Pan předseda rozpočtového výboru ví, že na minulém projednávání rozpočtového výboru tato čísla zpochybnila náměstkyně ministra financí, poslala mi jiná čísla, která se opravdu diametrálně liší od toho, co mi poslal pan ministr financí. Takže v této chvíli k dani z nabytí nemovitosti máme buď 300 zaměstnanců, nebo 600. Jedno tvrdí ministr financí, jedno tvrdí jeho náměstkyně. A provozní náklady na výběr této daně jsou buď půl miliardy, anebo 200 milionů. S takovými čísly, a oba dva dokumenty mají členové rozpočtového výboru k dispozici, pracujeme. Já tu nejsem od toho, abych posoudil, zda má pravdu pan ministr financí, nebo jeho náměstkyně. Ale samotná čísla ukazují, že stát vlastně neví přesně, kolik lidí se této dani věnuje. To, že bude tato daň oblíbená mezi úředníky Finanční správy, je jasné. Tam se nic nedokazuje. Tam nemusíte dokazovat, zda to byly oprávněné náklady, nebo nebyly, jestli to patří do daňového základu, nebo nepatří. Tady poměrně komplikovaně, a zkuste si to někdo z vás jen tak cvičně představit, že prodáváte zahradu, zkuste si namodelovat nějakou cenu a zkuste si vyzvednout formulář k dani z nabytí z nemovitosti, jak je to složité. Není to věc na dvacet minut, protože posuzujete, zda ta cena byla obvyklá, zda je to 75 %, nebo není. Takže nakonec to dopadne tak, že si na to někoho najmete. Takže nejenom že zaplatíte 4 %, ale abyste správně vyplnili formuláře, které opravdu nejsou triviální, tak vydáváte další tisíce korun za to, aby vám to správně vyplnil. A co stát? Stát ví z katastru nemovitostí, že k té změně došlo, ví tu částku, za kterou ta nemovitost byla zcizena, protože ta je uvedena ve veřejně přístupném dokumentu, a k tomu si spočítá procenta. Takže se nedivme, že úředníkům Finanční správy se ta daň líbí, protože je to taková typická administrativní činnost bez toho, že byste vstupoval do nějakého argumentačního souboje, nedej bože s velkou firmou, která má velké, silné ekonomické oddělení či silné právní oddělení nebo externí ať už auditory, nebo právníky, kteří bojují o každou korunu daňového základu za toho svého klienta, a tam ty spory jsou poměrně složité a do těch se té Finanční správě úplně nechce. Zato když malý živnostník zaplatí něco o sedm dnů později, tak je zase administrativně velmi jednoduché vyjet to penále, zaslat a rychle inkasovat. Cesta z toho je zrušit ty dvě daně, o kterých mluvíme, ty stovky úředníků převést na správu buď daně z příjmů fyzických či právnických osob, nebo spotřební daně, nebo daně z přidané hodnoty. Tam ty daňové úniky a daňové nedoplatky jsou mnohem vyšší a tam by daňová správa měla upřít svoji pozornost, ne tady na zásadně marginální příjmy státního rozpočtu. A ještě co bylo velmi důležité a doporučuji, abyste si prostudovali tu odpověď pana ministra financí na tu otázku, tam je taky číslo, kolik je daňových přiznání ke které dani. To jsou statisíce daňových přiznání a výběr je 11 miliard. U silniční daně je ta statistika ještě horší, kdy ten výběr je 5,5 miliardy a ještě více daňových přiznání a ještě komplikovanější čtvrtletní platby a podobné věci. A když jsme tady, mám pocit, že to bylo minulý týden, když tak mě opravte, že to bylo na minulé schůzi, už jsme tady debatovali návrh o tom, zda v dozorčích radách mají být povinně zaměstnanci, tak zejména kolegové z vládního hnutí ANO vystupovali jako ti největší pravičáci a že to není pravicové. A já jsem tady na ten mikrofon říkal, že souhlasím s tím, že v privátních firmách by stát neměl diktovat, kdo má být a kdo nemá být v dozorčí radě. Ten názor jsem nezměnil. Ale stejně pravicové je rušit zbytečné. Tak pevně věřím, že ve třetím čtení se k tomu zase přihlásíte, nebo se ukáže, že to je jenom selektivně, že někdy se tváříte pravicově a jindy hlasujete levicově se svými koaličními partnery, myslím zejména sociální demokraty. Děkuji. Místopředseda PSP Vojtěch Filip Děkuji. Ještě než se pustíme do faktických poznámek, přečtu omluvy, které došly předsedovi Poslanecké sněmovny. Od 18 hodin z pracovních důvodů pan kolega Zlatuška, dále se omlouvá od 17.45 do konce jednacího dne Martin Kolovratník a od 18 hodin Milan Šarapatka a od 18.15 pan poslanec Petr Adam. Nyní faktická poznámka pana poslance Radka Vondráčka. K faktické poznámce se připraví pan poslanec Kalousek. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Poslanec Radek Vondráček Děkuji, pane předsedající. Nějak se nám ta debata trošku táhne. Nicméně mí předřečníci mě inspirovali k připomínce. Kolega Stanjura tu chválil kvalitu advokátních úschov a žehral na náklady spojené s výběrem daně. Tak jsem se chtěl zeptat, nebo chtěl jsem říct: Výborně, proč se tady už dávno nezavedlo to, co mají třeba v sousedních zemích, jako třeba v Německu, že zkrátka to, že je zaplacená daň, je vůbec podmínka toho, že se vloží do katastru nemovitostí? Pak by výběr daně byl stoprocentní a náklady minimální. Lidé na finančních úřadech by pak přestali mít práci, neměli by co kontrolovat, neměli by co vyplňovat. Tak jestli je tady, řekněme, podhoubí pro takové nápady a tady tím jaksi sršíme, tak já přicházím taky se svým nápadem: Zařiďme, aby smlouva byla sepsána někým s právním vzděláním, peníze byly složeny do úschovy, byla zaplacena daň, a teprve potom by katastrální úřad vložil do katastru nemovitostí vlastnické právo. Tím pádem získáme stoprocentní výběr daní a nebudou tady žádné náklady, nebo minimální náklady na jejich výběr. (Potlesk poslanců Bohuslava Chalupy a Miloše Babiše.) Místopředseda PSP Vojtěch Filip Děkuji a nyní pan poslanec Kalousek také k faktické poznámce. Poslanec Miroslav Kalousek Děkuji. Rád bych zdvořile reagoval na pana poslance Stanjuru ve dvou bodech. Tím prvním je, že se pozastavil nad tím, že Ministerstvu financí není jasné, zda 300, nebo 600 zaměstnanců. Já bych se chtěl opět pana ministra zastat. Když jsme v pátek odhlasovali daně z loterií a hazardních her, tak pan ministr na sociálních sítích informoval veřejnost o tom, že pro hazardní lobby hlasovalo 110 poslanců ČSSD a 27 poslanců TOP 09 a asi 25 poslanců ODS. A tímto způsobem se dostal k 269 poslancům Poslanecké sněmovny, čímž nastavil standard věrohodnosti všech čísel, o kterých nás informuje, a myslím si, že bychom mu neměli potom vyčítat nějakých 300 nebo 600 zaměstnanců. Prostě věříme tomu tak, jak si předkladatel zasluhuje svými počty. Druhá věc, druhý bod je ono řešení přes advokátní úschovu. Já jsem ve své praxi, když jsem mluvil o těch srdceryvných případech, právě zažil i případy, kdy peníze byly vloženy do advokátní úschovy a advokát je zpronevěřil a poplatník byl tam, kde byl. Takže opravdu to nejlepší řešení je teď to v tuhle chvíli navrhované. Místopředseda PSP Vojtěch Filip Děkuji panu poslanci Kalouskovi za dodržení času a ptám se, jestli ještě někdo do obecné rozpravy. Pokud ne, obecnou rozpravu končím. Ptám se pana ministra, jestli má zájem o závěrečné slovo. (Ne.)Pan zpravodaj také nemá. Končím obecnou rozpravu a zahajuji rozpravu podrobnou, kde máme přihlášeného pana poslance Vilímce. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Poslanec Vladislav Vilímec Děkuji, pane místopředsedo. Vážené kolegyně a kolegové, já se v podrobné rozpravě přihlásím ke sněmovnímu dokumentu pod číslem 4182. Jedná se o návrh na snížení daně z nabytí nemovitých věcí ve dvou alternativách - na 3 % a na 2 %. Pokud se týká účinnosti, tak navrhuji, aby to snížení nabylo účinnosti dnem 1. ledna 2017. Děkuji za pozornost. Místopředseda PSP Vojtěch Filip Děkuji panu poslanci Vilímcovi a v obecné rozpravě se hlásil do podrobné rozpravy pan poslanec Stanjura. Pane poslanče, máte slovo. Poslanec Zbyněk Stanjura Podle jednacího řádu se hlásím ke dvěma pozměňovacím návrhům. Ten první je sněmovní dokument číslo 4188. Tam navrhuji úplné zrušení této daně z nabytí nemovitosti jako daně zbytečné, s nákladným výběrem, s mnoha zaměstnanci, která v zásadě škodí podpoře trhu s nemovitostmi a možnosti získávání vlastních nemovitostí pro mladé rodiny. A jak jsem říkal alternativně, druhý pozměňovací návrh - sněmovní dokument číslo 489, kde navrhuji snížit sazbu ze 4 % na 1 % z důvodu, že sazba 4 % je příliš vysoká a zatěžuje nabyvatele či prodávající částkou 11 miliard ročně. Pokud bychom to schválili, tak ta částka bude zhruba o 8,1 nebo 8,2 miliardy nižší. To zůstane daňovým poplatníkům a oni mohou ty peníze investovat do jiných věcí a vrátit je do ekonomiky. Děkuji. Místopředseda PSP Vojtěch Filip Děkuji panu poslanci Stanjurovi. Kdo dál do podrobné rozpravy? Nikoho nevidím, podrobnou rozpravu končím. Protože nepadl žádný návrh, který bychom mohli hlasovat ve druhém čtení, končím druhé čtení tohoto tisku, bodu číslo 20, a děkuji panu ministrovi i panu zpravodaji. Dalším bodem našeho jednání je bod číslo 21. Pan ministr financí zůstal u stolku zpravodajů, protože bodem číslo 21 je