Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová
9. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací)
, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 489/ - druhé čtení Než bylo zahájeno projednávání tohoto sněmovního tisku dne 25. listopadu 2015 na 36. schůzi Poslanecké sněmovny, schválili jsme procedurální návrh poslance Františka Laudáta a jednání jsme přeložili do 11. prosince 2015. V tomto termínu nebyl bod projednán. Prosím tedy - a vidím, že již tak učinili, že pan místopředseda vlády zaujal místo u stolku zpravodajů, taktéž zpravodaj tohoto tisku. Návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu jako výboru garančnímu. Dále byl tisk přikázán hospodářskému výboru. Usnesení výboru byla doručena jako sněmovní tisk 489/1-3. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj výboru pro vědu, vzdělávání, kulturu, mládež a tělovýchovu pan poslanec František Vácha a informoval nás o projednání návrhu ve výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnil. Prosím, máte slovo. Poslanec František Vácha
Děkuji za slovo. Dámy a pánové, jak už bylo řečeno, jedná se o novelu vládního zákona, kterým se mění zákon č. 130 o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků. Jedná se o sněmovní tisk 489, který jste dostali dne 22. května 2015. Paní předsedající zmínila, že garančním výborem je výbor pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu. Ten projednal návrh zákona na své 18. schůzi dne 6. listopadu 2015. Usnesení nese číslo tisku 480/2. Já bych vás s ním seznámil. Výbor pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu z 18. schůze ze dne 5. listopadu 2015 k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů. Výbor pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu po odůvodnění místopředsedy vlády Pavla Bělobrádka a zpravodajské zprávy poslance Váchy a po rozpravě doporučuje Poslanecké sněmovně vyslovit souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 130. Dále, pověřuje předsedu výboru poslance Zlatušku, aby toto usnesení předložil předsedovi Poslanecké sněmovny, a pověřuje mě, zpravodaje, abych toto usnesení přednesl na schůzi Poslanecké sněmovny. Jak jste již slyšeli, druhé čtení začalo 25. listopadu 2015 na naší 36. schůzi a bylo přerušeno do dneška. Děkuji. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová
Děkuji a nyní poprosím místopředsedu vlády Pavla Bělobrádka - omlouvám se vám, že jsem vás přeskočila -, aby nás seznámil s předloženým návrhem zákona. A ještě poprosím, zda někdo z hospodářského výboru se může ujmout místo paní poslankyně Putnové zpravodajské zprávy. Prosím, máte slovo. Místopředseda vlády ČR Pavel Bělobrádek
Děkuji paní předsedající. Kolegyně, kolegové, dámy a pánové, jsme ve druhém čtení, takže krátce připomenu, co přináší novela zákona 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací. Předkládaná novela byla zpracována v reakci na nové evropské předpisy ustanovující poskytování veřejné podpory. Tyto předpisy vstoupily v platnost 1. července 2014 a vnesly do pravidel veřejné podpory řadu změn kolidujících se stávajícím zněním zákona o podpoře výzkumu a vývoje. Změnila se především již zažitá základní terminologie, což v praxi vedlo k tomu, že se ve vztahu k novým evropským předpisům množily nejasnosti a rozdílné názory na interpretaci zákona. Sílila určitá právní a výkladová nejistota, včetně nejistoty, zda některá ustanovení zákona nejsou de facto zneplatněna odlišnými přímo použitelnými ustanoveními nařízení Komise. V předmětném návrhu zákona jsme proto přistoupili k sjednocení a adaptaci vnitrostátní evropské legislativy. Nejedná se tedy v pravém slova smyslu o technickou novelu, ale o novelu harmonizační, jíž chceme zabránit případným kolizím z hlediska principu přímého účinku použitelnosti práva Evropské unie. V návaznosti na tento návrh již připravujeme zcela nový zákon se zaměřením na komplexnější koncepční změny v oblasti podpory výzkumu, vývoje a inovací. Ten by měl, mimo jiné, zavést i další nástroje a kategorie podpory, které Evropská komise považuje za slučitelné s pravidly vnitřního trhu a jež dosud v naší vnitrostátní legislativě nejsou zakotveny. Výbor pro vědu, vzdělávání, kulturu, mládež a tělovýchovu jako garanční a hospodářský výbor doporučuje návrh zákona schválit ve znění předloženém vládou. V rámci obou byl rovněž široce diskutován komplexní pozměňovací návrh poslanců Pilného, Putnové, Raise a Zlatušky. Protože mám poměrně jasnou a ucelenou představu, jakým směrem by se měla do budoucna ubírat podpora výzkumu, experimentálního vývoje a inovací v České republice, která se s některými záměry původního komplexního pozměňovacího návrhu poslance Pilného a dalších rozchází, považoval jsem za vhodné iniciovat ještě v prosinci 2015 jednání u kulatého stolu, kde se současná i budoucí právní úprava podpory výzkumu, vývoje a inovací diskutovala v širších souvislostech za účasti představitelů širokého spektra relevantních subjektů. Následně se v lednu 2016 uskutečnilo užší pracovní jednání s předkladateli pozměňovacího návrhu, na němž již byla podrobně debatována jednotlivá ustanovení pozměňovacího návrhu. Mohu s uspokojením konstatovat, že výsledkem těchto jednání, jakož i některých dalších dílčích konzultací je předložení takového modifikovaného textu pozměňovacího návrhu, kde ve většině bodů panuje mezi námi shoda. Jako příklad bych uvedl zavedení některých nových nástrojů podpory přijetí opatření ke snížení administrativní zátěže a odstranění některých drobných nejednoznačností v zákoně. Naopak nadále trvám na principu negativního stanoviska k těm bodům návrhu, které směřují k rozšíření působnosti agentur, především Technologické agentury České republiky, respektive zavedení nových kategorií podpory, například studie proveditelnosti, bez jakékoliv seriózní analýzy, což považuji za ohrožení hospodárného nakládání s finančními prostředky státu v dané oblasti. Nadále se domnívám, že podpora výzkumu, vývoje a inovací je příliš složitou materií na to, aby se zásadně a komplexně upravovala poslaneckými pozměňovacími návrhy k novele zákona, která má pouze harmonizační charakter s evropskými předpisy. Na druhou stranu je třeba uvést, že se s předkladateli pozměňovacího návrhu evidentně shodnu na tom, že stávající systém potřebujeme naprosto nutně změnit. Proto jsem inicioval zmíněná jednání, která vedla k dosažení podle mého názoru oboustranně přijatelného kompromisu. Pokud je nutnost změny právní úpravy výzkumu, vývoje a inovací pociťována uvnitř koalice i opozice, pevně věřím, že bude v rámci otevřené diskuze, kterou i v tomto případě přirozeně nabízím, nalezena vůle také připravovaný nový zákon přijmout a schválit. Dámy a pánové, děkuji vám za pozornost. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová
Děkuji a nyní prosím zpravodaje hospodářského výboru pana poslance Jaroslava Klašku, aby se ujal slova a informoval nás o projednání návrhu ve výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnil. Prosím, máte slovo. Poslanec Jaroslav Klaška
Děkuji za slovo. Vážená paní předsedající, vážení zástupci vlády, kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych v zastoupení za zpravodajku výboru kolegyni Putnovou přednesl usnesení hospodářského výboru z 29. schůze ze dne 12. listopadu 2015 k vládnímu návrhu zákona, který se mění zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů. Hospodářský výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky po vyslechnutí úvodního slova náměstka místopředsedy vlády pro vědu, výzkum a inovace Arnošta Marxe, zpravodajské zprávě poslankyně Anny Putnové a po obecné a podrobné rozpravě I. doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky projednat a schválit sněmovní tisk 489 ve znění předloženého vládního návrhu zákona; II. zmocňuje zpravodajku výboru, aby ve spolupráci s navrhovatelem a legislativním odborem Kanceláře Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky provedla v návrhu zákona legislativně technické úpravy, které nemají dopad na věcný obsah navrhovaného zákona; III. pověřuje zpravodajku výboru, aby na schůzi Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky přednesla zprávu o výsledcích projednávání tohoto návrhu zákona v hospodářském výboru; IV. pověřuje předsedu výboru, aby předložil toto usnesení předsedovi Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. Děkuji za pozornost. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová
Děkuji, pane zpravodaji. Otevírám obecnou rozpravu, do které eviduji zatím tři přihlášky. První je pan poslanec Pilný, připraví se pan poslanec Rais a po něm pan poslanec Zlatuška. Prosím, máte slovo. Poslanec Ivan Pilný
Děkuji za slovo, paní předsedající. Já si myslím, že když už se otvírá tak důležitý zákon, jakým je zákon 130, o podpoře vědy, výzkumu a inovací, tak že by bylo špatné, kdybychom se po dvou a půl letech, kdy se do tohoto sektoru dává stále více a více peněz a ty výsledky zdaleka nejsou uspokojivé, což lze prostě dokladovat, spokojili, že výsledkem vlastně práce úřadu, který byl tímhle pověřen, je pouhá harmonizace práva evropského s právem českým. Je předložen pozměňovací návrh, jehož jsem spoluautorem a který vznikl z iniciativy Svazu průmyslu a dopravy. Není to výstřel do tmy, je to práce týmu asi patnácti lidí po několika měsících. V té skupině byli zařazeni lidé z vysokých škol, z akademie, z Technologické agentury, z Grantové agentury atd. a výsledkem byl komplexní pozměňovací návrh, který není návrhem, který zásadně mění podmínky vědy, výzkumu a inovací, to je určitě věc další diskuse, ale přece jenom v něm přináší velký pokrok zejména ve třech oblastech. První oblastí je otevření nové možnosti spolufinancování komerční a státní správy, to znamená kombinace komerčních a veřejných peněz. To je důležitá věc, po které samozřejmě komerční sféra velmi volá, a také by určitě zvýšila podíl peněz, které v této sféře jdou do oblasti vědy, výzkumu a inovací. Druhý pilíř je změna financování. Je tam navrhováno několik úprav, například zálohové financování, aby nedocházelo k tomu, že některé projekty, které nemají výsledky, jaké původně jejich autoři plánovali, tak aby ty peníze nemusely být vraceny. A konečně třetím pilířem je registr výzkumných organizací, který má dvě funkce. První funkce je taková, aby bylo jasně definováno, co je a co není výzkumná organizace, a nemusely se potom eventuálně vracet veřejné nebo evropské peníze, které vyplývají z toho, že byly přiděleny organizaci, která takový charakter nemá. Další funkce tohoto registru by měla být funkce informační, to znamená, z toho registru by bylo možno dovodit, co vlastně výzkumná organizace dělá, protože o ty informace má zájem komerční sféra. To je důvod, proč byl předložen tento komplexní pozměňovací návrh, který v systému je uveden - já se k němu přihlásím potom v podrobné rozpravě - pod číslem 3582. Poté co byl předložen tento pozměňovací návrh, jak tady zmínil pan místopředseda vlády, probíhaly konzultace mezi autory tohoto návrhu a úřadem pana místopředsedy. Tyto konzultace vedly k tomu, že některé paragrafy zákona byly upraveny, ale nicméně nedošlo ke shodě na všem, jak tady bylo již panem místopředsedou signalizováno. Tento návrh byl rozeslán všem subjektům v Poslanecké sněmovně a byl s nimi konzultován a probrán. Z toho důvodu budeme jako předkladatelé pozměňovacího návrhu trvat na tom, nebo vás požádáme o to, aby byl tento pozměňovací návrh přijat tak, jak byl předložen, a já se k němu potom v podrobné rozpravě přihlásím. (V sále panuje rušivý hluk.)
Dalším pozměňovacím návrhem, který řeší situaci, kdy by došlo k tomu, že pozměňovací návrh v plné šíři přijat nebude, je pozměňovací návrh, který řeší jen registr výzkumných organizací, který je v systému pod číslem 3857, a já se k němu potom také přihlásím. Je to pouze alternativa k tomuto pozměňovacímu návrhu v případě, že by nebyl přijat komplexně. Postup, který tady navrhoval pan místopředseda vlády, to znamená postup, který vede k jakémusi sjednocení vědy, výzkumu a inovací pod jedno ministerstvo, je určitě něco, co je možno označit za postup správným směrem. Ale není možné ho řešit parciálně, tzn. tak, že se pod případné ministerstvo, které by mělo vzniknout už příští rok, zařadí jenom organizace, jako je Technologická agentura a Grantová agentura, protože tím se nestane nic jiného, než že tyto agentury přejdou pod služební zákon a budou se jím řídit a stanou se z nich agentury úřední, ne tedy agentury, které by skutečně měly řídit vědu, výzkum a inovace. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová
Pane poslanče, omlouvám se. Poprosím hloučky vlevo, aby se rozpustily a nerušily svým hlasitým hovorem přednes. Prosím. Poslanec Ivan Pilný
To, co se musí zásadním způsobem vyřešit, je to, že veřejné peníze - samozřejmě má stát právo určovat, kterým směrem ty peníze půjdou, a také má právo požadovat výsledky těchto peněz, jak byly investovány a jakým směrem, jak tyto peníze dopadly. Tam je potřeba změnit samozřejmě také způsob hodnocení projektů, což není zatím předmětem pozměňovacího návrhu a není to ani předmětem návrhu na založení nového ministerstva. Je zcela zřejmé, že pokud budou věnovány veřejné peníze na nějaké účely, tak se dostanou do dvou oblastí. První oblast jsou veřejné služby, které stát vyžaduje a které nevedou k žádnému komerčnímu výsledku, ale jsou ve prospěch občanů České republiky. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová
Pane poslanče... Já asi začnu jmenovat. Děkuji. Prosím, pokračujte. Poslanec Ivan Pilný
Druhá oblast jsou potom projekty, které jsou zaměřeny směrem, kterým Česká republiky kráčí, které prostě potřebuje, ale které vedou ke konkrétním aplikacím nebo službám, které je možné potom využít. Tam se dá předpokládat spolupráce komerční sféry. Ten orgán, který by měl vlastně spravovat správu těchto peněz, by měl vytyčit obě tyto oblasti a měl by také stanovit nový způsob hodnocení těchto oblastí. Až tohle to proběhne, tak dojde k tomu, že na základě diskusí s jednotlivými organizacemi, které spravují tyto peníze, a těch jsou stovky, protože to je nejen Technologická a Grantová agentura, Akademie věd, vysoké školy, ale jsou to centra excelence, kterých je 280, tak teprve potom bude možné hledat nějaký konsenzus na způsobu, jakým tyto peníze budou spravovány, řekněme, daleko centrálnějším způsobem, než který je v současné době možný. Tento problém ovšem podle mého názoru nebude možné vyřešit v době trvání této Poslanecké sněmovny. Je dobré o něm zahájit nějakou diskusi. Je dobré směřovat k nějakému konsenzu. Teď ale máme na stole otevřenou novelu zákona 130, a spokojit se pouhou harmonizací mezi českými a evropskými směrnicemi by byla prostě promarněná příležitost. Proto vás všechny přes celé politické spektrum, protože všem byl ten pozměňovací návrh předložen, poprosím o podporu tohoto pozměňovacího návrhu. Tyto pozměňovací návrhy bude projednávat také garanční výbor, kterým je výbor pro školství, ale bude ho také znovu projednávat hospodářský výbor, který se k němu přihlásil na základě žádostí několika poslanců znovu. Považujeme tuto problematiku za velmi důležitou, protože na ní je do jisté míry založena budoucnost České republiky. A spokojit se jenom s pouhou poměrně bezzubou a starší novelou prostě podle mého názoru není dostatečné. Děkuji za pozornost. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová
Děkuji, pane poslanče. Prosím dalšího v pořadí, tím je pan poslanec Rais. Připraví se pan poslanec Zlatuška. Prosím, máte slovo. Poslanec Karel Rais
Děkuji vám, paní předsedající. Přeji dobré odpoledne. I když se samozřejmě hlásím k textu, co říkal můj kolega Ivan Pilný, tak se tady budu věnovat jedné dílčí změně, která vychází z toho, co tady říkal pan místopředseda vlády, že dochází vlastně ke změně terminologie a k jisté harmonizaci legislativy Evropské unie. A vycházím víceméně ze svých osobních zkušeností. Takže ten pozměňovací návrh je vlastně věnován zpřesnění nákladů, protože v praxi jsme zažili mnohokráte situaci, kdy Evropská unie, nebo přesněji řečeno materiály Evropské unie definovaly náklady vágně a pracovníci finančních úřadů s tím měli problémy rozpoznat, co je uznatelný nebo neuznatelný náklad. Sami na školách jsme ty problémy měli také, protože jsme se také báli. Nevěděli jsme, co je to uznatelný - neuznatelný náklad, kam ten konkrétní náklad zařadit. A podobná situace byla i na straně firem. Takže to bylo dost nepříjemné. Smysl toho mého pozměňovacího návrhu tedy je v podstatě vlastně zpřesnit, co jsou to uznatelné náklady. V tom pozměňovacím návrhu jsou definovány celkem si myslím dostatečně přesně. Tak jak tady padlo, všechny ty materiály jsme diskutovali se stakeholdery, to znamená se zástupci ministerstva, potom s úřadem předsedy vlády, potom se zástupci univerzit, se zástupci Akademie věd. Víceméně beru to jako konsenzuální záležitost a v podrobné rozpravě se přihlásím k tomu svému pozměňovacímu návrhu, který má číslo 3377. Děkuji vám. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová
Já děkuji, pane poslanče. Prosím k mikrofonu pana poslance Zlatušku. Prosím, máte slovo. Poslanec Jiří Zlatuška
Vážená paní předsedající, vážený pane vicepremiére, dámy a pánové, co se týká tohoto zákona, mám dvě oblasti, které považuji za vhodné změnit tak, že se vážou k tomu, že je to harmonizační norma. A vážou se k tomu, jaké normy z Evropské unie se vlastně v tomto zákoně přebírají. První okruh, který se týká tady tohoto, je vztažen k rámci, který používá ohledně šíření výsledků výzkumu a vývoje jenom demonstrativní výčet, zatímco v okamžiku, kdy rozšíříme, a to se týká změny znění § 16 odst. 4, rozšíříme povinnost volného šíření výsledků jak vědeckých, tak výsledků, které se týkají licencí a přenosu znalostí, tak kategorickým způsobem, jak ho předpokládá návrh té novely, můžeme výrazným způsobem uškodit možnostem produkování těchto výsledků z hlediska zavedené praxe. Ten návrh předpokládá fakticky přechod na režim open access, který ovšem ve skutečnosti probíhá evolučním způsobem. Nedá se udělat ze dne na den takovým způsobem, jak by vyplývalo z dikce zákona. Domnívám se, že je vhodné proto zmírnit ty formulace tak, aby umožňovaly jakousi tranzitivní fázi. Druhá věc je, a je to fakticky tatáž materie, nevýlučný a nediskriminační transfer znalostí, dříve se tomu říkalo transfer technologií. Ten, pokud by byl zaveden takovým způsobem, jak ho uvádí novela, tak by fakticky znemožnil uplatňování mechanismu ochrany duševních práv k těm licencovaným vynálezům nebo technickým řešením. Znemožnil by to zejména tam, kde firma koupením licence na sebe bere ještě další úkol, provádění dalších činností, které znamenají podstatné investice, například v případě léčiv se jedná o klinické zkoušky. Tam by nevýlučné šíření fakticky znamenalo, že by si mohli ty licence opatřit všichni konkurenti toho, kdo by investoval do klinických zkoušek, a fakticky by k těm klinickým zkouškám nemohlo dojít, protože by tam nebyla návratnost investic. V rámci Evropské komise je požadavek, aby se veškerý zisk z těch činností znovu investoval do primárních činností výzkumné organizace nebo výzkumné infrastruktury. Nehospodářská povaha těchto činností zůstává zachována i v případě svěření dodávek odpovídajících služeb třetím stranám prostřednictvím otevřeného zadávacího řízení. Myslím si, že v tom pozměňujícím návrhu mohu odstranit ten taxativní výčet, ale nechat tam tady tuto základní motivaci. Tady v této oblasti budu navrhovat pozměňující návrh, který je variantní, jsou tam možnosti, jak se tady s tímto vypořádat. Druhá oblast se týká zase svým způsobem terminologie, která se používá v této oblasti. V důvodové zprávě k novele je řečeno, že nově navrhované znění se tam, kde se jedná o doplňkové náklady, odkazuje na debatu, která proběhla již v roce 2001, a nemění zaužívanou terminologii. Ale problém je, že v řadě zákonů v příbuzných oblastech nebo normách, které jsou pro příjemce financí závazné, se nemohou předkladatelé potom shodnout na jednotné terminologii a v rozhodnutích se běžně používá pojem doplňkové náklady zřejmě ve smyslu označení nepřímých nebo režijních nákladů. Souvisí to s posunem, který na úrovni Evropské komise proběhl přibližně v roce 2007, kdy se začal měnit konsenzus nad finančními modely z toho, čemu se říkalo additional cost, tedy dodatečné náklady na řešení, k full cost, tedy k plnému vyčíslení nepřímých nákladů. Dají se nalézt konkrétní příklady v národních definicích nepřímých nákladů, které tady v tomto případě potom vyznívají zcela nelogicky, nedávají smysl a neumožňují příjemcům financí se rozumným způsobem chovat. Proto se domnívám, že jednoduché zpřesnění toho, co se vlastně tady těmi dodatečnými náklady míní, je naprosto v pořádku a měl by tam být explicitně mechanismus, který umožní používat nejen additional cost, ale i full cost. Třetí návrh, ten souvisí s tím, že v okamžiku, kdy se otevírá zákon, kterým se poskytují finance, a pan vicepremiér správně zdůraznil, že je potřebné dbát u poskytování financí vědeckým institucím hospodárnosti, neplýtvat s těmi prostředky a že tohle je také motivace řady prvků toho zákona, tak přetrvává dysfunkčnost systému specificky vůči vysokým školám, které jsou z principu financovány z více míst ve státním rozpočtu a toto financování vypadá radikálně odlišně podle toho, odkud jde. Finanční prostředky na vzdělávací činnost se již před časem přestaly dávat formou dotace, která je každoročně na konci zúčtovatelná. Nějaká část by se mohla převádět, zbytek se vrací. Ale přešlo se na model poskytování příspěvku na vzdělávací činnost, který umožňuje podstatně hospodárnější meziroční zacházení s těmi financemi. V případě institucionálního příspěvku na činnosti ve výzkumu a vývoji nicméně zůstává ten model, že vysoké školy dostávají finance formou dotace a díky tomu si musí vést fakticky dvojí účetnictví o jednotlivých tocích financí. V poslední době na tuto konkrétní věc upozornil například senátor Hampl, bývalý rektor Karlovy univerzity a dlouholetý předseda České konference rektorů, v diskusi k zákonu o vysokých školách v Senátu. Samozřejmě s tím, že v zákoně samotném tohleto nebylo řešitelné. Zde považuji za vhodné využít toho mechanismu, který je pro financování vysokých škol již připraven, a pro vysoké školy deklarovat, že ta normativně přiřazovaná částka institucionální podpory výzkumu a vývoje nebude vysokým školám poskytována formou účelové dotace, nýbrž formou, která bude mít shodnou podobu s příspěvkem na vzdělávací činnost. Nemění se tím žádné nároky na financování, jenom uvnitř hospodaření vysokých škol by došlo k podstatně racionálnějšímu zacházení s těmi financemi a výraznému zmírnění naprosto zbytečné administrativy, která je s tím současným stavem. Děkuji. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová
Já děkuji a táži se, zda se ještě někdo hlásí do obecné rozpravy. Není tomu tak, tudíž obecnou rozpravu končím. Táži se pana navrhovatele, zda má zájem o závěrečné slovo, nebo zda s tím počká po podrobné rozpravě. (Nemá zájem.)
Pan zpravodaj? Také ne. Zahajuji tedy podrobnou rozpravu. Připomínám, že pozměňovací a jiné návrhy přednesené v podrobné rozpravě musí být vždy odůvodněny. Nyní prosím k mikrofonu pana poslance Pilného, který je přihlášen jako první do podrobné rozpravy. Připraví se pan poslanec Rais po něm. Prosím. Poslanec Ivan Pilný
Děkuji za slovo, paní předsedající. Já se přihlašuji k pozměňovacímu návrhu, který je v systému pod číslem 3582. Je to pozměňovací návrh autorů, autorem jsem já, profesor Rais, Zlatuška a paní poslankyně Putnová. Dále se hlásím k alternativě toho registru výzkumných organizací, který je sněmovním tiskem (dokumentem)
3857. Myslím, že odůvodnění obou sněmovních tisků (dokumentů)
jsem provedl už v obecné rozpravě a že je dostatečné. Děkuji. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová
Děkuji a prosím k mikrofonu pana poslance Raise. Připraví se pan poslanec Zlatuška. Poslanec Karel Rais
Dobrý den. Jak jsem říkal v předcházejícím vystoupení, teď se přihlašuji k pozměňovacímu návrhu číslo 3377, který je věnován zpřesnění definice nákladů. Děkuji. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová
Děkuji. Poprosím k mikrofonu pana poslance Zlatušku. Připraví se pan poslanec Mihola a poté pan zpravodaj, pan poslanec Vácha. Prosím, máte slovo. Poslanec Jiří Zlatuška
Vážená paní předsedající. Jak jsem avizoval, hlásím se k pozměňovacím návrhům číslo 3400, to je ten návrh týkající se šíření výsledků, a potom návrhům 3889 a 3890. To jsou ty další dva návrhy, o kterých jsem před chvílí hovořil. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová
Děkuji. Poprosím k mikrofonu pana poslance Miholu. Poslanec Jiří Mihola
Děkuji za slovo. Vážení kolegové, já bych se dovolil přihlásit k pozměňujícímu návrhu, který je v systému načten jako sněmovní dokument 3898, a poté ještě ke sněmovnímu dokumentu, který je pod číslem 3900. Děkuji. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová
Já děkuji. A nyní prosím pana zpravodaje Váchu, který se také hlásí do podrobné rozpravy. Prosím, máte slovo. Poslanec František Vácha
Děkuji za slovo. Já bych se chtěl přihlásit k pozměňovacím návrhům, které jsem načetl do systému pod číslem 3230. Ty jsou tři. Jeden se týká definice výzkumných organizací, druhý zpřesnění definice výzkumné infrastruktury, třetí znovuzavedení soutěže o výzkumné projekty. A pozměňovací návrh 3802, kde se řeší nebezpečí aplikace režimu GBER u institucí, které provádějí nehospodářskou činnost. Děkuji. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová
Já děkuji a táži se, zda se ještě někdo hlásí do podrobné rozpravy. Není tomu tak, tudíž podrobnou rozpravu končím. Táži se pana navrhovatele, pana zpravodaje? Nemají zájem o závěrečné slovo, a já tedy tímto končím druhé čtení tohoto návrhu. Přikročíme k projednávání dalšího bodu a tím je
