Místopředseda PSP Petr Gazdík
119. Návrh poslanců Davida Kádnera, Martina Lanka, Marka Černocha, Olgy Havlové, Jany Hnykové, Karla Fiedlera, Jiřího Štětiny a Augustina Karla Andrleho Sylora na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 598/ - prvé čtení Stanovisko vlády jste obdrželi jako sněmovní tisk 598/1. Prosím nyní, aby předložený návrh za navrhovatele uvedl pan poslanec David Kádner. Pardon, ten není přítomen, takže pan předseda Marek Černoch. Prosím, pane předsedo, máte slovo. Poslanec Marek Černoch
Hezký podvečer, dámy a pánové. Děkuji za slovo. Rád bych jménem poslaneckého klubu Úsvit národní koalice představil novelu zákona o azylu, která zásadním způsobem zpřísňuje podmínky pro získání mezinárodní ochrany v České republice. Tento zákon jsme předložili - Místopředseda PSP Petr Gazdík
Omlouvám se, pane předsedo. Musím vás také ochránit a poprosím všechny, kteří vedou diskuse o něčem jiném než o zákoně o azylu, aby přenesli své diskuse do předsálí. Děkuji. Prosím, pane předsedo. Poslanec Marek Černoch
Děkuji. Tento zákon jsme předložili už 18. září loňského roku. Už v té době přišlo do Evropské unie na půl milionu imigrantů. Bohužel dodnes nebyli evropští politici schopni udělat v podstatě nic proti jejich přílivu, a tak se počet nelegálních imigrantů blíží 1,2 milionu. V měsících nového roku situace pokračuje a dá se očekávat, že s příchodem jarních měsíců tato migrační vlna opět bude výrazně vzrůstat. Proto je změna azylové politiky České republiky více než potřebná. Předmětem naší novely je § 15 a 15a azylového zákona, který řeší důvody vylučující udělení mezinárodní ochrany. Připomenu - § 15 se vztahuje k udělení azylu, § 15a se vztahuje k doplňkové ochraně. Dnes je podle § 15 odst. 1 udělení azylu odepřeno pouze cizinci, který se a) dopustil trestného činu proti míru, válečného trestného činu nebo trestného činu proti lidskosti ve smyslu mezinárodních dokumentů obsahujících ustanovení o těchto trestných činech, b) se dopustil před vydáním rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany vážného nepolitického zločinu nebo zvlášť krutého činu, i když byl údajně spáchán s politickým cílem mimo území, nebo c) se dopustil činů, které jsou v rozporu se zásadami a cíli Organizace spojených národů. Tyto formulace vznikly po druhé světové válce, v době, kdy se mělo zabránit tomu, aby azyl dostávali nacističtí váleční zločinci. Azyl se podle nich nesmí udělovat pouze v případě válečných zločinů, zločinů proti lidskosti či krutým diktátorům. Dále podle § 15a nelze udělit doplňkovou ochranu ve stejných případech jako u § 15 a navíc ještě v případě, kdy se cizinec dopustil závažného zločinu. Závažný zločin je ale takový zločin, který má trestní sazbu přes deset let, a to jsou pouze ty nejzávažnější zločiny proti životu a zdraví, kterých se vůbec může někdo dopustit. Nepatří mezi ně ani znásilnění nebo ublížení na zdraví. Jinými slovy, tento paragraf zakazuje udělovat azyl v podstatě jen vrahům nebo těm, kteří znásilňují malé děti. Všichni ostatní na doplňkovou ochranu mají nárok. Náš návrh upravuje příslušné paragrafy tak, že vylučují udělování azylu všem cizincům, kteří se na území České republiky dopustí protizákonného jednání. Do Evropy míří miliony migrantů, kteří nerespektují naše zákony, naše zvyky a naše tradice, miliony migrantů, kteří nelegálně překračují státní hranice členských zemí Unie. První, koho musíme vyloučit bezpodmínečně z udělení azylu, jsou ti nelegální migranti, kteří u nás spáchají trestný čin nebo přestupek. V zákoně jsme nechali i určitou pojistku. Azyl nebo doplňkovou ochranu tak lze udělit v případě, že existují důvody hodné zvláštního zřetele. Hlavní problém současného zákona je, že není absolutně připravený reagovat na současnou situaci, kdy do Evropské unie přicházejí nekonečné davy uprchlíků z islámského civilizačního okruhu, kteří nemají respekt k evropskému vnímání práva a spravedlnosti. Zákon vůbec nebere v úvahu, že se o azyl v České republice můžou ucházet i zločinci, násilníci nebo kriminálníci. Říkáme jednoznačně, u takových žadatelů, kteří poruší naše zákony, vůbec nemáme zkoumat, zdali mají, či nemají právo na azyl. Je nepřijatelné je přijímat a právo na azyl se nesmí vydat. Děkuji. Místopředseda PSP Petr Gazdík
Děkuji panu navrhovateli. Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Stanislav Huml. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo. Poslanec Stanislav Huml
Dobrý podvečer. Já nebudu asi číst totéž nebo opakovat totéž, co už tady řekl Marek, protože mám zpravodajskou zprávu připravenou podrobně a on to v podstatě ve svém vystoupení všechno přečetl, ale musím upozornit na stanovisko vlády, které je zamítavé, a přečtu tedy proč. Předložený návrh zákona má za cíl zpřísnit právní úpravu migrační politiky výrazným rozšířením důvodů vylučujících poskytnutí mezinárodní ochrany v rámci udělení azylu a doplňkové ochrany, přičemž je navrhováno i sjednocení dikce tzv. vylučující klauzulí u obou uvedených režimů. Zákon o azylu se má změnit tak, aby se rozšířily případy, kdy je vyloučeno udělit azyl nebo doplňkovou ochranu na spáchání jakéhokoli trestného činu, nebo dokonce přestupku. Vláda upozorňuje na rozpor s evropským právem, kde v podstatě se naráží zejména na to, že byl aktuálně projednáván i azylový zákon vládní, který prošel Sněmovnou v prosinci loňského roku ve třetím čtení, a jeho součástí byl návrh poslance Lanka a ten návrh nebyl schválen už vlastně před měsícem a půl. Takže to jsou dva zásadní důvody, které uvádí vláda jako důvod, proč nedoporučuje, aby ten zákon byl přijat. To je ode mě zpravodajská zpráva, všechno. Místopředseda PSP Petr Gazdík
Já děkuji panu zpravodaji a otevírám obecnou rozpravu, do které se přihlásil pan poslanec Martin Lank. Prosím, pane poslanče. Poslanec Martin Lank
Krásný večer, vážené kolegyně, vážení kolegové, vážený člene vlády, děkuji za slovo. Já musím poděkovat panu kolegovi Humlovi, že tady přednesl ta vládní stanoviska, negativní stanoviska a důvody, proč k nim vláda dospěla. A já tady uvedu pár argumentů, které názor vlády vyvrátí. Jak bylo řečeno, vláda svůj nesouhlas zdůvodňuje tím, že návrh odporuje mezinárodním smlouvám, kterými je Česká republika vázána. Hlavně se má jednat o Ženevskou úmluvu o právním postavení uprchlíků a dále o směrnici Evropského parlamentu a Rady o normách, které musí splňovat státní příslušníci třetích zemí nebo osoby bez státní příslušnosti, aby mohli využívat mezinárodní ochrany. Je třeba ale jasně říci, že jak mezinárodní, tak evropské právo je založené na tzv. vylučovacích klauzulích, a jak vysvětluje důvodová zpráva našeho zákona, tyto vylučovací klauzule jsou minimem - opakuji minimem -, které je pro smluvní státy povinné. Proto každá země smí vyloučit z postavení uprchlíka i další lidi, a to podle svého uvážení. Vláda naproti tomu tvrdí, že vylučovací klauzule jsou optimem, se kterým stát údajně nesmí hnout. To je ovšem naprosto špatný výklad, kterým vláda podle našeho názoru poškozuje Českou republiku. Z toho jasně plyne, že minima stanovená článkem 1f Ženevské smlouvy nelze pouze podkročit, to znamená jít pod, nic ale nebrání podmínky rozšířit, to znamená jít nad a podmínky pro azyl zpřísnit. Stejně tak lichý je argument vlády ke směrnici Evropské unie. Ta sice umožňuje členským státům Evropské unie zmírnit kritéria pro přiznání mezinárodní ochrany, nicméně z toho, že evropské právo musí členským státům výslovně umožnit jít pod minima, nijak nevyplývá, že členské státy opět nesmějí jít nad minima. Vláda navíc zcela ignorovala skutečnost, že vylučovací klauzule nejsou prostě vytesány do kamene, ale že je možné je rozšířit. Lze tedy uzavřít, že sněmovní tisk č. 598 není v rozporu s mezinárodním právem a evropským právem a ani ústavním právem, neboť vláda své tvrzení o opaku opírala pouze o apriorní tvrzení, že vylučující klauzule jsou optimy, ačkoliv jak z judikatury Evropského soudního dvora, tak ze závěrů doktríny vyplývá, že vylučující klauzule lze rozšiřovat. Důkazem o tom, že Česká republika má nastavený azylový zákon neuvěřitelně benevolentně, budiž to, že sexuální útočníci z Kolína nad Rýnem můžou být vyhoštěni podle německých zákonů, nemohli by být ale vyhoštěni podle zákonů českých. A mimochodem, Německo nebo Dánsko teď narychlo schvalují další zásadní zpřísnění svých azylových zákonů a my budeme zřejmě ještě dále čekat. Já k tomu chci říci ještě jednu podstatnou věc. Ochrana a bezpečí občanů České republiky je pro mě mnohem důležitější než nějaké mezinárodní smlouvy. Omlouvám se, ale je to tak. Ostatně dneska už v Evropě mezinárodní smlouvy stejně nikdo nedodržuje. Kde máte schengenskou dohodu? Kde máte dublinský systém? Ne, nelze se v této krizové situaci odvolávat na dodržování mezinárodních smluv, když jde o naše bezpečí. I kdyby byl tento zákon proti tisíci mezinárodním smlouvám, tak já nikdy neschválím, abychom udělovali azyl podobným sexuálním útočníkům, jako byli ti z Kolína nad Rýnem, a vás bych rád poprosil o totéž. Děkuji za pozornost. Místopředseda PSP Petr Gazdík
Děkuji panu poslanci Lankovi. Pan poslanec Karel Fiedler svoji žádost o příspěvek do obecné rozpravy stáhl. Ptám se, kdo další se hlásí do obecné rozpravy. Není nikdo takový, kdo se hlásí do obecné rozpravy, končím tedy obecnou rozpravu. Ptám se na závěrečná slova pana zpravodaje, případně pana navrhovatele. Není tomu tak. Neeviduji návrh na vrácení či zamítnutí tohoto návrhu. Budeme se tedy zabývat návrhem na přikázání výboru k projednání. Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání výboru pro bezpečnost jako garančnímu výboru. Má někdo jiný návrh? Není tomu tak. Budeme tedy hlasovat o přikázání bezpečnostnímu výboru jako garančnímu. Zahajuji hlasování. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti? Je to hlasování číslo 165, přihlášeno je 147 poslankyň a poslanců, pro 120, proti 1. Návrh byl přijat. Konstatuji, že návrh byl přikázán k projednání bezpečnostnímu výboru jako garančnímu výboru. Organizační výbor nenavrhl přikázat tento návrh dalšímu výboru. Má někdo návrh na přikázání? Pan poslanec Tejc. Prosím, pane poslanče. Poslanec Jeroným Tejc
Vážený pane místopředsedo, dovoluji si navrhnout ústavněprávní výbor. Děkuji. Místopředseda PSP Petr Gazdík
Ústavněprávní výbor. Má ještě někdo nějaký jiný návrh? Není tomu tak. Budeme tedy hlasovat o přikázání tohoto návrhu zákona ústavněprávnímu výboru. Zahajuji hlasování o tomto návrhu. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti? Je to hlasování číslo 166, přihlášeno je 147 poslankyň a poslanců, pro 126, proti žádný. Návrh byl přijat. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán bezpečnostnímu výboru jako garančnímu a jako dalšímu výboru ústavněprávnímu výboru. Děkuji panu navrhovateli i panu zpravodaji a končím prvé čtení tohoto návrhu zákona. Vzhledem k tomu, že nemáme odhlasované jednání po 19. hodině, budu nucen naše jednání na základě dohody předsedů poslaneckých klubů přerušit. Já tedy přerušuji 39. schůzi Poslanecké sněmovny do zítřka deset minut po skončení... Pardon. Přerušuji 39. schůzi Poslanecké sněmovny do zítra, deset minut po skončení 37. schůze Poslanecké sněmovny. Zítra ráno v 9 hodin pokračuje 37. schůze Poslanecké sněmovny vládním návrhem o evidenci tržeb. Přeji vám hezký večer. (Schůze přerušena v 18.59 hodin.)
