Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová
56. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 47/2002 Sb., o podpoře malého a středního podnikání a o změně zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 545/ - prvé čtení Tento bod byl přerušen ve středu 15. 9. po úvodních slovech, rozprava nebyla otevřena, tudíž obecnou rozpravu v tuto chvíli otevírám. Hlásí se někdo do obecné rozpravy? Pan zpravodaj poslanec Michal Kučera. Prosím, máte slovo. Poslanec Michal Kučera
Děkuji za slovo. Rozprava byla ukončena během mé zpravodajské zprávy, takže já bych ji s dovolením řekl celou. My tu samozřejmě projednáváme novelu zákona o podpoře malého a středního podnikání, tedy vládní návrh novely zákona, kterým se vyčleňuje z agentury CzechInvest ta část, která se zabývá administrací čerpání evropských fondů. Rozdělení CzechInvestu na dvě části, tedy na část věnující se podpoře příchodu zahraničních investic do České republiky a na část věnující se administraci strukturálních fondů - to téma se tady objevuje již mnoho let, v podstatě od doby vstupu České republiky do Evropské unie. Já si kladu otázku, zda není lépe jít cestou sloučení obou agentur, tzn. agentury CzechTrade, tedy podpory obchodu, a CzechInvestu, tedy podpory investic, a z toho vyčlenit administraci fondu z této sloučené agentury. Pokud vím, taková aktivita se tady už objevila, došlo však pouze k prvnímu kroku, a to je spojení, tuším, zahraniční sítě obou agentur. Současná vláda však v dalších krocích vedoucích k sloučení těchto agentur, pokud vím, pokračovat nechce. Vyčlenění administrace fondů mimo CzechInvest si však vynucuje Evropská komise, která trvá na tom, že fondy musí administrovat státní orgán, tedy ministerstvo nebo podřízená organizace, která podléhá zákonu o státní službě. Vládní návrh tedy znamená, že se nejjednodušší možnou cestou, tedy delimitací, oddělí z agentury CzechInvest všechny agendy, včetně zaměstnanců, které se týkají administrace fondů, a vznikne nová tzv. Agentura pro podnikání a inovace. Účinnost zákona, a tedy fakticky vznik agentury, je předpokládána k 1. 1. 2016. Vládnímu návrhu je možno vytknout řadu věcných položek. Za prvé je to časové prodlení. Agentura začne fungovat až od začátku roku 2106, což je pozdě, tento problém měl být řešen dříve. Vláda funguje už více než rok a půl a teprve nyní přichází tento návrh do Sněmovny. Přitom nová agentura má administrovat čerpání fondů v programovacím období 2014 až 2020, tedy podle mne reálně začne administrovat čerpání v polovině plánovacího období. Chtěl bych také upozornit na nevhodně zvolený název agentury. Vedle české agentury pro podporu podnikání CzechTrade a agentury pro podporu podnikání a investice CzechInvest budeme mít ještě Agenturu pro podnikání a inovace. Pro běžného podnikatele je to naprosto nenávodné a nesrozumitelné, čemu se vlastně která agentura věnuje či bude věnovat. Chtěl bych upozornit, že i v samotném návrhu novely si asi nechtěně předkladatel v článku 1 odst. 3 přejmenoval českou agenturu pro podporu obchodu CzechTrade na českou agenturu pro podporu podnikání CzechTrade, takže jak vidět, i předkladatel v tom nemá úplně jasno, jak se která agentura vlastně jmenuje. V důvodové zprávě totiž o této změně není žádná zmínka ani v obecné, ani ve zvláštní části. Tolik k mé úvodní zprávě. Věřím, že tato témata budou prodiskutována ve výboru, protože si myslím, že podnikatelské prostředí by mělo jít cestou zjednodušování, nikoli zesložiťování, a tato věc si zaslouží celkem důkladnou debatu, protože administrace strukturálních fondů je samozřejmě pro české podnikatelské prostředí naprosto zásadní. Děkuji za pozornost. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová
Já děkuji a táži se, zda se někdo další hlásí do rozpravy. Není tomu tak, tudíž rozpravu končím a táži se, zda je zájem o závěrečná slova. Pane ministře, prosím, máte slovo. Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek
Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi ještě několik vysvětlujících slov, zejména vzhledem k tomu, že debata je rozdělena na dvě části, což nikdy není úplně šťastné. K tomu, co tady říkal zpravodaj o slučování CzechTradu a CzechInvestu, že by to bylo lepší. Já bych chtěl jenom vysvětlit, že jeden z mých předchůdců, pan ministr Kuba, udělal tu operaci trochu jinak, než je všeobecně vnímáno. On totiž udělal to, že vzal zahraniční sítě jak CzechTradu, tak CzechInvestu a převedl je přímo pod ministerstvo. On je tak trochu postátnil a udělal si paralelní síť, se kterou si ve světě nevěděli rady, protože ve světě to umí tak, že od státní sítě je Ministerstvo zahraničních věcí, a pokud chce byznys, tak si udělá nějakou jinou agenturu, často to dělají i hospodářské komory, nemusí to být nutně ani pod přímým vlivem státu. A my jsme se vrátili k tomuto normálnímu modelu, že ta síť se odstátnila a byla převedena zpět jak na CzechTrade, tak na CzechInvest. A to, jestli se ty instituce spojují, je čistě na politické debatě. Já osobně si myslím, že nemají být společně, protože investice jsou dostupné a má smysl mít pobočky asi tak na sedmi místech, kdežto obchod je ve světě, proto CzechInvest má sedm zahraničních poboček a CzechTrade asi 50. To je k této věci. Pak ta věc, že jdeme pozdě a proč to musí být. Dlouhou dobu to vypadalo totiž tak, že to vysvětlíme Komisi a že CzechInvest bude fungovat - ta část, ta divize, která se zabývá investicemi, zůstane pod zákoníkem práce a ti, co dělají evropské fondy, půjdou pod služební zákon. Po dlouhé debatě se někdy teprve na jaře ukázalo, že to opravdu tak nepůjde a že musí být sekce, která dělá fondy, pod služebním zákonem. Zároveň bych chtěl říci, proč tedy nepřejde, resp. následuje logický dotaz, proč by tam nemohl být i zbytek CzechInvestu. Nemohl, protože úkolem té sekce, té části CzechInvestu, která dělá zahraniční investice, je, aby byl v nelehké pozici prostředníka mezi byznysem, musí jednat s potenciálními investory a musí zároveň jednat se státní správou. Čili my tam potřebujeme pružnější situaci, nikoliv úplně státní úředníky, ale jakési prostředníky mezi byznysovou sférou a státními úřady. Proto by měl CzechInvest zůstat pod zákoníkem práce a proto děláme tuto operaci. A chtěl bych jenom poprosit o propuštění do dalšího čtení. Děkuji. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová
Děkuji panu ministrovi. Táži se pana zpravodaje, zda má - nemá zájem o závěrečná slova. Nyní se tedy budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru. Předseda Poslanecké sněmovny svým rozhodnutím navrhl přikázat předložený návrh k projednání hospodářskému výboru jako výboru garančnímu. Navrhuje někdo přikázání jinému výboru jako garančnímu? Není tomu tak, přistoupíme k hlasování. Dříve než ho zahájím, vás všechny odhlásím a poprosím, abyste se znovu zaregistrovali svými kartami. Přistoupíme k hlasování. Kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán k projednání hospodářskému výboru jako garančnímu výboru, zmáčkněte tlačítko a zvedněte ruku. Pardon. Zahajuji hlasování a prosím teď, abyste hlasovali. Proti? Hlasování končím. Je to hlasování s pořadovým číslem 233, do kterého je přihlášeno 78 přítomných, pro 76. Konstatuji, že návrh byl přijat, a tudíž tímto tiskem se bude zabývat hospodářský výbor jako garanční výbor. Předseda Poslanecké sněmovny nenavrhl přikázat tento návrh dalšímu výboru. Já se táži, zda má někdo návrh na přikázání dalšímu výboru či výborům k projednání. Není tomu tak, takže v tomto případě konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání hospodářskému výboru jako výboru garančnímu, a končím projednávání tohoto bodu. Nyní přistoupíme k projednávání bodu
