Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová
157. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony /sněmovní tisk 406/ - třetí čtení Paní ministryně Michaela Marksová má možnost se vyjádřit před zahájením třetího čtení. Prosím, paní ministryně. Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová
Vážený pane místopředsedo, poslankyně a poslanci, tady jenom připomenu, že podstatou návrhu je umožnit poskytovat stanovené údaje z informačních systémů v resortu práce a sociálních věcí řídicím a koordinačním orgánům určeným pro financování programů z evropských fondů. Jenom bych se stručně vyjádřila k jednotlivým pozměňovacím návrhům. Souhlasím s pozměňovacími návrhy jak garančního výboru pro sociální politiku pod písmenem A, tak s návrhem pana poslance Zavadila pod písmenem C. Nesouhlasím zásadně s pozměňovacím návrhem pana poslance Beznosky pod písmenem B, kde se domnívám, že je neúčelný. Také je vlastně v rozporu se stanoviskem Úřadu pro ochranu osobních údajů. Domníváme se, že také nelze vyloučit, že by byly osobní údaje z databází České správy sociálního zabezpečení poskytovány komerčním subjektům i do ciziny. Děkuji. Místopředseda PSP Vojtěch Filip
Děkuji paní ministryni za úvodní slovo. Pozměňovací návrhy jsou uvedeny ve sněmovním tisku 406/3, který byl doručen 4. srpna letošního roku. Garanční výbor se tímto zákonem nezabýval, neboť rozhodla Poslanecká sněmovna ve druhém čtení. Nyní tedy žádám pana zpravodaje, aby stručně uvedl stanovisko garančního výboru. Prosím. Poslanec Miroslav Opálka
Děkuji. Stanovisko garančního výboru nemám, ale mám své. Vláda tisk doručila do Poslanecké sněmovny, předlohu, 19. února. Jeho přijetím vázán příjem financí z evropských fondů na vytváření nových pracovních míst. Bylo však uplatněno veto na zrychlené projednávání dle § 90 odst. 2 zákona o jednacím řádu. Výbor opravil svým pozměňovacím návrhem pouze datum účinnosti, které se stalo nereálným. Ve druhém čtení byly načteny pozměňovací návrhy kolegy Zavadilem a Beznoskou. Na základě rozhodnutí Poslanecké sněmovny se již garanční výbor tiskem 406 znovu nezabýval, členové výboru však dostali stanovisko Ministerstva práce a sociálních věcí k jednotlivým návrhům písemně, a to 3. a 28. července. Dnes budeme hlasovat pouze podle sněmovního tisku 603 ze dne 4. srpna. Omlouvám se za zmatek, neboť ve sněmovním tisku 406/2 ze dne 8. července byl omylem zveřejněn pozměňovací návrh kolegy Beznosky, který byl sice jedním ze tří jím zveřejněných v informačním systému Poslanecké sněmovny, ale kolega Beznoska se přihlásil k jinému jednomu ze svých tří návrhů. Proto byl sněmovní tisk 406/2 revokován. Jen stručně k obsahu těch dvou pozměňovacích návrhů. Pozměňovací návrh kolegy Beznosky pod bodem B zavádí povinnost České správy sociálního zabezpečení sdělovat osobní údaje soukromému bankovnímu sektoru. Jde o návrh na prolomení mlčenlivosti státní instituce vůči privátnímu sektoru za účelem posuzování schopnosti spotřebitele splácet úvěr. Pozměňovací návrhy kolegy Zavadila pod bodem C zavádí možnost operativního delegování místní příslušnosti okresních správ sociálních zabezpečení, a to po projednání se zaměstnavatelem, Ústředím České správy sociálního zabezpečení, pokud to bude účelné. Tolik z mé zprávy. Děkuji. Místopředseda PSP Vojtěch Filip
Děkuji. Konstatuji, že podle § 94a odst. 4 ve druhém čtení může být v podrobné rozpravě podán návrh, aby se garanční výbor návrhem zákona nezabýval, tak jak nám odůvodnil pan zpravodaj. Otevírám rozpravu a eviduji v ní přihlášku pana poslance Beznosky. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Poslanec Adolf Beznoska
Děkuji za slovo, pane předsedající, dámy a pánové, hezké dopoledne. Vezmu to nejprve také pro třetí čtení. Legislativně technická úprava, jedna drobnost formální, ve svém pozměňovacím návrhu k tisku 406, který v tisku 46/3 máte před sebou pod písmenem b), tak za slova "o spotřebitelských úvěrech" je potřeba doplnit čárku, aby to bylo v pořádku. A potom bych rád reagoval na slova paní ministryně Marksové a stanovisko MPSV, které jste dostali v písemné podobě k mému pozměňovacímu návrhu. Já jsem si nechal udělat právní rozbor stanoviska MPSV a rád bych vás s ním ještě předtím, než o těch pozměňovacích návrzích budeme hlasovat, seznámil, případně bych požádal paní ministryni, aby na můj rozbor zpětně reagovala. Otázka souhlasu se zpracováním osobních údajů klienta. Skutečnost, zda poskytovatel úvěru pro spotřebitele zpracovává osobní údaje klienta na základě jeho souhlasu, nebo bez takového souhlasu na základě např. smlouvy, je pro posouzení systémovosti navržené novelizace nepodstatná a ve skutečnosti ani není kritériem její systémovosti. Je přitom lhostejné, pohybujeme-li se v kontextu stávajícího zákona číslo 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, nebo připraveného zákona o úvěru pro spotřebitele. To, že Česká správa sociálního zabezpečení jako veřejnoprávní správce údajů nikdy nezpracovává osobní údaje na základě souhlasu subjektů údajů, je věc plynoucí ze zákona pro posouzení vhodnosti či systémovosti navržené novelizace a to zůstává bez významu. Prolomení v otázce mlčenlivosti České správy sociálního zabezpečení. Ustavení § 14 odst. 2 zákona číslo 582 o organizaci a provádění sociálního zabezpečení ve znění pozdějších předpisů výslovně předpokládá, že orgány sociálního zabezpečení poskytují údaje týkající se jednotlivých občanů nebo zaměstnavatelů, které při se při své činnosti dozvědí, jiným subjektům, jen stanovují-li tak zvláštní zákon nebo tento zákon. Zároveň není nikterak předem určeno, o jaký typ jiných subjektů se v tomto kontextu má jednat. Například je potřeba vycházet z toho, že pokud by zákon stanovil, že na základě navržené novelizace povinnost České správy sociálního zabezpečení poskytovat uvedené údaje např. poskytovateli úvěrů pro spotřebitele, pak se sice bude z pohledu stávající dikce § 14 odst. 3 jednat o novinku, popř. průlom, avšak zcela v mezích zákona, a o novinku zákonem předvídanou. Vycházeje dále ze statutu České správy sociálního zabezpečení, nelze uvést důvod, který by bránil poskytování údajů z registru osob. Zmínka o možné veřejné podpoře je dle názoru právníků zavádějící, neboť iniciativa směřující k poskytování stanoveného okruhu údajů z databází České správy sociálního zabezpečení poskytovatelům úvěru pro spotřebitele nevychází z podnikatelské úvahy těchto poskytovatelů. Tato iniciativa je vedena snahou a potřebou poskytovatelů úvěru pro spotřebitele důsledně a řádně plnit zákonné povinnosti na úseku ověřování úvěruschopnosti žadatelů o úvěr pro spotřebitele. Co se týče k otázce informací dostupných v databázích České správy sociálního zabezpečení. Zákonnou povinností věřitele je posoudit s odbornou péčí úvěruschopnost spotřebitele. Toto nemůže věřitel učinit, aniž by měl k dispozici doklady a ověřené informaci o zdroji příjmu klienta, o stabilitě takového příjmu a jeho výši. Česká správa sociálního zabezpečení v současné době skutečně nedisponuje informací o aktuální výši odvodů na pojistném za konkrétního zaměstnance, nicméně disponuje aktuálními informacemi, které umožní věřiteli ověřit klientem sdělované informace o jeho zaměstnání, počátku zaměstnání a druhu pracovního poměru. Uvedení nepravdivých nebo zkreslených údajů o zaměstnání je nejčastější a stále více frekventovaný způsob páchání trestného činu či úvěrového podvodu, u kterého je věřitel v současnosti ve značně snížené pozici, neboť je zcela závislý na ochotě a kapacitě zaměstnavatelů poskytovat nezbytnou součinnost. Mnoho zaměstnavatelů odmítá takovou součinnost poskytovat s odkazem na zákon o ochraně osobních údajů či vysokou náročnost a četnost těchto požadavků. Stejně tak se v celé řadě případů nedaří zaměstnavatele vůbec kontaktovat. Dále je nutno uvést, že Česká správa sociálního zabezpečení disponuje údaji o příjmech konkrétních zaměstnanců od zaměstnavatelů, kteří mají povinnost tyto údaje jednou za rok České správě sociálního zabezpečení poskytovat. Tyto historické údaje o výši příjmu v kombinaci s aktuálními údaji o zaměstnání jsou dostatečné k tomu, aby se věřiteli podařilo odhalit výrazné nesrovnalosti v posuzovaných údajích. Na základě zde uvedených údajů se tedy domnívám, že ani v tomto bodě nemá Ministerstvo práce a sociálních věcí pravdu. K námitce duplicity se stávající právní úpravou. Tato námitka je opravdu pouze technického rázu. Skutečnost, že vyžádání údajů o žadateli úvěru pro spotřebitele podmiňuje novelizace souhlasem subjektu údajů, je pouze zdůrazněním principu ochrany práv občana v oblasti ochrany osobních údajů. Žadatel o úvěr navíc nesměřuje svůj souhlas vůči orgánům sociálního zabezpečení, nýbrž vůči poskytovateli úvěru. Bez tohoto souhlasu se tedy poskytovatel úvěru ani nebude oprávněn na orgán sociálního zabezpečení s žádostí o poskytnutí údajů obrátit. Další námitka k tzv. úvěrové databázi. Navrhovatel při zpracování novelizace vycházel z toho, že by Česká správa sociálního zabezpečení disponovala úvěrovou nebo jinou databází, a ani to v žádném místě návrhu či jeho odůvodní netvrdí. Cílem tedy bylo, pouze postavit po právní stránce najisto oprávnění poskytovatelů úvěru pro spotřebitele žádat o údaje z databáze České správy sociálního zabezpečení sloužící k ověření informací nutných pro posouzení úvěruschopnosti žadatele o úvěr a tomu odpovídající právní povinnost České správy sociálního zabezpečení takové informace poskytnout. K otázce předávání údajů do zahraničí, které tady také zazněly. Zde je třeba zdůraznit, že ověřením údajů v databázi České správy sociálního zabezpečení nedochází k tomu, že by věřitel získával od České správy sociálního zabezpečení nové osobní údaje. Tato skutečnost je při vyhodnocení rizik nové služby České správy sociálního zabezpečení důležitá a de facto opisuje model bezproblémově aplikovaný již roku 2007 na Slovensku. Spotřebitel poskytne věřiteli údaje a věřitel je na základě souhlasu spotřebitele ověří v databázi České správy sociálního zabezpečení. Ověřování probíhá tak, že údaj k ověření poskytuje věřitel a Česká správa sociálního zabezpečení pouze potvrzuje pravdivost konkrétního údaje odpovědí - ano, ne, případně nevím. Na věřiteli pak je, jak výsledek daného ověření vyhodnotí dále. Finanční dopady, o kterých byla také řeč ve zprávě, jsou téměř zanedbatelné. Dá se říci, že při zachování stávajících technologií je to řádově možná několik málo desítek milionů korun. Toť vše, děkuji. Místopředseda PSP Vojtěch Filip
Děkuji panu poslanci Beznoskovi. Nyní ještě v rozpravě pan předseda klubu ODS Zbyněk Stanjura. Upozorňuji, že polední přestávku vyhlásíme až po skončení tohoto bodu a skončení bodu 193, volby, tak jak jsme si odsouhlasili v úterý. Prosím, máte slovo, pane předsedo. Poslanec Zbyněk Stanjura
Pane místopředsedo, myslím si, že se nedá ohýbat jednací řád. Než se dostanu k tomu, co chci říct k tomuto návrhu, tak se chci zeptat: My jsme si schválili, že 12.45 začnou volby. Místopředseda PSP Vojtěch Filip
Ne. Poslanec Zbyněk Stanjura
Ano, je to tak, napevno. Mám to v papírovém podkladu, dostali to všichni poslanci včera na stůl. Můžete se podívat, jak to je. Je 12.49 a vy se tváříte, že na 12.45 nic zařazeno nebylo. Tak já se ptám, jak je to možné. Místopředseda PSP Vojtěch Filip
Vycházím z toho, že jednací řád předpokládá jednání o třetích čteních ve středu a v pátek do 14 hodin. V tomto ohledu jsem nepřerušil ve 12.45 pana předsedu Beznosku a vám jsem nemohl nedat slovo, vzhledem k tomu, že máte přednostní právo. Poslanec Zbyněk Stanjura
Ne, já říkám, než vystoupím, dávám námitku k tomu, jak to řídíte. My jsme si včera, a byl to návrh vládní koalice, ne opozice, přestože jsou vyčleněné hodiny pro třetí čtení, to všichni víme, předpokládám, že to vědí i poslanci vládní koalice, tak poslanec vládní koalice navrhl, že ve 12.45 se přeruší a budou volby. Sněmovna to schválila. Tak já nevím, jak je možné, že nepostupujeme podle toho, co jsme schválili. Tomu já nerozumím. Já vím, jak jsou vyčleněny hodiny pro třetí čtení. My jsme to také nenavrhovali. To byl návrh vládní koalice, že ve 12.45 jsou dnes volby. Tak já bych chtěl, aby se konaly volby. To přece není možné, že si schválíme něco, pak zjistíme no tak ještě nejsme hotovi, tak to posuneme. Tak buď zrušíme volby, nebo zrušíme tento bod. Nemůžeme dělat obojí najednou ve 12.50 hodin. Děkuji. Místopředseda PSP Vojtěch Filip
Dobře. Já si ověřím stenozáznam. Já mám totiž v poznámkách napsáno - před polední přestávkou. Nikoliv ve 12.45. Poslanec Zbyněk Stanjura
Já se omlouvám. My máme rozdaný schválený pořad jednání v papírové podobě. Myslím, že vám ho dodají pracovníci Poslanecké sněmovny, kde je napsáno 12.45. Místopředseda PSP Vojtěch Filip
Dobře. Pan předseda Poslanecké sněmovny Jan Hamáček. Prosím, pane předsedo. Předseda PSP Jan Hamáček
Děkuji. Já musím dát za pravdu panu předsedovi Stanjurovi. Já jsem v té době řídil schůzi a ještě jsme se dohadovali, zda to bude ve 12.30, nebo 12.45, a byla shoda na 12.45 a tak to bylo odhlasováno. Místopředseda PSP Vojtěch Filip
V tom případě děkuji, nebudu studovat stenozáznam. Přerušuji bod 157. Zahajuji bod
