Předseda PSP Jan Hamáček
31. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 386/ - prvé čtení Z pověření vlády tento tisk uvede pan ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček. (Někteří poslanci se shlukují a debatují, ostatní se baví mezi sebou v lavicích.)
Ministr zdravotnictví ČR Svatopluk Němeček
Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi, abych v krátkosti uvedl předkládaný návrh zákona novelizujícího zákon o veřejném zdravotním pojištění a další související zákony. Předseda PSP Jan Hamáček
Pane ministře, já se velmi omlouvám a prosím hloučky v Poslanecké sněmovně, aby se buď usadily, nebo svou diskusi přenesly do předsálí. Platí to i pro předsedy poslaneckých klubů. A předsedu výboru pro sociální politiku taktéž. (Po chvíli se debatující poslanci rozešli na svá místa.)
Děkuji. Ministr zdravotnictví ČR Svatopluk Němeček
Hlavním cílem předloženého návrhu zákona je posílení státního dozoru nad finančními toky zdravotního pojištění a nad fungováním zdravotních pojišťoven, jak o tom hovoří programové prohlášení vlády České republiky. Na základě této skutečnosti se navrhuje změna právní úpravy v zákonech upravujících systém veřejného zdravotního pojištění a činnost zdravotních pojišťoven spočívající zejména v otázkách zveřejňování smluv o poskytování a úhradě hrazených služeb zdravotními pojišťovnami, poskytování informací zdravotních pojišťoven Ministerstvu zdravotnictví a Ministerstvu financí nebo specifikace právní úpravy překážek pro výkon ředitele a členů orgánů zdravotních pojišťoven. Zveřejňování zmíněných smluv přinese zvýšení transparentnosti vynakládání veřejných prostředků v oblasti veřejného zdravotního pojištění. Jde o komplexní úpravu, o níž jsem zde před Vánocemi v rámci projednávání návrhu zákona týkajícího se lázeňské péče hovořil. Tento návrh ukládá zdravotním pojišťovnám zveřejňovat základní smlouvy, a to včetně úhradových dodatků a všech změn, a to nejpozději do 60 dnů ode dne uzavření těchto smluv. Navíc spolu s těmito smlouvami budou zdravotní pojišťovny zveřejňovat také skutečnost, zda se v daném případě řídí úhradovou vyhláškou, nebo nikoliv, což zvýší přehlednost zveřejňovaných smluv. Jedná se o návrh, který prošel řádným legislativním procesem a v jehož rámci jsou samozřejmě řešeny také související otázky ochrany osobních údajů nebo úprava příslušných sankcí. Co se týče úpravy poskytování informací zdravotních pojišťoven Ministerstvu zdravotnictví a Ministerstvu financí, je předloženým návrhem odstraňován dlouhodobě nevyhovující stav, kdy dotčená ministerstva mnohdy nedisponují podrobnými informacemi, které jsou nezbytné pro výkon jejich působnosti. Jedná se především o data a informace nezbytné k tvorbě úhradových mechanismů, sledování místní a časové dostupnosti zdravotních služeb nebo rozvoj systému přerozdělování. Tyto informace mají k dispozici zdravotní pojišťovny, kterým ovšem není stanovena zákonná povinnost je ministerstvu poskytovat. Například při tvorbě úhradových vyhlášek vychází Ministerstvo zdravotnictví často ze zevšeobecněných dat a údajů, které nemají dostatečnou relevanci, a proto je žádoucí rozšířit oprávnění Ministerstva zdravotnictví získávat potřebné informace, které pomohou zajistit efektivní vynakládání veřejných prostředků systému veřejného zdravotního pojištění. Vymezení překážek pro výkon funkce u osob, které mají vliv na rozhodování zdravotní pojišťovny, tak aby nedocházelo ke střetům zájmů těchto osob, představuje opatření zajišťující nestranné rozhodování vrcholných orgánů zdravotních pojišťoven, což má pozitivní vliv na řádné hospodaření pojišťoven. V souvislosti s efektivním využíváním financování systému veřejného zdravotního pojištění obsahuje návrh také další ustanovení, týkající se například zákazu náboru pojištěnců prostřednictvím třetích osob, snížení povinného přídělu do rezervního fondu nebo zrušení zajišťovacího fondu, který již neplní svou funkci a jeho provoz je ztrátový. V návrhu pak nechybí ani příslušná úprava správních deliktů. Dále jsou v materiálu obsaženy úpravy dílčích problémů vyplývajících z aplikační praxe a vývoje v medicíně a některá legislativně technická zpřesnění. Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně a páni poslanci, předložený návrh je jedním z opatření, která mají za cíl zvýšit efektivitu a transparentnost systému veřejného zdravotního pojištění, a proto věřím, že jej podpoříte. Děkuji vám za pozornost. Předseda PSP Jan Hamáček
Děkuji, pane ministře. Prosím pana zpravodaje, kterým je pan poslanec Rostislav Vyzula. Poslanec Rostislav Vyzula
Děkuji, pane předsedo. Dámy a pánové, v podstatě to gros bylo řečeno. Já bych jenom doplnil pár informací, aby se nám tato novela, na kterou jsme dlouho čekali, více přiblížila. Předně návrh, který zde je, je to záležitost naplnění úkolů, které na něj vyplývají z usnesení vlády č. 308 ze dne 28. dubna 2014. Týká se potom bodů, které zde byly rozvedeny. A možná bych jenom krátce doplnil některé údaje. Pokud se týká zveřejňování smluv o poskytování a úhradě hrazených služeb zdravotními pojišťovnami, to je to, co jsme tady obšírně diskutovali těsně před Vánocemi. Jedná se o veřejné peníze, a proto veřejnost má právo vidět, zda jsou v této oblasti nějaké nesrovnalosti. V současné době totiž je možno získat takovéto informace, ale jenom na základě žádosti prostřednictvím zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. K dalšímu bodu. Pokud se týká poskytování informací zdravotních pojišťoven Ministerstvu zdravotnictví a Ministerstvu financí, tam myslím, že bylo všechno řečeno. K dalšímu bodu. Zákaz náboru pojištěnců zdravotními pojišťovnami prostřednictvím třetích osob. Tady bych chtěl poukázat na jeden fakt, že dle dostupných dat Ministerstva zdravotnictví došlo například k 1. 1. 2012 k nestandardnímu přechodu cca 24 tisíc pojištěnců ze Všeobecné zdravotní pojišťovny do Vojenské zdravotní pojišťovny, což pro VZP znamenalo pokles příjmů o půl milionu za rok. Nehledě k tomu, že ty třetí osoby používají velmi nekalé metody, a tím přivádějí v omyl dané klienty. Pokud se týká snížení povinného přídělu do rezervního fondu. Tady je teď návrh, že by se mělo jednat o 1,5 % průměrných výdajů základního fondu, což by přineslo jisté příjmy do celkového zdravotního pojištění, to je pravda. Na druhou stranu rezervní fond je velmi důležitý. Hradí se z něho veškeré výdaje, extra výdaje, které se vyskytnou a se kterými nelze jen tak počítat a nelze je předvídat. Proto je to rezervní fond. A zdá se mi, že toto procento je příliš nízké. Pokud se týká střetu zájmů, jak bylo řečeno, uvidíme, co s tím vším se dá ještě dělat. Záměrem novely tedy je posílit státní dozor nad finančními toky zdravotního pojištění. Musím konstatovat, že se tímto zabývaly i předchozí vlády, ale bohužel nikdo zatím nevyhodnotil tyto snahy. Je třeba stanovit, jaká data si bude ministerstvo žádat, a zejména deklarovat, zda adekvátně edukovaný aparát má nebo jej doplňuje. Navržené náklady, o kterých zde byla řeč, se z toho hlediska zdají být zatím nedostatečné. Nicméně vzhledem k důležitosti této novely doporučuji postoupení do druhého čtení a navrhuji k projednání výboru pro zdravotnictví. Děkuji za pozornost. Předseda PSP Jan Hamáček
Děkuji panu zpravodaji. Otevírám obecnou rozpravu, do které mám zatím tři přihlášky. První je paní poslankyně Soňa Marková a připraví se pan poslanec Ludvík Hovorka. Poslankyně Soňa Marková
Děkuji za slovo. Hezké odpoledne, dámy a pánové. Dovolte mi, abych se vyjádřila k tomuto návrhu zákona, který nazýváme také někdy tzv. transparenční novelou. Tato novelizace si vytyčila za cíl upravit nově některé oblasti, jako je povinné zveřejňování smluv o poskytování a úhradě hrazených služeb zdravotními pojišťovnami, rozšíření informační povinnosti zdravotních pojišťoven vůči Ministerstvu zdravotnictví a Ministerstvu financí, zákaz provádění náboru pojištěnců prostřednictvím třetích osob, snížení přídělu do rezervního fondu zdravotních pojišťoven o polovinu, zpřesnění právní úpravy střetu zájmů členů orgánů zdravotních pojišťoven. Vycházíme-li z toho, že se jedná o první takto rozsáhlou vládní novelu zákonů ve zdravotnictví připravenou kompletně touto vládou a že je nám předkládána po roce jejího působení, mám za to, že by se mělo jednat již o systémovou komplexní změnu, do které se promítají největší problémy našeho zdravotnictví a jejich řešení. Z prostého výčtu oblastí, do kterých zasahuje, je však jasné, že tomu tak zřejmě úplně není. Vláda sama sobě připravila již na jaře loňského roku materiál, kde identifikovala největší problémy zdravotnictví a rozdělila je do tří oblastí. Tou první byly problémy, které lze řešit téměř okamžitě v rámci činnosti ministerstva, např. činnost přístrojové komise. Tím druhým bodem potom byly problémy, k jejichž řešení je třeba relativně jednodušší právní úprava. A potom to byly problémy, systémové změny, jejichž úprava měla být součástí širší novelizace příslušných zákonů, kterou jsme měli mít na stole právě někdy v této době. Realita je nicméně taková, že z první skupiny se částečně rozjela pouze přístrojová komise, další body se tak nějak zasekly na půli cesty. Z rychlých změn, které měly být účinné k začátku letošního roku, se nakonec stal text, který máme dnes před sebou a máme ho posoudit. Ty dlouhodobé změny tady jsou zatím v nedohlednu. A systémově neřeší tato novela téměř nic. Co tedy řeší trošku podrobněji. Takže co se týká zveřejňování smluv, je to v podstatě úprava, kterou jsme již jednou schvalovali, aby poté ministerstvo coby gestor změnilo názor a při hlasování o vráceném textu již bylo proti této úpravě. Navíc zveřejňování smluv minimálně ze strany největší zdravotní pojišťovny již probíhá, přičemž máme k dispozici i jiné nástroje, jak zkultivovat veřejnou kontrolu smluv o úhradách, než je pouze zákon. A jak navíc vyplývá ze samé podstaty smluv o úhradách, z jejich zveřejnění se nedozvíme plnění faktické, a tak půjde o značně nedokonalou informaci. Druhý bod, kterým se tato novela zabývá, je rozšíření informační povinnosti. Zde se rozšiřuje informační povinnost zdravotních pojišťoven především vůči Ministerstvu zdravotnictví. A jak? Ministerstvo identifikovalo, že mu scházejí informace, které potřebuje k tvorbě úhradových mechanismů systému veřejného zdravotního pojištění. Dále sledování místní a časové dostupnosti zdravotních služeb, udržování a rozvoj systému přerozdělování pojistného nebo sledování ekonomické efektivity zdravotních služeb. Naskýtá se tedy otázka, jak to Ministerstvo zdravotnictví dělalo doposud, jak byly připravovány úhradové vyhlášky, jak Ministerstvo zdravotnictví sledovalo plnění povinnosti zdravotních pojišťoven zajistit místní a časovou dostupnost hrazených služeb, jak ministerstvo dosud pracovalo na kultivaci systému přerozdělování, o kterém slýcháme již delší dobu. Co to je nákladová efektivita zdravotních služeb, přesně nevíme. Máme ji definovanou pro léčivé přípravky jako poměr mezi náklady a přínosy spojenými s použitím léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely ve srovnání s použitím jiného léčivého přípravku, potraviny pro zvláštní lékařské účely nebo léčebného postupu. S touto hodnotou také pracuje Státní ústav pro kontrolu léčiv a k těmto údajům již Ministerstvo zdravotnictví přístup má. U léčivých přípravků máme také zakotveno, že nákladová efektivita je předmětem obchodního tajemství. Co je nákladová efektivita zdravotních služeb, nadále nevíme. Nevíme, je-li součástí obchodního tajemství, a nevíme, co s tímto údajem Ministerstvo zdravotnictví smí či nesmí dělat. Další téma, které se prolíná touto novelou, je potom zákaz provádění náboru pojištěnců prostřednictvím třetích osob. I zde lze se záměrem jen souhlasit. Praktické provedení ovšem poněkud pokulhává, neboť vůbec nevylučuje možnost, že zdravotní pojišťovny přijmou na jakýkoli druh dohody mimo pracovní poměr prakticky i stejné osoby, které pro ně tuto práci vykonávaly doposud, čímž přestávají být třetí osobou a mohou stejné praktiky provozovat i nadále. Další téma se potom týká snížení přídělu do rezervního fondu zdravotních pojišťoven o polovinu. Ovšem toto opatření z těch všech zvažovaných, která nám jsou předkládána, je asi to nejhorší a nejnezodpovědnější. Systém, který obhospodařuje 200 miliard korun, nemůže přece fungovat bez rezerv. Již snížení ze 3 % na 1,5 % bylo nezodpovědné, ale další snížení na 0,75 % je už poněkud nepochopitelné. Jen díky tomu, že např. VZP v tzv. letech hojnosti nashromáždila zhruba 14 miliard korun rezervy, se dopady světové ekonomické krize první roky vůbec neprojevily a propad v posledních letech nedosáhl katastrofálních rozměrů. Rezervy zdravotního pojištění jsou rezervami poskytovatelů péče, protože pokud při stále se zdražujícím zdravotnictví bude stagnovat, nebo dokonce klesat výběr, pojišťovny budou schopny hradit poskytovatelům včas a v potřebné výši právě jenom díky rezervám vytvořeným v letech předcházejících. Bez rezerv pojišťovnám velmi rychle dojdou peníze a začnou platit poskytovatelům pozdě a méně. Prostředky z rezervních fondů, tedy do základních fondů, resp. k sanaci nedostatku prostředků na základních fondech, již nyní užít lze. Nevím tedy, kam tím přesně tento záměr ve vládní novele směřuje. Navíc platí, že rezervní fond nemá být užíván pouze coby sanace pro výpadek prostředků, ale v krizových situacích typu pandemií apod. zde vůbec není jasné, jak předkladatel bez dalšího může navrhovat takto drastické snížení rezervního fondu, aniž by vyhodnotil, jaké prostředky by pro takové zvládnutí krizových situací bylo třeba, zda tedy takto koncipované rezervy stačí. I přes tyto přednesené nedostatky vládní novely doporučuji postoupit návrh zákona do druhého čtení a v další diskusi a v další práci, kterou by měl odvést výbor pro zdravotnictví, normu doplnit, vylepšit tak, aby naplnila nejen záměr předkladatele, ale aby především přispěla v konečném důsledku k zabezpečení kvalitní zdravotní péče pro občany České republiky. Děkuji vám za pozornost. (Potlesk z levé části sálu.)
Předseda PSP Jan Hamáček
Děkuji. Dalším v obecné rozpravě je pan poslanec Hovorka, připraví se pan poslanec Heger. Poslanec Ludvík Hovorka
Vážený pane předsedo, vážená vládo, vážené kolegyně, vážení kolegové, já si dovolím několik poznámek k předloženému návrhu zákona. On obsahuje některé dobré věci a také obsahuje některé věci škodlivé. Nejdříve vyjmenuji ty dobré věci. Samozřejmě transparentnost je důležitá, ovšem toto pojetí transparentnosti, kdy smlouvy nejsou podmíněny, resp. zveřejnění není podmíněno platností, nebo jejich účinnost a platnost není podmíněna zveřejněním, samozřejmě přináší ten problém, na který se můžeme podívat v případě protonového centra. Pokud by platil systém, že smlouva, pokud není zveřejněna, není platná a není účinná, tak by smlouva o smlouvě budoucí s protonovým centrem, kterou uzavřel tehdy nucený správce VZP, nikdy nevstoupila v platnost a odpadly by jakékoli arbitráže a jakékoli soudní spory. To jen dávám na zvážení panu ministrovi. Co je důležité - považuji i zákaz zdravotním pojišťovnám vykonávat nábor pojištěnců prostřednictvím třetích osob za provizi. Současně považuji za vhodné, že pokud se po dlouhodobém pobytu v cizině vrátí pojištěnec opět ke své zdravotní pojišťovně do českého systému zdravotního pojištění, pak musí doba opětovného přihlášení trvat minimálně dva měsíce, než může pojištěnec čerpat péči, a to proto, aby se zabránilo spekulativnímu čerpání levnější zdravotní péče u nás. A to je, bohužel, velmi obvyklé, že lidé ze zahraničí si přijíždějí, odskakují si do České republiky udělat údržbu svého těla, a samozřejmě je to na úkor našeho systému veřejného zdravotního pojištění. Za dobré rovněž považuji, že novela upřesňuje, co je zdravotním výkonem v seznamu výkonů myšleno a jaké jsou podmínky pro vykázání takového výkonu. Pokud nedojde k dohodě mezi zdravotní pojišťovnou a zdravotnickým zařízením, musí se vykazování řídit pravidly v seznamu zdravotních výkonů. Současně považuji za vhodné, že se zdravotním pojišťovnám ukládá bezúplatně předávat Ministerstvu zdravotnictví informace z informačního systému pro tvorbu úhradových mechanismů a sledování efektivity zdravotních služeb. Myslím si, že by tu měla být zakotvena i povinnost členů správních, případně dozorčích rad jmenovaných ministerstvy, aby měli povinnost informovat svá ministerstva o dění ve zdravotních pojišťovnách, protože dnes se tu bohužel naráží na povinnost mlčenlivosti a myslím si, že toto je v naprostém rozporu s efektivním výkonem dozoru nad zdravotními pojišťovnami. Nyní se ale zmíním o věcech, které považuji za špatné. Ke dni 1. 2. 2016 se zrušuje bez náhrady zajišťovací fond zdravotních pojišťoven, který byl před několika lety téměř vyčerpán ve prospěch mimořádného přerozdělení pro VZP. Jednalo se tehdy o částku 3 miliardy korun, bylo to, tuším, v roce 2011 nebo 2012, kdy se tato částka vlastně sebrala všem zdravotním pojišťovnám a poslala se do VZP. Zajišťovací fond měl sloužit původně pro uspokojení pohledávek případné likvidované Zaměstnanecké pojišťovny. Současně Ministerstvo zdravotnictví přiznává, že Státní ústav pro kontrolu léčiv není schopen vykonat hloubkové kompletní revize léčivých přípravků v léčivých skupinách ani za tři roky. Proto se navrhuje termín hloubkových revizí léčivých přípravků prodloužit na pět let a doplnit o zkrácené revize. Vzpomínám si, jak tu v roce 2007 ministr Julínek sliboval, jak právě systém hloubkových revizí ve skupinách přinese obrovské úspory v nákladech na léčiva. Ukazuje se po těch letech, že nestačí ani tři roky a je třeba prodloužit tuto lhůtu na pět let. Snižování rezervních fondů zdravotních pojišťoven je nežádoucí a nebezpečné. V současné době výběr pojistného roste a je třeba pamatovat, že krizové situace se mohou opakovat, jak se cyklicky opakují. I z toho důvodu výbor pro zdravotnictví doporučuje ministerstvu vytvořit podmínky v úhradové vyhlášce pro naplnění rezervního fondu zdravotních pojišťoven, takže tady předpokládám, že není možné rezervní fond dále snižovat. Při řešení střetu zájmů ředitele a členů orgánů zdravotních pojišťoven by se mělo pamatovat samozřejmě na osoby blízké, ale předpokládám, že zejména tato část zákona bude předmětem velké diskuse na zdravotním výboru, protože řešení střetu zájmů samozřejmě bude znamenat překážku pro působení pro prakticky všechny lékaře, kteří mají smlouvy se zdravotními pojišťovnami. Za důležité považuji posunout termíny pro dohodovací řízení a tvorbu úhradové vyhlášky na dřívější datum, a to z toho důvodu, že není možné, aby se úhradová vyhláška přijímala v závěru kalendářního roku. A řeknu praktický příklad. Úhradová vyhláška pro tento rok vyšla ve Sbírce zákonů 23. 12. Její konečná podoba je výrazně jiná, než se připravovala a se kterou zdravotní pojišťovny byly seznámeny. To samozřejmě přináší problém, protože dochází ke zvýšení výdajů zdravotních pojišťoven nad to, co ony měly připraveno a schváleno ve svých zdravotně pojistných plánech. Například jen u Všeobecné zdravotní pojišťovny toto navýšení dělá 1,6 miliardy, se kterým se tato pojišťovna musí nějakým způsobem vypořádat. A co je důležité - chci ještě říct, že tento zákon v podstatě žádným způsobem neřeší problém, že například významný zdravotnický řetězec Agel a třetí největší zdravotní pojišťovna Česká průmyslová zdravotní pojišťovna je ovládána stejnou ovládající osobou a může tady docházet ke zvýhodňování určitých poskytovatelů na úkor druhých. Přikláním se k tomu, aby tento zákon byl propuštěn do dalšího čtení k diskuzi - k odborné diskuzi - ve výboru pro zdravotnictví, kde předpokládám, že budou předloženy pozměňovací návrhy. Děkuji za pozornost. Předseda PSP Jan Hamáček
Děkuji panu poslanci Hovorkovi, a ještě než vystoupí pan poslanec Heger, tak tady mám faktickou poznámku pana poslance Nykla. Pane poslanče, vaše dvě minuty. Poslanec Igor Nykl
Pěkné odpoledne. Já bych navázal na to, co řekl pan poslanec Hovorka. Já jsem vcelku spokojen s tím zákonem, s tím návrhem, to je pěkně uděláno, ale je tam ten § 18, ve kterém jsou dva body, které říkají, že členy orgánu správní rady pojišťovny nesmí být lidé, kteří vlastně mají nějakou smlouvu s pojišťovnou, poskytují služby. Já si myslím, že to je nedobře vyřešeno, protože právě lidé, kteří pracují ve zdravotnictví a rozumějí tomu mnohdy více než lidé, kteří jsou trošku odtrženi od toho zdravotnictví, mají výhodu, že v té správní radě jsou schopni pracovat skutečně odborněji než ti lidé, kteří nejsou v tom oboru. A pravda je, že právě že to je transparentní, čili pokud ti lidé mají nějakou smlouvu s pojišťovnou, ta smlouva je teď veřejná, nebo bude veřejná, uveřejněna, čili každý si může dohledat, zda ten člověk, který je ve správní radě a zároveň pracuje ve zdravotnictví, nemá z toho nějaké výhody. Takže bych se přikláněl za to, aby se ve zdravotním výboru v rámci projednávání upravily tady tyto body, ale jinak celkově k tomu návrhu zákona nemám žádné velké připomínky a jsem rád, že časově bylo splněno to, kdy jsme v prosinci projednávali ten návrh poslance Hovorky - bylo řečeno, že v brzké době přijde vládní návrh, takže je to splněno a to je dobře a máme čas tady upravit některé ty drobnosti v tom zákoně. Děkuji. Předseda PSP Jan Hamáček
Já děkuji panu poslanci Nyklovi. Další řádně přihlášený je pan poslanec Leoš Heger. Prosím, pane poslanče. Poslanec Leoš Heger
Děkuji za slovo. Vážení členové vlády, dámy a pánové, dobré odpoledne. Já nebudu myslím mluvit dlouho, už hodně o důležitosti toho zákona tady bylo řečeno, tak se soustředím jenom na pár věcí. Mluvilo se tady o tom, že zákon přináší řadu pozitivních záležitostí, já se k tomu mohu jenom připojit a zcela určitě klub TOP 09 a Starostů ho podpoří a nemáme k těm detailům větší výhrady. Snad bych jenom v detailu zmínil, že rezervní fond je záležitostí, která vypadá jako neobyčejně důležitá. Ale když si uvědomíme, že ten rezervní fond, ať byl větší, nebo je redukován již nyní a bude ještě o něco redukovanější, tak pokrývá úhrady, které ve zdravotním pojištění znamenají náklady jednoho až tří dnů. Čili je to velmi, velmi malý objem prostředků. A je tady víceméně zavedený institut ochrany státu přinejmenším nad Všeobecnou zdravotní pojišťovnou a stát svými předběžnými úhradami, eventuálně půjčkami, je schopen krizové věci, jako byla třeba krize ve zdravotnictví způsobená hospodářskou krizí a sníženými výběry pojistného, tak dokáže překlenout, i když není mnohdy schopen v ten správný čas krizový zvýšit platby za pojištěnce. Takže já osobně bych výšku rezervního fondu nijak zvlášť nepřeceňoval. Samozřejmě jsou tady další výhrady, další detaily, ke kterým byly výhrady, například to, co říkal pan kolega poslanec Hovorka, o termínech některých věcí. Já bych k tomu vydání úhradové vyhlášky připojil ještě termín zdravotně pojistných plánů, které jsou tak trošku vždycky s úhradovou vyhláškou v kolizi, apod. Na tom je potřeba dále pracovat, jako je potřeba pracovat dále dlouhodobě na informatice, já bych řekl manažerské informatice nad celým systémem. Já nemyslím, že je pravda, že ministerstvo nemá a v minulosti nemělo žádná data k dispozici, nad kterými by mohlo dělat nějaké analýzy systému. Problém je v tom, že v minulosti se možná příliš velký důraz nad tu manažerskou analytiku systému příliš nekladl, ale na druhou stranu tam, kde si ministerstvo ta data chtělo opatřit, tak si je opatřilo a tu analytiku bylo schopné dělat. To, co je uzákoněno v tom návrhu, že pojišťovny musí určité spektrum dat odvádět paušálně, průběžně, bez jakýchkoli dalších debat, je správné čistě z hlediska provozu toho systému a provozu Ministerstva zdravotnictví, a usnadní tedy práci ministerstva. S tím vším tedy souhlas. Ale je potřeba říct jednu věc, kterou tu načala už paní kolegyně Marková. Ten zákon je do značné míry jakýsi kodexový zákon a tvoří spolu se zákonem o službách v podstatě dva pilíře, na kterých poskytování služeb stojí. Zákon o zdravotních službách nebo zákony o zdravotních službách říkají, jak se ty služby poskytují správně, když to zjednoduším, a zákon o veřejném zdravotním pojištění říká, jak se ty služby platí, to jest, jaké jsou úhrady, jak se ty peníze do systému dostanou, jaká je spoluúčast pacientů, jak známe z nesčetných diskuzí o regulačních poplatcích, jak se přerozdělují výběry apod. V těch kodexových věcech je ale potřeba přiznat, že máme od doby, kdy byl systém veřejného zdravotního pojištění tady založen, určité defekty, z nichž já bych si vybral pro svoji analýzu oblast právě úhradových mechanismů a úhrad cenotvorby, která dělá obrovské problémy přes všechny pokusy, které tady byly ji napravit. Je potřeba říct, že přestože ministerstvo, které vedl kdysi Tomáš Julínek, je dodnes velmi kritizované za implementaci regulačních poplatků, tak je nedostatečně oceněné to, co se v této éře odehrálo, a to bylo upřesnění cenotvorby a pravidel úhrad za léčiva. To byl průlomový krok, který vnesl do jedné třetiny úhradových mechanismů pořádek, přestože ten pořádek se nastoloval řadu let, než se usadil, než byly dalšími drobnými úpravami v tom zákonném mechanismu a algoritmu obroušeny některé hroty, ale v podstatě tento krok zahájený v roce 2007 vedl k tomu, že úhrady, nebo ceny léků a to, kolik v těch úhradách platí zdravotní pojištění, jsou dneska jedny z nejnižších v Evropě a naopak se setkáváme s problematikou nikoli vysoké ceny léčiv, ale s problematikou nedostatku léčiv na trhu díky tomu, že ceny jsou někde až příliš nízké na to, aby v tom tržním prostředí, kde se léková politika musí z příkazu evropské směrnice pohybovat, tak to prostředí je znehodnoceno právě těmi nízkými cenami. Ale cenotvorba léků je jenom jeden pilíř. Jsou tady ještě dva další klíčové pilíře, z nichž o jednom jsme tady již v této Sněmovně diskutovali při zákonu o zdravotnických prostředcích, ze kterého byla cenotvorba vyjmuta. Ale podle mých informací se na ministerstvu na ní pokračuje a doufám, že i tato zóna se bude moct jednou pochlubit úspěchem toho, že se do zdravotnických prostředků vnese pořádek. To, co ale v zákoně klíčovým způsobem chybí v historii i při dnešní novele, která se sice zmiňuje drobnou novelizační vsuvkou o upřesnění zadání pro tvorbu seznamu výkonů, tak v podstatě stále chybí to, na co narážíme, a to je cenotvorba vlastních zdravotních výkonů. Zejména bych zdůraznil to, že chybí pravidla pro vstup nových výkonů, nových technologií do úhrad, což vyvolává obrovské tenze mezi poskytovateli zdravotních služeb a zdravotními pojišťovnami. Věc se vždycky během pár let vyřeší, ale je v tom spotřebováno ze všech stran tolik energie a politických bojů, které zpolitizovávají ten proces, že opravdu je tady potřeba něco dělat. A myslím si, že jedna drobná a jedna velká aféra, které jsme mohli sledovat, velká - protonové ozařování, o kterém už tady šla řeč, a ta druhá, velmi ostrá a dlouhá debata o relativní maličkosti, to jest úhradě za výkony spojené s podáváním a léčbou kmenovými buňkami, jasně demonstrují to, co jsem řekl - že mechanismy jsou nedostatečně propracované a že se pohybujeme na velmi tenkém ledu, i pokud jde o ústavnosti ve směru nároku pacienta na péči. A zde je potřeba dále pracovat. Avizuji, že si dovolím předložit, a doufám, že se mi to podaří, nějaký pozměňovací návrh, který dále ještě rozšíří pravidla okolo tvorby seznamu výkonů a vstupu výkonů do úhrad, protože to, co jsme zažili v minulé době, kdy tady byly pokusy o to nějakým způsobem přesněji definovat spoluplatby, které se dneska dělí jenom na spoluplatby nulové, které jsou jaksi převažující v našem systému, a spoluplatby stoprocentní, které převažují u takových věcí, které jsou zmíněny v zákoně, jako například akupunktura nebo v příloze veškeré platby, které se dějí legálně okolo kosmetických výkonů, to je nedostatečné. A i vzhledem k tomu, že teď není politické prostředí na to otevírat znovu otázku nadstandardů, tak je přinejmenším potřeba otevírat otázku, zda je legální, když Ústava nařizuje, že zákon přikazuje, aby pacient dostal vše, co potřebuje, pokud nestanoví zákon jinak, že tu máme celou řadu výkonů, které se nemohou dostat do seznamu výkonů, protože na ně není, ať si to chceme připustit, nebo nechceme. Pravidla, jak trošku zdržovat to, na co není a co není ještě úplně přesně prokázáno jako účinné, jako byla diskuse okolo kmenových buněk, musí mít přesnější pravidla na to, abychom se právě zde nepohybovali na tom ústavně tenkém až bořícím se ledu. To je na závěr moje malá výtka k tomu, že tímto se novelizace zatím nezabývá. Je potřeba diskusi při této příležitosti, když je zákon otevřen, také znovu otevřít a snažit se najít nějaký průnik všech zájmů a politických směrů a potřeb dát v zákoně ústavní věci dohromady. Tolik k tomuto zákonu, který, jak ještě jednou znovu opakuji, zcela určitě náš klub podpoří a nechá ho pustit do dalšího čtení. Děkuji. (V sále je veliký hluk a neklid!)
Místopředseda PSP Petr Gazdík
Děkuji panu poslanci Hegerovi. Snad příliš neprozradím, když mu pogratuluji k jeho dnešním narozeninám a popřeji, ať zdravotní pojištění, které právě projednáváme, v budoucnu používá co nejméně. Děkuji. (Potlesk napříč sálem.)
Dalším řádně přihlášeným je pan poslanec Bohuslav Svoboda. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Poslanec Bohuslav Svoboda
Hezké dobré odpoledne, pane předsedající, dámy a pánové. Zákon, který máme teď před sebou na stole, je skutečně zákon velmi potřebný a je nutné na začátku říct, že novela, která je obsahem tohoto zákona, je skutečná dobrá, že otevírá celou řadu věcí, které byly neřešeny a nešetřeny. Já bych mohl souhlasit prakticky se všemi svými předřečníky, kteří tady mluvili. Souhlasím i s kolegou Nyklem v tom, že odborníci mají být u toho, když se o tom rozhoduje. Zrovna tak souhlasím s tím, co říkal kolega Heger o některých nedostatcích. I slova kolegyně Markové obsahovala řadu věcí, které jsou zásadní. Co mně však na tomto zákoně vadí, je obecný princip našeho přístupu ke zdravotnictví a poskytování zdravotních služeb. Mám s pojišťovnictvím zkušenosti prakticky od jeho začátku. Znám všecky varianty jeho vývoje. Ten systém má celou dobu jeden naprosto zásadní nedostatek. Ten nedostatek spočívá v tom, že se neustále zabýváme tím, co zdravotnictví stojí, jaké jsou náklady v jednotlivých položkách, kde bychom měli ušetřit, co bychom měli hradit, ale vůbec se nezabýváme tím, jaká je efektivita léčebného procesu. Stále hovoříme jenom o cost a nehovoříme vůbec o pojmu benefit. A to skutečně patří do každé činnosti, ta činnost něco stojí, ale také musí něco dávat. Ona samozřejmě dává, ale je to pojišťovnický systém, kde máme jako jednoho z dalších hráčů pojištěnce, občana, a ten by měl vědět, co mu pojišťovna nabízí, v jaké kvalitě a s jakým výsledkem. VZP má obrovský pool informací o tom, jak léčebná péče vypadá, údaje o tom, jak dlouhé jsou hospitalizační doby na jednotlivých pracovištích, jaké jsou rehospitalizace, recidivy. To všecko máme. Přesto se s tím nikdy nepracovalo. Nikdy se nepracovalo s tím, zda pojišťovna uzavírá smlouvy se zařízením, které je v konkurenčním boji jednotlivých zařízení kvalitní. A to, co tady chci otevřít, je otázka, že bychom měli v nějaké podobě umožnit to, aby informace o výsledku činnosti jednotlivých zdravotnických zařízení byla informací veřejnou. To není nová věc. Je celá řada zemí, kde tuto informaci pacienti mají. Dokonce máme v Kanadě specifickou pracovní skupinu, což jsou strojvůdci vlaků, co jedou napříč Kanadou a na jednom konci nasednou a jedou dva dny a pak zase jedou dva dny zpátky. Ti mají ve svém zdravotním pojištění jednu zvláštnost, kterou jim vybojovaly odbory. Když jsou nemocní, tak si při závažných onemocněních mohou vybrat jakékoliv zdravotnické zařízení na území Kanady a celých Spojených států. A protože u těchto strojvůdců je velmi časté onemocnění kardiální, protože to je vázáno na tento typ povolání, tak oni jezdí na operace do Spojených států a skutečně do těch nejlepších klinik, protože mají informace o tom, abych nejmenoval, na Mayo mají takové a takové výsledky, a proto já jedu tam, a pojišťovna mu to hradí jako mimořádný benefit. Z toho se odvíjí to, že vlastně pojišťovny by měly mít zájem na tom, aby smlouvy měly se zařízeními, která pracují dobře. My jsme velmi, velmi žertovní v této věci. My o tom nemluvíme, my to tajíme. Máme centra excelence nebo centra, která se zabývají superspecializovanou péčí, a my rozhodujeme o tom, jestli budou, nebo nebudou podle toho, jestli mají nakoupen dostatečný počet přístrojů, jestli jsou vybavena, ale vůbec ne podle toho, jestli jejich výsledky jsou lepší nebo horší než těch ostatních. To je naprosto zásadní a principiální chyba. Ona tak trochu vycházela z toho, že údaje z Ústavu zdravotnických informací prostě byly špatně zpracovávány, historicky to prostě bylo psáno na papírcích, se kterými nikdo nemohl pracovat. To, co se teď odstartovalo, a odstartovalo to ministerstvo, za to je potřeba ministerstvo pochválit, to brněnské pracoviště prostě dává předpoklad pro to, že bychom mohli s fakty, jako jaký je výsledek léčby, začít pracovat. Prostě pojištěnec má právo vědět, jak se kde léčí, a pojišťovna má mít zájem na tom, aby smlouvu uzavírala s tím, kdo dobře léčí, a dokonce - mluvím sám proti své obecné profesi lékaře - tak pojišťovna by měla mít právo říct: ano, s tímto zařízením já smlouvu neuzavřu, protože to pojištění nesplňuje měřítka kvality, která považuji za standardní pro tuto zemi, a to nemáme. Navíc jsme tak zvláštní a žertovná země, že když se někde ve světě objeví nová metoda léčby nebo nový preparát, ještě nikde na světě se to nepoužívá obecně jako standard, zato u nás už nastane obrovský boj, aby se tento typ léčby stal léčbou hrazenou ze zdravotního pojištění. Jestli tomuto nezabráníme, tak všechna tato povídání o tom, že zveřejňujeme smlouvy, jsou dobrá, ale je to prostě A, které za sebou nemá B, a zase to nebude fungovat! Prostě proto, že budeme mít údaje o tom, jak to bylo nasmlouváno, kolik tam pojišťovna platí, ale vůbec nebudeme vědět, jestli to je smysluplné. Místopředseda PSP Petr Gazdík
Já se omlouvám, pane kolego. Poprosím, abyste pokračoval až poté, co se sněmovna uklidní. Moc děkuji. Poslanec Bohuslav Svoboda
Já jsem se skoro lekl, že už nebudu smět pokračovat, ale výsledek byl dobrý. Myslím si, že to je skutečně velmi zásadní věc, kterou by se tato Sněmovna měla začít zabývat, protože po těch téměř 20 letech, kdy má možnost účastnit se všech možných jednání o pojišťovnictví a o jeho systému, jsem přesvědčen o tom, že pokud nezačneme hovořit, že na jedné straně mince je také kvalita péče a výsledky, nikdy nedospějeme k tomu, aby cost, ta cena, byla v nějaké podobě, v nějakých otěžích, které to budou řídit, a veškeré povídání o nadstandardu a o regulačních poplatcích zase ztrácí smysl, když nevíme, jestli to dáváme někomu, kdo skutečně tu péči dělá v nějaké standardní nebo mimořádné podobě. Byl bych velmi rád, kdyby se na to téma začalo hovořit, protože máme celou řadu zákonů zdravotnictví upravujících a tento bod stále zůstává velmi, velmi neřešený, a jsem přesvědčen, že je vlastně tou nejdůležitější částí. Protože co je cílem celého zdravotnictví? Uzdravit člověka v té jednoduché variantě. A my vlastně tím se nezabýváme. My se zabýváme, co by to uzdravení stálo, kdyby se povedlo. A jestli se povede, to nevíme. Nic to nemění na tom, že tento návrh zákona je návrhem dobrým, že je návrhem, který jde dopředu, ale byl bych velmi rád, kdyby v této podobě po jednání ve zdravotním výboru se otevřely dveře pro tuto cestu dalších diskusí o tom, jak má být zdravotnictví cestou pojištění financováno. Děkuji. Místopředseda PSP Petr Gazdík
Děkuji panu poslanci Svobodovi a gratuluji panu ministrovi. Nestává se často, že by opoziční poslanci tak vehementně chválili vládní návrhy zákonů. (Pobavení.)
Ptám se, kdo další se hlásí do obecné rozpravy. Jestliže se nikdo nehlásí, končím obecnou rozpravu a ptám se na závěrečná slova pana ministra, případně pana zpravodaje. Pan ministr. Prosím, pane ministře, máte slovo. Ministr zdravotnictví ČR Svatopluk Němeček
Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já si dovolím vystoupit jenom velmi krátce a v podstatě chci poděkovat za velmi kultivovanou rozpravu, racionální, která k tomu návrhu zazněla. Chci tady potvrdit to, že jsme si samozřejmě vědomi, že ten návrh řeší několik konkrétních závažných problémů českého zdravotnictví, že neřeší úplně všechno. Tuto ambici jsme opravdu neměli a myslím si, že by nebyla reálná. To, jak jsem zaznamenal, kde jsou trochu rozdílné názory, to je na záležitost rezervního fondu, kde se ztotožňuji s tím, co tady zaznělo, že to je opravdu pseudorezervní fond, protože v okamžiku, kdy přijde opravdu závažný problém, tak stejně není schopen systém zdravotního pojištění stabilizovat a musí zasahovat stát. Ale děkuji tady i za otevření dalších témat, která asi v průběhu času, který budeme mít do druhého čtení, nevyřešíme a nepřetavíme do legislativní podoby, ale chci tady říct Poslanecké sněmovně, že na spoustě věcí pracujeme, byť některé věci prostě vyžadují čas. Myslím si, že velkým problémem českého zdravotnictví v minulosti bylo, že jsme ty věci chtěli urychlit, že jsme se chtěli vyvarovat toho to odpracovat, připravit koncepčně, nachystat. Myslím si, že zvláště co se týče práce ÚZISu jako nějaké datové základny pro české zdravotnictví, tak je tady veliký posun i díky jejímu novému řediteli, který už prokázal, že něco umí, a věřím, že i o tom se povede debata v rámci zdravotního výboru a v rámci dalších fór, kam by se to mělo ubírat. Slibuji, že budeme na tom pracovat a že přijdeme i s dalšími věcmi, které vývoj budou posunovat. Takže myslím si, že toto jsou konkrétní kroky, které teď předkládáme, které pomohou, ale jsme si vědomi, že nejsou jediné a že musí následovat další, nicméně říkám, některé věci prostě potřebují práci a potřebují čas. Děkuji. Místopředseda PSP Petr Gazdík
Děkuji panu ministrovi a budeme se zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání výboru pro zdravotnictví. Ptám se, jestli má někdo nějaký jiný návrh. Není tomu tak. Je tady žádost o vaše odhlášení, odhlašuji vás tedy všechny. Prosím, abyste se přihlásili svými hlasovacími kartami. Přistoupíme k hlasování o přikázání předloženého návrhu k projednání výboru pro zdravotnictví. Zahajuji hlasování o tomto návrhu. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti? Je to hlasování číslo 133, přihlášeno je 142 poslankyň a poslanců, pro 142 poslankyň a poslanců, proti žádný. Konstatuji, že návrh byl přijat a tento návrh zákona byl přikázán k projednání výboru pro zdravotnictví. Děkuji panu ministrovi i panu zpravodaji. Dalším bodem našeho jednání je bod číslo
