Místopředseda PSP Jan Bartošek
66. Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Protokol č. 15, kterým se mění Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod /sněmovní tisk 211/ - druhé čtení I zde požádám pana ministra zahraničních věcí Lubomíra Zaorálka, aby se ujal slova. Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek
Děkuji za udělení slova. Nyní bych vám představil další vládní návrh, kterým, jak už řekl předsedající, se mění Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod. Pokusím vysvětlit, jak se ta Úmluva mění. Je to poměrně jednoduché. Jedná se o to, že v poslední době soud pro lidská práva je zavalen takovým množstvím stížností o porušování práv v členských zemích, že je víceméně obtížné při tom navýšení počtu stížností celou agendu zpracovat. Problém má být řešen určitými změnami, které jsou výsledkem zasedání příslušných orgánů, které se zabývaly tím, jak to zjednodušit. Kdybych měl říct, co mi připadá nejpodstatnější na této úpravě úmluvy, tak je to především konstatování, že primární odpovědnost za plnění úmluvy o dodržování lidských práv mají samotné státy. To ve svém důsledku znamená, že se posiluje role soudů jednotlivých států. Vychází se z toho, že státy samy mají nejvíce informací, jak posoudit co nejpřesněji, jestli došlo, nebo nedošlo k porušení práv občanů. Vychází se z toho, že soudci jednotlivých soudů vlastních států nejlépe posoudí i všechny sociální, kulturní souvislosti, hodnoty, specifika té nebo oné země. Protože dnes se uznává, že při kontrole dodržování porušování lidských práv se mají brát v potaz i všechna kulturní specifika, historická a podobně, což právě ty místní soudy učiní nejlépe. Dokonce dnes platí, že i ti štrasburští soudci by měli při rozhodováních o porušování lidských práv rozhodovat právě s přihlédnutím ke kulturním hodnotám, historii určitých zemí. Takže vlastně je to posílení principu subsidiarity, toho, že by o porušování práv měla rozhodovat především místa samotná. To je jeden princip, který by měl posílit roli místních soudů. A je to jedno ze základních opatření, které by mělo pomoci zvládnout rostoucí nával stížností, které soud ve Štrasburku nezvládá řešit, nebo se prodlužuje doba a je to nepříjemné. Další změny, které jsou navrhovány, jsou už víceméně takové procedurální povahy. Například vzhledem k tomu, že stávající systém vedl k tomu, že soudci, kteří končí vzhledem k tomu, že dovrší 70 let, tak jim končí devítiletý mandát předčasně, tak se nyní zavádí, že nemají být voleni soudci, kteří jsou... nebo že kandidát na soudce musí být mladší 65 let. Ruší se právo veta účastníků řízení vůči záměrům senátu vzdát se pravomoci k projednávání stížností ve prospěch velkého senátu. A některé další takovéto drobné technické detaily, kterými se má zjednodušit a zrychlit průběh projednávání těchto stížností na porušování lidských práv. Ale opakuji: nejpodstatnější je podle mě posílení principu subsidiarity a toho, že by to měly být ty státy samotné, které jsou schopny stížnosti řešit právě se schopností vzít v potaz všechna národní specifika. To si myslím, že je nejdůležitější princip. Připadá mi, že je docela vhodné tento návrh podpořit, což vám doporučuji. Myslím si, že nic moc zásadně odlišného od toho, co jsem řekl, opravdu v té úpravě úmluvy už není. Místopředseda PSP Jan Bartošek
Děkuji vám, pane ministře. Prosím zpravodaje zahraničního výboru pana poslance Robina Böhnische, aby odůvodnil usnesení výboru, které bylo doručeno jako sněmovní tisk 211/1. Máte slovo, pane zpravodaji. Poslanec Robin Böhnisch
Děkuji, pane místopředsedo. Touto materií se zabýval zahraniční výbor na své 11. schůzi už 25. června letošního roku a přijal následující usnesení. Po odůvodnění náměstka ministra zahraničních věcí Martina Tlapy a zpravodajské zprávě Robina Böhnische a po rozpravě zahraniční výbor doporučuje Poslanecké sněmovně přijmout následující usnesení: "Poslanecká sněmovna dává souhlas k ratifikaci Protokolu č. 15, kterým se mění Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod." Pověřuje předsedu výboru, aby toto usnesení předložil předsedovi Sněmovny, a zmocňuje zpravodaje výboru, aby na schůzi Poslanecké sněmovny podal zprávu o výsledcích projednávání tohoto vládního návrhu na schůzi zahraničního výboru. To je vše, děkuji. Místopředseda PSP Jan Bartošek
Děkuji. Požádám vás, abyste zaujal místo zpravodaje u stolku vedle. Otevírám rozpravu, eviduji jednu přihlášku a tu má pan poslanec Blažek. Poslanec Pavel Blažek
Dobrý den. Děkuji za slovo. Využiji toho, co říkal pan ministr zahraničních věcí, k takové obecné poznámce, abychom si toho byli vědomi. To, co se vlastně stalo na evropské úrovni, vychází z toho, že vlády a politikové často, aby ukázali, jakou dojemnou péči mají o obyvatelstvo, zavádějí nová a nová práva a hlavně prostředky, kterými se ta práva dají vymáhat. Úskalí toho ale je, že potom ty orgány, které je mají vyřizovat, to přestávají stíhat, a to mimochodem i z toho důvodu, že mnoho těch podání se nebojím označit jako podání kverulantská. Bohužel potom dochází k tomu, že často nedochází na rozhodování o opravdových porušeních. Rád bych upozornil, že i tahle vláda - ale budu spravedlivý, nejen tahle vláda - má občas tendenci rozšiřovat například možnosti soudní ochrany, ale dokonce i správní ochrany různých záležitostí. A někdy je lepší některé věci nezavádět než je zavést, aniž potom fungují, protože v lidech je potom pocit nespravedlnosti možná větší. Chci také upozornit na to, že potom si stěžujeme na to, že soudy třeba rozhodují pomalu, ale ono je to často proto, že jim přidáváme další a další agendu, aniž se zabýváme například tím, jak se zbavit kverulantských podání, ale i tím, zda je opravdu nutné poskytovat ochranu vždy soudy těm a těm právům. A teď si malinko rýpnu. Když jsem četl v novinách například, a to je, už se vracím do našich poměrů, když jsem například četl, že by ombudsman měl právo dávat ústavní stížnosti, tak tady chci dopředu upozornit, to je přesně ono. Ústavní soud už dnes velmi těžko stíhá vyřizovat stížnosti, které má dnes. A my zase, místo abychom se zabývali tím, zda spíše neomezovat ty možnosti podání, tak je rozšíříme. Garantuji vám dopředu, že to dopadne tak, že Ústavní soud to zase nebude stíhat, pokud tohle zavedeme a přidáme si ještě jednoho politika zvaného ombudsman, který na těch soubojích s Ústavním soudem bude dojemně předvádět, jak se stará o občany. Ale nestará. Stará se tehdy, pokud ty kompetence, které má, může využívat. Já bych byl nerad, abychom soudům, včetně Ústavního, neustále přidávali další a další typy rozhodování, ale ony to prostě nebudou dělat, a tím pádem to nemá vůbec žádný smysl. Děkuji za pozornost. Místopředseda PSP Jan Bartošek
Děkuji vám, pane poslanče, a táži se, zda se ještě někdo hlásí do rozpravy. Není tomu tak. V tom případě rozpravu končím a táži se pana ministra a pana zpravodaje, zda chcete závěrečná slova k tomuto bodu. Táži se, zda chcete závěrečná slova, pane ministře? (Nemá zájem.)
Není tomu tak. Přikročíme k hlasování o usnesení navrženém zahraničním výborem. Požádám vás, pane zpravodaji, abyste přečetl ten jeden bod, kde se konstatuje, že vyslovujeme souhlas jako Poslanecká sněmovna. Poslanec Robin Böhnisch
Děkuji a zopakuji usnesení, které navrhuje zahraniční výbor: "Poslanecká sněmovna dává souhlas k ratifikaci Protokolu číslo 15, kterým se mění Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod." Místopředseda PSP Jan Bartošek
Děkuji vám a zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro takto navržené usnesení, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu? Je to hlasování s pořadovým číslem 154, přítomných poslankyň a... (Ministr Mládek běžící ke svému hlasovacímu zařízení zakopl o schod před vládní lavicí. Pozdvižení v sále.)
V pořádku, pane ministře? (Přítomno 160 poslankyň a poslanců.)
Pro návrh 142, proti nikdo. Konstatuji, že s návrhem usnesení byl vysloven souhlas. Končím projednávání tohoto bodu. Zahajuji projednávání bodu číslo
| 