(Schůze byla zahájena ve 14.15 hodin.)Předseda PSP Jan Hamáček
Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, zahajuji 23. schůzi Poslanecké sněmovny. Chtěl bych říci, že organizační výbor Poslanecké sněmovny stanovil návrh pořadu 23. schůze dne 20. listopadu tohoto roku a pozvánka vám byla rozeslána v pátek dne 21. listopadu. Prosím, abyste se všichni přihlásili svými identifikačními kartami. Náhradní karty a jejich čísla, což byl případ paní poslankyně Berdychové, platí tak, jak bylo oznámeno na 20. schůzi. Nyní bychom přistoupili k určení dvou ověřovatelů této schůze. Navrhuji, aby ověřovali byli určeni pan poslanec Jiří Dolejš a pan poslanec František Laudát. Ptám se, zda má někdo jiný návrh. Není tomu tak. Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro, aby ověřovateli schůze byli poslanci Jiří Dolejš a pan František Laudát, prosím, stiskněte tlačítko a zvedněte ruku. Kdo je proti? Hlasování má číslo 1. Přihlášeno je 146, pro 141, proti nikdo. Tento návrh byl přijat. Konstatuji, že jsme ověřovateli 23. schůze určili pány poslance Jiřího Dolejše a Františka Laudáta. Potvrzuji, že omluvy na dnešní jednání jsou shodné s omluvami sdělenými na 20. schůzi, plus ještě zaznamenejte omluvu mou mezi 18. a 19. hodinou a rovněž omluvu pana poslance Běhounka, který se omlouvá mezi 15.30 a 18. hodinou. Tolik omluvy. Nyní bychom stanovili pořad 23. schůze, jehož návrh byl uveden na pozvánce. Chtěl bych vám sdělit, že poslanec Adolf Beznoska vzal zpět jménem navrhovatelů tyto návrhy: návrh poslanců Adolfa Beznosky, Petra Fialy, Ivana Adamce, Martina Novotného a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon České národní rady číslo 583/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, tisk 184, a návrh poslanců Adolfa Beznosky, Petra Fialy, Jana Zahradníka, Zbyňka Stanjury, Pavla Blažka a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon číslo 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, tisk 205 v prvém čtení. O tomto nehlasujeme, pouze pro informaci. Škrtněte si tedy body 33 a 36. Ještě bych vás chtěl informovat o návrzích, na kterých se shodlo dnešní grémium. Navrhujeme zařadit do programu 23. schůze nový bod. Ten by zněl: Návrh na zřízení stálé komise Poslanecké sněmovny pro práci Kanceláře Poslanecké sněmovny, sněmovní dokument číslo 1676, a to do bloku Zprávy, návrhy a další jako první bod. Dále navrhujeme vyhovět žádosti primátorky hlavního města Prahy paní Adriany Krnáčové, která požádala o vyřazení bodu 18 a 103 návrhu pořadu schůze, což tisk 115 ve druhém a třetím čtení, zákon o regulaci prostituce, z programu 23. schůze Sněmovny, důvodem je zvolení nového zastupitelstva. Ještě navrhujeme vyřadit následující body návrhu pořadu, to znamená body 12 a 97, což je druhé a třetí čtení školského zákona, tisk 288, a bod 19, tisk 309, první čtení návrhu zákona o podpoře regionálního rozvoje. Tolik návrhy z grémia. Mám zde celou řadu přihlášek k pořadu schůze. První je paní poslankyně Němcová, po ní pan poslanec Kalousek, potom paní poslankyně Chalánková, paní poslankyně Černochová a poslední zatím pan poslanec Martin Kolovratník. Slovo má paní poslankyně Miroslava Němcová. Prosím, máte slovo. (V sále je silný ruch.)
Poslankyně Miroslava Němcová
Děkuji, pane předsedo, za slovo. Vážené dámy, vážení pánové, vážení členové vlády, chtěla bych navrhnout do pořadu této schůze nový bod a ten by nesl název "Zahraniční politika České republiky". K tomu, abych tento bod navrhla, mě vedou následující věci, které se v poslední době odehrály. Určitě si všichni, nejenom my politici, ale určitě i veřejnost všímáme opakovaného nesouladu mezi jednotlivými vystoupeními v poslední době prezidenta republiky na straně jedné a některými vyjádřeními členů vlády v čele s předsedou vlády na straně druhé. Všímáme si toho, že poprvé od roku 1989 dochází k tomu, že jsou dokonce zpochybňovány naše euroatlantické vazby. Česká republika - Předseda PSP Jan Hamáček
Já se velmi omlouvám. Prosím, aby případné konzultace se členy vlády byly vedeny mimo tento sál. a prosím i ostatní, aby zaujali místa v lavicích a nechali paní poslankyni argumentovat v důstojné atmosféře. Děkuji. Poslankyně Miroslava Němcová
Česká republika, je otřeseno její postavení nejenom ve strukturách NATO, jejímž jsme dlouholetým členem, ale také na půdě Evropské unie, a jak jsem řekla, vzhledem k těm kontroverzních výrokům na straně jedné, prezidenta republiky na straně druhé, je také rozpor uvnitř České republiky. A to bylo nebylo všechno. Dochází ještě k rozporům v samotném Ministerstvu zahraničních věcí, kdy si nutně všímáme izolovaných, zvláštních výroků pana náměstka Druláka, který sám vlastně zpochybňuje dosavadní politický kurz České republiky. K němu se ještě vrátím. Já bych vám chtěla postupně představit věci, které se odehrály, a proč si myslím, že o nich právě na parlamentní půdě máme mluvit. Samozřejmě, že všechno má svůj vývoj. Některé události už jsou staré dva měsíce, některé tři, některé dva týdny, ale parlament je kontrolním orgánem, který má za úkol z Ústavy kontrolovat vládu, a proto je potřeba, aby na parlamentní půdě tato debata byla slyšet. Chtěla bych zmínit tedy za prvé. Pokud jde o výroky prezidenta republiky, mohli bychom se vrátit až do počátku září, kdy těmi prvními na summitu NATO ve Walesu prezident republiky zpochybnil to, že na Ukrajině operují ruští vojáci. *** (14.20 hodin)
Dostal se tak do kontroverze nejenom s tehdejším švédským premiérem Carlem Bildtem, ale též s celým vedením NATO, ale zároveň s předsedou české vlády a ministrem obrany Martinem Stropnickým, kteří sami informovali o tom, že na Ukrajině bojuje kolem 5000 ruských vojáků. Nakonec to přiznal i sám prezident Putin, že ti, kteří tam původně byli bez označení v nějakých divných maskáčích a ke kterým se neznal ani on ani ministr zahraničí Lavrov, tak nakonec přiznali, že to byli jejich vojáci. Pak následovala ta konference na ostrově Rhodos 26. září, kdy prezident republiky se jí zúčastnil, a to na pozvání člověka, který je zařazený na sankčním seznamu, ruského oligarchy a blízkého spolupracovníka Vladimíra Putina Vladimíra Jakunina, a tam prohlásil, že ukrajinský konflikt a občanská válka je něco jako chřipka. Proti tomu se ozvaly výroky jak předsedy vlády, tak také ministra zahraničních věcí České republiky - ale tím spíš se musím ptát, zda tato návštěva byla konzultována s vládou a zda byla v souladu s vládní politikou. (V sále je stále velký hluk.)
Pak tady byl 16. listopad, kdy v rozhovoru pro ruskou televizi, první kanál, prezident republiky zpochybňoval jednak sankce proti Ukrajině a také její pomoc - Předseda PSP Jan Hamáček
Já se omlouvám, paní poslankyně, ale znovu prosím zejména poslance, kteří konzultují nahlas své postoje, aby tak nečinili, jak vpravo, tak vlevo. Dokonce vidím i člena vlády, který konzultuje, tak také prosím - mimo jednací sál. Poslankyně Miroslava Němcová
Prezident republiky v onom rozhovoru pro ruskou televizi zpochybnil hospodářskou pomoc jak Evropské unie, tak Spojených států. A mně by zajímalo, jak i toto souzní s názorem předsedy vlády nebo ministra zahraničních věcí. O nesouladu mezi prezidentem a naší vládou svědčí také to, že 20. listopadu si pozvalo našeho velvyslance na Ukrajině Ivana Počucha ukrajinské ministerstvo zahraničí, kde mimo jiné sdělilo, že výroky prezidenta o Ukrajině a její suverenitě, kontrole jejích hranic a významu jsou toho typu, který nenavozuje normální zahraniční přátelské a solidní vztahy mezi našimi zeměmi. Hrad na to reagoval, že pravidelně konzultuje svou politiku s vládou, a i na to se chci zeptat pana předsedy vlády - zda tyto konzultace opravdu pravidelně probíhají, či neprobíhají, protože buďto si vymýšlí Hrad, když tvrdí, že je konzultuje pravidelně, a potom tedy koná tyto kroky na základě těchto konzultací, anebo Hrad lže, tedy prezidentská kancelář, jeho mluvčí i on sám lžou, a pravděpodobně proto, aby zastřeli své poslední mediální výstupy, které potřebují něčím prostě přebít... (Odmlka kvůli silnému hluku v sále a námitky poslankyně mimo mikrofon.)
Předseda PSP Jan Hamáček
Já se velmi omlouvám, ale takhle to opravdu nejde dál. Paní poslankyně, já si to s nimi vyřídím sám, nemusíte mě zastupovat. Důrazně vás žádám, abyste se usadili na svá místa, jinak budu nucen přerušit schůzi Sněmovny. Všichni víme, co máme na programu a jak by takové přerušení bylo interpretováno. Tak prosím nepokoušejte moji trpělivost a nechte paní poslankyni argumentovat. Děkuji. Poslankyně Miroslava Němcová
Já už toho moc na srdci nemám. Snažila jsem se být věcná a svou žádost o zařazení nového bodu podepřít spíše faktickými informacemi než svými nějakými vývody, protože to si myslím, že by patřilo až do té další části případné debaty, pokud by byla zařazena. Nicméně ještě zde musím zmínit události, které pan prezident Zeman zmínil při návštěvě v Kazachstánu 25. listopadu, kdy začal hovořit o tom, že Ukrajina má být neutrální, a mluvil také o finlandizaci, kterou považuje za optimální v této chvíli právě pro tuto část našeho světa. Já jsem přesvědčena o tom, že je zde zjevná disharmonie mezi výroky předsedy vlády a prezidenta republiky, nakonec předseda vlády z Ameriky posílá různé umravňující vzkazy jak prezidentovi, tak náměstkovi Drulákovi. Já absolutně nemůžu pochopit, že jeden úředník prostě může cvičit s politikou a dobrým jménem naší země způsobem, jakým to činí, a není okamžitě vyhozen. Takže toto jsou moje otázky, které jsem chtěla v rámci debaty vznést. Přeji si, nebo žádám Sněmovnu, aby bod, který by se jmenoval Zahraniční politika České republiky, byl zařazen jako druhý bod našeho dnešního jednání, a těm z vás, kteří poslouchali, děkuji za pozornost. Předseda PSP Jan Hamáček
Také děkuji a mám návrh zaznamenán. Pan předseda Kalousek a připraví se paní poslankyně Chalánková. Poslanec Miroslav Kalousek
Děkuji za slovo, pane předsedo. Dobrý den, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci. Dovolte, abych navrhl zařazení nového bodu na pořad této řádné schůze. K tomu zařazení mě vede jednak skutečnost, že společně s vládou se domníváme, že jednou ze základních priorit vlády České republiky je hladké a efektivní čerpání zdrojů ze strukturálních fondů Evropské unie, a jednak trochu má pozice pamětníka - omlouvám se za ni. Já si ale vzpomínám, že pro plánovací periodu 2007 až 2013 je konec roku 2014 srovnatelný s koncem roku 2007. 2007 až 2013 byla první celá perioda, které jsme se zúčastnili, a na konci roku 2007, tedy v prvním roce této plánovací periody, měla tehdejší vláda Mirka Topolánka odsouhlaseny a podepsány s Evropskou unií všechny operační programy s výjimkou jednoho jediného, což byla věda a výzkum, správce programu paní ministryně Kuchtová. A protože na konci toho roku 2007 tento operační program nedotáhla k vzájemnému odsouhlasení, byla nemilosrdně tehdejším premiérem odvolána z vlády za to, že na konci prvního roku této plánovací periody tento jeden program nebyl podepsán. *** (14.30 hodin)
Je rok 2014, první rok plánovací periody 2014 až 2020 - a česká vláda nemá odsouhlasený a podepsaný jeden jediný operační program, s vyhlídkou, že v následujících nejbližších měsících tomu vskutku nebude jinak. Já se nebudu ptát pana premiéra, zda bude postupovat stejně tvrdě, nekompromisně a principiálně jako tehdejší premiér Topolánek, protože koneckonců nějakou vládu mít musíme, ale domnívám se, že na schůzi, kde budeme projednávat základní normu pro krácení národních zdrojů, bychom měli uslyšet také informaci, jak to vypadá s plánováním čerpání unijních zdrojů. Proto si dovoluji navrhnout bod Informace předsedy vlády o stavu odsouhlasování operačních programů České republiky s Evropskou komisí a tento bod si dovoluji navrhnout, aby měl pan předseda určitý čas na přípravu, jako první bod příští úterý při zahájení sněmovny. Nerad bych, aby toto bylo vnímáno jako jakákoli opoziční obstrukce. Myslím si, že to je velmi vážná věc. Nemáme šanci uzavřít jeden jediný operační program do konce tohoto roku - a je rok 2014. Podle mého názoru máme do poloviny příštího roku šanci uzavřít maximálně dva. To všechno ostatní je ve hvězdách. Míra neschopnosti, nekompetence, váhavosti a ohrožování čerpání těchto zdrojů je naprosto mimořádná. A máme už srovnání. Máme srovnání s první periodou s rokem 2007 a víme, kdy byly podepisovány tehdejší operační programy a jak si počíná vláda v této plánovací periodě a současně neopomíná vždy zdůrazňovat, jaká je to pro ni priorita. Mohu se mýlit. Třeba mě pan předseda vlády vyvede z omylu, třeba mi řekne, že to je skvělé, že to uzavřeme hned po Novém roce. Ale myslím si, že Poslanecká sněmovna má právo to vědět, proto si dovoluji navrhnout zařazení tohoto bodu. Předseda PSP Jan Hamáček
Ano, děkuji. Budeme o tom hlasovat. Paní poslankyně Chalánková a připraví se paní poslankyně Černochová. Prosím, paní poslankyně, máte slovo. Poslankyně Jitka Chalánková
Děkuji, pane předsedo, za slovo. Dovolte, abych se vrátila a požádala o zařazení bodu, který se bude týkat kauzy Denise a Davida Michalákových, českých dětí v Norsku. Jak si jistě všichni vzpomenete, celá tato Poslanecká sněmovna sem přinesla celou sérii interpelací v této věci, a to jak na premiéra České republiky, tak na jednotlivé ministry, kteří mají v této věci kompetence, ať se to týká pana ministra pro lidská práva, paní ministryně Válkové, paní ministryně Marksové-Tominové a pana ministra Zaorálka. Opakovaně jsem dostala spoustu odpovědí, jak není možné pro tyto děti a pro tuto matku nic učinit. Všechno jste slyšeli, protože všechny tyto interpelace byly podávány písemně a o všech se hovořilo na půdě této Poslanecké sněmovny. Těmto dětem skutečně nic nepomohlo, ani další aktivity, a případ se posouvá k neblahému konci. V září proběhla další schůzka, o které jsem vás již informovala, a to na půdě sociálně-právní ochrany dětí v Norsku, kdy bylo matce již vyhrožováno, že pokud nepřestane s aktivitami na půdě České republiky, tak jí budou děti odebrány do adopce. Termín této adopce se přibližuje, a pokud bude potvrzeno jednání 10. prosince, je možné i tento termín brát jako možné zahájení procesu předání dětí do adopce. Považuji tento případ za velmi naléhavý, a proto ještě jednou žádám i celou Poslaneckou sněmovnu, proč tento případ nosím a proč interpeluji jak pana premiéra, tak jednotlivé ministry. Tyto děti žijí trvale se svými rodiči, se svou matkou, momentálně jsou odebrány do pěstounské péče v Norsku. Jsou stále a nadále českými občany. Jak tyto děti, tak matka mají státní občanství České republiky s trvalým pobytem Hodonín. Přesto mám pocit z odpovědí na interpelace, že pokud by se tyto děti objevily nějakým způsobem na území České republiky, tak je Česká republika a české státní orgány s omluvou vrátí zpět do Norska. Upozorňovala jsem vás na to, že toto jsou čeští občané a jsou odebráni do norské pěstounské péče. Doufám, že slyšíte, co říkám. Norské soudy, pokud norský stát neuslyší a nebude si vědom silné intervence České republiky, tak jak to nastalo např. v případě indických dětí, kdy došlo k diplomatické intervenci a děti byly odevzdány rodičům a byly odeslány domů, tak si norský stát bude dál dělat, co uzná za vhodné. S našimi občany (Trvale silný hluk v sále!)
Sdělím vám, z čeho vycházím. Vycházím z § 56 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém. Předseda PSP Jan Hamáček
Já se velmi omlouvám, paní poslankyně. Opět hladina hluku převyšuje únosnou míru. Poslankyně Jitka Chalánková
Pokud pravomoc ve věcech vyživovacích povinností a ve věcech rodičovské zodpovědnosti není upravena přímo použitelnými předpisy Evropské unie, je ve věcech výživy, výchovy a dalších věcech péče o nezletilé, včetně opatření k ochraně jejich osoby a majetku, dána pravomoc českých soudů, jestliže nezletilý má obvyklý pobyt v České republice nebo jestliže je státním občanem České republiky, i když má obvyklý pobyt v cizině. Během včerejška jsem navštívila v této věci Kancelář Úřadu mezinárodněprávní ochrany dětí, kde jsem se dozvěděla informace, které mě skutečně nepotěšily. Pan ředitel tohoto úřadu sdělil všem zúčastněným, kde byli zástupci jednotlivých ministerstev na úrovni úředníků, že Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí je český státní orgán, jehož kompetence končí na hranicích této země, a druhé státy nemusí jeho činnost akceptovat. Tomu skutečně nerozumím, k čemu potom takový úřad máme. Role státního občanství je zde neustále zpochybňována a z jednotlivých odpovědí na interpelace je jasné, že jednotliví ministři nekoordinují své kroky. Za systém, který v Norsku mají, zodpovídá určitě norský stát. Pokud se hájí tím, že rozhodování rodinných soudů v této věci je za zavřenými dveřmi a není žádná pravomoc a žádné informace možné získat, pak je to systém špatný. Je to systém neprůhledný a vedení norského státu si za něj zodpovídá. Ale já znovu opakuji, jedná se zde o české občany, kteří se obrátili o pomoc k českému státu. Matka, jak jsem vám opakovaně sdělila, byla všech podezření zbavena, nebylo vzneseno žádné obvinění k této matce. Matka smí vidět své děti pouze dvakrát za rok dvě hodiny, nesmí s nimi hovořit česky a nesmí projevit žádný cit, žádnou citovou vazbu k těmto dětem. Žádám českou vládu a žádám také vás, abyste mě podpořili, aby se této věci skutečně plně věnovala. Navrhuji zařazení tohoto bodu jako druhého bodu hned po prvním bodu této schůze. Předseda PSP Jan Hamáček
Paní kolegyně, já se omlouvám, jakkoli to asi můžeme vyřešit hlasováním, ale druhý bod už navrhovala paní poslankyně Němcová, takže teoreticky... Tak po něm jako třetí bod. Dobře. Nyní se hlásí paní poslankyně Černochová. Ještě omlouvám paní poslankyni Kovářovou z dnešního jednání. Poslankyně Jana Černochová
Děkuji, pane předsedo, krásné odpoledne, dámy a pánové. Já bych se na vás, na kolegy a kolegyně, chtěla obrátit ve stejné věci jako paní poslankyně Chalánková, a to abychom zařadili na příští úterý jako bod číslo 1 pevně zařazený bod s názvem Informace předsedy vlády a příslušných ministrů ve věci odebrání dětí českých občanů norskými úřady. *** (14.40 hodin)
Já vím, že tato Poslanecká sněmovna už toho o tomto případu slyšela hodně. Případ se táhne od 20. května 2011. Jsme na konci roku 2014. Asi si každý z vás uvědomuje, jak každý týden, každý měsíc, každý půlrok, jakou hraje roli v životě těch dvou chlapců. Proto prosím, neberte to dnes tak, že by opozice chtěla obstruovat, chtěla by zařazovat nové body na program. Proto i já to navrhuji až na příští týden, ne na tento týden, aby se pan předseda vlády a příslušní ministři mohli... (Poslankyně vyčkává, až skončí hovor ve vládní lavici za jejími zády.)
Předseda PSP Jan Hamáček
Prosím opět příslušné kolegy, aby konzultace nevedli za zády řečníka. Poslankyně Jana Černochová
Aby se pan předseda vlády a příslušní ministři mohli připravit, aby získali potřebné informace, abychom skutečně nebyli pouze jakýmisi pasažéry, kteří sledují tento příběh, otřesný příběh, z jedoucího vlaku. Myslím si, že náš zákonodárný sbor má možnost přijmout nějaké usnesení, které by právě vedlo k tomu, co tady už zmiňovala paní kolegyně Chalánková. Novou skutečností je to, že 4. listopadu 2014 Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku oznámil, že nepřijal stížnost české matky a shledal ji nepřípustnou, neboť matka se mohla už v dubnu znovu obrátit na norský soud a požádat o to, aby jí děti svěřil. Zatím to neudělala, a nevyčerpala tak prý všechny opravné prostředky, které má v Norsku. Pokud se informace o tom, že se Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku stížností skutečně zabýval a odmítl ji, zakládá se tato informace na pravdě, proto prosím, abychom dali i nějaký prostor panu premiérovi i ministrům. Padá tím poslední, byť teoretická překážka toho, aby Česká republika vzala Evu Michalákovou a její syny pod svou diplomatickou ochranu a oficiálně informovala vládu Norského království, že jejich dosud soukromý spor považuje za mezistátní spor mezi Českou republikou a Norskem ve smyslu mezinárodního práva veřejného. Nyní tedy je pouze na rozhodnutí České republiky, zda k tomuto výjimečnému a v dosavadních česko-norských vztazích bezprecedentnímu kroku přistoupí. Doposud to česká strana bohužel odmítala, ale teď už vlastně ty důvody, které nám říkal i pan ministr Zaorálek i jiní ministři, padly. Pokud se potvrdí informace, že Evropský soud pro lidská práva stížnost odmítl. Jak tady říkala správně i kolegyně Chalánková, obdobný krok učinila i Indie v podobném případu, který byl stejně otřesný, akorát trval necelý rok. Tady už se tento případ táhne čtyři roky! Sourozenci jsou od sebe odděleni, každý žije v jiné pěstounské rodině. Kdybyste chtěli těch informací víc, klidně mě můžete navštívit v poslanecké lavici, nebo paní kolegyni Chalánkovou, a můžeme vás skutečně do podrobností s tímto případem seznámit. Pokud nevíte, co je to diplomatická ochrana, tak je to terminus technicus, který znamená, že stát A - Česká republika - řekne, že spor jeho občana, to znamená paní Evy, Denise a Davida Michalákových, se státem B, to je s Norskem, považuje za svůj spor, vlastní, a tím z toho udělá mezistátní spor mezi Českou republikou a Norskem. Na začátku by zřejmě asi bylo namístě, aby se vydala patřičná diplomatická nóta, která bude požadovat umožnění okamžitého návratu dětí do vlasti. Víte, já se nechci dočkat toho, že se ten případ bude skutečně táhnout tak dlouho, než dětem bude 18 let. A bohužel někde i na mediálních sítích i podprahově, když jsem se bavila s některými právníky a advokáty, tak jsem došla k závěru - a ten dojem to nedělá jenom na mě -, že se Česká republika bojí, že by tímto sporem mohla přijít o tzv. norské peníze. A já si přece myslím, že jsme zákonodárci také od toho, abychom hájili práva našich občanů. Nemluvě o tom, že v jiných případech, v případě pana Bubeníka, v případě pana Pilipa i těch dvou fotografů v Řecku - pana Bubeníka jsme byli schopni vysápnout ze spárů Kuby, zpravodajce nebo fotografy, kteří spolupracovali s armádou, jsme byli schopni vytáhnout z Řecka, a tady nejsme schopni se postarat o vlastní občany? A nejsme schopni pomoci té rodině a nikdo není ochoten se tomuto případu skutečně věnovat tak, aby došlo, aby došlo... Já bych poprosila, pane premiére, když hovořím, tak za mnou tady (ve vládní lavici)
nehalaste nic. Děkuju. Tak klaďte řečnické otázky na mikrofon, prosím, tohle není forma dialogu. Děkuji. Takže bych poprosila ctěné kolegyně a kolegy, aby se skutečně zamysleli nad tímto případem, požádali všechny ty, kteří sedí na pozicích, na kterých mohou s tímto něco udělat, aby s tím něco udělali. Na Ministerstvu zahraničních věcí mají bohužel v současné chvíli tendenci tvrdit, že paní Michaláková všechny opravné prostředky nevyčerpala. Podle nich je opravným prostředkem ona nová žaloba podle § 4 až 21, to je zákon o působnosti Barnevernu, kterou nyní připravuje nová norská advokátka paní Michalákové. Ale to, co tvrdí Ministerstvo zahraničních věcí, je nepravda, a to hned ze dvou důvodů. Paní Michaláková se nebude proti ničemu odvolávat. Ona zahajuje zcela nové řízení od nuly, na tom nejnižším správním stupni. Následovat pak budou opět všechna možná odvolání a dovolání. Je třeba si uvědomit, co je podstatou řízení podle § 2 až 21. Pokud by paní Michaláková na něco takového přistoupila, tak by musela podat prohlášení zhruba ve znění: Byla jsem příšerná ženská, manželka, hrozná matka svých dětí. Prošla jsem si terapií, navštěvuji pravidelně psychiatra. Děkuji vám, norský úřade, že jste mi mé děti odebrali. Ale teď vás prosím o to, abyste mě uznali za způsobilou vychovávat své děti a laskavě mi je vrátili! Asi pochopíme všichni, že tuto poníženou supliku paní Michaláková podávat nechce. Teoreticky by ji mohla podávat každých 12 měsíců, dokud dětem není 18 let. Dokonce existuje v České republice případ ženy, která takto žádala pětkrát. A tedy ergo podle logiky Ministerstva zahraničních věcí by nešla uplatnit diplomatická ochrana vlastně nikdy, protože tento typ opravného prostředku bude mít paní Michaláková k dispozici vlastně navždy. Ale o tom se prosím můžeme bavit v rámci diskuse, která by nemusela být dlouhá. Jenom prostě bychom měli mít informace ať už od pana premiéra, od příslušných ministrů. A to, jak tady za mnou pan premiér halekal o tom, že naše vláda před třemi lety mohla něco udělat - nemohla! Jak jsem tady řekla - a kdybyste si místo toho, že si s někým, pane premiére, povídáte, tak kdybyste mě poslouchal, tak byste zavnímal to, že jsem řekla, že 4. listopadu 2014 Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku oznámil, že nepřijal stížnost české matky. Tím byl vyčerpán poslední prostředek, který vlastně bránil v tom, aby se to mohlo řešit diplomatickou cestou. Děkuji za pozornost a moc vás prosím o podporu návrhu. Zařadit tedy bod s názvem Informace předsedy vlády a příslušných ministrů ve věci odebrání dětí českých občanů norskými úřady na příští úterý, to je 9. 12., jako první bod. Děkuji. Předseda PSP Jan Hamáček
Ano, ano, ano. Nyní pan poslanec Kolovratník. Poslanec Martin Kolovratník
Dobré odpoledne, pane předsedo, pane premiére, vážení členové vlády, kolegyně a kolegové. Moje žádost a návrhy nebudou tak třaskavé a náročné jako ty předchozí. Jsou to spíše návrhy organizační od volební komise. Za prvé poprosím o vyřazení bodu č. 104, změny ve složení orgánů Poslanecké sněmovny, týká se to tedy volebních bodů. Vyřazení bodu 104 je z toho důvodu, že nebyl předložen žádný návrh naší komisi. A potom prosím o pevné zařazení následujícího bloku volebních bodů, a to dohromady do jednoho bloku. Je to bod 105 - vedoucí stálé delegace do Meziparlamentní unie, 106 - vedoucí stálé delegace do Středoevropské iniciativy, 107 - volba předsedy vyšetřovací komise k D47, bod 108 - volba členů rady Státního fondu kultury, a bod 109 - volba členů dozorčí rady Vinařského fondu. A dovolím si požádat o pevné zařazení těchto bodů. Ještě jednou zopakuji: 105, 106, 107, 108 a 109 na zítřek, tedy na středu 3. prosince, jako poslední bod před obědovou pauzou. Děkuji. *** (14.50 hodin)
Předseda PSP Jan Hamáček
Pane poslanče, to by znamenalo velký optimismus na vaší straně, protože zítra je druhé čtení státního rozpočtu a obávám se, že ho před polednem neskončíme. Takže buď se budete muset dohodnout s panem ministrem financí, že bod o státním rozpočtu bude přerušen a pevně tam na 12.30 můžeme dát volební body, což lze za předpokladu, že s tím bude souhlasit pan ministr financí, anebo byste musel přijít s nějakým jiným návrhem. (Poslanec Kolovratník se radí mimo mikrofon s ministrem financí.)
Já vím, že s tím musí souhlasit Sněmovna, ale v rámci dobrých vztahů v hnutí ANO by asi bylo fajn, aby s tím souhlasil i ministr financí. Tak k čemu jste dospěli? Poslanec Martin Kolovratník
Diskutovali jsme o tom na klubu, myslím, že jsme schopni dosáhnout kompromisu, pokud ty volební body zařadíme ve 13 hodin, tak jsme schopni tu volbu zrealizovat i ty výsledky sečíst a představit je potom během odpolední části. Předseda PSP Jan Hamáček
Tam se obávám, že je svolán organizační výbor, takže to taky nepůjde. Nechcete to udělat ve čtvrtek? Já si myslím, že by bylo rozumnější to udělat ve čtvrtek ve 12.30. Poslanec Martin Kolovratník
Optickou kontrolou vidím pokyvování mezi všemi poslaneckými kluby, tak souhlasím, nemám s tím problém. Aspoň nenaboříme jednání o státním rozpočtu. Navrhuji tedy stejný formát, ale ve čtvrtek 4. 12. Děkuji. Předseda PSP Jan Hamáček
Dobře, rozumím. Znamenám si. Poslední přihlášený v této fázi je pan předseda Stanjura. Poslanec Zbyněk Stanjura
Hezké odpoledne. Děkuji za slovo. Já bych tu nejprve řekl pár vět a potom zkusím naformulovat název bodu, protože v této chvíli nemáme ministra dopravy. Před chvílí jsem na serverech četl, že náš národní dopravce České dráhy dělá, co může. Já si to skutečně nemyslím. Nejde o to, že nemohou být vypravovány vlaky. To je jasné, to je věc, kterou neovlivní ani České dráhy ani Správa železniční dopravní cesty. Ale co České dráhy ovlivnit mohou, je, jak se starají o klienty, kteří uvízli v pasti. Absolutně... Já jsem z Moravskoslezského kraje a polovinu včerejší noci jsem strávil telefonáty s lidmi, kteří buď cestovali do Prahy, nebo z Prahy. V okamžiku, kdy už bylo jasné, že neprojíždějí vlaky minimálně z Olomouce do Ostravy, České dráhy vypravovaly další a další rychlíky, aby ty rychlíky zastavily, v poli a nechaly lidi bez pomoci, bez občerstvení, bez tepla. Dokonce poskytovaly špatné informace. V době mobilů! České dráhy fungovaly jako před čtyřiceti lety, kdy vypadne jedna pevná linka. Například: Přestupte si z pendolina, teď pojede osobní vlak do Kolína a z Kolína pojede vlak zpátky do Prahy. Mnozí tak udělali, přijeli do Kolína a v Kolíně jim řekli: Ne, to vám nemohl nikdo říct v Českých dráhách, žádný vlak do Prahy nepojede. Pak přijel třeba RailJet, aspoň byl vyhřátý, plný cizinců. Zůstal stát v Kolíně, po několika minutách cestující z toho vlaku vyhnali, že prý tam bude špatný vzduch. Do studené haly, kde mnohé matky opravdu vlastním tělem zahřívaly malé děti. Bez možnosti občerstvení a podobně. Já si myslím, že je potřeba, abychom dostali informaci třeba příští úterý. Zřejmě to bude na pana předsedu vlády, protože nevím, jestli můžeme požádat ministra dopravy. Vím, že má být jmenován ve čtvrtek. Chci, abychom jasně odlišili to, že nemohly jezdit vlaky, a to, jak se České dráhy chovají ke klientům. Nebudu mluvit o privátních společnostech. To je jejich zodpovědnost. Nemám ani zprávy. Já mám zprávy od svých spoluobčanů ze svého kraje, jak to fungovalo v Českých dráhách. A byly to stovky či tisíce lidí, které trávily dnešní noc v nedůstojných podmínkách. Dnešní oznámení, která považuju za naprosto samozřejmá, že někdo vrátí jízdné, a je to ještě jako oslavná zpráva - ale my jsme se o ty lidi nepostarali! To já považuju za velkou chybu. Nemáme sice ministra dopravy, ale máme řídicí výbor Českých drah, který to samozřejmě může řešit jak s managementem, tak s dozorčí radou. Myslím si, že bychom měli dostat zprávu o tom, zda se České dráhy zachovaly správně a zda se o své klienty postaraly, nebo ne. Podle mých informací, a říkám, jsem z toho kraje, kde byl hlavní tah zastaven, se o ty klienty postaraly špatně. Mnozí nocovali ve vlacích, což bylo ještě lepší než ti, kteří museli nocovat ve studených nevytopených nádražních halách. Navrhuji, aby nám pan předseda vlády, pokud tím pověří jiného člena vlády, nemám žádný problém, pokud ten bod zařadíme, příští týden v úterý třeba jako třetí bod, podal informaci o fungování státních organizací v době kalamity - ať České dráhy, či SŽDC. A jenom tak na okraj. Jsou věci, kterým laik úplně nerozumí, takže možná bychom si mohli nechat vysvětlit zprávu, která ode dneška visí na serverech, že v Ruzyni všechno funguje, všechno běží, a jediný, kdo měl problém, je v Kbelích vojenský speciál. Jediné letadlo, které nebylo schopno odletět či fungovat v České republice, je vojenský speciál, všechno ostatní v civilním sektoru prostě funguje bez problémů. Já tomu skutečně nerozumím. Takže bych poprosil k té informaci o tom, jak fungovaly České dráhy, a zejména České dráhy, protože říkám, to, že se nemohlo jezdit, to každý pochopí, tak i tu informaci, proč jediné letadlo, které mělo problém s odletem, je vojenský speciál. Předseda PSP Jan Hamáček
Ano, zeptám se, zda se ještě někdo hlásí k pořadu schůze. (Nehlásí.)
Pokud tomu tak není, přivolám kolegy z předsálí a budeme se vypořádávat s jednotlivými návrhy. O návrzích pana poslance Beznosky hlasovat nemusíme, ty jsou staženy. Z grémia je tady nový bod komise pro práci Sněmovny, stažení bodů 18 a 103, plus vyřazení bodů 12, 97 a 19. Zeptám se, zda můžeme hlasovat najednou. (Nesouhlas z pléna.)
Postupně? Dobrá. První bod, který navrhuje grémium, je zařadit nový bod, což je Návrh na zřízení stálé komise Poslanecké sněmovny pro práci Kanceláře Poslanecké sněmovny, dokument 1676, a to do bloku Zprávy, návrhy a další jako první bod. Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti? Hlasování má číslo 2, je v něm přihlášeno 168, pro 153, proti nikdo. Tento návrh byl přijat. Druhý bod - vyhovět žádosti primátorky hlavního města Prahy a vyřadit body 18 a 103. Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti? Hlasování má číslo 3, přihlášeno je 168, pro 153, proti 2. Tento návrh byl přijat. Další návrh - jsou to dva body, ale je to logická souvislost, body 12 a 97, což je druhé a třetí čtení stejného návrhu zákona, tedy školského zákona. Zahajuji hlasování, ptám se, kdo je pro, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti? Hlasování má číslo 4, přihlášeno 168, pro 159, proti 1. Návrh byl přijat. Vyřazení bodu 19, tisk 309, první čtení návrhu zákona o podpoře regionálního rozvoje. Zahajuji hlasování, ptám se, kdo je pro, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu? (Hlasování má číslo 5.)
Přihlášeno je 169, pro 163, proti nebyl nikdo. Tento návrh byl přijat. Toť návrhy z grémia a nyní jednotlivé návrhy tak, jak byly přednášeny z pléna. Paní poslankyně Němcová - zařadit nový bod jako druhý bod dnešního jednání, název by byl Zahraniční politika České republiky. Zahajuji hlasování, ptám se, kdo je pro, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu? Hlasování má číslo 6, přihlášeno je 170, pro 48, proti 78. Tento návrh nebyl přijat. *** (15.00 hodin)
Pan poslanec Kalousek, nový bod: Informace předsedy vlády o stavu odsouhlasování operačních programů České republiky s Evropskou komisí. Je to tak, pane předsedo? Ano. A chce to jako první bod příští úterý. Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu? Hlasování má číslo 7, přihlášeno je 170, pro je 60, proti 73. Tento návrh nebyl přijat. Paní poslankyně Chalánková, nový bod: Kauza Denise a Davida Michalákových v Norsku. Je to tak správně, paní poslankyně? (Bez námitek.)
A přeje si to zařadit jako v tomto případě už první bod příští úterý. Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu? Hlasování má číslo 8, přihlášeno je 170, pro 95, proti 45. (Potlesk zprava.)
Tento návrh byl přijat. A já se v této chvíli zeptám paní poslankyně Černochové, protože ona navrhovala víceméně to samé, zda trvá ještě na jednom bodu, nebo zda bude akceptovat, že bude zařazen bod paní poslankyně Chalánkové. Poslankyně Jana Černochová
Já moc děkuji za to, že poslanci a poslankyně podpořili návrh paní kolegyně. Je identický, takže stahuji svůj návrh. Předseda PSP Jan Hamáček
Ano, děkuji. Pan poslanec Kolovratník, nejprve vyřadit bod 104, což jsou změny v orgánech Sněmovny. Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti? Hlasování má číslo 9, přihlášeno je 170, pro 152, proti nikdo. Tento návrh byl přijat. Potom ještě pan poslanec Kolovratník žádá, abychom na tento čtvrtek na 12.30 pevně zařadili body 105, 106, 107, 108 a 109, tzn. tento čtvrtek 12.30 pevně tyto body. Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu? Hlasování má číslo 10, přihlášeno je 171, pro 166, proti 1. Tento návrh byl přijat. A poslední bod je bod pana předsedy Stanjury: Informace předsedy vlády nebo jím pověřeného člena vlády o fungování státních organizací České dráhy a Správa železniční dopravní cesty v době ledové kalamity. Je s tím takto souhlas? (Poslanec Stanjura souhlasí.)
Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu? Hlasování číslo 11, přihlášeno 171, pro 96, proti 43. Návrh byl přijat. Já se zeptám ještě pana předsedy Stanjury, kam vlastně navrhoval ten bod zařadit, protože to jsem měl asi říci. Poslanec Zbyněk Stanjura
Já jsem navrhoval příští týden v úterý odpoledne po těch bodech, pokud budou prohlasovány, takže po bodu paní poslankyně Chalánkové, tzn. v tomto případě jako druhý bod v úterý příští týden. Předseda PSP Jan Hamáček
Dobrá. (Hluk v sále.)
Bylo to jako druhý bod. Můžeme vzít za prokázané, že jsme o tom hlasovali? Není proti tomu námitek? (Nikdo se nehlásí.)
Takže tak, jak to bylo navrženo na mikrofon, jako druhý bod v úterý, pevně zařazeno. Nikdo nežádá další hlasování. (Nežádá.)
Děkuji. Tím jsme se vypořádali s pozměňujícími návrhy. A ještě nám zbývá hlasovat o programu schůze jako celku. Takže já se ptám, kdo souhlasí, aby byl schválen celý návrh 23. schůze Poslanecké sněmovny, jak byl písemně předložen a upraven schválenými pozměňovacími návrhy. Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti? Hlasování má číslo 12, přihlášeno je 172, pro 167, proti 2. Tento návrh byl přijat a pořad schůze schválen. Přistoupíme tedy k prvnímu bodu schůze, kterým je
| 