Místopředseda PSP Petr Gazdík
23. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, a zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon)
, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 308/ - prvé čtení podle § 90 odst. 2 Je tady návrh, abychom tento zákon schválili podle § 90 odst. 2... (Konzultace mimo mikrofon.)
Omlouvám se, nevím, jestli platí, nebo neplatí, ale takto ten vládní návrh vláda navrhla. Jestli jste se dohodli jinak, tak prosím, aby příslušné poslanecké kluby daly veto na § 90. Z pověření vlády předložený návrh uvede ministryně pro místní rozvoj paní Karla Šlechtová. Prosím, paní ministryně, máte slovo. (Hluk v sále.)
Ministryně pro místní rozvoj ČR Karla Šlechtová
Vážený pane předsedající, vážení kolegové, já bych vám chtěla představit novelu zákona, která zde byla zmíněna, která vychází z plánu legislativních prací na zbývající část roku 2014 a byla zpracována - ona se jmenuje celkem dlouze, je to novela zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty. Místopředseda PSP Petr Gazdík
Já se omlouvám, paní ministryně, moc mě to mrzí, že vás musím přerušit. Nicméně přesto, že některé společenské zvyklosti se postupně mění, tak společenskou zvyklost o tom, že bychom měli poslouchat toho, kdo představuje, zvláště když je to dáma, bychom měnit tady ve sněmovně nemuseli. Proto vám prosím, milé kolegyně a kolegové, abyste poslouchali paní ministryni a své hovory přesunuli do předsálí. Děkuji. Prosím, paní ministryně. Ministryně pro místní rozvoj ČR Karla Šlechtová
Děkuji. Tato novela se váže na zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů, tzv. energetický zákon. Novela energetického zákona a tato novela musejí jít ruku v ruce. Důvody této novelizace jsou dvojí. Především došlo k situaci, kdy zákon o službách se v důsledku legislativních změn v oblasti energetiky a rozúčtování nákladů na teplo a teplou užitkovou vodu dostal do vazby na tyto předpisy, zejména na připravenou vyhlášku o rozúčtování nákladů na teplo, která by měla nahradit stávající vyhlášku č. 372/2001 Sb., kterou se stanoví podrobnosti pro rozúčtování nákladů na dodávku tepla a centralizované poskytování teplé vody mezi příjemce služeb. V souvislosti s projednáváním návrhu vyhlášky o rozúčtování nákladů na teplo a teplou užitkovou vodu v legislativních orgánech vlády došlo k požadavku na přesun zmocnění k vydání této vyhlášky z energetického zákona do zákona o službách, což lépe vyhovuje věcné podstatě této úpravy, a dále k požadavku na zpřesnění zmocnění. Proto je v návrhu zákona o službách upraveno zrušovací ustanovení, kterým se ruší zmocnění k vydání stávající vyhlášky, které, jak jsem již sdělila, je dosud obsaženo v energetickém zákoně. Novelou zákona o službách budou rovněž odstraněny problémy, které jsou vyvolány současnou úpravou zmocňovacího ustanovení, u kterého vyvstaly otázky jeho právní legitimity týkající se stanovení mezí pro vydání prováděcího právního aktu, kdy tyto zákonné meze zmocnění byly dle komise Legislativní rady vlády upraveny nedostatečně. Změna ustanovení o zmocnění nově obsahuje i základní principy a meze pro rozúčtování nákladů na teplo a teplou užitkovou vodu tak, aby byly dostatečně stanoveny mantinely pro vydání prováděcího právního aktu. Aby tedy mohla být vydána nová vyhláška o teple, je nezbytné přijmout nejdříve novelu zákona o službách. Novela zákona o službách reaguje v novém znění v § 6 odst. 1 i na změnu zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů, kde je mimo jiné uvedena povinnost instalovat do bytů přístroje registrující dodávku tepelné energie a stanoví, že i když se bude rozúčtování nákladů na teplo řídit dohodou, bude tato dohoda vždy reflektovat náměry měřičů tepelné energie. Dále je důvodem novelizace úprava sankcí zde obsažených, a to s ohledem na poznatky z praxe, kdy se zákonem stanovená výše pokuty jeví značně vysoká. Dále se navrhuje zrušit ustanovení o možnosti uplatnění poplatku z prodlení, protože občanský zákoník umožňuje pro případy z prodlení s peněžitým plněním účtovat úrok z prodlení. V praxi působí tato dvojkolejná úprava velké problémy. Další úprava se týká pouze sjednocení názvosloví. Vážené poslankyně, vážení poslanci, závěrem bych chtěla zmínit, že na základě tohoto zákona bude možné vydat, jak jsem již zmínila, prováděcí právní předpis, který doplní právní úpravu rozúčtování nákladů na dodávku tepla a centralizované poskytování teplé vody mezi příjemci služeb. Závěrem mi dovolte požádat Poslaneckou sněmovnu o projednání a postoupení předkládané novely zákona do druhého čtení. Děkuji vám za pozornost. Místopředseda PSP Petr Gazdík
Děkuji paní ministryni. Já jenom upozorňuji - nechci nikomu radit -, že do druhého čtení to nemůže postoupit, aniž by dva poslanecké kluby zavetovaly projednání podle § 90. Ale už tady vidím s faktickou poznámkou pana poslance Petra Bendla. Ne, takže další je do obecné rozpravy přihlášen pan poslanec Laudát, po něm pan poslanec Benda. - Pardon, omlouvám se. Nyní prosím, aby se slova ujal pan zpravodaj pro prvé čtení poslanec Josef Uhlík. Prosím, Jožko. Poslanec Josef Uhlík
Děkuji za vynucené slovo, pane předsedající. Milé kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych v krátkosti vám přinesl svoji zpravodajskou zprávu, jak já vidím tuto novelu. Předložená norma má dvě části. Ta první se týká změn v tzv. zákoně o službách č. 67/2013 Sb., kterým se upravují pravidla související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty. Jsou tam důležité změny, já tady mám čtyři odrážky. Tato novela reaguje na legislativní změny v oblasti rozúčtování nákladů na teplo a teplou užitkovou vodu, stanovuje způsob úhrady služeb, zálohování, používání paušálních plateb a sankcí. Dále upravuje dosavadní nesrovnalosti v terminologii s novým občanským zákoníkem, poplatek z prodlení neboli úrok z prodlení. Dále snižuje stanovenou pokutu za prodlení s nepeněžitým plněním ze sto korun na padesát za každý započatý den. Dále nově obsahuje zmocňovací ustanovení umožňující vydat vyhlášku, která stanovuje podstatné náležitosti pro zúčtování nákladů na tepelnou energii a na vytápění a nákladů na poskytování teplé vody mezi konečné spotřebitele. To, co se týká zákona o službách. Druhá část novely se týká změny energetického zákona č. 458/2000 Sb. V této části se ruší zmocňovací ustanovení v energetickém zákoně, a jak už jsem uvedl, přesouvá jej do zákona o službách. V návaznosti na novelu je připraven návrh nové prováděcí vyhlášky, která nahradí stávající vyhlášku č. 372/2001 Sb. Děkuji vám za pozornost. Místopředseda PSP Petr Gazdík
Děkuji panu zpravodaji za jeho zpravodajskou zprávu a otevírám obecnou rozpravu, do které se nejprve s přednostním právem hlásí pan místopředseda klubu TOP 09 a Starostové František Laudát. Prosím. Poslanec František Laudát
Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Jménem dvou klubů, TOP 09 a ODS, dávám veto na projednávání v režimu § 90 jednacího řádu, takže teď už to bude moci jít do druhého čtení. Děkuji. Místopředseda PSP Petr Gazdík
Tak teď už to bude moci jít do druhého čtení. Eviduji tuto vaši žádost. Dalším řádně přihlášeným do obecné rozpravy je pan poslanec Marek Benda. Prosím, pane poslanče. Poslanec Marek Benda
Vážený pane místopředsedo, vážená paní ministryně, vážené dámy, vážení pánové, já vlastně tady chci vznést jenom jednu takovou obecnou otázku na paní ministryni - a poprosím pana poslance Schwarze, aby přestal rušit. Místopředseda PSP Petr Gazdík
Já se velmi omlouvám, prosím, abyste... Děkuji. Poslanec Marek Benda
Mně někdy připadá, že se některé zákony předkládají jenom proto, aby se něco předložilo, že je to zapotřebí. Já chápu, že se upravují nějaká rozúčtování. Ale absolutně nechápu, proč se sahá do výše pokut. Zdůvodnění v důvodové zprávě je opravdu výrazně, ale výrazně slaboučké. Jestli důvodová zpráva k výši pokut říká: Pokuta ve výši 100 korun za každý započatý den prodlení se jeví podle názoru především laické veřejnosti jako nepřiměřeně vysoká a to je důvod, proč měníme zákon, mně to přijde úplně komické. Tady není žádné zdůvodnění, jestli to na někoho dopadá nepřiměřeně, nedopadá nepřiměřeně. Navíc se tam mimochodem v § 13, který doposud říkal "nesplní nějakou svoji povinnost", tak teď se tam dává "zejména nesplní-li tyto povinnosti". Což znamená, že to je na všechny, protože zejména je jenom výčtové. Ale tyhle tam zejména uvedeme. A jsou to povinnosti, které nejsou tak úplně zanedbatelné. Například poskytovatel služeb včas nepředloží vyúčtování, nebo naopak příjemce včas neoznámí změnu počtu osob v bytě. Já bych čekal, že když se rozhodnu pokutu snížit ze 100 korun na 50, tak vysvětlím proč. Komu se to zdá nepřiměřené. Jestli to na někoho příliš tvrdě dopadlo. A ne že tady napíšu: Především podle názoru laické veřejnosti. Tak přišly na ministerstvo tři dopisy, nebo sedm dopisů? Na základě čeho měníme tímto způsobem výši pokut? Mně to připadá fakt lehce absurdní a poprosil bych, jestli to může být vysvětleno. A ještě kdybychom aspoň byli schopni v odstavci druhém říct, pokud se nedohodnou jinak, je výše 50, ale můžou se dohodnout až do původní výše 100. Ale tady řeknu: Musí to být maximálně 50, a když se nedohodnou, je to 50. Ale to přece jsou někdy, jestli mi ve velkém domě nebo bytovém společenství nepředloží vyúčtování hospodaření s energií, tak jednám se subjektem, který má mnohamilionové, možná miliardové obraty. Ten se na mě úplně v klidu vykašle a pokuta 50 korun za den je podle mého názoru pro něj úplně směšná. Tak jenom bych prosil, abychom si fakt dávali záležet na tom, když něco předkládáme, aby bylo zdůvodněno, proč je to předloženo a jaké mají být dopady. A ne tak, že si někdo na ministerstvu - a teď to vůbec nevyčítám paní ministryni, protože chápu, že je tam nová a připravoval to někdo úplně jiný - že si někdo na ministerstvu vzpomene, tak se podívá do éteru a řekne: "Sto se mi zdá moc, dáme padesát." Děkuji za pozornost. Místopředseda PSP Petr Gazdík
Děkuji panu poslanci Bendovi. Dále se do obecné rozpravy hlásí pan předseda Stanjura. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Poslanec Zbyněk Stanjura
Děkuji za slovo. Mám taky dva konkrétní dotazy. Za prvé je tam, že se dvě třetiny nájemců mohou dohodnout. Proč jsou dvě třetiny, proč tam není 51 %? To je první. Druhá věc je mnohem problematičtější a to je počet osob v bytě. V zásadě nemáme nástroj, jak to reálně zjistit. Samozřejmě, pokud je přihlásí na evidenci obyvatel, tak to je jednoduché. Ale velmi často v těch bytech žijí lidé, kteří nejsou hlášeni na té konkrétní adrese a samozřejmě spotřebovávají teplou vodu, případně vytápění. Ale zejména je to u teplé vody, tam myslím, že má smysl mluvit o počtu obyvatel. Jestli topíte pro jednoho nebo pro pět v bytě je skoro jedno. Ale u teplé vody - jak prakticky si to představujeme? Co vlastně znamená porušení, že nenahlásil počet osob? Těch, které tam skutečně žijí? Nebo těch, kteří jsou hlášeni v evidenci obyvatel? Protože to je mnohdy diametrálně odlišné množství. A kdo to bude kontrolovat? Třeba u společenství vlastníků to bude výbor? Nebo kdo bude chodit do bytů a kontrolovat, kolik jich tam reálně žije? To je hrozně složité. Já to také nemířím jako kritiku na paní ministryni. Souhlasím s tím, co říkal můj kolega Marek Benda. Ale ono to vypadá velmi jednoduše, ten tisk je poměrně útlý. Ale podle mě tam vzniká víc problémů než u těch řešení. Tak první dotaz, proč dvě třetiny a ne většina, to by mi přišlo jako logické, že většina se domluví. A zase, proč vůbec vstupujeme do smluvních vztahů? Proč vstupujeme do smluvních vztahů, proč má stát říkat, že těch 50 korun je to pravé? A pak mě zajímá skutečně, jak se bude určovat počet osob, protože to je mimořádně problematické. Souvisí to s tím, že lidé, kteří jsou hlášeni na obecních úřadech, na radnicích, tak reálně bydlí někde jinde. Z mnoha důvodů se mnozí vyhýbají přebírání pošty a naše obecní úřady jsou zavaleny jenom poštou, kdy oni si to nevybírají a podobně. A nemyslím si, že touto novelou vyřešíme tento závažný problém, který bezesporu trápí ty, kteří zase poctivě platí, hlásí, mají známý počet lidí, kteří žijí v tom bytě. Ale chybí mi tady nástroj, jak se zaměřit na ty, kteří toho zneužívají. Protože, osobní zkušenost, člověk ví, ten soused ví, kolik tam reálně žije lidí. Ale pak se podívá, zeptá se na obecním úřadě a řeknou: Tam žije jeden člověk. Protože nikdo jiný na té adrese hlášen není. Je to samozřejmě zase na smluvní volnosti toho majitele, společenství vlastníků, soukromého majitele nebo družstva, aby to třeba dalo do nájemních smluv pod nějakou sankcí a podobně. Ale to zase my vstupujeme do nějaké smluvní volnosti, vymýšlíme nějaké regulace nebo nějaké nástroje, kterými se tváříme, že pomůžeme, ale já nevěřím, že touto novelou skutečně ten problém pomůžeme řešit. Místopředseda PSP Petr Gazdík
Děkuji panu poslanci Stanjurovi. Ptám se, kdo další se hlásí do obecné rozpravy. Není nikdo takový, končím tedy obecnou rozpravu. Závěrečné slovo paní ministryně případně pana zpravodaje. Prosím, paní ministryně, máte slovo. Ministryně pro místní rozvoj ČR Karla Šlechtová
Vážený pane předsedající, děkuji pánům poslancům za jejich dotazy. Pokusím se velice stručně pouze reagovat v rámci své závěrečné řeči. Toto jsou věci, kterými se také chceme zabývat ve druhém čtení. A také proto jsme se domluvili právě na tom, že postoupíme standardní postup, druhé a třetí čtení. Ohledně dvou třetin nájemců, tak to se tam nemění, to tam zůstává. To jsme v novele nezměnili, to tam bylo už předtím. Ohledně počtu osob - rozumím, co říkáte, protože to se opravdu velice těžko řeší, kdo je tam trvale a kdo je tam opravdu žijící, protože když má trvalé bydliště někde jinde. Samozřejmě je možné udělat to, což ale nebude možné úplně regulovat touto novelou, že SVJ nebo družstvo nebo kdokoliv jiný se dohodne s obcí na nějaké dohodě a že bude doplácet nějaké poplatky za ty osoby, které jsou tam evidované. Toto by bylo nutné dát i do stanov jednotlivých SVJ a podobně. Nicméně toto nevyřešíme touto novelou, řekli jste velice správně. Já bych i přesto, že zde padaly tyto náměty, za ně poděkovala a přesto bych vás požádala, jestli bychom tento zákon mohli postoupit do druhého čtení, kde předpokládám, že ve výborech pro veřejnou správu, regionální rozvoj a pravděpodobně hospodářském výboru toto bude projednáno. Děkuji. Místopředseda PSP Petr Gazdík
Děkuji paní ministryni. Pan zpravodaj závěrečné slovo - nemá zájem. Budeme se tedy zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. S přednostním právem pan předseda Stanjura. Prosím, pane předsedo. Poslanec Zbyněk Stanjura
Nechci se přít, ale ty dvě třetiny ve starém znění nejsou, když se podívám do toho tisku, na konci jsou vlastně vyznačené změny. A jsou jenom v novém § 13. V tom původním § 13 ty dvě třetiny nejsou. Možná jsou v nějakém jiném zákoně, to nejsem schopen říct, ale když se podíváte do toho tisku, pokud ho máte celý vytištěný, tak v poslední části je vždycky vyznačení navrhovaných změn v původním paragrafu, kde se mluví mj. o těch stokorunách, se o žádných dvou třetinách nehovoří. Hovoří se až v tom novém navrženém znění. Tak nerozumím tomu, jak říkáte, že to zůstává stejné, když to v tom původním znění prostě není. Místopředseda PSP Petr Gazdík
Děkuji panu poslanci Stanjurovi. Budeme se zabývat návrhem na přikázání. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj. Má někdo nějaký jiný návrh? Není tomu tak. Dám tedy hlasovat. Zahajuji hlasování o přikázání tohoto návrhu zákona výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti? Je to hlasování číslo 99. Přihlášeno 175 poslankyň a poslanců, pro 157, proti jeden. Návrh byl přijat. Konstatuji tedy, že jsme návrh přikázali k projednání výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj. Děkuji paní ministryni i panu zpravodaji. Než přejdeme k dalšímu bodu, jímž je návrh zákona o národním parku Šumava, přečtu ještě omluvy. Pan poslanec Jiří Holeček se omlouvá dnes mezi 15.30 a 21. hodinou z rodinných důvodů, dále pan poslanec Jaroslav Klaška se omlouvá dnes od 18 hodin z rodinných důvodů, paní poslankyně Nina Nováková se omlouvá dnes od 18 hodin z rodinných důvodů, dále se omlouvá paní poslankyně Lorencová dnes mezi 16. a 18. hodinou z pracovních důvodů a pan poslanec Lukáš Pleticha se omlouvá dnes od 15 hodin z pracovních důvodů. Bodem č. 64, který je dalším bodem našeho jednání, je
