Místopředseda PSP Jan Bartošek
16. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony /sněmovní tisk 270/ - prvé čtení Z pověření vlády předložený návrh uvede ministr zdravotnictví pan Svatopluk Němeček. Prosím, ujměte se slova. Ministr zdravotnictví ČR Svatopluk Němeček
Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi, abych vám jako zástupce předkladatele představil návrh novely zákona o ochraně veřejného zdraví a s ním související zákony. Návrh představuje komplexní revizi zákona ve vztahu ke změnám v právním řádu v posledních letech a též k některým požadavkům aplikační praxe. Jedním z hlavních cílů novely je tak uvedení zákona o ochraně veřejného zdraví do souladu se správním řádem a dalšími zákony, zejména zákonem o chemických látkách, živnostenským a školským zákonem, zákonem o sociálních službách, zákonem o zdravotních službách a zákonem o specifických zdravotních službách. Především s naplněním tohoto cíle souvisí poměrně značná rozsáhlost novely. Dále se návrhem vymezují skutkové podstaty správních deliktů na úseku ochrany veřejného zdraví. Dalším podstatným smyslem návrhu je snížení byrokratické zátěže osob zejména v oblasti ochrany zdraví při práci. Do zákona se návrhem v širší míře než dosud doplňuje oblast podpory zdraví směřující k zachování, zlepšení a rozvoji individuálního i veřejného zdraví a zdravého životního stylu. V této souvislosti se nově upravují úkoly Ministerstva zdravotnictví i krajských hygienických stanic a do řešení úkolu v této oblasti se zapojují i jednotlivé kraje. Na úseku ochrany před vznikem a šířením infekčních nemocí se návrhem v návaznosti na mezinárodní zdravotní řád zejména doplňují opatření k ochraně před zavlečením vysoce nakažlivých infekčních onemocnění ze zahraničí. Vkládá se definice pravidelného očkování a doplňuje se povinnost zařízení, kterým je na základě rozhodnutí soudu svěřena péče o osoby ve věku do dovršení 15 let, zajistit u nich provedení pravidelných očkování. Navazující novela zákona o přestupcích též reaguje na poznatky z rozhodovací činnosti soudů v této oblasti a specifikuje zvláštní skutkové podstaty související s pravidelným, zvláštním a mimořádným očkováním a dalšími povinnostmi osob k zamezení vzniku a šíření infekčních nemocí. V oblasti ochrany zdraví při práci se vedle již zmíněného významného snížení byrokratické zátěže upravují na základě poznatků o četnosti výskytu nemocí z povolání ve druhé nerizikové kategorii povinnosti zaměstnavatelů a oprávnění orgánů ochrany veřejného zdraví včetně oprávnění uložit provedení objektivizace skutečné míry zátěže zaměstnance rizikovými faktory. Za zmínku ještě stojí úprava, která v souladu se směrnicí Evropské unie pro oblast vod určených pro lidskou spotřebu řeší oprávnění orgánů ochrany veřejného zdraví zakázat používání vody, která nesplňuje jakost pitné vody a pro niž možnost povolení mírnějšího hygienického limitu byla již vyčerpána. Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, věřím, že se Poslanecká sněmovna ztotožní s nutností nezbytné novelizace zákona o ochraně veřejného zdraví a umožní postoupení návrhu do dalšího legislativního procesu. Děkuji vám za pozornost. Místopředseda PSP Jan Bartošek
Já vám děkuji, pane ministře. Nyní prosím, aby se ujal slova zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec David Kasal. Máte slovo. Poslanec David Kasal
Vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, rád jenom krátce navážu na pana ministra, který zde obsáhle poinformoval o této novele. Doporučuji propuštění do dalšího čtení s tím, že ji projedná výbor pro zdravotnictví. Místopředseda PSP Jan Bartošek
Já vám děkuji, pane zpravodaji. Otevírám obecnou rozpravu. V tento moment zde eviduji jedinou přihlášku, a to je paní poslankyně Soňa Marková. Máte slovo. Poslankyně Soňa Marková
Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážená vládo, milé kolegyně, vážení kolegové, o tom, jak je tato novela zákona skutečně velmi široká, svědčí to, co tady bylo řečeno panem předkladatelem. Já bych si dovolila dotknout dvou problémů, které tento zákon také obsahuje a které bude asi potřeba, abychom nějakým způsobem řešili potom na výboru a dospěli k tomu, aby tento zákon už neměl vůbec žádné chybičky. První okruh problémů se týká navrhované změny § 53 odst. 1. písm. e) a § 71 odst. 2 písm. e) zákona právě o ochraně veřejného zdraví, který podle názoru odborníků a především paní ombudsmanky může podporovat stigmatizaci a následně i diskriminaci HIV pozitivních osob. Informace o nosičství viru HIV a onemocnění AIDS není běžným údajem o zdravotním stavu osoby, jelikož tato informace vede ke stigmatizaci osoby. U okolí vzbuzuje toto onemocnění silné reakce, a to především z toho důvodu, že ho mají lidé spojeno s rizikovou sexuální aktivitou, užíváním drog, smrtí a nákazou. Stigmatizace osob může vést ke stereotypům, stereotypy k předsudkům a předsudky k diskriminaci. Zákon tedy zavádí informační povinnost v § 53 odst. 1 písm. e). Původně měly osoby nakažené virem HIV povinnost sdělit své nosičství v zařízeních sociální péče, za která se považují především týdenní stacionáře, domovy pro osoby se zdravotním postižením, domovy pro seniory a domovy se zvláštním režimem. Pokud by byla schválena tato změna zákona tak, jak je to napsáno, jak by to bylo v navrhované podobě, tak by HIV pozitivní osoby musely sdělit své nosičství ve všech zařízeních sociálních služeb, a to - Místopředseda PSP Jan Bartošek
Omlouvám se, paní poslankyně, ale poprosím kolegyně a kolegy, aby se ztišili, abychom slyšeli to, co přednášíte. Já vám děkuji. Poslankyně Soňa Marková
Já chápu, že jsou to z hlediska celé Poslanecké sněmovny velmi marginální problémy, ale přesto bych ráda na ně upozornila. Takže kromě vyjmenovaných sociálních zařízení podle tohoto zákona přibývá dalších 16 druhů zařízení, to znamená centra denních služeb, denní stacionáře, chráněné bydlení, azylové domy, domy na půl cesty, zařízení pro krizovou pomoc, nízkoprahová denní centra, nízkoprahová zařízení pro děti a mládež, noclehárny, terapeutické komunity, sociální poradny, sociálně terapeutické dílny, centra sociálně rehabilitačních služeb, pracoviště rané péče, intervenční centra a zařízení následné péče. Z důvodové zprávy k novele zákona vyplývá, že cílem této změny je dát znění zákona o ochraně veřejného zdraví do souladu s terminologií zákona o sociálních službách. Novela nepřináší pouze terminologické zpřesnění, ale právě to podstatné rozšíření informační povinnosti. Za problematické je považováno i nejasné vymezení podmínek informační povinnosti. Příslušné ustanovení zákona hovoří o informační povinnosti při přijetí do zařízení. Zákon ale neuvádí, co přesně se považuje za okamžik přijetí. Pokud by byla praxe taková, že by osoby musely své nosičství sdělit před podpisem smlouvy, je obava, že by tato informace mohla být zneužita k přímé diskriminaci těchto osob. Podnět na prozkoumání právě tohoto paragrafu zákona dalo občanské sdružení, které poskytuje poradenství a pomoc HIV pozitivním osobám, a to právě eviduje jenom za tento rok dva případy, kdy došlo k vyloučení osoby z poskytování sociální služby před podpisem smlouvy kvůli jejímu nosičství. Druhou nejasnost potom je možno spatřovat v tom, které osobě se má nosičství sdělit, protože zákon, který právě projednáváme, hovoří o osobě poskytující péči, a prováděcí předpis ale už hovoří o lékaři ústavu sociální péče a zdůrazňuje, že v těchto ústavech se při příjmu a ošetřování fyzických osob postupuje obdobně jako při příjmu fyzických osob do zdravotnických zařízení. Takže tady osoba, které se sděluje nosičství, by měla být jasně vymezena v zákoně, a nikoliv v prováděcím předpisu. To je alespoň názor paní ombudsmanky. Dále potom se ještě dotýká její stanovisko i speciálně ustanovené informační povinnosti, která se jí jeví jako nadbytečná, protože osoby, které využívají sociální službu, musí před podpisem smlouvy o poskytování sociálních služeb předložit posudek registrujícího poskytovatele zdravotních služeb o svém zdravotním stavu. Tady potom je hovořeno i o situaci kolem citlivých údajů a hovoří se i o problému právní úpravy a nosičství, infekčnosti atd. Další problém kromě téhle informační povinnosti vidíme i v povinném testování, které upravuje § 71 odst. 2 písm. e), protože navrhovaná právní úprava zavádí do českého právního systému povinné testování na přítomnost viru HIV v určitých speciálních případech. V současné době je toto testování povinné, a to i bez souhlasu osoby, pouze pro těhotné ženy, pro osoby s poruchou vědomí, u kterých je test důležitý pro diferenciální diagnostiku, pro osoby, kterým bylo sděleno obvinění z trestného činu ohrožování pohlavní nemocí, a pro osoby, které jsou nuceně léčeny pro pohlavní nemoc. Novela do zákona přidává další skupinu osob - osoby, které jsou podezřelé z nákazy a kterým bylo provedení vyšetření uloženo vykonatelným rozhodnutím orgánu ochrany veřejného zdraví. Takže i tady je spatřován určitý problém a myslím si, že je potřeba, abychom se touto věcí zabývali, stejně tak jako tím, že toto ustanovení vlastně nezavádí plošné povinné testování. Kdybych tedy tento problém uzavřela, tak navrhovaná změna zákona o ochraně veřejného zdraví rozšiřuje informační povinnost u HIV pozitivních osob a zavádí povinné testování na přítomnost viru HIV pro určité případy a to lze považovat za problematické. Tolik ze stanoviska paní ombudsmanky. A teď bych se ještě věnovala problému, který s tím prvním vůbec nesouvisí. Tento zákon také novelizuje chemický zákon, jak tady o tom bylo hovořeno, a tady se mi dostaly připomínky zase od odborníků, kteří vidí problémy ve dvou okruzích, a to je za prvé ochrana dezinfekce, dezinsekce a deratizace, kdy problém spatřují ve sjednocení požadavků na odbornost osob, které jsou oprávněny provozovat fumigaci biocidními a pesticidními přípravky, a na podmínky jejich použití. Zákon řeší pouze nakládání s biocidními přípravky. Je tady určitý rozpor s předpisy EU a je určitý požadavek na to, aby se ještě rozšířilo to, co tedy je napsáno v novele tohoto zákona. Především se jedná o § 56 zákona, který se odvolává na možnost použití jen těch přípravků, které jsou uvedené na trh v souladu se zvláštním právním předpisem. Je to hodně složitá věc. Domnívám se, že stačí, když budeme projednávat tento zákon podrobně ve druhém čtení, a tedy na výboru, ještě před druhým čtením na výboru. V podstatě závěrem k problému toho chemického zákona - vzhledem k tomu, že se jedná o ochranu zdraví při práci, měla by být ochranná dezinsekce a deratizace fumigací upravena bez ohledu na to, zda se použije biocidní, či pesticidní přípravek. Měla by být požadována stejná odbornost pro práci s biocidním i pesticidním přípravkem. Je to hodně složité, přesto doufám, že se s tím v rámci výboru nějakým způsobem vyrovnáme. Druhý okruh potom té změny nutné se týká technické změny § 44a, b, § 58 a 61 a to se týká také chemického zákona. Děkuji vám za pozornost, protože to nebylo opravdu moc zajímavé. Přesto moc děkuji. Místopředseda PSP Vojtěch Filip
Děkuji paní poslankyni Soně Markové. Budeme pokračovat v diskusi. Do diskuse je přihlášený pan poslanec Leoš Heger. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Poslanec Leoš Heger
Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Dobrý podvečer, dámy a pánové. Chtěl jsem jen obecně a krátce říct, že se jedná o klíčový zákon pro hygienickou službu, který sám o sobě je neobyčejně složitý, protože pokrývá v jednom kodexu celou její problematiku. Chtěl jsem ten zákon podpořit, ale chtěl jsem na tu složitost upozornit, protože je tam celá řada technických věcí, tak jak tady paní moje předřečnice ukázala, dobře demonstrovala. Chtěl jsem upozornit na to, že je potřeba, aby tento zákon byl projednán v detailech řádně, aby se něco nezanedbalo. V žádném případě by nebylo vhodné a v podstatě ani není potřebné, i když je to výjimečná záležitost, není potřebné zkracovat nějak lhůty na projednání. Zcela jistě lze očekávat i nějaké reakce ze strany veřejnosti, protože ten zákon otevírá velmi choulostivé téma hygieny hluku. Už se ozvaly některé hlasy ze strany lidí, kteří by si přáli nepovinná očkování, že možná se ozvou. Takže je na místě, aby ten zákon byl opravdu projednán s dostatečnou časovou rezervou. (V sále je trvalý šum.)
Já bych se možná ještě přihlásil s faktickou poznámkou, ale tím, že tady stojím, tak ten čas využiji najednou. K tomu, co tady říkala paní poslankyně Marková o problematice HIV a o podpoře paní ombudsmanky požadavkům lidí, kteří se okolo této problematiky točí. Mám pro tyto záležitosti, které se týkají lidských práv a ochrany pacientů a jejich soukromí a ochrany dat, velké pochopení. Na druhou stranu musím jenom připomenout, jak ten problém je strašně složitý, protože my jsme byli vlastně v posledních týdnech svědky dvou velmi nepříjemných příhod psychiatrických pacientů, z nichž zejména ta druhá ve Žďáře byla velmi, velmi vážná. A i při tom, jak se referovalo o těchto případech, byl citován určitý tlak na psychiatry právě ze strany kanceláře ombudsmana, aby dodržování a ochranu lidských práv naopak ještě zpřísnili. Čili pravý opak toho, po čem dneska volají média a veřejnost, aby se ta práva trošku rozvolnila a dohled nad pacienty byl větší. Neříkám to jako kritiku toho, co tu předložila paní poslankyně Marková, ale říkám to jenom jako doklad toho, jak je tato problematika někdy v těch preventivních záležitostech obtížná. Jinak ten návrh budu zcela určitě podporovat. Děkuji. Místopředseda PSP Vojtěch Filip
Děkuji panu poslanci Leoši Hegerovi. Budeme pokračovat v diskusi - pan kolega Svoboda se hlásí o slovo. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Poslanec Bohuslav Svoboda
Děkuji za slovo. Hezký dobrý den. Já také bych chtěl nejprve předeslat, že to je zákon, který určitě podpoříme k postupu do druhého čtení. Ale je to zákon, který bude ve zdravotním výboru skutečně vyžadovat velmi intenzivní práci. Je to norma, která je nepominutelná, kterou udělat musíme, protože jsme skutečně v těchto mnoha věcech pozadu za současným vývojem, ale budou to věci velmi kontradiktorické a určitě tam dojde ke střetu názorů mezi zdravotníky, ochránci lidských práv, nejrůznějšími občanskými aktivitami. Problematika, kterou otevřela kolegyně Marková, je jenom jedna z částí té problematiky, která je velmi složitá a je skutečně velmi problematická, protože vyvážit to, co je ochrana osobnostních práv a ochrana celé společnosti, je velmi obtížné. Jenom připomenu, že máme naprosto jasno v otázkách velkých epidemií a jejich šíření, kde všechna lidská práva jdou stranou, ale pořád jsme země, která je například - už o tom hovořila kolegyně Marková - epidemií AIDS ohrožená, protože se stále chováme velmi, velmi nepoučeně a nezodpovědně. Myslím si, že tyto otázky budeme muset velmi podrobně a složitě řešit. Jenom na margo celého toho problému otevřu otázku toho, jaké riziko to přináší pro všechny ošetřující lékaře ve zdravotnických zařízeních. Připomenu jenom to, že sám jsem kdysi pracoval v zahraničí, kde se přijímali pacienti s touto diagnózou. Opatření, která se dělala při jejich ošetřování a operování, jsou velmi, velmi zásadní a my je vlastně vůbec nemáme, protože pokud to víte, nebo nevíte, u porodu pacientka nemusí mít vyšetřeno HIV. A je to problém veliký nejenom pro ni, pro její dítě, ale i pro ošetřující personál od té poslední uklízečky až po toho ošetřujícího lékaře. Místopředseda PSP Vojtěch Filip
Děkuji panu poslanci Bohuslavu Svobodovi. Byl poslední přihlášený do rozpravy. Ptám se, jestli se někdo další hlásí do rozpravy. Ano, prosím. Pan poslanec Kostřica. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Poslanec Rom Kostřica
Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Chtěl bych opravdu reagovat jako lékař a podpořit slova zejména pana poslance Svobody, který se zmínil o těch enormních rizicích. Sám jsem operoval tři pacienty, kteří byli HIV pozitivní. Vím, že je to velice problematické. Vzal jsem tu roli na sebe, protože jsem tím nechtěl nějak postihnout svoje podřízené. Myslím si, že to je opravdu jedna z věcí, které paní ombudsmanka zřejmě nebyla schopna docenit. Pokud bychom skutečně přistupovali k tomu tímto způsobem, tak bychom měli s každým pacientem zacházet tak, jako by byl HIV pozitivní. (Hluk v sále sílí.)
A další věc je ještě ta - vzpomínám si, že v dobách, kdy se říkalo, že hepatitida B, která je rovněž virovým onemocněním, se dá přenést pouze krví, kontaktem, později se zjistilo, že je možno tuto hepatitidu přenést i přes spojivku. Není vyloučené, že i HIV onemocnění bude třeba v budoucnosti možno kontrahovat i tímto způsobem. Děkuji za pozornost. Místopředseda PSP Vojtěch Filip
Děkuji panu poslanci Romu Kostřicovi. Je někdo další do rozpravy? Ano, ještě paní poslankyně Soňa Marková v rozpravě. Prosím, paní poslankyně, máte slovo. Poslankyně Soňa Marková
Děkuji za slovo. Já jsem tady nechtěla rozviřovat diskusi o HIV pozitivních, protože tady se jedná jenom o rozšíření té informační povinnosti o další zařízení v sociálních službách, nikoliv ve zdravotnických zařízeních. Tady jde o diskusi o něčem úplně jiném. Jde o to, jestli to rozšíření našich povinností na sociální služby, o kterých jsem hovořila, nemůže vést k tomu, že lidé budou z těch sociálních služeb vyloučeni. Nikoliv o zdravotnickém zařízení, ale mluvila jsem o sociálních službách. Abychom se zbytečně nezaplétali do diskusí, které s tím nesouvisí. A už vůbec s tím určitě nesouvisí ta strašná tragédie, co se týká té psychiatricky nemocné pacientky. To bychom mohli spíš hovořit na téma reforma psychiatrické péče, která svým způsobem jeden čas vypadala, že vypustíme všechny pacienty z ústavů do veřejnosti a necháme je jejich osudu a nebudeme se o ně starat. Určitou dobu to takhle před několika lety vypadalo, když se o té reformě hovořilo. Takže nemá to s tím vůbec nic společného. Mně šlo jenom o to, abychom se nad některými věcmi více zamysleli. Děkuji. Místopředseda PSP Vojtěch Filip
Děkuji paní poslankyni Soně Markové. Nikoho dalšího nevidím, rozpravu končím. Ptám se, jestli je zájem o závěrečná slova. Pane ministře? Není. Pane zpravodaji? Také není. Protože není zájem o závěrečná slova - nepadl žádný návrh na vrácení, na zamítnutí, pane zpravodaji? Ano, je tomu tak. Budeme se zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Předseda Poslanecké sněmovny svým rozhodnutím navrhl přikázat předložený návrh k projednání výboru pro zdravotnictví. Má někdo jiný návrh? Není tomu tak. Je to tedy jediný návrh k hlasování. Přistoupíme k hlasování. Požádám vás o novou registraci. Odhlásil jsem vás. Prosím, přihlaste se svými identifikačními kartami. O přikázání výboru pro zdravotnictví rozhodneme v hlasování pořadové číslo 23, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám. Hlasování pořadové číslo 23, z přítomných 148 pro 147, proti nikdo. Návrh byl přijat. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání výboru pro zdravotnictví. Lhůta k projednání je podle zákona o jednacím řádu. Děkuji panu ministrovi, děkuji panu zpravodaji a končím bod číslo 16. Dalším bodem našeho jednání je
| 