Person name

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová 16. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 255/ - prvé čtení Z pověření vlády předložený návrh uvede pan ministr Mládek. Prosím, pane ministře, ujměte se slova. Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře - Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová Omlouvám se, že vás přerušuji, ale poprosím o snížení hladiny hluku. Děkuji. Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek - ve znění pozdějších předpisů, upravuje systém dávek sociální podpory, stanovuje podmínky nároku na tyto dávky a také upravuje řízení o těchto dávkách. Jednou z dávek sociální podpory je i porodné. Jedná se o jednorázovou dávku, kterou se oprávněné osobě přispívá na náklady v souvislosti s narozením dítěte. V současné době se porodné vyplácí pouze na první živé dítě, a to ve výši 13 tisíc korun, a podléhá zjišťování výše příjmů v rodině. Narodí-li se s prvním živě narozeným dítětem další živě narozené dítě nebo děti, dvojčata, vícerčata, činí výše porodného 19 500 korun. Nárok na porodné má oprávněná osoba pouze v případě, že rozhodný příjem nepřevyšuje 2,4násobek životního minima rodiny. Návrh je předkládán s cílem upravit porodné tak, aby nárok na tuto dávku vznikl širšímu okruhu rodin s dětmi, aby těmto rodinám mohlo být vyplaceno porodné z titulu narození v pořadí druhého dítěte, a to ve výši 10 tisíc korun. Druhým dítětem je přitom chápáno druhé živě narozené dítě, a to bez ohledu na to, při kolikátém porodu se toto druhé živě narozené dítě narodí. (V sále je značný hluk.)Zároveň se úprava vztahuje na děti převzaté do jednoho roku věku do trvalé péče nahrazující péči rodičů. Zvyšuje se také zákonem stanovený koeficient, a to na 2,7násobek životního minima rodiny, kterým se násobí příjem na nárok na porodné. Nárok na porodné z důvodu převzetí dítěte do trvalé péče nahrazující péči rodičů se rozšiřuje o případy, kdy bylo u dítěte do prvního roku věku soudem rozhodnuto o osvojení dítěte a nebo o svěření dítěte do péče před osvojením dle § 826 a 827 občanského zákoníku. Návrhem zákona se také reaguje na požadavek slučitelnosti zákona č. 117/1995 Sb. s právem Evropské unie. V současné době okruh oprávněných osob, jimž vzniká nárok na dávky sociální podpory, taxativně nevyjmenovává ty osoby, kterým návrh vyplývá z předpisů Evropské unie, a proto se navrhuje legislativně technické zpřesnění okruhu oprávněných osob tak, aby tuto kategorii osob zákon výslovně stanovil. Navrhovaná úprava má nabýt účinnosti dnem 1. ledna 2015. Prosím o podporu návrhu zákona pro postoupení do dalšího čtení, neboť cílem předloženého návrhu je především podpořit rodiny s malými dětmi v situaci, kdy se jim jednorázově zvýší náklady v souvislosti s narozením dítěte, a za tímto účelem upravit podmínky nároku na danou dávku, aby na porodné dosáhly další rodiny. Děkuji za pozornost. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová Děkuji. Nyní prosím, aby se slova ujala zpravodajka pro prvé čtení paní poslankyně Gabriela Pecková. Prosím, paní poslankyně, máte slovo. Poslankyně Gabriela Pecková Dobrý večer, dámy a pánové. Založení rodiny znamená vždy nárazové zvýšení nákladů a zcela jistě dlouhodobě - Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová Paní poslankyně, moc se omlouvám, ale doopravdy prosím, aby v levé části sálu se kolegyně a kolegové ztišili, abychom mohli v klidu pokračovat v jednání. Děkuji. Prosím. Poslankyně Gabriela Pecková Cílem vládního návrhu je podpořit mladé nízkopříjmové rodiny právě v této situaci. Návrh představuje jak změny systémové, jakým je porodné na druhé dítě, tak změny parametrické, jako je konkrétní výše porodného, jako dávky státní sociální podpory, a to v částce 13 tisíc na první dítě a v částce 10 tisíc na druhé dítě. A také potom změnu koeficientu pro výpočet hranice pro výpočet vzniku nároku, a to z původních 2,4 na 2,7. Vynásobením životního minima tímto novým koeficientem se tedy ona zmíněná hranice pro přiznání nároku posunuje z 18 504 na 20 817 korun příjmu rodiny. Současně, jak tady zaznělo, je řešena problematika při osvojení nebo svěření dítěte do péče, a to dítěte do jednoho roku věku rozhodnutím soudu před rozhodnutím o osvojení. Srozumitelně přeloženo, je tedy řešená pěstounská péče. V poslední řadě návrh upravuje explicitně okruh oprávněných osob, kterým nárok vzniká z titulu příjmu použitelných předpisů Evropské unie v souvislosti s volným pohybem pracovníků. Z logiky věci vyplývá, že takovéto změny nemohou být rozpočtově neutrální. Navýšení mandatorních výdajů by se v případě přijetí tohoto návrhu pohybovalo kolem 330 milionů a celkový náklad na výplatu porodného by tedy činil něco mezi 470 až 480 miliony. Samozřejmě že každé navýšení mandatorních výdajů znamená další zadlužování a v tomto případě paradoxně si vypůjčujeme od těch dětí, jejichž narozením nárok na dávku vznikl. Stát pomáhat rozhodně má, ale aby tato pomoc byla účinná a efektivní, je nutné, aby pomáhala adresně. V této variantě, která je v návrhu označovaná jako římská jedna, je zachovaná tato dávka jako testovaná, na rozdíl od varianty pod označením římská dvě, která test příjmů odstraňuje, a kromě rozpočtových dopadů se tak dostává i do rozporu s právem Evropské unie. Z mého pohledu jednorázová dávka nikterak neřeší dlouhodobě nepříznivou ekonomickou situaci mladých rodin, a to především proto, že neřeší její příčinu. Tou totiž není narozené dítě. Tou je problematický vstup na trh práce, tedy nezaměstnanost absolventů na všech vzdělávacích stupních, nízké reálné mzdy a také malá nabídka zkrácených úvazků, a mohla bych v tom výčtu pokračovat. Já sama bych si moc přála, aby demografické parametry měly opačnou dynamiku. Zrovna tak bych velmi ráda viděla, kdyby se snížil věk, kdy mladí lidé zakládají rodiny, protože odkládání rodičovství do pozdějšího věku znamená zvýšené náklady především na zdravotní péči. Nic z toho ale tento návrh zajistit nemůže, jako to neumí ani před několika hodinami diskutovaných 10 % DPH na Sunar, sazbu tedy. Přesto považuji za přínosné o těchto návrzích mluvit, analyzovat je, a proto si dovolím doporučit posunutí tohoto návrhu do druhého čtení a přikázat ho k projednání výboru pro sociální politiku. Děkuji za pozornost. (Potlesk napravo.) Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová Děkuji. Otevírám obecnou rozpravu, do které mám přihlášeného pana poslance Okamuru s přednostním právem. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Poslanec Tomio Okamura Vážená paní předsedající, dámy a pánové, z hlediska hnutí Úsvit nelze nepodpořit jakýkoliv návrh, který podpoří rodiny s malými dětmi. Takže za hnutí Úsvit už předem říkám, že tento zákon podpoříme. Je třeba ovšem dodat, že zavedení příspěvku i na druhé dítě je absolutně nedostačující, protože jak víme, a doufám, že to ví i vláda, tak podle statistik dvě děti v rodině nestačí na zachování stávajícího počtu obyvatel České republiky. Chci se v této souvislosti zeptat: Toto je vládní strategie na podporu rodin s dětmi? To je tedy velmi nedostatečné. V této souvislosti bych tedy rád chtěl vyzvat vládu, aby urychleně vládní strategii na podporu mladých rodin předložila a abychom to nezamázli nějakým populistickým gestem, které ve skutečnosti vůbec zvýšení počtu obyvatel České republiky, a řekl bych navýšení té demografické křivky, vůbec nepomůže. Možná že důvod, proč je porodné pouze na druhé dítě, je jiný. Uznávám, že všeobecně společensky nevyřčené tabu je fakt, že hlavním důvodem, proč se nevyplácejí příspěvky na jakýkoliv počet dětí, je obava z toho, že nejvíce na porodném vydělají takzvaně nepřizpůsobiví občané, kteří parazitují na sociálních dávkách a plozením dětí se někteří z nich doslova živí, přičemž tyto děti řádně nevychovávají, přesněji u těchto nešťastných dětí vlivem vzoru rodičů a bohužel také díky našemu státu tak z těchto dětí vyrůstá další parazitující generace. Bohužel na tento fakt doplácejí tisíce jiných slušných rodin. Rodin občanů, kteří pracují a své děti řádně vychovávají. Stojí tedy za úvahu systémová změna a já bych vám za hnutí Úsvit chtěl dát inspiraci k diskusi: Co kdybychom porodné vypláceli na každé dítě, ale jen těm rodičům, kteří mají nějakou pracovní historii a své děti řádně vychovávají? Abych byl přesnější, mám na mysli nevyplácet příspěvky těm, kdo mají kriminální minulost, zároveň jejich děti zanedbávají školní docházku, a těm, kdo nemají odpracováno nějaké minimum, přičemž do pracovní historie by se mělo započítávat i studium na vyšší či vysoké škole. Tím bychom podpořili spravedlivě všechny děti bez ohledu na to, v jakém pořadí se narodí, a motivovali bychom zároveň slušné rodiče, dbající na vzdělání, mít více než jedno či dvě děti. Zároveň bychom tím motivovali i ty dnes takzvaně nepřizpůsobivé, aby se o děti starali a aby sami pracovali a nepáchali trestnou činnost. Samozřejmě bychom také neplatili těm, kdo na společnosti a na svých pracujících spoluobčanech cíleně parazitují. Jedním z velmi potřebných efektů by také bylo snížení společenského napětí a rasové nesnášenlivosti, přičemž skutečný rasismus v naší zemi podle mého názoru téměř neexistuje. Nikomu totiž nevadí Vietnamec, Ind nebo Korejec, který pracuje a své děti posílá na vysokou školu, ale vadí takový soused, který dělá nepořádek, nepracuje, parazituje, sociální dávky utrácí za hazard a alkohol a tomuto životnímu stylu učí i své děti. Děkuji za pozornost. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová Děkuji. Zatím nikoho neregistruji. Je tady pan poslanec Soukup. Řádná přihláška, nebo faktická poznámka? Takže řádná. Prosím. Poslanec Zdeněk Soukup Kolegyně a kolegové, budu velice lakonický, abych nezdržoval. Dávám návrh na zkrácení doby k projednávání ve výborech o deset dnů, to znamená na padesát dnů. Děkuji. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová Já také děkuji. Ještě někdo se hlásí do obecné rozpravy? Není tomu tak, tudíž obecnou rozpravu končím. Nyní se budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Předseda Poslanecké sněmovny svým rozhodnutím navrhl přikázat předložený návrh k projednání výboru pro sociální politiku. Já se ptám, zda má někdo jiný návrh. Není tomu tak. Nyní přistoupíme k hlasování. Sezvu případně kolegy z předsálí. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán k projednání výboru pro sociální politiku, zvedněte ruku a zmáčkněte tlačítko. Kdo je proti? Hlasování končím. Je to hlasování s pořadovým číslem 43, do kterého je přihlášeno 145 poslanců, pro 131. Konstatuji, že návrh byl přijat. Nyní se budeme zabývat návrhem na zkrácení lhůty k projednávání ve výborech o 10 dnů, to znamená lhůta k projednávání ve výborech v délce 50 dnů. Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro. Kdo je pro, zmáčkněte tlačítko a zvedněte ruku. Proti? Hlasování končím. Je to hlasování s pořadovým číslem 44, do které je přihlášeno 145 poslanců, z čehož je pro 127. Konstatuji, že návrh byl přijat. Tento návrh byl přikázán k projednání výboru pro sociální politiku. Nyní přistoupíme k projednání bodu