Předseda PSP Jan Hamáček
27. Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Protokol o změně a doplnění Smlouvy mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o právní pomoci poskytované justičními orgány a o úpravě některých právních vztahů v občanských a trestních věcech z 29. října 1992 a jejího Závěrečného protokolu, podepsaný v Uherském Hradišti dne 29. října 2012 /sněmovní tisk 110/ - prvé čtení Prosím paní ministryni, aby i tento tisk uvedla. Ministryně spravedlnosti ČR Helena Válková
Vážený pane předsedo, milé kolegyně, milí kolegové, teď jsme už na domácí půdě téměř a z Hongkongu se přeneseme do České republiky a Slovenské republiky. Situace je úplně jiná, protože zde samozřejmě existovala smlouva mezi Českou a Slovenskou republikou o právní pomoci poskytované justičními orgány a o úpravě některých právních vztahů v občanských a trestních věcech a její závěrečný protokol. Ta byla podepsána již 29. října 1992 v Praze. Také se osvědčila. Stala se takovým základem dobré dvoustranné justiční spolupráce. Nicméně v průběhu doby samozřejmě se určité mezery, nedostatky, problémy ukázaly a vládní návrh, ten protokol, u kterého bych ráda získala váš souhlas s jeho ratifikací, o změně a doplnění smlouvy mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o právní pomoci, ten už zohlednil všechny tyto zkušenosti a myslím si, že výrazně zlepší kvalitu smluvních vztahů mezi oběma státy. Pokud jde o vzájemnou pomoc při uplatňování institutu spolupráce v trestních věcech, tak je poskytována v rozsahu, za podmínek a způsobem, které jsou stanoveny v příslušných mnohostranných úmluvách, pokud není v této smlouvě stanoveno jinak. Cílem je hlavně v tomto případě zjednodušit, případně na základě zkušeností doplnit vnitrostátní právní předpisy za účelem výkonu právně závazných aktů Evropské unie. Protokol stanoví obecný princip přímého styku justičních orgánů při poskytování právní pomoci. Výjimkou jsou případy předávání trestních řízení týkajících se trestných činů, za které může být podle právního řádu dožadující smluvní strany uložen trest odnětí svobody na dobu převyšující pěti let. Čili to je ta hranice mezi přečinem a zločinem, pokud jde o jeho úmyslnou formu provedení. Čili pokud je tam těch pět let, v takovém případě se ty případy předávání trestních věcí řídí jiným režimem. Protokol dále stanoví výjimku z obecné zásady speciality při vydávání, předávání osob. Tento princip ale není prolomen vůči vlastním občanům a ve specifických nebo v konkrétních případech pak rozhoduje stejně nezávislý soud. Čili ani tady, můžu říct s dobrým vědomím a svědomím, se nemusíme ničeho obávat, pokud by zde byl takový konkrétní případ, že by automaticky došlo k vydání nebo předání osoby. Rozhodoval by to soud. U předávání odsouzených osob protokol rozšiřuje okruh osob, jež mohou být předány k výkonu trestu odnětí svobody na území druhého smluvního státu o odsouzené osoby, které nejsou státními občany druhé smluvní strany, ale mají na jejím území trvalý pobyt, což si myslím, že je velice praktické. Protokol dále upravuje situace, kdy se přeshraniční sledování vykonává výhradně za využití technických prostředků sledování pohybu bez potřeby pomoci druhé smluvní strany. Stanoví se postup a podmínky pro sledování zásilky, získávání důkazů v trestní věci za použití agenta nebo prostřednictvím předstíraného převodu spolupráce formou společných vyšetřovacích týmů či předávání utajovaných skutečností. Ve všech těchto případech si myslím, že je to opravdu jenom využití nashromážděných zkušeností a také porovnání aktuální situace, která třeba je v současné době ve věznicích v České republice a na Slovensku. Jak víme, před amnestií z 1. ledna 2013 jsme měli přeplněné věznice, Slovensko nemělo. Takže i v těchto případech, kdy půjde o posuzování předávání takových odsouzených osob, které mají trvalý pobyt na území druhé republiky, lze postupovat velmi prakticky. A současně, pokud ten protokol schválíme, i samozřejmě legislativně čistě. (Velký hluk v sále.)
Sjednání protokolu je v souladu se zahraničněpolitickými zájmy České republiky a napomůže mezinárodní justiční spolupráci v trestních věcech mezi Českou republikou a Slovenskou republikou. Protokol je v souladu s ústavním pořádkem, s ostatními součástmi právního řádu České republiky i se závazky vyplývajícími pro Českou republiku z mezinárodního práva a jejího členství v Evropské unii. Předseda PSP Jan Hamáček
Paní ministryně, já se velmi omlouvám, ale prosím o klid ve sněmovně. Hladina hluku už není snesitelná. Ministryně spravedlnosti ČR Helena Válková
Já vím, že to není tak zajímavé jako všechny ty dohody mezi Českou republikou a Hongkongem, nicméně tento protokol je mnohem významnější a ve svých dopadech se rozhodně daleko více v praxi bude uplatňovat než ty předcházející mezinárodní smlouvy. Provádění protokolu bude v působnosti Ministerstva spravedlnosti a Ministerstva vnitra. Nepředpokládáme žádné zvýšené náklady na státní rozpočet. Kdybychom porovnali prostředky, které je třeba vynaložit na poskytování právní pomoci ze strany českých justičních orgánů, s prostředky, které investuje slovenská strana, taková analýza byla zpracována a náklady jsou zhruba srovnatelné. Myslím, že kvalita dvoustranné justiční spolupráce v trestních věcech je z pohledu České republiky dlouhodobě na velmi vysoké úrovni, a myslím, že pokud nyní kladně posoudíme navrhovaný a již podepsaný protokol, tak se tato spolupráce ještě dále zkvalitní a může se stát určitým vzorem pro spolupráci i s jinými sousedními zeměmi. Děkuji za pozornost. Doporučuji samozřejmě posoudit tento návrh kladně. Předseda PSP Jan Hamáček
Děkuji, paní ministryně. Prosím pana zpravodaje, kterým je pan poslanec Pavel Holík. Poslanec Pavel Holík
Děkuji za slovo, pane předsedo. Já bych si dovolil jenom po vyčerpávajícím uvedení tohoto vládního návrhu doporučit jeho projednání zahraničnímu výboru. Předseda PSP Jan Hamáček
Děkuji, pane zpravodaji. Otevírám obecnou rozpravu. Nemám do ní žádné přihlášky, tak ji končím. Zeptám se, zda je zde jiný návrh na přikázání než výboru zahraničnímu. (Nikdo se nehlásí.)
Není tomu tak. Budeme tedy hlasovat. Zahajuji hlasování a ptám se, kdo souhlasí, abychom tento tisk přikázali výboru zahraničnímu, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu? Hlasování má číslo 57, přihlášeno je 157, pro 128, proti nebyl nikdo. Tento návrh byl přijat. Tento tisk jsme přikázali výboru zahraničnímu. Končím projednávání bodu 27. Teď se zeptám pana ministra financí, jestli si myslí, že zvládneme minimálně jeden ten tisk za čtyři minuty. (Ministr odpovídá panu předsedovi mimo mikrofon, není rozumět.)
Dobrá. Protože na 11. hodinu je pevně zařazen bod 56. Ale zkusíme aspoň jeden. Takže otevírám bod
