|

ps2017-041-03-006-258.ana

Český parlamentní korpus, Poslanecká sněmovna, 2020-03-05 ps2017-041-03-006-258 [ParCzech.ana]

Agenda Item Title

258. Ústní interpelace

Date2020-03-05
Meetingps2017/041
Agenda Itemps2017/041/258
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2017ps/stenprot/041schuz/s041101.htm
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
index Page 1 > 2
Místopředseda PSP Vojtěch Filip258. Ústní interpelace Nejdříve, než vyvolám prvního interpelujícího podle vylosovaného pořadí, mi dovolte, abych konstatoval omluvy z dnešního odpoledního jednání, a to paní poslankyně Andrey Brzobohaté na celé odpolední jednání, paní poslankyně Věry Adámkové mezi 15. a . hodinou a od do konce jednacího dne pan poslanec Strýček se omlouvá a od do konce jednacího dne se omlouvá pan poslanec Jan Čižinský. To jsou tedy omluvy. A nyní přistoupíme k prvnímu interpelujícímu, a je to... Ještě konstatuji, že interpelace na předsedu vlády skončí v hodin. Od hodin potom do konce jednacího dne máme interpelace na ostatní členy vlády. Poslední interpelaci samozřejmě jako vždy spustíme v . Znovu opakuji, že v nepřítomnosti ministra poslanec interpelaci přečte a dostane odpověď do třiceti dnů podle zákona o jednacím řádu, ale omluvy vám byly už konstatovány, tak snad s tím všichni počítáte. Prvním interpelujícím v ústních interpelacích na předsedu vlády je pan poslanec Jaroslav Holík, a to ve věci udržení vody v krajině. Pane poslanče, máte své dvě minuty na interpelaci. Poslanec Jaroslav HolíkVážený pane premiére, při schvalování státního rozpočtu, které bylo zhruba před čtvrt rokem, státního rozpočtu na rok 2020, jsem ve svém pozměňovacím návrhu žádal, abyste z kapitoly 322, to je podpora obnovitelných zdrojů, kde je současně asi 27 mld., přesunulo 200 mil. do kapitoly 315, to je životní prostředí, a konkrétně do části udržení vody v krajině. Tyto prostředky jsem uvažoval, aby se použily na tvorbu drobných vodních děl, konkrétně rybníčků, mokřadů, meandrů, výsadbu remízků nebo na obnovu půdy po vysychajících plochách v lesích, které jsou zničené kůrovcem. Tento návrh byl bohužel vládní koalicí zamítnut. Beru, že rok 2019 byl trošičku na vláhu příznivější, ale letošní zima ukazuje, že se bude opakovat rok 2016, 2017, 2018. A já se ptám: Co s tímto stavem, kdy nám ta krajina vysychá, co s tímto chce vláda dělat? Místopředseda PSP Vojtěch FilipDěkuji za vaše vyjádření. A pan předseda vlády má na odpověď podle zákona o jednacím řádu pět minut. Konstatuji tento článek jednacího řádu. A pan premiér má slovo. Prosím, pane premiére. Předseda vlády ČR Andrej BabišTakže dobrý den, vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci. Zadržení vody v krajině v rámci Green Deal je pro nás priorita. A samozřejmě vláda vnímá nutnost většího zadržování vody v krajině, stejně jak ochrany půdy před erozí. Tuto potřebu považujeme za velice významnou a vláda jí věnuje systematickou pozornost. Vláda připravila na toto téma mimo jiné řadu strategických i legislativních materiálů. Ze strategických dokumentů, ve kterých tato témata figurují, považuji za důležité vyzdvihnout státní politiku životního prostředí a strategii přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách České republiky, neboť obě témata velice úzce souvisejí jak s ochranou životního prostředí, tak i se zranitelností vůči změně klimatu, a potřeba adaptovat se na tuto změnu tak, aby byly její nepříznivé projevy co nejvíce zmírněny. Na změnu klimatu reagovala vláda ČR schválením tzv. národní adaptační strategie v říjnu 2015 a následně implementačního dokumentu v lednu 2017, kterým je Národní akční plán adaptace na změnu klimatu. Oba dokumenty představují soubor adaptačních opatření, která mají za cíl snížit zranitelnost České republiky vůči změně klimatu, včetně projevů dlouhodobého sucha a nedostatku vody, ale také povodní, vydatných srážek, extrémně vysokých teplot a požárů vegetace. Mezi vládní adaptační opatření, která cílí na větší zadržení vody v krajině a ochranu půdy před erozí patří například omezení eroze zemědělské půdy, realizace komplexních pozemkových úprav s ohledem na zvýšení retenční kapacity krajiny, realizace opatření pro zadržení vody v lesích, minimalizace technického odvodnění lesních pozemků využitím přirozených a přírodě blízkých postupů, šetrné hospodaření se srážkovými vodami, podpora infiltrace povrchové vody do vod podzemních, revitalizace vodních toků a niv a podpora samovolné renaturace, preventivní ochrana vodních zdrojů včetně chráněných oblastí přirozené akumulace vod. Klíčová je rychlá realizace nezbytných opatření v krajině. Z operačního programu Životní prostředí je podporována realizace potřebných projektů na zlepšení stavu české krajiny, jako je relativizace toků, budování tůní a mokřadů, rybníků, výsadba remízků a další zeleně. Tyto projekty jsou podporovány také ze zdrojů státního rozpočtu v Programu péče o krajinu. V podprogramu PPK(B), který slouží širokému okruhu žadatelů včetně měst a obcí, místních spolků, neziskových organizací, fyzických a právnických osob, Ministerstvo životního prostředí oproti loňskému roku zdvojnásobilo alokovanou částku, a to na celkových 80 mil. Celkově už bylo z evropských a národních zdrojů podpořeno od roku 2014 více než 6,5 tis. projektů za 4,6 mld. korun. Ministerstvo životního prostředí bude nově financovat také adaptační projekty Státního pozemkové úřadu. V rámci Programu rozvoje venkova v gesci Ministerstva zemědělství se již prostředky vyčerpaly, takže Ministerstvo životního prostředí umožní čerpání ze svých programů. Pozemkový úřad disponuje řadou připravených projektů v hodnotě až 1,5 mld. korun. Zadržení vody v krajině podporujeme také prostřednictvím iniciativy Sázíme budoucnost, která má za cíl vysadit 10 mil. stromů v české krajině v nejbližších pěti letech. Za loňský rok bylo i s významnou podporou Ministerstva životního prostředí vysázeno 580 tis. stromů. Při zvyšování retenční schopnosti vody v krajině vláda podnikla řadu dalších kroků. Ministerstvo zemědělství snížilo velikost půdních bloků na 30 hektarů, zpřísnilo protierozní podmínky v rámci standardu dobrého zemědělského stavu půdy, kdy novým vymezením erozně ohrožených ploch zvýšilo ochranu na 25 % orné půdy. Zlepšení zemědělského hospodaření je jedním z principiálních cílů při přípravě nového Programu rozvoje venkova. Ministerstvo životního prostředí pak diskutuje s agrárním sektorem vhodná opatření v rámci přípravy tzv. protierozní vyhlášky s cílem předcházet vzniku erozních událostí. Takže ještě jednou. Voda, disponibilita vody pro občany, zadržování vody v krajině je prioritou naší vlády a navyšujeme peníze do těchto cílů. Místopředseda PSP Vojtěch FilipDěkuji, pane předsedo vlády, že jste dodržel čas k odpovědi. Nyní ještě pokud se kolega Holík hlásí k doplňující otázce. Prosím. Je tomu tak. Máte slovo. Poslanec Jaroslav HolíkVážený pane premiére, vaše odpověď mě neuspokojila. Děláte si legraci? Navýšení 80 mil. při současném suchu je z mého hlediska hodně, ale hodně málo. Já jsem chtěl ten přesun z té kapitoly 322 - 200 mil., což není ani procento z toho, co dáváte na obnovitelné zdroje energie. Znovu opakuji: Potřebuje tato země obnovitelné zdroje, nebo vodu? Takže se ptám ještě jednou: Co s tímto vláda hodlá dělat? Já sám jsem se výsadby nových stromů aktivně zúčastnil, a nejenom já, ale řada mých kolegů z SPD. Ještě jednou: Co je pro naši republiku důležitější? Podpora solárních baronů, nebo voda?

Download XML • Download text • Dependencies • Wavesurfer • Named Entities