wsj1302.cz

U Lloydovy společnosti v Londýně vyplňují upisovatelé pojistné smlouvy stále pomocí plnících per a savého papíru. Návštěvníci jsou uváděni do budovy dveřníky v červených livrejích, kterým se říká obsluha jako připomínka počátků pojistného trhu v sedmnáctém století v jedné londýnské kavárně. Taková paráda sice připomíná skvělou minulost, ale nevypovídá nic o problematické přítomnosti. Lloydova společnost, kdysi pilíř celosvětového pojistného trhu, se otřásá v samotných základech. Tato 301 let stará burza je devastována obrovskými pojistnými škodami z desítky let nebývalých katastrof; poslední z nich je zemětřesení z minulého týdne v oblasti kalifornské Bay Area. Ve stejné době je Lloydova společnost obléhána rozladěnými investory a ochromena nevýkonnými, avšak starobylými způsoby řízení obchodu. Burza je ze strany méně úzkoprsé konkurence postupně vytlačována do omezených a méně výnosných segmentů trhu. "Lloydova společnost je na dně," říká Peter Nutting, po 17 let investor Lloydovy společnosti, který nyní vede skupinu odpadlíků, jež hrozí, že na pojistitele burzy podá žalobu za údajnou špatnou správu a nedbalost. "Je třeba více disciplíny. Je třeba, aby se společnost sama vytříbila." Nejvíce působí nesnáze snižující se počet "známých jmen", movitých investorů (někteří z nich pocházejí z královského rodu), kteří jako členové asi 360 syndikátů uzavírají pojistky. Loni opustilo burzu asi 1 750 členů, což byl více než trojnásobek rezignací v roce 1987. Letos odstupují známá jména ještě větším tempem. Jedním z důvodů je nevýrazná návratnost investic. Průměrná návratnost z investic po zdanění v roce 1986, což je poslední rok, jehož výsledky jsou zatím k dispozici, byla podle společnosti Chatset Ltd., londýnské konzultační firmy v oblasti pojišťovnictví, 6,5 %. V roce 1985 to bylo 2,1 %. Mezi lety 1981 a 1986, tedy za poslední pětileté období, jehož čísla jsou k dispozici, ohlásila Lloydova společnost přes 3,6 miliardy liber v pojistných škodách a v rezervách proti budoucím ztrátám (5,7 miliardy dolarů při dnešním devizovém kurzu), což je více než dvojnásobek oproti částce 1,35 miliardy liber oznámené v předchozím pětiletém období. Mnozí z 31 329 investorů, kteří zůstávají, začínají zpochybňovat jeden z nejzákladnějších principů burzy, a to myšlenku neomezené osobní odpovědnosti. Investoři mohou sklidit ohromné zisky, když pojistné překročí pojistné škody, ale v případě katastrofy ručí až do své poslední libry nebo do posledního dolaru. A katastrofy jsou čím dál tím nákladnější. Například pojistné škody u Lloydovy společnosti za neštěstí na vrtné plošině Piper Alpha v roce 1988 v Severním moři mohou dosáhnout 1 miliardy dolarů. Podle konzultantů společnosti Chatset mělo během pětiletého období ukončeného rokem 1986 zhruba 80 % známých jmen vázáno své peníze ve ztrátových syndikátech. Pro řadu z nich se nyní jeví neomezená odpovědnost jako obrovské nebezpečí. "Přála jsem si zemřít, a tak se z toho vymanit - tak zlé to je," říká Betty Atkinsová, sekretářka z předměstí Londýna. Paní Atkinsová, jež získala členství v Lloydově společnosti v roce 1981 jako zvláštní odměnu od bývalého zaměstnavatele, patří k disidentské skupině pana Nuttinga v syndikátu Outhwaite, který byl těžce postižen zajištěním pojistných událostí spojených s azbestem. Paní Atkinsová, která upsala rizika za 20 000 liber, neboli asi za 32 000 dolarů pojistného krytí za tento syndikát, nyní čelí potenciálním ztrátám ve výši zhruba 70 000 liber, čili 111 000 dolarů. "Jestliže po mě chce Lloydova společnost 70 000 liber, budou si muset vzít všechno, co mám - a ani pak nevím, jestli to bude stačit," říká. Mezi členy burzy se šíří znepokojení. "Nemohu přijít na žádný důvod, proč se nyní k Lloydově společnosti připojit," říká Keith Whitten, britský obchodník a člen Lloydovy společnosti od roku 1979. "Nevýhody jsou značné a výhody jsou momentálně jen nepatrné." Pan Whitten říká, že pokud se zisky nezvýší, možná burzu opustí. Mezitím stále sílí konkurence ze strany soupeřů nezatížených historií. Lloydova společnost je vytlačována ze sortimentních řad, které sice mají nízkou marži, ale stálejší výnosnost, jako je například základní majetkové a námořní pojištění. V průběhu minulého desetiletí si konkurenti odštípli pěkný kousek z podílu burzy na 2,5miliardovém námořním trhu v Londýně, kde je pojištěna polovina celosvětového počtu plavidel. Za toto období se podle vedoucího pracovníka Institutu londýnských pojistitelů, konkurenta Lloydovy společnosti, snížil podíl Lloydovy společnosti na tomto trhu z 66 na 50 %. (Onen vedoucí pracovník požádal, aby nebyl jmenován.) Mnohé ze zakázek obchodníků se dostaly k institutu, sdružení více než 100 pojistitelů, zahrnujícího společnost Cigna Corp., západoněmeckou společnost Allianz Versicherungs AG a britskou společnost Commercial Union Assurance PLC. Lloydova společnost prožila desítky let elegantního úpadku. O století zpátky, kdy byla na vrcholu svých sil a vlivu, ovládala Lloydova společnost svět pojišťovnictví z 50 % procent. Doslova diktovala, jak mají být stavěny lodě, a monitorovala obchod prostřednictvím bezkonkurenční informační sítě v přístavech po celé zeměkouli. Dnes je podíl Lloydovy společnosti na celosvětovém trhu kolem 2 %, vyjma životního pojištění. (Zahrneme-li životní pojištění, je její podíl ještě menší.) Brokeři říkají, že její větší konkurenti, jako je společnost Aetna a Allianz, zaštítěné armádou statistiků využívajících počítače ve stovkách poboček, pracují efektivněji a často mohou nabídnout nižší sazby. I když byla Lloydova společnost průkopníkem nyní tak běžných pojistek, jako jsou náhrady za pracovní úrazy, pojištění proti vloupání pro vlastníky domů a podniky, či pojištění odpovědnosti bankéřů, většinu těchto pojistek nyní upisují konkurenti. Mimoto vysává mnoho velkých ropných, chemických a leteckých společností pořádné porce trhu tím, že se samy pojišťují prostřednictvím "vázaných" zahraničních společností krytím specifickým pro dané odvětví. Dokonce i specialita Lloydovy společnosti - mimořádně riskantní podniky - je ohrožena. Například ještě před 10 lety byla Lloydova společnost výtečným pojistitelem čistokrevných koní. Ale od roku 1981 zabrala 20% podíl na trhu společnost Kirk Horse Insurance Inc. z Lexingtonu v Kentucky. Její prezident Ronald Kirk říká, že Lloydova společnost utrpěla, protože její struktura nedovoluje upisovatelům jednat přímo s klienty; požadovanými prostředníky jsou totiž brokeři. Tvrdí, že takto nemůže Lloydova společnost rychle reagovat na konkurenci. "Lloydova společnost ztratila kontrolu nad situací," říká. "Nekontrolují svůj osud tak, jak byli zvyklí." Předseda Lloydovy společnosti Murray Lawrence souhlasí, že burza čelí velkým problémům. "Toto je předělový čas a my se pokoušíme vytyčit cestu kupředu," říká. "Bývali jsme úžasným trhem vynalézání rizik, které pak jiní převezmou, napodobí a zlevní." Lloydova společnost říká, je vyloučena z "obrovské masy nejlevnějších pojistek, působících jako stabilizující vliv" proti katastrofickým ztrátám. Míní tím málo ziskové, ale i málo rizikové produkty, například jisté typy základního majetkového pojištění. Říká, že burza musí nalézt nové produkty a nové trhy. To nebude lehký úkol. Tradice Lloydově společnosti diktuje, co má dělat. Před třemi lety burza přesídlila do věže kosmického věku z oceli a skla - připomínající právě ten druh moderní architektury, který kritizuje britský princ Charles. (Někteří burzovní šprýmaři tuto stavbu nazývají "těžební věží".) Avšak současně s natolik ceněnými artefakty, jako je malý dalekohled lorda Nelsona, si sem Lloydova společnost přinesla i svůj zastaralý způsob obchodování. Na trhu Lloydovy společnosti se aktivně uzavírá pojištění jen 4 1/2 hodiny denně, říkají brokeři. S uzavíráním pojištění se začíná až po dopoledním čaji o desáté. Následuje dvouhodinová přestávka na oběd. Obchody ustávají kolem 16.30, právě v dobu podávání odpoledního čaje. Rozlehlá jednací hala Lloydovy společnosti skrývá bludiště dobře naleštěných stolů. Těch pár počítačů v hale je většinou používáno jen k zasílání zpráv. Upisovatelé, vtěsnáni mezi stoly, sedí na lavicích obklopených stohy pojistných smluv. Brokeři svírající tlusté desky stojí ve frontách k upisovatelům a čekají, až přijdou na řadu. Broker možná bude muset jednat až s 20 upisovateli, kteří pojišťují toto úsilí jménem syndikátů. Může trvat až šest měsíců, než bude pojistná škoda uhrazena. "Tento systém," říká broker Lloydovy společnosti Nicholas Samengo-Turner, který opustil burzu v roce 1985, "je tak absurdně neprofesionální, že vás dohání k šílenství." Někteří upisovatelé jednali navíc dosti pošetile. Upisovatel Lloydovy společnosti John Wetherell říká, že on a jeho kolegové podcenili od roku 1980 do roku 1985 až o 50 % pojistky, které měli účtovat za majetková rizika. "Jak neprofesionální jsme se museli jevit vnějšímu světu - jak nezpůsobilí k určování rizika a vyhodnocování," říká. Vedoucí pracovníci Lloydovy společnosti odmítají věc komentovat. Nedávno se zvýšily sazby z pojištění majetku. Mnozí z Lloydovy společnosti očekávají, že zemětřesení v San Francisku způsobí ještě další zvyšování sazeb. Ale bude to trvat celé roky, než bude zřejmé, zda vyšší sazby vyrovnají platby za podobné katastrofy. Závažnost problémů burzy nemusí po nějaký čas vejít ve známost kvůli praktikám Lloydovy společnosti neuzavírat účetní knihy po dobu tří let, aby se umožnilo vypořádání pojistných škod. Lloydova společnost teprve nedávno ohlásila své finanční výsledky za rok 1986. Za tento rok oznámila rekordní zisk před zdaněním 650 milionů liber, zisk, který přičítá vyšším sazbám a nižšímu počtu pojistných událostí. Lawrence však tvrdí, že ohlášený zisk v letech 1987, 1988 a 1989 poklesne, ale odmítá specifikovat, jak velký pokles to bude. Pojišťovací analytici říkají, že pokles ziskovosti burzy bude pravděpodobně zvýšen o více než 600 milionů dolarů z pojistných škod v letectví (včetně letecké katastrofy společnosti Pan Am v roce 1988 u Lockerbie ve Skotsku) a dosud nespočítaného balíku pojistných událostí po zářijovém hurikánu Hugo. Lloydova společnost tvrdí, že odchody známých jmen pravděpodobně nepoškodí její pojišťovací kapacity, které v současnosti činí asi 11 miliard liber. Lawrence říká, že odliv fondů byl vyrovnán zvýšenými investicemi zbývajících známých jmen. Mezitím se burza snaží snížit své náklady. (Nedávno zredukovala počet pracovníků o 9 %, čili o 213 osob.) Lloydova společnost je však omezena ve svém úsilí o důkladnou revizi provozu neochotou přijmout moderní technologie. Upisovatel Wetherell odhaduje, že polovinu svých obchodů by mohl provádět na počítači, a zmenšit tak náklady alespoň o 10 %. Ačkoli Lloydova společnost už léta hovoří o počítačovém zpracovávání pojistných transakcí, její snaha nepostoupila příliš daleko. Konkurence mezi upisovateli a brokery vyvolává neochotu centralizovat ceny a pojistné informace. Obě skupiny lpí na tradičním jednání tváří v tvář, dokonce i při uzavírání rutinních pojistných smluv. Přehnaná byrokracie Lloydovy společnosti rovněž brzdí pokusy zmodernizovat marketingové strategie. Někteří upisovatelé po léta tlačili na to, aby mohli vstoupit do obchodů s nízkou marží tím, že budou prodávat některé pojistky přímo zákazníkům. Lloydova společnost v současné době prodává přímo zákazníkům pouze pojištění aut a tyto pojistky jsou prodávány jen na omezených trzích, jako je Spojené království a Kanada. Takové změny však musí být předtím, než budou uskutečněny, schváleny čtyřmi interními výbory a desítkami upisovatelů, brokerů a administrativních pracovníků. Návrh prodávat přímo veřejnosti zůstává utopený v byrokratických vodách. Lloydova společnost však přece jen postupuje na některých frontách kupředu. Lawrence říká, že burza modernizuje některé postupy pro rychlejší vyplácení pojistných škod. Příštím rokem budou všichni upisovatelé připojeni ke komunikační síti, která by mohla snížit papírování kolem pojistných škod.